Předchozí (252)  Strana:253  Další (254) |
|
|||
%m
|
|||
|
|||
doběhl a lapil (duhu). Reš. Syr — kam:
doběhni mi do mlýna k strýci. Kdyby zajíc nesral u Malina, doběhl by až do Kolína. Prov. Doběhnu si do kasáren. Er. P. 249. Jáz doběhu na palúček po (= pro) konieček bielý. Rkk. 62. Vz Po. D. k břehu, Us., ke konci, V., k cíli. Kom. — Br. Doběleti, el, ení, ganz weiss werden. Us.
Doběliti, il, en, ení, ausbleichen. Jg. —
co: plátno. Dobené, obrazcové číslo. Vz S. N.
Doběrač, dobírač, e, m. Us. Der völlig
nimmt. Doběrák, u, m., v pivováře, der Aus-
schöpfer. Rk. Doběrek, rku, m., doběrka, dobírka, y,
f. Nachnahme. Ostává na dobírku pět zlatých. Us. Posýlati zboží na doběrku (ne: proti doběrce). Jv. — D. = dobírání. Jg. Dobeš, e, m., Tobiáš. Št.
Dobičovati koho, zu Tode peitschen.
Dobíhati = doběhnouti.
Dobíhavosť, i, f., Zudringlichkeit.
Dobíhavý, lezlý, zudringlich. Jg.
Dobíliti, il, en, ení. — co. Vz Bíliti.
Dobírák, u, m., náčiní v pivováře, der
Ausschöpfer. Rohn. Vz Doběrák. Dobírati, vz Dobrati.
Dobírka, vz Doběrek.
1. Dobiti, dobiji, dobij, il, it, ití; dobíjeti,
el, en, ení = náležitě vybiti, tüchtig schlagen; až po náležitou míru vbíti, gehörig einschlagen; do smrti ubiti, vollends todt schlagen. Jg. Hodina dobila. Hodiny dobíjejí. Zu Ende schlagen. Us. — komu. Dobře jim dobili (náležitě je vybili). L. — koho, co. Na zemi ležícího byl by ho dobil, V.; zraněného d., Troj., hřebík. Us. — v čem: ve hře jistou kartou d., überstechen. Jg. — čeho. Ostatku vojska nepřátelského dobil = k pobitým při- činil, ausser den Geschlagenen noch schlagen. L. — se kam = bije někam se dostati, sich wohin durchschlagen. Dobil se až do města. Zloděj do pokoje se dobíjel. L. — se čeho na kom čím, erprügeln. Válkou se toho na něm dobil. — se oč čím = válčiti oč bije se, sich um etwas schlagen. Mečem se dobí- jeli o berlu. L. Dobitka, y, f., dobití, der Gnadenstoss. L.
DoBizna, y, f., doba, podoba, Gestalt.
Krok. Doblázniti, il, ěn, ění, völlig närrisch
machen; ausfaseln. Jg. Dobleptnouti. — co. Sotva to dobleptl.
Ausplaudern. Dobný=užitečný, Tkadl.; formalní. Marek.
Dobodati, vz Dobůsti.
Dobojovati se čeho čím, bojem získati,
erkämpfen. Dědictva království nebeského pravým bojem se dobojovali. Pass. Dobopněti, vz Bobněti, ganz aufschwellen.
Ros. Dobořiti co, völlig zerstören. Martim.
Dobourati co, dům, zeď, vollends ein-
reissen. Us. Dobouřiti, verbrausen, ausstürmen. Tamo
k horám dobúří naše pomsta. Rkk. Dobrácký, gut, gutmüthig. D. člověk.
Dobrák, a, dobráček, čka, m., ein guter
Mensch. |
Dobrakovati, ganz aussortiren. — co.
Ros. Dobralo mu = nahnalo mu strachu, hat
ihn eingeschüchtert. Na Slov. Dobrá naděje. Předhoří dobré naděje.
Vz popis v S. N. Das Vorgebirge der guten Hoffnung. Dobřany. Není nad Dobřany (nad místo,
kde se dobře daří). Č, Lb. Vz Šťastný. Dle , Dolany´. Dobraný. Vz Dobrati. D. berně, behobene
Steuer. Máte ještě na dobranou 2 zlaté. Us. Vz Doběrek. Dobrá sůl, gt. Dobré soli, f., mě. Halle. V.
Dobrati, doberu, ber, bera (ouc), al, án,
ání; dobírati = ještě nad vzaté bráti, noch mehr hinzunehmen; bráti až po, bis wohin nehmen, greifen, langen, kommen; do ostatku všecko bráti, vollends nehmen; se = dosti najíti. Jg. — co: peníze, jahody, jablka (poslední vzíti). Us. — na co. Dobírati má ještě na kontrakt (ještě nad vzaté bráti). Us. — čeho: dna. Jg. Dobral nepřítel ostatku. Jg. — co čím: maltu lžicí. D. — se čeho, najíti, finden; dokopati se, ergraben. Dobrati se někoho, jehož někdo hledá (najíti ho). Kom. Hannibala se dobrali (dohonili ho). V. Dobral se města (dostal se k němu). Výb. D. se břeha. Alx. 1126. Dobral se vrat a mostu do hradu. Háj. Kde bych se peněz dobral! Ml. D. se naučení u Boha. Kom. D. se vody (dokopati) Jg. D. se pevných základův mlu- vovědy. Šf. V písmu svatých tajemství se dobírala. Obor. pan. — (se) kam. Do ta- jemství tvého se dobrali. L. Dobral se na tu horu. L. Dobral až do zřídla, do dna. Jg. D. se ke dnu, Us., k pokladu (dostati se k němu). Har. — komu jak. Dobrali mu do živého = doťali mu, setzten ihm bis aufs Blut zu. Jg. Dobrá vůle, vz Dobrý.
Dobře, komparativ: lépe, lép (líp). D. =
udatně, statečně, tapfer. Dobře se držeti. Us. — D. = ne zle; tak, jak býti má, gut, recht. Jdu zde d. ? D. D. smýšlející, vědomý, vzdělaný, zachovalý, zasloužený, zasloužilý, zvedený, D., opatřený. V. D. někomu pora- diti, odpověděti. Jg. D. přednášeti. D. Máte dobře. Us. D. Česky mluviti. V. Bylo nám d., jen že tomu dávno; a bude zase, dočká- me-li se. Ruské přísl. Nové koště dobře mete. Kdo nikdá zlé, nikdá dobře. V. D. tomu sro- zuměl. Jel. — D. znamenající pochvalu, gut. Dobře! d. tak! — D. = podlé úmyslu, tauglich, schicklich, reeht, nützlich. Jg. Právě d. mi přichází. D. Dobře v čas jiskru uhasiti. Vždy je d. bráti. Ten šat je mi d. Us. S velikými pány není d. višní (třešní) jísti. Není d. stáda vlku poručiti. D. jazyk za zuby míti. D. z předu i ze zadu oči míti. D., že svině rohů nemá. Dobře tak na něho. Jg. — D. = dokonale ve svém způsobu, gut. Vím to velmi
d. D. vyučený. D. uctiti, pamatovati, roz- mysliti, věděti, rozvážiti. Jg. Obilí dobře sype. Jg. — D. = docela, ganz, recht, völlig. Jg. Něco dobře vyčistiti. Byl — Dobře a právě, recht. V. Čiň d. a právě, neboj se císaře ani krále. Us. D. souditi, smýšleti. Us. Za zdra- vého života dobře činiti, po smrti času nebude. Jg. — D. = pokojně, gut, friedlich, einig. |
||
|
|||
Předchozí (252)  Strana:253  Další (254) |