255

Dobropán, a, m., planeta Mercurius. Kom.
Merkur.

Dobropísebnosť, m. dobropísemnosf, i, f.,
dobrý způsob psaní, Rechtschreibung. Ros.

Dobropisec, sce, m. Víd. list. Rechtschreiber.

Dobropočestnosť, i, f., počestnosť, sluš-
nosť, Wohlanständigkeit. D.

Dobropočestný, počestný, slušný, wohl-
anständig. D.

Dobropověstný, unbescholten. D. muž.
Br., Kom.

Dobrořečení, í, u. = žehnání, die Segnung.
Za zlořečení odplať se dobrořečením. Ottersd.

— D. = chvála, Lobpreisung. Kom.
Dobrořečiti = blahoslaviti, žehnati, seg-
nen. — komu. D. těm, kteříž nám zlořečí.
Kom. — co koho = velebiti, chváliti, lob-
preisen, erheben. Dobrořečte jméno jeho
(jménu jeho. V. ). Br. Dobrořeč duše má pána.
Kom. — za co. Lid za dary jeho dobrořečí.
Mést. bož. — se. Nešlechetný se dobrořečí.
Žal. —

Dobrořečník, a, m. Preiser, Segner. Reš.

Dobrořečný, dobromluvný, wohlredend,
segnend.

Dobroslaviti. — komu, čemu, segnen,
Pánu; jménu jeho d. L. — koho (velebiti). Rk.

Dobroslavný, dobroslovný, dobrořečný,
wohlredend. D.

Dobrosol, u, m., mě. Halle.

Dobrosrdečnosť, i, f., dobromyslnosť,
Gutherzigkeit.

Dobrosrdečný, dobromyslný, -srdcí,
-srdný, gutherzig.

Dobrosrdenství, n. Mildherzigkeit. D.

Dobrosrdně = -srdečně, mildherzig. D.

Dobrosť, i, dobrota, y, f., dobrotka. —
D. = dokonalosť, Güte, Tauglichkeit, Brauch-
barkeit. D. vody, železa. To jest dobrota.

— D. = na Slov. titul nižším n. neznámým
dávaný. Plk. — D. = sklonnosť činiti dobře,
k dobrému. V. Güte, Frömmigkeit. — D.
= dobrotivosť, vlídnosť. Güte, Gütigkeit. Do-
broty si neváží. V. Pro dobrotu svou. Pešín.
Otec náš dobrota všech dobrot. Kom. Do-
brota srdce jímá, násilím se nic neujímá. Č.
Z d-ty pokoj a ze zlého, zisku muka. Pk. Do-
brota, holá nuzota. Vz Štědrosť; Pro d-tu strčí
hlavu do plotu. Lb. D. kravská, vz Kravský.

— D. = dobrodiní. U Jindř. Hradce. Sř. —
D., dobrovolné porovnání mimo soud. Půh.
V d-tě někomu něco dáti. Er. P. 462. —
D. vlády čí = nádhera šlechtická. Chč. (Gl. ).

Dobrotisko, a, n., ein guter Mensch. Ten
d. dal by se o prst ovinouti Sych. Dob.
všech chudých psů = zlý. Jg.

Dobrotivěti, ěl, ění = dobrotivým se
stávati, gütig werden. Reš.

Dobrotivosť, i, f. = náchylnosť k činění
dobře, Güte, Gütigkeit, Huld, Mildherzigkeit.
V. Dob. místo stráže bude. Kom. — D. =
poctivosť, Rechtschaffenheit.

Dobrotivý; dobrotiv, a, o = přívětivý,
dobročinný, dobromyslný, mildherzig, gütig,
gewogen, huldreich. Jg. Dobrotivou mysl
k někomu míti. V. Mile a dobrotivě něco
přijímati. V. — komu. Aby mu byli dobro-
tiví. Trist., Zk. — ke komu. K čeledi. Šf.,
Št. — Alx.

