259

Docelný, docelovací, integrirend. D. činitel,
počtářství. Nz.

Docelování, n., Integration.

Docelovati, integriren. Nz.

Docent, a, m., z lat., učitel. Soukromý n.
privatní d. na universitách (professor mimo-
řádný, neplacený, soukromý). S. N., Rk.

Docepovati, vz Cepovati.

Doch, něm. Ale což to ? Však jsem já
myslil... Kom. Pohleďmež sami na sebe.
Křičtež pak. Vz Pak, Aspoň. Mk.

Docibulařiti, vz Cibulařiti.

Docíditi, il, děn, dění, zen, zení, völlig
reinigen. — co: Tu strouhu již docídíme.
Ros. —

Docíliti, il, en, ení; docilovati == dojíti,
erzielen. — čeho. Toho každý dociluje. Krok.
Lépe: dosíci, dovésti čeho, dodělati se čeho.
Vz tato slovesa. — čeho kde. Což toho
rozum v něm nebude moci docíliti. Pont.
o stat. — čeho čím: divy. Měst. bož.

Docinkati, vz Cinkati.

Docísařovati, aufhören Kaiser zu sein. Plk.

Docpati, docpám a docpu, docpávati,
vollends stopfen. — co kam. Již to do toho
pytle docpej (docpi). Ros.

Docucati, docuchati, vz Cucati, Cuchati.

Docválati kam. Bis wohin gallopiren. Ros.

Docvičiti se. Durch Uibung sich vervoll-
kommnen. Jg.

Dočasnosť, i, f., trvání do času, die
Dauer auf eine Zeit, Zeitweiligkeit.

Dočasný = do času toliko trvalý, einst-
weilig, zeitig, zeitlich, zeitweilig, temporär.
D. věc, držitel (doživotník, zástavník, nájem-
ník; dědic, pán dědičný), L., blaho (po-
zemské).

Dočastovati, vz Častovati.

Doče = dočal, domluvil. Výb.

Dočechrati, völlig auflockern. — co. Ros.

Dočekati, vz Dočkati.

Doceliti, čeho = docíliti. Šm.

Dočerniti, il, ěn, ění, völlig schwärzen.
Ros. —

Dočerpati, dovážiti, völlig ausschöpfen.
Jg. — se čeho čím. D. se dna studně vy-
léváním vody.

Dočesati; dočísnouti, snul a sl, ut, utí;
dočesávati, zu Ende kämmen; Obst vollends
pflücken. — co komu. Dočesej mu hlavu,
hrušky. Us.

Dočesná, é, f., slavnosť dočesávání chmele,
podobná obžinkám. Dnes máme, slavíme do-
česnou. Je na dočesné. Hopfenpflückfest.

Dočíhati se koho, erlauern, erwarten.
Jg. Vz Číhati. — D., dočíhnouti, hnul a hl
= dojíti, hinkommen. On tam dnes nedo-
číhne. Ros.

Dočinek, nku, m., dočinění, Nachwirkung;
Vergehen. Rk.

Dočiněný; dočiněn, a, o, verübt. — kdy.
Hříchy v mladosti dočiněné na stáří se vy-
mstí. Sych. — D. = dodělaný, dokonaný. Jg.

Dočiniti, il, ěn, ění; dočiňovati = učiniti,
dodělati, dokonati, vollenden, zu Ende bringen.
Jg. — co: kůži (dobře vydělati). Us. — se
čeho = učiniti, dopustiti se, spáchati, thun,
begehen. Jg. D. se hříchu, nepravosti, vraždy,
hanebného skutku, V., zlého, Us., skutku
nešlechetného. Kom.

Dočísnouti, vz Dočesati.

Dočista, do čista, ganz, völlig, Vz Cisto.
D. nahý; d. to odepřel. D. nic.

Dočísti, dočtu, dočti, dočta (ouc), dočetl,
čten, ení; dočítati, dočítávati, až poněkud,
do konce čísti, bis wohin durchlesen, zu Ende
lesen; se = čtením se dověděti, durchs Lesen
erfahren, ersehen. Jg. — co kam: knihu
až do konce, Solf., list. Ben. — se čeho.
čítaje pilně toho se d. můžeš. Us., L. —
se o čem. O tom se tam d. můžeš. V. —
se čeho u koho. Čeho se u nich o matce
Aeneově dočítáme. Měst. bož. — se čeho
z čeho: z knih. Rk. — se oč s kým:
s písařem o dluh = dopočísti se účtováním.
Durch Rechnung erlangen. Mus. IX.

Dočistiti, vollends reinigen, vz Čistiti. Us.

