257

hojný, znamenitý, s ohledem na velkosť, plat-
nosť, sílu, počet, váhu, míru, gut, ansehnlich,
beträchtlich. Dobré peníze (proti lehkým,
nepravým). D. váha, míra, kámen (drahý),
kopa (d. kopa zelí = čistý kvítek, prohnaný
člověk), umění. Jg. Z dobrého domu dcera.
Dobrého lože syn (manželského). Dobrého
otce i matky syn (manželský). Jg. Z dobrých
(= platných) příčin. Z dobré ruky to pochází
(z jisté). Neboť jest dobré milosrdenství tvé.
Br. A pohřben bude v starosti dobré (u vy-
sokém stáří). Br. — D. = znamenitou sílu
vnitřní mající. D. pamět, vtip. Jg. Dobré
spaní míti. Dobrou hlavu míti (vtipným býti).
V. Dobrý pozor na někoho míti. Dobrý pokoj
míti. V. Dobrého soudu. V. — D. = drahný,
mnohý, sporý, gut, beträchtlich, reichlich,
tüchtig. Jg. D. počet. Vylupal mu na dobro.
Dobrou částku vzal. Dobrá míle, hodina.
Dobrou chvíli to trvalo. Na dobré míře stojí
(dobré jest). V. — D. = lahodný, příjemný,
gut, angenehm. D. vůně, jídlo, chuť, voda,
tvář, povětří, časy, novina. Jg. Dobré milo
odkudkoli. Dobrého po málu. Vz Šetrnosť.
Lb. D. víno (samorostlé, čisté, nekalené, chutné),
noc (u Jihosl. lahko noć). Pk. Co v hod, to
dobro. Nic mu dobro, milo není (vz Nespo-
kojený). Lb. Chce viděti dny d. Br. Dobré
kousky jísti (lahůdky). Na dobrých kouscích
statek projésti. V. Dobré bydlo píchá (má
rohy). Dobrý den si udělati (veselý). Jg.
— s inft. Vtom sklepě jest voda dobrá píti.
Pref. 317. — D. = se žádnými nesnadnostmi
spojený. D. cesta (schodná, sjezdná; pravá).
Na dobrou cestu někoho uvésti, přivésti. Jg.
Dobrou naději míti, sobě dáti. V. — D. —
šťastný, glücklich. Dobrá věc jest, na dobré
míře stoji. V. — D. = příjemně cítící. Dobré
mysli býti. V. Trpělivou a dobrou myslí. V.
S dobrou myslí. Troj. — D. u juristův. Na do-
brých lidech přestati s kým a na nich dosti
mieti, auf Schiedsrichtern es bewenden lassen.
Půh. 1437. — Dobré, ého, n. = dobro, das
Gute, Wohl, die Wohlfahrt. Dobré obecné,
svrchované. D. Za dobré uznati, tvrditi. Na d.
vésti (odchovati). V. Pečuje o d. lidu, Br., hledě
dobrého lidu svému. V. O obecní d. jednati.
Us. O zemské dobré péče neměl. Háj. Vše
k svému dobrému dělati. V. Všecko d. ně-
komu učiniti. Dobrým někomu posloužiti.
Na d. to vyjde. Dobrým za dobré se odpla-
titi, odsloužiti, odměniti. Dobrým d. vyna-
hrazovati. V. Dobré se pomní dlouho a zlé
ještě déle. Dobrého po málu. Prov. Dobré
sirotkův opatroval. Břez. K dobrému je vede.
- Er. P. 426. I měli by přietele u pravdě ne-
mocného... v jeho dobrém (in seinem In-
teresse) napomenuti. Št. Dobré dobrým se
nikdy nezkazí; Od dobrého se (rádo) ulže
a k zlému přilže; Dobré se daleko slyší
a zlé ještě dále; Dobré i ve snách hezké.
Pk. To už nemôže byť po dobrom. Mt. S.
Dobré se dobrým vždy otplatí. Alx. 1104.
Ta bezpráví přijdou k dobrému. Chč 445. D.
samo se chválí. Do třetice všeho dobrého.
Něco v d. obrátiti (na dobrou stranu vyložiti).
V. Dobrého jinému přáti. V. Není nic tak
zlého, aby se neobrátilo někdy v něco do-
brého. Nic dobrého nejsi. V dobrém na ně-
koho vzpomínati. Po dobrém. Něco za d.

klásti, počítati. Dobrého milovný muž. (Kom. ).

