Předchozí (240)  Strana:241  Další (242) |
|
|||
241
|
|||
|
|||
při divění se něčemu. Ein Wunder, etwas
Unbegreifliches. Div, že jsem živ (tak se starám). Ros. Div, že oči na vrch nevylezou, tak musí člověk pracovati. Na Mor. Užívá se ellipticky s následující větou zápornou. Padl, div neplakal (div, že neplakal). Us. Div ho nezabili. Div z kůže nevyskočí. Brt. Div mi ruky nepolíbil. D. Zlostí div z kůže ne- vyletěl. Ml. —Kat. 2715. Tak že div neoše- divel. Br. Div mu paty nemluví (o učeném a výmluvném). Ros. Div mluví pýchou (sotva). Ros. Div to darmo nedávají. Jg. — D. = zázrak. Eine Wunderthat, ein Wunderwerk, Wunder. Divy veliké činil v lidu. Br. Mnohé divy se staly. Kdo jest trošty živ, bude-li bohat, bude div. Prov. Máti božia divy tamo tvoří. Rkk. 45. Byloby to za veliký div. Bart. IV. 34. Tu se div na divy stal. Výb. II. 66. Div divný se stal. Kat. 2901. — Divy = divadlo. Ženy na divy chodí. L. — D. = divokosť, ukrutnosť, surovosť. I poče páchati divy, nechtě hněvy, by kto živý před ním ostal pro ty skutky. Kat. 3044. — D. = potvora, monstrum. Mořské divy, zvieřata, belua. Lex. vet. Diva, y, f. = Lada. Krok.
Divací hra, drama, Schauspiel. V.
Diváctvo, a, n., diváci. Die Zuschauer.
Divač, e, divák, a, m. Zuschauer. Divači
her. Kon. Vz Divák. Dívačky, ček, pl., f. — dívání se čemu,
podívaná, das Zuschauen, Angaffen. Varovati se (těch) dívaček. Dekr. jedn. bratr. 1617. Divadelní, Schauspiel-, Theater-. Diva-
delní hrdina, herec, Rk., hra, malířství, ku- lisy, koltry, Nz., básník, coup (překvap), malba (malba dekorační), ředitelství, škola (akademie), umění. S. N. Divadlo, a, n. D. od dív-ati. Ne: dívadlo.
Cf. Strouhati — struhadlo, kývati — ky- vadlo, stínati — stinadlo, vázati — vazadlo. Mk. Vz -adlo. — D. -= věc, na niž se dí- vají, odiv, odiva, das Schauspiel, die Schau. K divadlu někoho po ulici voditi. Toms. Jest jim divadlem, za divadlo. Kom. D. z ně- koho učiniti. Dělati ze sebe d. (diváky, zrcadla). D. Hlava na rožni po městě k divadlu no- šena. V. To jest mi lítostivé d. Kom. — D. — obecné kratochvilné hry, Schauspiele. Di-
vadla (hry) strojiti. V. Divadla zajisté ob- veselují. Kom. — D. = místo, kde se hry strojí. Schauspielhaus, Theater. Do d-a jíti, choditi; v d-e se baviti, tleskati. Večer byl v divadle. Us. D. jest již otevřeno. Us. Na divadlo, na jeviště (ku provozování) něco při- vésti, uchystati. Nz. V divadle se provozují: činohra n. drama, smutnohra č. tragoedie, veselohra a fraška, zpěvohra či opera. Je- viště je pro herce. Na jevišti vidíme zadní stěnu a postranice (kulisy). Před jevištěm je místo pro hudebníky (hudebniště n. orkestr n. orchestr, ne: oržestr), za ním je přízemí a zeď je obkličující má dole a uprostřed lože, nahoře gallerie (přínebí, přístropí). Pt. 128. Obšírnější popis divadel vz v S. Ń. II. — D. do kola, amfitheater. D.
