248

ke škodě spoludědicům dluhy činiti. Er.
Dluhem někomu povinen býti. D. Dluh,
dluhy dělati (d. na d. dělati), upomínati, zu-
pomínati, vyupomínati, platiti, splatiti, vy-
praviti, navrátiti, odvésti, zapraviti, zaplatiti,
vyvaditi, V., upsati, D.; dluh krýti šp. (ger-
man. ) m.: ujistiti, uhraditi, založiti (vz Půjčka),
Bes.; d. sháněti (lépe: vymáhati, dluhů do-
bývati, Jv. ); dluh ženě platiti (s ní obco-
vati. Dekr. jedn. bratr. 1617. ); dluh odpu-
stiti, spočísti, rozmnožiti, založiti, vykázati,
sepsati, postoupiti, oplatiti, vymáhati, pře-
vzíti. Šp. Dluh splatiti. Arch. I. 140. Zboží
od kupce na dluh, na úvěr bráti. Us. Dluh
vázne n. vězí na statku, lépe: Na statku dluh
leží. (Vz Váznouti). Šb. Faktor jest povinen,
dluhy pánu svému vykázati. Er. Dlužník ke
dluhu se zná. Er. Dl. v nevědomosti zapla-
cený zase (žalobou) dobýván býti může. Er.

V dluhy zajíti. Št. N. 29. Z dluhu na někoho
žalovati; někoho v dluhy uvésti; dluh dlu-
hem vyrovnati. J. tr. Dluhů nadělati; do
dluhů se dáti; v dluhy se zaplésti; v dluhy
zavaditi; dluhy se obtížiti. V. Dluhy se za-
sypati. Kom. Zaplésti se do dluhů. Ros.

V dluhy jíti. Kom. Na d. živu býti. D. Na
d. dáti, bráti, Jg., kupovati. Us. Mnoho peněz
míti na dluzích. D. Peníze na d. vzíti. Ben.
Peněz vypůjčiti. Br. V dluzích vězeti, V.,
po uši. Ros. Z dluhu upomínati. Ben. Z dluhů
sobě pomoci; z dluhů se vybiti, vypraviti,
vyplatiti; z dluhů vyjíti. V. V dluhu dáti,
bráti. Jg. Znáti se k dluhu. Schön. Pro dluhy
utéci, ujeti, ujíti, ustoupiti, na oštípě ujeti. V.
Přijmouti nějakou pohledanosť dluhu místo
placení; z dluhu někoho propustiti; dluh
dluhem vyrovnati; na d. zatím něco zapla-
titi; strana dluhů (v knize obchodní: strana
dluhová); někomu něco z pořádnosti z dluhův
odepsati; statek v dluzích vězí n. na statku
jsou, leží dluhy; výkaz, průkaz, kniha, úhrn,
splacení dluhu. Šp. Markovy dluhy na ně-
koho sčítati (= vinu svou na jiného cpáti).
Spravili na něj Markovy dluhy (vz stran
přísloví: Vina. ). Č. Mluví jako dluh (marně
n. tlachavě). Vz Tlachal. Č. Přípověď jest
spravedlivý dluh. Č. Dobrovolný slib, spra-
vedlivý dluh. Č. Dluh z mísy jídá. D. (úrok)
s tebou z mísy jídá. Lb., Č., Pk. Kdo se
dlužíš, dluhy plať; Dlužník dluhy plať, není-li
hotových, čím máš. Rb. Dluh velké břemeno;
D. zlý druh; D. se snadněji činívá než za-
platí; Čím víc dluhův, tím větší návštěva.
Lb. Na d. nic draho není. Dluh nosí lež na
zádech. Dluh bývá čím dál vždy mladší.
Kdo dluh dluhem platí, ten klín klínem vy-
ráží (z jednoho dluhu vybředne a do dvou
padne). Lb. A tiem ny ještě u větší dluh
zavázal k sobě. Št. obec. věc. 56. (= povin-
nosť). Buoh nás stvořil, abychom činili po
jeho vóli, což kdy jinak učiníme, dluhu jsme
nezaplatili. Št. Dluh odbytý, hlava smyta.
Přátelé buďme, dluhy si plaťme. Č. Dluh
má nohý, pole oči, les uši; na ty tři věci
pozor míti sluší. Cf. Pole má oči, les uši, chovej
se všude, jak sluší. Č. D. má nohy, vede tě
do Nouzovic a odtud na koráb. Lb. Kdo
v dluhy zabředl, nebývá bez hostí; Sladce
spí, kdo bez dluhův; Kdo d-y splácí, tomu
statek roste; Dluhy se rozrývají, i velmoži

