244

zebnická, dlabátko, Sucher, Wundeisen, Spatel;
dlabátko zubní (paradlo, Zahnstocher). L.

Dlabadlo, dlabátko, a, n. Plk., Aqu.
Stemm-, Hohleisen.

Dlabanina, y, f. D. v dřevě, Rostl., vy-
puklá. Presl. Holzstich. Vz Dlab.

Dlabati, dlabám a dlabi (dlabu; dlubám,
dloubám), dlabávati, dloubávati = vyrývati,
höhlen, ausgraben, meisseln; worin herum-
stochern; hloubati, grübeln, stochern. Jg.

— abs. Ten člověk rád dloubá (přemýšlí).
Us. — co: obraz (rýti), Kom., studni. Šm.

— (se) kde: v zubech; pták v peří dlube,
Jg.; se v hlavě, Jg.; v kapse (v ní hledati).
Ros. — čím kde: prstem v nose. Jg. —
komu kde: v měšku (oloupiti ho). Jg. —
na čem — o něčem přemýšleti. D. — kam:
proti díře d., podlé čáry. — co kam: do
krovu díru.

Dlabátko, vz Dlabadlo.

Dlábek, vz Dlab.

Dlábiti, il, en, ení, dlábívati = tisknouti,
tlačiti, mačkati, drücken, kneten. — co:
hlínu (hněsti); člověka, zvíře, mouchu =
dusiti; víno (vytlačovati), koně (na Mor. =
léčiti). — Jg.

Dlábor, u, m., dlabátko bez špičky. Us.

Dlabozub, u, m., živočich vepřovitý. D.
Gigantentapyr.

Dlabsati, vz Dlapsati.

Dláha, dlažka, dlažička, y, f. = deska k ob-
kládání zlámaného údu, die Kompresse, Bein-
schiene, Schiene, Sohle. D. gutaperčová,
z dřeva lípového, z dřeva bukového, slamou
obložená. Cn. Zlámanou nohu dáti do dla-
žiček. D. Dlahy přiložiti, Ras., obložiti. Jád.

— Dláhy = trámce n. břevna v podlaze, na
něž se přibíjejí prkna, Polster, Unterlage. Us.

Dlaka, y, f., srsť dlouhá, langes Haar.
Ssav.

Dlakanka, y, f., hmyz. Krok. Aretia.

Dlakobytník, a, n., hmyz. Krok. Pa-
nurgus.

Dlakořit, a, m. Ssav. Lasiopyga.

Dlakoun, a, n., ssavec bobrovitý. Krok.
Guillino.

Dlaň, ě, či dlaně, ě, f., ruka od zápěstí
do konce prstův, die flache Hand, Handfläche,
Palme. Jg. Ruka roztažená slove dlaň, stažená
pěsť. Kom. D. spodní, V., svrchní; dlaní
důlek. D. značí obyčejně vnitřní částku ruky,
spodní dlaň. Jg. "(D. svrchní = hřbet. L. ).
Co by mohl na dlani udržeti. Ros. Koupil
zapět prstův, a za šestou dlaň (ukradl). Svědí
(svrbí) ho dlaň (naděje se peněz). Svrbí-li
někoho dopoledne levá dlaň, bude bráti pe-
níze, pakli odpoledne, bude dávati peníze.
Hrš. Svědí mne d. (dostanu peníze). Lb. Lavá
d. nia svrbi (přijmu peníze); Pravá d. ma
svrbi (vydám peníze). Mt. S. Stiská d. (je
skoupým). Dávati celou dlaní. Jg., Č. Ob-
kládati komu tvářičku dlaňmi (poličko-
vati ho). Vz Trest. L., Č. Zamknouti dlaň
(přestati dávati). Dlaní poliček dáti. V.
Kdy na dlani chlupy (vlasy) narostou. Vz
Nikdy. Č. Nedali si dlaň před ústa (mluvili
pravdu). Ml. Hol na dlani (= vezmi, kde
nic není). Vezmi si z dlaně chlup. C. Na holej
dlani nevyžiješ. Mt. S. Čím já se živiti budu,
snad d. lízati budu co medvěd. Vz Chudoba.

