241

při divění se něčemu. Ein Wunder, etwas
Unbegreifliches. Div, že jsem živ (tak se
starám). Ros. Div, že oči na vrch nevylezou,
tak musí člověk pracovati. Na Mor. Užívá
se ellipticky s následující větou zápornou.
Padl, div neplakal (div, že neplakal). Us. Div
ho nezabili. Div z kůže nevyskočí. Brt. Div
mi ruky nepolíbil. D. Zlostí div z kůže ne-
vyletěl. Ml. —Kat. 2715. Tak že div neoše-
divel. Br. Div mu paty nemluví (o učeném
a výmluvném). Ros. Div mluví pýchou (sotva).
Ros. Div to darmo nedávají. Jg. — D. =
zázrak. Eine Wunderthat, ein Wunderwerk,
Wunder. Divy veliké činil v lidu. Br. Mnohé
divy se staly. Kdo jest trošty živ, bude-li
bohat, bude div. Prov. Máti božia divy tamo
tvoří. Rkk. 45. Byloby to za veliký div. Bart.
IV. 34. Tu se div na divy stal. Výb. II. 66.
Div divný se stal. Kat. 2901. — Divy = divadlo.
Ženy na divy chodí. L. — D. = divokosť,
ukrutnosť, surovosť. I poče páchati divy,
nechtě hněvy, by kto živý před ním ostal
pro ty skutky. Kat. 3044. — D. = potvora,
monstrum. Mořské divy, zvieřata, belua.
Lex. vet.

Diva, y, f. = Lada. Krok.

Divací hra, drama, Schauspiel. V.

Diváctvo, a, n., diváci. Die Zuschauer.

Divač, e, divák, a, m. Zuschauer. Divači
her. Kon. Vz Divák.

Dívačky, ček, pl., f. — dívání se čemu,
podívaná, das Zuschauen, Angaffen. Varovati
se (těch) dívaček. Dekr. jedn. bratr. 1617.

Divadelní, Schauspiel-, Theater-. Diva-
delní hrdina, herec, Rk., hra, malířství, ku-
lisy, koltry, Nz., básník, coup (překvap),
malba (malba dekorační), ředitelství, škola
(akademie), umění. S. N.

Divadlo, a, n. D. od dív-ati. Ne: dívadlo.
Cf. Strouhati — struhadlo, kývati — ky-
vadlo, stínati — stinadlo, vázati — vazadlo.
Mk. Vz -adlo. — D. -= věc, na niž se dí-
vají, odiv, odiva, das Schauspiel, die Schau.
K divadlu někoho po ulici voditi. Toms.
Jest jim divadlem, za divadlo. Kom. D. z ně-
koho učiniti. Dělati ze sebe d. (diváky, zrcadla).
D. Hlava na rožni po městě k divadlu no-
šena. V. To jest mi lítostivé d. Kom. — D.

— obecné kratochvilné hry, Schauspiele. Di-
vadla (hry) strojiti. V. Divadla zajisté ob-
veselují. Kom. — D. = místo, kde se hry
strojí. Schauspielhaus, Theater. Do d-a jíti,
choditi; v d-e se baviti, tleskati. Večer byl
v divadle. Us. D. jest již otevřeno. Us. Na
divadlo, na jeviště (ku provozování) něco při-
vésti, uchystati. Nz. V divadle se provozují:
činohra n. drama, smutnohra č. tragoedie,
veselohra a fraška, zpěvohra či opera. Je-
viště je pro herce. Na jevišti vidíme zadní
stěnu a postranice (kulisy). Před jevištěm je
místo pro hudebníky (hudebniště n. orkestr
n. orchestr, ne: oržestr), za ním je přízemí
a zeď je obkličující má dole a uprostřed
lože, nahoře gallerie (přínebí, přístropí). Pt.
128. Obšírnější popis divadel vz v S. Ń. II.

— D. do kola, amfitheater. D.