1. Dočíti, dočnu, dočal, etí = dokonati,
enden. — čeho. On té řeči male (v mále,
jedva) doče (dočal), an ho ihned mečem protče.
Mus. 1829. (Zastar. )

2. Dočíti, čiji, il, it, ití = smyslem dojíti,
na Slov. = doslyšeti. Kdo nedočuje, nech
se domyslí. Bern.

Dočkati, dočekati, dočkám, dočekám; do-
čkávati, dočekávati, do konce čekati, ab-
warten, erwarten; dožiti, zkusiti, erleben,
erfahren; — se: erwarten. Jg. — abs. Zvěř
dočkala = stála, až myslivec na ránu přišel.

Šp. — čeho. Dočkej času, co hus klasu.
Jg. Smrti, Jg., potěšení d., Br., šedin, V.;
dočekaje večera. Br. Běda mne toho doče-
kavší. Výb. II. 56. — co. Zdravá kočka, co
to dočká. Prov. Trnk. — (se) čeho v čem.
Abychom jitra ve zdraví dočekali. V. —
čeho kde: ve zdech městských, Háj., na
hradě. Dal. — jak. S trpělivostí dočekal. Pešín.
— (se) čeho na kom. Chvály a cti na někom d.
Mel. o por. Malé radosti se na něm dočkám.
Ml., Nt. — (se) čeho od koho. Pomst od
Boha d. Br. — čeho čím. Kterých časů ži-
votem dočekal. Eus. — se čeho. Příjemných
hodin se d. Us. Dědictví se d. Sych. Do-
čkali se svého trestu. Har. Dočekal se let
dobrých. Ros. Zlých časův jsme se dočkali.
Sych.

Dočkavý, erwartsam; nedočkavý, uner-
wartsam. Jg.

Dočpíti, ěl, ění, přestati čpíti. Aufhören
zu beissen, stark zu riechen. Křen čpí, ale
brzo dočpí. Ros.

Docuchati se čeho. Us. Vz Čichati.

Dodací = dodavací.

Dodání, n. D. mysli. Us. Vz Dodávání.

Dodatečný, nachträglich. D. odvod vojska,
Nachstellung. Rk.

Dodatek, vz Dodavek.

Dodatel, e, m. D. listu. Boč. Uibergeber.

Dodati, dodám, al, án, ání; dodávati -
dáti, čeho se nedostává, doplniti, vollmachen,
hinzuthun, nachgeben, nachschiessen; zpět
dáti, herausgeben; přimnožiti, přičiniti, hin-
zufügen, zugeben, vermehren; odevzdati,
podati, übergeben, einhändigen, überant-
worten, zustellen; donášeti, dovážeti, liefern.
Jg. — co. Musil d. tři zlaté (doplniti). Ros.
Musil mu dodati jeden zlatý (zpět dáti).
Mus. D. praporec, Har., peníze. — komu co:
vojsku potravu, Ml., jed. Sv. Ben. živ. Máti
božia dodáše jim chrabrosť. Rkk. 51. —Troj.,