Dobrotky, adv., na Slov. a vých. Mor.

= po dobrém, im Guten. Dáš to po dobrotky
nebo po zlotky? Koll.

Dobrotnice, e, f., vyraženina, griesiger
Ausschlag. D.

Dobrotovati = dobře se chovati, gut
thun. As rok dobrotoval. Us.

Dobrotství, n. = dobrota, Veleš.

Dobrousiti, il, en. ení. — co čím kde,
auswetzen.

Dobrouš, e, m., ein guter Mensch.

Dobroušství, n., dobrouše povaha, Güte
eines Menschen, bonhomie. Jg.

Dobrovážnosť, i, f.. dobrá váha, Voll-
wichtigkeit. D.

Dobrovážný, dobré váhy, vollwichtig. D.

Dobrověrnosť, i, f., pravověrnosť, Recht-
gläubigkeit. Jg.

Dobrověrný, pravověrný, rechtgläubig. Jg.

Dobrověštec, štce, m., Prophet. Jg.

Dobrověští, n., gute Bothschaft. Bhm.

Dobrovlnka, y, f., ovce dobré vlny, gut-
wolliges Schaf. Dch.

Dobrovlný, gutwollig. D. ovce. Puch.

Dobrovodec, dce, dobrovodič, e, m., ein
guter Leiter (der Elektricität). Rostl.
Dobrovole = dobrovolnosť.
Dobrovolenství, n., upřímnosť, ochot-
nosť, die Zuneigung, Geneigtheit, Gewogen -
heit, das Wohlwollen, die Gutwilligkeit. D.,
Hus. — D., svobodná vůle, volnosť, Frei-
heit, freier Wille, Willkühr. Troj., Št. Tehdy
d. ze země vyjeti míti by neměl. Pulk.

Dobrovolnický, Volontär-. D. oděv.
sbor. Rk.

Dobrovolnictví, n. Volontärstand. Jg.

Dobrovolník, a, m., ein Volontär, Frei-
williger, voják, ochotník. Dobrovolný voják,
svobodník. Kom. Sbor dobrovolníkův, Frei-
corps. Bur. Vojsko z d-ků se skládající. Nt.
D. roční, Us., jednoroční, einjähriger Frei-
williger. Csk.

Dobrovolnosť, i, f., volnosť, vůle, die
Freiwilligkeit, der freie Wille, Gutwilligkeit.
Toho všecku dobrovolnosť dávám jemu. Boč.
Tázati zločince nejprve v d-sti i. e. po dobrém,
im Guten. Ros. — D. = dobrá vůle, přízeň,
Gunst, Geneigtheit, Gutwilligkeit. Se všemi
d. míti. Záv. — Sych., Hus.

Dobrovolný, dobrovolen, lna, lno; dobré
vůle, rád, nenucený, freiwillig, gutwillig. V.
D. náklad, Pr. horn.; poddání města, Kom.,
voják. Háj. Dobrovolnou smrtí života si
ukrátiti. V. Dobrovolně trpěti, d. k něčemu
svoliti, d. něco konati, plniti, d. odjeti. Jg.
— D. průchod (jenž se jen trpí), lépe snad:
průchod na čas dovolený, na čas dobrovolně
trpěný, na čas volný. Kn. rožm. má: bez-
právná cesta. — D. uvolení právo lomí; d.
stran snešení právo lomí; právo d-ným uvo-
lením se ruší a zdvíhá. Rb. D-né vstupo-
vání do vojska. Čsk. — D. — příznivý, po-
volný, gutmüthig, geneigt, wohlwollend, bene-
volus. V.

Dobrovýslovnosť, i, f. Gutes Aussprechen
der Worte. Jg. —

Dobrozdání, lépe: dobré zdání. Šb. Gut-
achten.

Dobrozrný, gutkörnig. L.

Dobrozvučnosť, i, f., Wohlklang. D.

Dobrozvučný, wohlklingend. D. hlas.