má-

Pravdu sobě mluvme a dobře spolu buďme.
Vůči s tebou d., a krom očí kousá co pes.

— D. = užitečně jinému, wohl, gut. D. míniti,
někomu přáti. D. Dobře s někým míniti. V.
Dělej čertu d., peklem se ti odmění. Prov.,

Č. — D. = snadno, hezky, silně, gut, leicht,
füglich, stark, wohl, ziemlich. Jg. Můžeme to
d. snésti. Háj. Bylo nás d. 3000 jízdy. Ottersd.
Je již d. na den, v noc. Jg. Pevnosť d.
osazená Har. Koho mrzí chléb, může d. s svi-
němi žaludy jísti. Prov. — D. = velmi, sehr,
gar sehr. Jg. Dobře málo někomu prospěti.
Br. — D. = příjemně, gut, angenehm, wohl.
Jg. D. voněti, jísti, živu býti, se míti. Jg.

— D. = pomyslně, šťastně, glücklich, wohl,
gut. D. jest nyní s námi. Sych. D. se mějte.

D. se mi vede. D. padnouti, se míti, se da-
řiti, seděti (bohatým býti). Oslu když se dobře
vede, tedy jde na led tancovat. D. mu sedlo.
Všudy d., doma nejlépe. Kde pán sám do
koutů nahlédá, tu hospodářství dobře stojí.
V. Trn v noze a myš v stoze, kde to pře-
bývá, tu dobře nebývá. Rým. — D. = hle-
díce ke zdraví, wohl. Není mi d. To mu
dělá d. — Jg.

Dobřečinění, n. Das Wohlthun. K d. ná-
chylný. V. D. chudým. Kom. — 2. Dobro-
diní. V.

Dobřepřejnosť, i, f., Gunst, Tabl. lid.

Dobřésti, watend erreichen. Vz Břésti. —
čeho. Hlas.

Dobřeti, el, ení, gut werden. Jg.

Dobřezasloužilý, wohlverdient. Tabl. lid.

Dobřezřízený, wohlgeordnet. D.

Dobřezvedený, wohlerzogen. Us.

Dobřičký, velmi dobrý, sehr gut. C.

Dobříditi, vz Bříditi.

Dobřichovice, vic, f. Dle Budějovice;
ves v Berounsku.

Dobřinký = dobrý.

Dobříš, e, m., mě. v Cechách. Dobříšský,
dobříský. Vz S. N.

Dobřiti, 3. pl. -bří, bři, bře (íc), il, ení;
dobřívati. — koho, co, gut machen: cesty,
srdce své. Jg. — se, gut werden. Pass. —
koho s kým, versöhnen. Rk.

Dobro, adj. gut. Nenie člověku dobro
samému býti. Tkad. — Dobro, a, n., subst.
Das Gut, etwas Gutes. Jg. Nejvyšší, svrcho-
vané d. Nz. Cizozemec nepřišel jest hledat
dobra tvého. Dal. Až se na dobro změní.
Puch. Dobro milo odkudkoli. Prov. Obecné
d. Nt. K dobru zapsáno, germ. zu Gute
schreiben, m. někomu na jeho pohledávku
něco odepsati (odraziti), sraziti v účte. Jv.

— Z dobra, z čista dobra. Zlob. Všecko se
to do dobra rozvařilo (= docela, ganz u.
gar). Us. — Na dobro = notně, tüchtig. Na
dobro opilý. Us. — I proč ne na dobro (warum
nicht gar)? Šm. — Po dobru = po dobrém,
im Guten. Jdi tam po dobru, sice... Us.
Nemohl to s ním po dobru spraviť. K. Poh.
552. Vz Po. — Skončil svou řeč na dobře.
K. Poh. 430. — D. = zdraví, blaho, Wohl,
Heil, die Wohlfahrt. To jest s dobrem
obce. L-

Dobrocenný, vollgiltig. D. mince. D.
Dobročin, u, m. Wohlthat. L.
Dobročinec, nce, dobročince, e, m., f.
Žid. Wohlthäter.