Divák, a, divatel, e, divač, e, m. Der
Zuschauer. Měli jsme mnoho divákův. Us. Ta věc má dosti divákův. Ros. Kejklíř činů obratností zrak d-ků mámí. Kom. Diváky ze |
sebe dělati (divadlo). D. Jde na diváky. Er
geht gaffen. Na Slov. Divan, u, m., z pers. arab., soud; rada
sultána tureckého, v níž velký vezír před- sedá, KB., Rathsversammlung des Sultan; sedátko n. lehátko vycpané, odpočivadlo dle způsobu orientalského, Ruhebett. Rk., Mz. Dívání se, n. Při d. se, lépe: dívaje se.
Km. Vz Abstrakta. Divárna, y, f. = divadlo. Ros.
Divatel, e, m., der Zuschauer. Rk.
1. Dívati se, vám, vej, vaje, al, ání; dí-
vávati se = hleděti, patřiti, schauen, sehen, zusehen, hineinsehen, zuschauen. — abs. Díva se ako omámený; Díva sa, dobre mu oči nevytečú. Mt. S. — čemu (jak). Máme za neslušnou věc, dívati se škodám královským. Ben. V. Bídě jejich se s chutí dívá. Br. D. se boji, Troj., vítězství. Jel. Kak jest pochotno d. se řádu světa. Št. Králová té kratochvíli se dívala s pannami svými. Bart. I. 4. Jedna ju (trávu) žala, vázala, druhá seděla, plakala. A díval se jim z hradu pán. Sš. P. 190. Mouřenínu se dívali, jak velbloudům jísti dával. Har. II. 65. — Pref., Reš., Solf. — Posn. K objasnění přechodu z tohoto smyslného vý- znamu k přenesenému (mirari, diviti se) jsou velmi vhodné věty jako: Dívali se nám, když jsme tudy jeli. Pref. 255. Eva dívajíci se kráse jeho. Stav. svob. 1523. Divěchu sie Němci kráse také. Rkk. Každý se nám diví. Er. Divili se lidé tomu. Er. Král se tomu zadivil. Kulda. I. 170. Vz příbramský Pro- gramm, 1876. str. 18. Sepsal Fr. Prusik. — kam (nač). D. se na vodu. Ros., na ob- nažování krále, Br.; d. se nač. Kom. Žalostí se na mne d. nemohl. Vrat. 110. Skrze prsty na něco se d. V. Darovanému koni na zuby se nedívej (nehleď). Har. Díva sa naň, akoby ho mal zjiesť. Mt. S. — Pozn. Někteří myslí, že tato vazba je špatná, ale mýlí se, jak z těchto dokladův patrno jest. — kam (do čeho, k čemu, za kým etc. ). D. se do studnice, Jg., do dálky. Tatík do nebe se dívá. Er. P. 17. D. se k lesu (v tu stranu, kde jest les). Šm. D. se za kým. Us. —od- kud. D. se z oken. Us. S vysoka se naň dívá. — kudy kam. Přes plot do zahrady se dívá. — čím. D. se očima. Kom. Lab. 90. 2. Dívati se, vz Díti se, 1.
Dívavý, schaulustig. Rk. Dívčí věk, únos, boj, D., ruka, válka, Rk.,
hrad a) Děvín v Čechách; b) Maidenburg na Mor.; škola (obecná, hlavní, měšťanská, vyšší). Mächen-. Dívčice, e, f., dívčina, D., dívčička, y, f.
L. Vz Děva. Dívčický, mädchenhaft. D.
Dívčinnosť, i, f., Mädchenhaftigkeit. Rk.
Dívčka, y, f. = děvče. Na Plz. a Pláště.
Prk. Divě = divoce, wild, muthig; ukrutně,
grausam. Kat. 3208. Dívenka, y, f., dívka, Mädchen. Chm.
Divergentní, z lat., rozbíhací se. Čáry
divergující, které, čím dále se táhnou, tím více od sebe se vzdalují. S. N. Aus einander laufend. Vz násl. Divergirend, v mathm. rozbíhavý, aus-
einanderlaufend. Stč. |
||
|
|||
Předchozí (240)  Strana:241  Další (242) |