258

(píchá). Pt. D. míti, chovati, léčiti, spravo-
vati, krmiti, porážeti, pásti, napájeti; d. se ve
vodě brodí, brouzdá, plouhá; d. se pase, leží,
tyje atd. Šp. D. opatruje a pase pastýř. V.
Kdo se d-ka spouští, chleba se spouští. Č.

— Vz Rb. str. 265.

Dobytelný, eroberlich. Kom. D. vůle. Ráj.,
město. Har.

Dobyti, dobudu (od km. by: dobydu,
dobytný m. dobydný), dobuď, dobuda, byl,
yt, ytí; dobývati, dobývávati = dočekati,
da bleiben, sein; pracně dosáhnouti, mühsam
erwerben, erlangen, gewinnen; vymáhati, aus-
streiten; mocí bráti, belagern, einnehmen,
erobern; vytáhnouti, vytasiti, herausnehmen,
-ziehen; vybrati, herausnehmen; vyhledati,
hervor-, heraussuchen; kopati, aufergraben;
se = vedrati se, einbrechen, eindringen. Jg.

— abs. Zle dobyto, zle odbyto. Č. — jak
dlouho. Už jen do Havla tu dobudu (budu).
Nedobude (nezůstane) on tam do svatého
Havla. Ros. — co. Meč z pošvy dobyl. D.
Dobývajících meč. V. Dobyti chléb z peci
(vytáhnouti). V Hradecku. Spravedlnosť do-
bývati. Vš. Městečko dobyl. Ottersd. Zemáky
dobývati (ze země kopati). Us. Kámen dobývati.
V. Zlato z dolů dobývati. Zlob. Všetečně
mezníky dobývati, přesazovati, zakopávati.
Vys. Ruče zde meče dobysta. Rkk. Ač kde do-
budeš město. Alx. 1098. I to, což chce, do-
bude. Alx. — Har. — čeho. Statku, bohatství,
Jg., slavného jména, Br., V., slávy, Jel.,
města, pevnosti, krajiny, Jg., meče, braně,
palaše (vytasiti jej), V., zřídla, pramene. Jg.
Hlad tvrzí dobývá. Tak jich dobudou; d.
města, Alx. 1132. — Alx. 1103; Kat. 1124.
Oba dobysta tu mečí. Rkk. 42. — čeho až
kam. Vz Do. Vší země až do Krakova do
byl. Dal. 32. — čeho čím: válkou svého
práva, Troj.; města mocí, silou, vpádem,
brannou rukou; něčeho právem n. právy,
V.; města útokem. D.; něčeho prací d. V.
D. něčeho zpurnými slovy. Er. P. 298. D.
něčeho svým životem, Výb. II. 55., mocnou
rukou. Bart. IV. 16. D. něčeho obchody,
trhy, lstí. Chč. 449. Kristus duší dobyl krví.
Chč. 376. — co čím. Něco právem dobývati.
Jg. Válkou pokoj sobě d. Har. Město chy-
trostí d. Har. I. 173. — čeho na kom (kde,
čím). Zásluh na vlasti d. Jg. Útrat na někom
dobyti právem a ne mocí. Er., J. tr. —
Ktož na tobě čsti dobývá. Alx. 1129; 1127.
Vítězství na kom dobyti, také: v. obdržeti,
dostati, odnésti, dosíci nad kým. Rs. Čeho
na křtu; d. statku na kom lstí. Chč. 451.,
382., 608. — Bart. I. 21.; Let. 65. Přemysl
na Sasích mnoho tvrzí, dobyl. Dal. 78. —
čeho od koho. Er. Úrokův vězením od
něhoho d. Chč. 450. — čeho jak. Dobyli
na překot Bozděchova. Let. 38. — čeho
na koho: zbraně. J. tr., Er. Na vlastního
bratra meče dobyl Ml. — co, koho, se, čeho
z čeho, odkud. Užitku z něčeho d. J. tr.
Voda dobývá se z jílu (pramení). Jg. Někoho
z jámy d. Br. Těla z okovů; někoho, se ze ža-
láře. Kom. Z smrti a z věčného zatracení
je dobyl. Br. Střelci z toulu střely dobývati
zvykejte. Kom. Meč z pošvy. D. Chléb z peci
(vyndati). Jg. Zlato z dolu. Zlob. A dobyl
hradu toho z jeho rukú. Arch. I. 28. 1). Duší

