doběhl a lapil (duhu). Reš. Syr — kam:
doběhni mi do mlýna k strýci. Kdyby zajíc
nesral u Malina, doběhl by až do Kolína.
Prov. Doběhnu si do kasáren. Er. P. 249.
Jáz doběhu na palúček po (= pro) konieček
bielý. Rkk. 62. Vz Po. D. k břehu, Us., ke
konci, V., k cíli. Kom. — Br.

Doběleti, el, ení, ganz weiss werden. Us.

Doběliti, il, en, ení, ausbleichen. Jg. —
co: plátno.

Dobené, obrazcové číslo. Vz S. N.

Doběrač, dobírač, e, m. Us. Der völlig
nimmt.

Doběrák, u, m., v pivováře, der Aus-
schöpfer. Rk.

Doběrek, rku, m., doběrka, dobírka, y,
f. Nachnahme. Ostává na dobírku pět zlatých.
Us. Posýlati zboží na doběrku (ne: proti
doběrce). Jv. — D. = dobírání. Jg.

Dobeš, e, m., Tobiáš. Št.

Dobičovati koho, zu Tode peitschen.

Dobíhati = doběhnouti.

Dobíhavosť, i, f., Zudringlichkeit.

Dobíhavý, lezlý, zudringlich. Jg.

Dobíliti, il, en, ení. — co. Vz Bíliti.

Dobírák, u, m., náčiní v pivováře, der
Ausschöpfer. Rohn. Vz Doběrák.

Dobírati, vz Dobrati.

Dobírka, vz Doběrek.

1. Dobiti, dobiji, dobij, il, it, ití; dobíjeti,
el, en, ení = náležitě vybiti, tüchtig schlagen;
až po náležitou míru vbíti, gehörig einschlagen;
do smrti ubiti, vollends todt schlagen. Jg.
Hodina dobila. Hodiny dobíjejí. Zu Ende
schlagen. Us. — komu. Dobře jim dobili
(náležitě je vybili). L. — koho, co. Na zemi
ležícího byl by ho dobil, V.; zraněného d.,
Troj., hřebík. Us. — v čem: ve hře jistou
kartou d., überstechen. Jg. — čeho. Ostatku
vojska nepřátelského dobil = k pobitým při-
činil, ausser den Geschlagenen noch schlagen.
L. — se kam = bije někam se dostati, sich
wohin durchschlagen. Dobil se až do města.
Zloděj do pokoje se dobíjel. L. — se čeho
na kom čím, erprügeln. Válkou se toho na
něm dobil. — se oč čím = válčiti oč bije
se, sich um etwas schlagen. Mečem se dobí-
jeli o berlu. L.

Dobitka, y, f., dobití, der Gnadenstoss. L.

DoBizna, y, f., doba, podoba, Gestalt.
Krok.

Doblázniti, il, ěn, ění, völlig närrisch
machen; ausfaseln. Jg.

Dobleptnouti. — co. Sotva to dobleptl.
Ausplaudern.

Dobný=užitečný, Tkadl.; formalní. Marek.

Dobodati, vz Dobůsti.

Dobojovati se čeho čím, bojem získati,
erkämpfen. Dědictva království nebeského
pravým bojem se dobojovali. Pass.

Dobopněti, vz Bobněti, ganz aufschwellen.
Ros.

Dobořiti co, völlig zerstören. Martim.

Dobourati co, dům, zeď, vollends ein-
reissen. Us.

Dobouřiti, verbrausen, ausstürmen. Tamo
k horám dobúří naše pomsta. Rkk.

Dobrácký, gut, gutmüthig. D. člověk.

Dobrák, a, dobráček, čka, m., ein guter
Mensch.

Dobrakovati, ganz aussortiren. — co.
Ros.

Dobralo mu = nahnalo mu strachu, hat
ihn eingeschüchtert. Na Slov.

