239

Disputovati = hádati, disputiren, streiten.
Kat. 1467.

Dissertace, e, f., z lat., vědecké pojednání
(obyč. k dosažení akademického stupně). S.
N. Dissertation, gelehrte Abhandlung, Streit-
schrift.

Dissident, a, m., z lat., rozkolník, odště-
penec; jinověrec (v Polsku). Rk. Der An-
dersdenkende.

Dissimulace, e, f., z lat., zatajení. Rk.
Verstellung, Heuchelei, Dissimulation.

Dissonance, e. f., z lat., nelibozvuk. D.
podstatná, namanutá. S. N. Dissonanz, Miss-
klang, -laut; Misshelligkeit, Uneinigkeit.

Distance, e. f., z lat., odlehlosť, vzdálenosť
dvou míst od sebe. Distanz, Abstand, Ent-
fernung, Weite. Stříleti na velikou d-ci. Us.

Distich-on, a, n., z řec, dvouverší, spo-
jení dvou veršů v jeden celek, v jednu strofu.
S. N., Zk.

Distillovati, vz Destillovati.

Distinkce, e, f., z lat., rozeznávání; vy-
znamenání co do cti a vážnosti. Unterschei-
dung; Auszeichnung durch Stand u. Ehren-
stelle, Rang, Vornehmheit, Verdienst, Dis-
tinktion. Distinguovaný, distinguirt, vornehm,
ausgezeichnet. S. N.

Distrakce, e, f., z lat., roztažení, zmatení;
prodej. Rk. Distraktion, Zerstreuung, Unacht-
samkeit.

Distributiva (pronomina), lat., rodové
číslovky. Rk.

Distrikt, u, m., z lat., okres (v Uhřích).
Rk. Distrikt, Landstrich, Bezirk, Gebiet.

Distriktualní = okresní. D. tabule, vz
v S. N. Bezirks-.

Distrofon, z řec, dvoustrofá báseň. Rk.

Diškant, u, m. Diškantem zpívati. Vz
Diskant.

Diškerece, vz Diskrece.

Dítce (dietce, zastr. ), e, n. = dítko. St. skl.

Dítě, gt. dítěte, n.; pl. děti, gt. dětí
(v obec. ml. místy: dětích), dle „Kosť", f.; dítky
dle „Žena", f., dítek, dítkám atd. Dítě, dietę,
clete, skr. dhâ, dhayati, cucati, píti, se živiti;
kojiti, vychovati; dhâ-tri, kojná; strslov.
doją, kojím; goth. daddja (lacto, kojím), řec.
frijóai, 0-}]laQtiv (lactare, kojiti). Schl. Vz Fk.
100. — Dítě skloňuje se v sg. dle „Kníže"
a je n.; v pl. (dle „Kosť") má děti a je
rodu ženského: děti psaly. Místy říká se v pl.
díťata m. děti. Na Moravě říkají: díťata per-
níková. Brt. Na Plašte a jinde: díťata = hračky,
panny. Prk. Děťátko, díťátko, děťátečko,
n.; dítky, dětičky, dítečky, f. Das Kind; Kind-
lein. Dítě ještě v životě matky (nedochůdče),
V., došlé, dochodilé, dozralé, nedošlé (nedo-
chůdče), Jg., kojné (při prsech), V., maličké,
neodstavené, V., v peřince, D., nalezené (na
ulici položené, nalezenec), podvržené, pod-
ložené, V., podvrhlé, podvrhnuté (podvrhlec),
cizoložné, kurevské n. venušino, V., promě-
něné (podvržené), na ulici položené, povržené,
odložené, dokonalé, dospělé, nedospělé, pře-
spělé, Lk., z pravého n. řádného lože (man-
želské), nemanželské, z lože nemanželského
n. nepořádně zplozené n. poboční, J. tr., n.
z levého boku. Č. Dítě ze zelené krve (=
z kurvy syn, kopřivník, kopřivče, v kopři-
vách narozené), dítě po mládenci (neman-