z pekla. Chč. 303. komu čeho (čím).
Chleba si dobývati. Ros. Dobyl si statku,
Ros., přízně, Kom., slávy, dobrého jména.
Háj. — V. Dobyl si platnosti. Šm. Kristus
nás sobě dobyl krví svou. Br. — se kam:
na peníze. V. D. se na kov. Kom. Dobývati
se na věci tajné. Kom., Br. Zloději na ně
se dobývali. Dobyli se do města, do domu,
do komory. Jg. — čeho k čemu. Dobyl si
lodí k své potřebě. Troj. Dobývati základu
k stavení. Jg. — čeho proti komu. Svěd-
kův proti někomu dobývati. L. — čeho kdy.
O křížových dnech dobyli hradu. Let. —
čeho s čím: s něčí pomocí, s velikú škodú,
Arch. I. 40., s velikou prací. Chč. 452. —
aby. Dobýval na něm, aby on téhož po-
tvrdil. Pass. — s kým čeho na kom k čemu.
Než bych já s jinými na tobě dobýval všech
písem k tomu konci, který... Chč. 607. —
adv. Těžce, mocně něčeho dobývati. D. Ven
se d.

Dobytkář, e, m., kdo dobytek chová n.
prodává. Viehhälter, -händler.

Dobytkářství, n., obchod s dobytkem,
Viehhandel, Jg.; chování dobytka, Vieh-
haltung. Koubl.

Dobytnosť, i, f., Einnehmbarkeit; Ein-
bringlichkeit.

Dobytný, einnehmbar. Město dobytné,
nedobytné. Us. D. peníze, einbringlich.

Dobytý, erobert. Vz Dobyti. D. zámek,
země, město. Jg. Zle statku dobytého ne-
dočká třetí koleno. Jg. Zle dobytý statek
nedědí. Zle dobyté hůř odbyté. Chléb ne-
právě dobytý. Dobytým mečem na někoho
udeřiti. Us. — Jg.

Dobyvací dělo, Belagerungsgeschütz; ža-
loba, Exekuzionsklage. Rk.

Dobyvač, dobyvatel, e, m. Der Erwerber,
Belagerer, Eroberer. D. města, pokladu.

Dobyvačný = dobývavý.

Dobývaní, n., Eroberung; dluhu, daní,
Eintreibung; rudy, Erzbau. Rk.

Dobývati, vz Dobyti.

Dobývavosť, i, f., Eroberungssucht. Us.

Dobývavý, eroberungssüchtig.

Dobyvce, e, m. Eroberer; Erwerber.

Dobyvek, vku, m., dobývání, výnos. D.
českých hor. Mus. Ertrag, Erzeugniss, Pro-
dukt. Rk.

Dobývka, y, f., dobývání. Zříz. mor. 1604.
Belagerung, Eroberung; Gewinnung, Produk-
tion; Exekution. Rk.

Docachati, vz Cachati.

Docárati, docourati se, schlampend ge-
langen. Docárala se přece v tom blátě až
domů. Us.

Docediti, il, zen, zení; docezovati, vol-
lends seihen. — co. Již to docedím. Ros.
Vz Cediti.

Docela, cele, gänzlich. To je mu d. jedno.
D. Vz Celý.

Doceleti, el, ení, celým se státi, ganz
werden. Již to docelelo. Ros.

Docelitelnosť, i, f., Integrabilität. Rk.

Docelitelný, docelen býti mohoucí, er-
gänzlich. D.

Doceliti, il, en, ení; docelovati, ergän-
zen. — co. Mus.