(velmožní) od toho nespávají; Nepůjde ti
k duhu, dáš-li jísti s sebou dluhu; Když
chalupa shoří, d. na komín vyletí. Pk. Má
dluhův jako kvítí. Dluhův má jako vlasův
na hlavě. Utonul v dluzích. Dluženť i s vlasy
na hlavě. Č. Vzal ho ďábel za starý dluh
(již dávno hoden byl pekla). Ze zlého dluhu
dobrá i sláma vzíti. Mus. — Vz stran pří-
sloví ještě: Brada, Dlužiti se u koho, Dluž-
ník, Havran, Chléb, Klín, Kůže, Mrzutosť,
Odříti, Oštíp, Peří, Půjčiti co komu, Za-
břednouti, Zaplatiti za co čím, Zařezaný
a hlavně: Půjčka. Vz také ještě Rb. str. 265.
— Dluhem smrti povinný (= smrtedlný). V.
Dluh smrti n. přirození zaplatiti (= umříti).
V. — D. = vina. V. Odpusť nám naše dluhy.
Št. obec. věc. 56.

Dluhák, a, m. = had, die Schlange. Hank.
gloss.

Dluhař, e, m. Schuldenmacher. Rk.

Dlúhochvilný, langweilig. D.

Dlúhokvět, u, m., der Wunderstrauch. D.

Dlúhoký = dlouhý. Na Slov. Tabl.

Dluhoplatec, tce, m. Schuldenzahler. L.

Dlúhospaj, e, m., ospalec, Langschläfer.
Na Slov. Baiz.

Dluhovati, chybně, nelzeť slova tohoto
doložiti. Dluhuje částku od (!) pěti zl.
šp. m. Jest dlužen pět zlatých. Vz Dlužný.

Dlúhověčnosť, i, f., dlouhověkosť, langes
Alter, lange Dauer.

Dlúhověčný, dlouhověký, lang dauernd.
Hank. gloss.

Dlúhovlasý, zastar. = dlouhovlasý. D.

Dluhový = dlužní.

Dluhující obnos. Nemajíce slovesa dlu-
hovati, nemáme slova dluhující; místo toho
tedy: dlužný: d. peníz, summa, nebo krátce:
dluh.

Dlúhy, zastr. = dlouho.

Dlúž, vz Dlouž.

Dluž (vulgo luž), dluže, dlužej, e, f.,
u včelařů tuhé, začernalé klí, kterým včely
dílo své na stěnách úlových upevňují a vchod
do úlu ubezpečují, přední stavení včel,
včelní dílo napřed postavené, Reš., der Vor-
stoss, das Vorwachs, Stopfwachs, Vorge-
wächs, Vorbrett im Bienenstocke. Jg.

Dlužba, y, f., dlužení, dluh, Schulden.
V d-bě jsem = ve dluzích. Us.

Dluže, e, f., deštka k nádobí bednářskému.
Daube. Us. — Dluže také prkénka u kbelu
v rybníce mechem vycpaná, aby voda pro-
nikati nemohla. Us. Einsetzbrett.

Dlužec, žce, m., kdo se dluží. Der Borger. L.

Dlužej, vz Dluž. D.

Dlužen, vz Dlužiti; 2. vz Dlužný.

Dlúžeň, žně, m., dlúžně, ě, f., dlúžec,
žce, m., deska obdloužná k zavírání úlu n.
brti. Ein längliches Brett zum Zumachen der
Bienenbeute. L. Cf. Dluž.

Dlužení, n., das Borgen, auf Borg nehmen.
Us.

Dlužený, geborgt. D. peníze. Us.

Dlužicha, y, f., rostl. Heuchera. Presl.

Dlúžina, y, f., dlouhé pole, langes Feld.
Bern.

Dlužiti, 3. pl. -ží, dluž, dluže (íc), il, en,
ení; dlužívati. — se = dluhy dělati, Schulden
machen, sich verschulden, borgen. Pořád se