Dobrá naděje. Předhoří dobré naděje.
Vz popis v S. N. Das Vorgebirge der guten
Hoffnung.

Dobřany. Není nad Dobřany (nad místo,
kde se dobře daří). Č, Lb. Vz Šťastný. Dle
, Dolany´.

Dobraný. Vz Dobrati. D. berně, behobene
Steuer. Máte ještě na dobranou 2 zlaté. Us.
Vz Doběrek.

Dobrá sůl, gt. Dobré soli, f., mě. Halle. V.

Dobrati, doberu, ber, bera (ouc), al, án,
ání; dobírati = ještě nad vzaté bráti, noch
mehr hinzunehmen; bráti až po, bis wohin
nehmen, greifen, langen, kommen; do ostatku
všecko bráti, vollends nehmen; se = dosti
najíti. Jg. — co: peníze, jahody, jablka
(poslední vzíti). Us. — na co. Dobírati má
ještě na kontrakt (ještě nad vzaté bráti). Us.
— čeho: dna. Jg. Dobral nepřítel ostatku.
Jg. — co čím: maltu lžicí. D. — se čeho,
najíti, finden; dokopati se, ergraben. Dobrati
se někoho, jehož někdo hledá (najíti ho).
Kom. Hannibala se dobrali (dohonili ho). V.
Dobral se města (dostal se k němu). Výb.
D. se břeha. Alx. 1126. Dobral se vrat a mostu
do hradu. Háj. Kde bych se peněz dobral!
Ml. D. se naučení u Boha. Kom. D. se vody
(dokopati) Jg. D. se pevných základův mlu-
vovědy. Šf. V písmu svatých tajemství se
dobírala. Obor. pan. — (se) kam. Do ta-
jemství tvého se dobrali. L. Dobral se na
tu horu. L. Dobral až do zřídla, do dna. Jg.
D. se ke dnu, Us., k pokladu (dostati se
k němu). Har. — komu jak. Dobrali mu
do živého = doťali mu, setzten ihm bis
aufs Blut zu. Jg.

Dobrá vůle, vz Dobrý.

Dobře, komparativ: lépe, lép (líp). D. =
udatně, statečně, tapfer. Dobře se držeti.
Us. — D. = ne zle; tak, jak býti má, gut,
recht. Jdu zde d. ? D. D. smýšlející, vědomý,
vzdělaný, zachovalý, zasloužený, zasloužilý,
zvedený, D., opatřený. V. D. někomu pora-
diti, odpověděti. Jg. D. přednášeti. D. Máte
dobře. Us. D. Česky mluviti. V. Bylo nám
d., jen že tomu dávno; a bude zase, dočká-
me-li se. Ruské přísl. Nové koště dobře mete.
Kdo nikdá zlé, nikdá dobře. V. D. tomu sro-
zuměl. Jel. — D. znamenající pochvalu, gut.
Dobře! d. tak! — D. = podlé úmyslu, tauglich,
schicklich, reeht, nützlich. Jg. Právě d. mi
přichází. D. Dobře v čas jiskru uhasiti. Vždy
je d. bráti. Ten šat je mi d. Us. S velikými
pány není d. višní (třešní) jísti. Není d. stáda
vlku poručiti. D. jazyk za zuby míti. D.
z předu i ze zadu oči míti. D., že svině rohů
nemá. Dobře tak na něho. Jg. — D. =

dokonale ve svém způsobu, gut. Vím to velmi
d. D. vyučený. D. uctiti, pamatovati, roz-
mysliti, věděti, rozvážiti. Jg. Obilí dobře sype.
Jg. — D. = docela, ganz, recht, völlig. Jg.
Něco dobře vyčistiti. Byl — Dobře a právě,
recht. V. Čiň d. a právě, neboj se císaře ani
krále. Us. D. souditi, smýšleti. Us. Za zdra-
vého života dobře činiti, po smrti času nebude.
Jg. — D. = pokojně, gut, friedlich, einig.