Č. Věc je na dlani = patrná. Míti srdce jako
na dlani (= otevřené). Šm. — D. — míra
čtyř palcův. Míra čtyř dlaní = noha. V. —
D., Schaufel, lopatka daňčích parohů. Sp.

Dlaňato- (dlanito-) -klaný (v bot. ), hand-
spaltig; -laločný, handförmig gelappt; -nohý,
schwimmfüssig, L.; -sečný (list); -znožený
(list), -žebrý (list), Rostl.; -žilný, hand-
nervig (v bot. ). Rk.

Dlaňatý, dlanitý, dlaňovatý, der flachen
Hand ähnlich. D. žábry, listí.

Dlaňový. D. proužka. Jg. Zur flachen
Hand gehörig.

Dlaňožebrý. D. listy, palminervia, jejichž
žebra nedaleko vniku do listu se rozdělují,
ku př. réva vinná. Rostl.

Dlapa = tlapa. D. medvědí. Pfote, Tappe.

Dlapati = hmatati. Zlob.

Dlapatý = dlapy mající. Jg.

Dlapěti, lapěti, ějí, ěl. ění = dřepěti,
hocken. Us. na Mor. — na čem. Kdybys ty
rač na řiti lapěl. Us. na Mor.

Dlapsati, dlabsati, dlapsávati = šlapati,
dáviti, treten, stampfen, drücken. — koho
čím: pocholky koněm dlapsal. Star. let.

Dlasek, sku, dlašek, šku, m., dleska, dleška,
tleštka, tleška, tlaška, dlaška, y, f. = malá
luska, kleštice, klíšťata; luska dorostlá: strouk,
stroucí, lusk, lusek, luska. Junge Schote.
Tlešťka. V. Jako dlašek (o věci tenké, splesklé).
Us. — D., bachor sliv, Pflaumentasche. Jg.

Dlask, a, dlasek, ska, dlesk, a, m., pták
vrabcovitý, Steinfink, D.; — 2. cvrčala,
Schnepfe, Feigenfresser. V.

Dlasmati = tlačiti, drücken; — co kam:
do země. Jg.

Dlaška, vz Dlasek. — 2. Střenka u nože
n. vidličky, Messer-, Gabelstiel.

Dlatec, tce, m., hřeb u nákolesníku, der
Fersennagel. Us.

Dláto, a, n., dlátce, e, dlátko (dlabadlo).
D. m. dlab-to od dlab (dlab-ati). Vz Dlabač.
Hohleisen, Hohlmeissel, Meissel, Stemmeisen.
D. D. na hlubinu (Hohlmeissel), koutové,
široké (Stechbeutel), rovné, ramenné (ve
mlýně, Flacheisen), pudní n. silné (Steinm.,
Setzmeissel), napažovací n. tenké, pupkové (na
vyrážení zátek), kladní široké, ramenové široké,
Jg., čepovní (Lochbeutel), pěstní (Balleisen),
ušaté (Rundeisen), šikmé, duté, anglické, ně-
mecké, španělské, tyrolské; u koláře: podbě-
rač, podbírač, Šp., hladěcí (Poliereisen), Kh.,
rovné a ploché (žlábkované, vz Nástroje
k pitvě, Nástroje resekční). Cn. Dlátem vy-
dloubati, vyrývati, D., dlabati, něco hladiti.
Us. Dlátem něco na něčem vyryti. Br.

Dlatolisko, a, n., ložisko (zaječí). Lager.

Dlatoliti, zdlatoliti, Lager machen. — co:
slepice obilí zdlatolily (= v něm peleše udě-
laly). Kaub.

Dlátovati, dlátem vyřezati, meisseln, aus-
graben. — co: dlaby. Us., Dch. — co kde:
Dlatuje na mramoře věčné jeho činy. L.

Dlátovatý, -vitý, meisselartig. D. zuby
přední. Rostl.

Dlátový, Meissel-. D. dílo. L.

Dláviti = dáviti. Na Slov. Quetschen,
drücken.

Dlazek, zka, m. = dlask. Us. v Bolesl.

Dlaž, e, f. = dlažba. Fabric.