želské). Č. Děti vlastní (rodné) jsou děti
jedněch rodičův. Děti nevlastní (pastorní,
pastorci. Vz Otčim, Macecha). Us. D. o roce.
Dal. D. z bratra, ze sestry (bratranec, se-
střenec); d. na sirobu zrozené (po smrti
otcově zrozené). Dítě nemanželské za man-
želské vyhlásiti, v poctivosť lože manžel-
ského uvésti. J. tr. D. dadá (sedí), dřímá,
kňourá, pláče, se směje, si hraje, leze, běhá,
brouká, se chová, jí kaši, se kojí, se nosí
atd. Us. Vyřezání dítěte (Kaiserschnitt). Us.
Přisvojení dítěte, přijmutí dítěte za své. J.
tr. To d. bylo v nečas, nebylo mu na čase.
Lk. Rodičové děti své hned z mládí k do-
brému veďte; Otec dítky své náležitě opatř;
Otec na statek dětí závad neuváděj; Otec,
chce-li dětem nezletilým poručníkem býti,
statek jich zaruč; Děti rodičův svých v jich
starosti a pominutí smyslem opatrujte; Děti
proti rodičům při útrpnou před se neberte.
Pr. První děti jistým dílem opatřiti; Děti
na odkazu přestaňte; Děti své slušně opa-
třiti; děti nezletilé, dědictví zbavené; Po dě-
tech nápadu nemíti. Er. Dítě legitimované
(za manželské prohlášené), za vlastní přijaté
(schovanci). S. N. S dítětem choditi (těhotnou
býti). V. Žena dítětem těžká. Ms. D. pod
srdcem nositi. Us. Dítě poroditi, na svět vy-
vésti, St. skl., pracně roditi, Lk., zalehnouti
(ve spaní), D., kojiti a chovati, V., odsta-
viti (prsů více nedati). D. Děti míti, vycho-
vati: dětí nemíti. Us. Jako své vlastní dítě
někoho milovati. V. Ženaté nebo vdané děti.
D. Lepší dítě nežli kůtě. Dětí jako smetí
(mnoho). Komu pán Bůh dá dítky, dá i na
dítky. Koll. Dal Bůh dítky, dáť i na dítky.
Pk. Dobré děti krásný statek, zlé pak děti
v domě zmatek. Š. a Z. Dítě praví: Bito
jsem; ale nepoví proč. O. Cikánovy (ková-
řovy) děti nebojí se jisker. Č. Lépe jest, aby
děti plakaly než otcové (rodiče). Č. Malé
děti, malá starosť; velké děti, velká starosť.
Č. Malé děti jedia chlieb a velké srdce. Mt.
S. Malé děti kaši jedí, a velké děti srdce
užírají. Č. Chudá matka spíše sedm dětí vy-
chová, než sedmero dětí jednu matku vyživí.
C. Malé děti jedí chlebíček, ale velké srdce.
Čím víc pán Bůh dětí dává, tím více prý
požehnává. Chleba, sklenic a dětí není nikdy
dosti: chléb se sní, sklenice rozbijou a děti po-
mrou. Prov. Zvláštních lidí děti nezdary. C.
Kdyby nebylo dětcův, nebylo by pláčův.
Metla vyhání děti z pekla, Sbr. Děti byly
na čumendě. Us. Groš bohatému a dítě chu-
dému. Prov. Mohlo by se i vašim dětem státi.
Us. Uč své děti (doma) kaši jísti. Vz Vada.
Lb. Dokud se lýka drou, tehdy na ně s dětmi
jíti. Z dětí bývají lidé. Pk. Židká metla
dobré dítky činí. Od dítěte = od dětinství.
V. Má mnoho dítek = velikou rodinu. Us.
Děti let nedošlé v moci svého otce zůstávají.
Děti po otci se šlechtí a ne po mateři. Lépe
jest dětí nemíti nežli nezbedně chovati. Pře-
kročíš-li malé dítě, neporoste. Na Mor. To d.
běhá jako čečetka (jak šamrda). Lb. Pro
smrť nikdy dosti dítek není. Kdo má dítky,
nežije bez lahůdky; Dítě za ruku, matku za
srdce; Kůň jest jednou hříbětem a člověk
dvakrát dítětem. Pk. Děti a rodiče, jejich
práva a povinnosti (dle strčes. práva), vz Rb.