Dobrýšek, dobříšek, šku, m., droběšek,
drobýšek, šku, m., rostl., scleranthus perennis.
Jád. —

Dobrýtro. Us. m. dobré jitro. D. komu
dáti. D.

Dobublati, aufhören zu murren. — se
něčeho, ermurren. Ros.

Dobubnovati, austrommeln. Ros.

Dobuditi se koho, (gt. ), aufwecken. Ros.
Nedobudíš se ho do nejdelší smrti. Du weckst
ihn nie mehr auf. Sych.

Dobudovati, dobuchcovati, dobujeti,
dobumbati, doburáceti, doburcovati, vz
Budovati atd. (bez: do-).

Dobůsti, dobodu, dobodl, den, dění; do-
bodati, dobádati, do živého dopichnouti,
vollends durchstechen; peinigen; ponoukati,
antreiben, drängen, spornen; todt stechen.
Jg. — komu. Běda tomu domu, kde kráva
dobodá volu (jej týrá). L. — koho: vola
dobodl (posledním bodem zabil). Us. —komu
čím. Fortuna těžkou dobodla mu křivdou.
L. — koho čím = ostnem (ponoukati), V.,
ostruhami. Novot.

Dobušiti, il, en, ení, aushämmern. Již do-
bušili kováři. Ros. — se čeho. Zk.

Doby, vz Doba; 2. = dobyl (zastr. ).

Dobydleti, el, ení, si čeho, se čeho
kde, erwohnen (bydlením dočekati). Do-
bydlíš se hoře u svého bratra. Dal. Smrti
se v tom domě dobydlíš. Zlob.

Dobytče, ete, n., dobytčátko, a, n. = jeden
kus dobytka, das Hausthier. D. zabiti, vy-
chovati. D. obětní. D.

Dobytčí, Vieh-, Hausvieh-. D. trh, stáj
či stání, pokrm, píce, zloděj, hojič, lékař,
pád, dvůr, Jg., nemoc, mor, lékařství, J. tr.,
výkaz, seznam, napajedlo, Er., cena, účet,
pastva, hnůj, lejno, tluč, výstava. Šp.

Dobytek, tka či tku, dobyteček, čka, m.
O významu a původu vz také Mz. 74. —
D. = co dobyto jest, movité jmění, das Er-
worbene. Kn. Roz., Ojíř, L. — D. zvláště
živočichové doma chovaní: voli, krávy, koně,
ovce atd., das Hausvieh. V užším smyslu,
což kopyto dělí, was gespaltenen Huf hat. Jg.
D. veliký, vysoký (kravský, hovězí, koňský),
drobnejší, drobný, nízký, menší (vepřový,
černý, svinský, ovčí, kozí). D. pastevný, pi-
tomý, osedlaný, tažný, pícný, krmený, za-
škudlý, pěkný, Jg., krmný, netažný, Rk.,
hubený, chudý, paškudný, hladový, tučný,
uškozený, starý (breca, bréča, odstarek),
scepenělý (padlina, odpadlina), nažraný, dojný,
krotký. Šp. Krmení, chování, porážení, stádo,
bučení a řvání (hovězího dobytka, V. ), pád,
Jg., stav, seznam, honění, chov, J. tr., inventář,
popis dobytka. Šp. Bohatý na dobytek. Ros.
(Vz Bohatý). Děvka od d-ka, k d-ku. Jg. Daň,
plat, clo z d-ka; píce, dvůr pro d., Jg.; krádež
na d-ku, obchod s d-kem, právo k pasení
d-ka, J. tr.; užitek, účet, úrok z d-ka; pro-
tokol o porážení dobytka; lék pro d.; pa-
cholek od n. k d-ku; škoda na d-ku. Šp. D.
mře, hyne. Jg. D. na pastvu vyhnati. Jel.
Zakládali na dobytcích. V. D. má zase pastvu.
Lom. D-kem škoda se stala. Er. D. střečkuje
(skáče byv střečkem bodnut). Řezník (1. pa-
licí poráží a řezákem (zabijákem) zařezuje.