Dobročiniti, wohlthun. — komu čím:
Svou přímluvou.

Dobročinnosť, i, f., V., dobročinlivosť.
Wohlthätigkeit.

Dobročinný, V., dobročinlivý, wohlthätig.

Dobroděj, dobrodějce, dobroděc (Žalt.
vit. ), e, dobrodinec, nce, m. Der Wohlthäter.
Ztráta dobrodějce. Dobrodinci děkovati. V.
Prosie Boha za své dobrodějce (dobrodince).
Št. Býti velikým d-cem pokolení lidského
Nt. Stran přísloví vz Čep, Groš, Hlava, Lžíce.
Máslo, Nůž, Rukáv, Svíce, Vemeno, Větev.
Dobrodinec chudých psův (vz Lakomý). Č.

Dobrodějství, -stvo, a, n., dobročinnosť,
St. skl. Gutthätigkeit.

Dobrodinec, vz Dobroděj.

Dobrodiní, í, n. (dříve lépe: dobrodiní),
dobrodiníčko, čka, n. Die Wohlthat. D. uká-
zati, Reš., učiniti, prokázati, V., u člověka
nevděčného složiti, zaplatiti, V., přijímati od
někoho. Reš. Dobrodiním obsypati, D., po-
ctíti, někoho si získati. V. Dobrodiní (gt. )
od Boha žádati, dosíci, zapomenouti; Ros.,
Troj. D-ní dobrodiním oplatiti. V. Za d. ne-
očekávej poděkování. Č. Za d. kamenem
do hlavy. Vz Nevděčný. Lb.

Dobrodinka, y, f. Wohlthäterin.

Dobrodinný = dobročinný, wohlthätig.
Pammach. Trag.

Dobrodinství, n. = dobrodiní. V., Kom.

Dobrodruh, a, m., dobrý (udatný) druh,
Glücksritter, Abenteurer; také = poběhlík.
Sych.

Dobrodružný Člověk, dobrodruh. Č. Aben-
teuerlich.

Dobrodružský, hrdinský, udatný, ry-
tířský, tapfer, ritterlich, abenteuerlich. Dal.

Dobrodružství, n., hrdinství, udatnosť
rytířská, Tapferkeit, Abenteuer. Odjel po d.
do krajin. Prov. Po d. jezditi. Háj. D. na
moři; d. vyhledávati. Nt. — D. = družství,
společné přátelství, gute Gesellschaft. V.

Dobrochvalný, lobenswerth. D. chování.
Zlob.

Dobroj = dobro (dobře) je, es ist gut. Št.

Dobrojídek, dka, m., kdo rád dobře jídá,
Gutschmecker. Dch.

Dobrojiti se čeho (brojením to dostati).
L. Durch Unruhe sich zuziehen.

Dobrokmenný, aus gutem Stamme. D.
hříbě. Č.

Dobrolíbeznosť, i, f. Wohlgefallen. Kom.

Dobrolíbezný, dobřel., dobřelibý, dobro-
libý. Gefällig. V.

Dobromluvnosť, i, f. Wohlredenheit, D.,
Syntax. Ros.

Dobromluvný, dobře mluvící, wohlredend.

Dobromravnosť, i, f. Hlas. Gute Sitten.

Dobromravný. D. člověk. D. Gutgesittet.
V., Kom.

Dobromyslně, něco nésti, snášeti, trpěti
(= trpělivě), wohlgemuth, muthig, fröhlich. V.

Dobromyslnosť, i, f. Gutherzigkeit; také
veselosť mysli. Fröhlichkeit.

Dobromyslný = dobře myslící, tichý,
krotký, povlovný, sanft-, gutmüthig. V. —
D._; trpělivý, stálý, wohlgemuth. Jg. Vz Dobro-
myslně.

Dobronika, y, f., melisa lesní. Berg. Wald-
melisse.