Divák, a, divatel, e, divač, e, m. Der
Zuschauer. Měli jsme mnoho divákův. Us.
Ta věc má dosti divákův. Ros. Kejklíř činů
obratností zrak d-ků mámí. Kom. Diváky ze

sebe dělati (divadlo). D. Jde na diváky. Er
geht gaffen. Na Slov.

Divan, u, m., z pers. arab., soud; rada
sultána tureckého, v níž velký vezír před-
sedá, KB., Rathsversammlung des Sultan;
sedátko n. lehátko vycpané, odpočivadlo dle
způsobu orientalského, Ruhebett. Rk., Mz.

Dívání se, n. Při d. se, lépe: dívaje se.
Km. Vz Abstrakta.

Divárna, y, f. = divadlo. Ros.

Divatel, e, m., der Zuschauer. Rk.

1. Dívati se, vám, vej, vaje, al, ání; dí-
vávati se = hleděti, patřiti, schauen, sehen,
zusehen, hineinsehen, zuschauen. — abs. Díva
se ako omámený; Díva sa, dobre mu oči
nevytečú. Mt. S. — čemu (jak). Máme za
neslušnou věc, dívati se škodám královským.
Ben. V. Bídě jejich se s chutí dívá. Br. D.
se boji, Troj., vítězství. Jel. Kak jest pochotno
d. se řádu světa. Št. Králová té kratochvíli
se dívala s pannami svými. Bart. I. 4. Jedna
ju (trávu) žala, vázala, druhá seděla, plakala.
A díval se jim z hradu pán. Sš. P. 190.
Mouřenínu se dívali, jak velbloudům jísti
dával. Har. II. 65. — Pref., Reš., Solf. — Posn.
K objasnění přechodu z tohoto smyslného vý-
znamu k přenesenému (mirari, diviti se) jsou
velmi vhodné věty jako: Dívali se nám,
když jsme tudy jeli. Pref. 255. Eva dívajíci
se kráse jeho. Stav. svob. 1523. Divěchu sie
Němci kráse také. Rkk. Každý se nám diví.
Er. Divili se lidé tomu. Er. Král se tomu
zadivil. Kulda. I. 170. Vz příbramský Pro-
gramm, 1876. str. 18. Sepsal Fr. Prusik. —
kam (nač). D. se na vodu. Ros., na ob-
nažování krále, Br.; d. se nač. Kom. Žalostí
se na mne d. nemohl. Vrat. 110. Skrze prsty
na něco se d. V. Darovanému koni na zuby
se nedívej (nehleď). Har. Díva sa naň, akoby
ho mal zjiesť. Mt. S. — Pozn. Někteří myslí,
že tato vazba je špatná, ale mýlí se, jak
z těchto dokladův patrno jest. — kam (do
čeho, k čemu, za kým etc. ). D. se do
studnice, Jg., do dálky. Tatík do nebe se
dívá. Er. P. 17. D. se k lesu (v tu stranu,
kde jest les). Šm. D. se za kým. Us. —od-
kud. D. se z oken. Us. S vysoka se naň
dívá. — kudy kam. Přes plot do zahrady
se dívá. — čím. D. se očima. Kom. Lab. 90.

2. Dívati se, vz Díti se, 1.
Dívavý, schaulustig. Rk.

Dívčí věk, únos, boj, D., ruka, válka, Rk.,
hrad a) Děvín v Čechách; b) Maidenburg na
Mor.; škola (obecná, hlavní, měšťanská, vyšší).
Mächen-.

Dívčice, e, f., dívčina, D., dívčička, y, f.
L. Vz Děva.

Dívčický, mädchenhaft. D.

Dívčinnosť, i, f., Mädchenhaftigkeit. Rk.

Dívčka, y, f. = děvče. Na Plz. a Pláště.
Prk.

Divě = divoce, wild, muthig; ukrutně,
grausam. Kat. 3208.

Dívenka, y, f., dívka, Mädchen. Chm.

Divergentní, z lat., rozbíhací se. Čáry
divergující, které, čím dále se táhnou, tím
více od sebe se vzdalují. S. N. Aus einander
laufend. Vz násl.

Divergirend, v mathm. rozbíhavý, aus-
einanderlaufend. Stč.