Předchozí (258)  Strana:259  Další (260) |
|
|||
259
|
|||
|
|||
Docelný, docelovací, integrirend. D. činitel,
počtářství. Nz. Docelování, n., Integration.
Docelovati, integriren. Nz.
Docent, a, m., z lat., učitel. Soukromý n.
privatní d. na universitách (professor mimo- řádný, neplacený, soukromý). S. N., Rk. Docepovati, vz Cepovati.
Doch, něm. Ale což to ? Však jsem já
myslil... Kom. Pohleďmež sami na sebe. Křičtež pak. Vz Pak, Aspoň. Mk. Docibulařiti, vz Cibulařiti.
Docíditi, il, děn, dění, zen, zení, völlig
reinigen. — co: Tu strouhu již docídíme. Ros. — Docíliti, il, en, ení; docilovati == dojíti,
erzielen. — čeho. Toho každý dociluje. Krok. Lépe: dosíci, dovésti čeho, dodělati se čeho. Vz tato slovesa. — čeho kde. Což toho rozum v něm nebude moci docíliti. Pont. o stat. — čeho čím: divy. Měst. bož. Docinkati, vz Cinkati.
Docísařovati, aufhören Kaiser zu sein. Plk.
Docpati, docpám a docpu, docpávati,
vollends stopfen. — co kam. Již to do toho pytle docpej (docpi). Ros. Docucati, docuchati, vz Cucati, Cuchati.
Docválati kam. Bis wohin gallopiren. Ros.
Docvičiti se. Durch Uibung sich vervoll-
kommnen. Jg. Dočasnosť, i, f., trvání do času, die
Dauer auf eine Zeit, Zeitweiligkeit. Dočasný = do času toliko trvalý, einst-
weilig, zeitig, zeitlich, zeitweilig, temporär. D. věc, držitel (doživotník, zástavník, nájem- ník; dědic, pán dědičný), L., blaho (po- zemské). Dočastovati, vz Častovati.
Doče = dočal, domluvil. Výb.
Dočechrati, völlig auflockern. — co. Ros.
Dočekati, vz Dočkati.
Doceliti, čeho = docíliti. Šm.
Dočerniti, il, ěn, ění, völlig schwärzen.
Ros. — Dočerpati, dovážiti, völlig ausschöpfen.
Jg. — se čeho čím. D. se dna studně vy- léváním vody. Dočesati; dočísnouti, snul a sl, ut, utí;
dočesávati, zu Ende kämmen; Obst vollends pflücken. — co komu. Dočesej mu hlavu, hrušky. Us. Dočesná, é, f., slavnosť dočesávání chmele,
podobná obžinkám. Dnes máme, slavíme do- česnou. Je na dočesné. Hopfenpflückfest. Dočíhati se koho, erlauern, erwarten.
Jg. Vz Číhati. — D., dočíhnouti, hnul a hl = dojíti, hinkommen. On tam dnes nedo- číhne. Ros. Dočinek, nku, m., dočinění, Nachwirkung;
Vergehen. Rk. Dočiněný; dočiněn, a, o, verübt. — kdy.
Hříchy v mladosti dočiněné na stáří se vy- mstí. Sych. — D. = dodělaný, dokonaný. Jg. Dočiniti, il, ěn, ění; dočiňovati = učiniti,
dodělati, dokonati, vollenden, zu Ende bringen. Jg. — co: kůži (dobře vydělati). Us. — se čeho = učiniti, dopustiti se, spáchati, thun, begehen. Jg. D. se hříchu, nepravosti, vraždy, hanebného skutku, V., zlého, Us., skutku nešlechetného. Kom. |
Dočísnouti, vz Dočesati.
Dočista, do čista, ganz, völlig, Vz Cisto.
D. nahý; d. to odepřel. D. nic. Dočísti, dočtu, dočti, dočta (ouc), dočetl,
čten, ení; dočítati, dočítávati, až poněkud, do konce čísti, bis wohin durchlesen, zu Ende lesen; se = čtením se dověděti, durchs Lesen erfahren, ersehen. Jg. — co kam: knihu až do konce, Solf., list. Ben. — se čeho. čítaje pilně toho se d. můžeš. Us., L. — se o čem. O tom se tam d. můžeš. V. — se čeho u koho. Čeho se u nich o matce Aeneově dočítáme. Měst. bož. — se čeho z čeho: z knih. Rk. — se oč s kým: s písařem o dluh = dopočísti se účtováním. Durch Rechnung erlangen. Mus. IX. Dočistiti, vollends reinigen, vz Čistiti. Us.
1. Dočíti, dočnu, dočal, etí = dokonati,
enden. — čeho. On té řeči male (v mále, jedva) doče (dočal), an ho ihned mečem protče. Mus. 1829. (Zastar. ) 2. Dočíti, čiji, il, it, ití = smyslem dojíti,
na Slov. = doslyšeti. Kdo nedočuje, nech se domyslí. Bern. Dočkati, dočekati, dočkám, dočekám; do-
čkávati, dočekávati, do konce čekati, ab- warten, erwarten; dožiti, zkusiti, erleben, erfahren; — se: erwarten. Jg. — abs. Zvěř dočkala = stála, až myslivec na ránu přišel. Šp. — čeho. Dočkej času, co hus klasu.
Jg. Smrti, Jg., potěšení d., Br., šedin, V.; dočekaje večera. Br. Běda mne toho doče- kavší. Výb. II. 56. — co. Zdravá kočka, co to dočká. Prov. Trnk. — (se) čeho v čem. Abychom jitra ve zdraví dočekali. V. — čeho kde: ve zdech městských, Háj., na hradě. Dal. — jak. S trpělivostí dočekal. Pešín. — (se) čeho na kom. Chvály a cti na někom d. Mel. o por. Malé radosti se na něm dočkám. Ml., Nt. — (se) čeho od koho. Pomst od Boha d. Br. — čeho čím. Kterých časů ži- votem dočekal. Eus. — se čeho. Příjemných hodin se d. Us. Dědictví se d. Sych. Do- čkali se svého trestu. Har. Dočekal se let dobrých. Ros. Zlých časův jsme se dočkali. Sych. Dočkavý, erwartsam; nedočkavý, uner-
wartsam. Jg. Dočpíti, ěl, ění, přestati čpíti. Aufhören
zu beissen, stark zu riechen. Křen čpí, ale brzo dočpí. Ros. Docuchati se čeho. Us. Vz Čichati.
Dodací = dodavací.
Dodání, n. D. mysli. Us. Vz Dodávání.
Dodatečný, nachträglich. D. odvod vojska,
Nachstellung. Rk. Dodatek, vz Dodavek.
Dodatel, e, m. D. listu. Boč. Uibergeber.
Dodati, dodám, al, án, ání; dodávati -
dáti, čeho se nedostává, doplniti, vollmachen, hinzuthun, nachgeben, nachschiessen; zpět dáti, herausgeben; přimnožiti, přičiniti, hin- zufügen, zugeben, vermehren; odevzdati, podati, übergeben, einhändigen, überant- worten, zustellen; donášeti, dovážeti, liefern. Jg. — co. Musil d. tři zlaté (doplniti). Ros. Musil mu dodati jeden zlatý (zpět dáti). Mus. D. praporec, Har., peníze. — komu co: vojsku potravu, Ml., jed. Sv. Ben. živ. Máti božia dodáše jim chrabrosť. Rkk. 51. —Troj., |
||
|
|||
Předchozí (258)  Strana:259  Další (260) |