	259

	Docelný, docelovací, integrirend. D. činitel, počtářství. Nz. Docelování, n., Integration. Docelovati, integriren. Nz. Docent, a, m., z lat., učitel. Soukromý n. privatní d. na universitách (professor mimo- řádný, neplacený, soukromý). S. N., Rk. Docepovati, vz Cepovati. Doch, něm. Ale což to ? Však jsem já myslil... Kom. Pohleďmež sami na sebe. Křičtež pak. Vz Pak, Aspoň. Mk. Docibulařiti, vz Cibulařiti. Docíditi, il, děn, dění, zen, zení, völlig reinigen. — co: Tu strouhu již docídíme. Ros. — Docíliti, il, en, ení; docilovati == dojíti, erzielen. — čeho. Toho každý dociluje. Krok. Lépe: dosíci, dovésti čeho, dodělati se čeho. Vz tato slovesa. — čeho kde. Což toho rozum v něm nebude moci docíliti. Pont. o stat. — čeho čím: divy. Měst. bož. Docinkati, vz Cinkati. Docísařovati, aufhören Kaiser zu sein. Plk. Docpati, docpám a docpu, docpávati, vollends stopfen. — co kam. Již to do toho pytle docpej (docpi). Ros. Docucati, docuchati, vz Cucati, Cuchati. Docválati kam. Bis wohin gallopiren. Ros. Docvičiti se. Durch Uibung sich vervoll- kommnen. Jg. Dočasnosť, i, f., trvání do času, die Dauer auf eine Zeit, Zeitweiligkeit. Dočasný = do času toliko trvalý, einst- weilig, zeitig, zeitlich, zeitweilig, temporär. D. věc, držitel (doživotník, zástavník, nájem- ník; dědic, pán dědičný), L., blaho (po- zemské). Dočastovati, vz Častovati. Doče = dočal, domluvil. Výb. Dočechrati, völlig auflockern. — co. Ros. Dočekati, vz Dočkati. Doceliti, čeho = docíliti. Šm. Dočerniti, il, ěn, ění, völlig schwärzen. Ros. — Dočerpati, dovážiti, völlig ausschöpfen. Jg. — se čeho čím. D. se dna studně vy- léváním vody. Dočesati; dočísnouti, snul a sl, ut, utí; dočesávati, zu Ende kämmen; Obst vollends pflücken. — co komu. Dočesej mu hlavu, hrušky. Us. Dočesná, é, f., slavnosť dočesávání chmele, podobná obžinkám. Dnes máme, slavíme do- česnou. Je na dočesné. Hopfenpflückfest. Dočíhati se koho, erlauern, erwarten. Jg. Vz Číhati. — D., dočíhnouti, hnul a hl = dojíti, hinkommen. On tam dnes nedo- číhne. Ros. Dočinek, nku, m., dočinění, Nachwirkung; Vergehen. Rk. Dočiněný; dočiněn, a, o, verübt. — kdy. Hříchy v mladosti dočiněné na stáří se vy- mstí. Sych. — D. = dodělaný, dokonaný. Jg. Dočiniti, il, ěn, ění; dočiňovati = učiniti, dodělati, dokonati, vollenden, zu Ende bringen. Jg. — co: kůži (dobře vydělati). Us. — se čeho = učiniti, dopustiti se, spáchati, thun, begehen. Jg. D. se hříchu, nepravosti, vraždy, hanebného skutku, V., zlého, Us., skutku nešlechetného. Kom.	Dočísnouti, vz Dočesati. Dočista, do čista, ganz, völlig, Vz Cisto. D. nahý; d. to odepřel. D. nic. Dočísti, dočtu, dočti, dočta (ouc), dočetl, čten, ení; dočítati, dočítávati, až poněkud, do konce čísti, bis wohin durchlesen, zu Ende lesen; se = čtením se dověděti, durchs Lesen erfahren, ersehen. Jg. — co kam: knihu až do konce, Solf., list. Ben. — se čeho. čítaje pilně toho se d. můžeš. Us., L. — se o čem. O tom se tam d. můžeš. V. — se čeho u koho. Čeho se u nich o matce Aeneově dočítáme. Měst. bož. — se čeho z čeho: z knih. Rk. — se oč s kým: s písařem o dluh = dopočísti se účtováním. Durch Rechnung erlangen. Mus. IX. Dočistiti, vollends reinigen, vz Čistiti. Us. 1. Dočíti, dočnu, dočal, etí = dokonati, enden. — čeho. On té řeči male (v mále, jedva) doče (dočal), an ho ihned mečem protče. Mus. 1829. (Zastar. ) 2. Dočíti, čiji, il, it, ití = smyslem dojíti, na Slov. = doslyšeti. Kdo nedočuje, nech se domyslí. Bern. Dočkati, dočekati, dočkám, dočekám; do- čkávati, dočekávati, do konce čekati, ab- warten, erwarten; dožiti, zkusiti, erleben, erfahren; — se: erwarten. Jg. — abs. Zvěř dočkala = stála, až myslivec na ránu přišel. Šp. — čeho. Dočkej času, co hus klasu. Jg. Smrti, Jg., potěšení d., Br., šedin, V.; dočekaje večera. Br. Běda mne toho doče- kavší. Výb. II. 56. — co. Zdravá kočka, co to dočká. Prov. Trnk. — (se) čeho v čem. Abychom jitra ve zdraví dočekali. V. — čeho kde: ve zdech městských, Háj., na hradě. Dal. — jak. S trpělivostí dočekal. Pešín. — (se) čeho na kom. Chvály a cti na někom d. Mel. o por. Malé radosti se na něm dočkám. Ml., Nt. — (se) čeho od koho. Pomst od Boha d. Br. — čeho čím. Kterých časů ži- votem dočekal. Eus. — se čeho. Příjemných hodin se d. Us. Dědictví se d. Sych. Do- čkali se svého trestu. Har. Dočekal se let dobrých. Ros. Zlých časův jsme se dočkali. Sych. Dočkavý, erwartsam; nedočkavý, uner- wartsam. Jg. Dočpíti, ěl, ění, přestati čpíti. Aufhören zu beissen, stark zu riechen. Křen čpí, ale brzo dočpí. Ros. Docuchati se čeho. Us. Vz Čichati. Dodací = dodavací. Dodání, n. D. mysli. Us. Vz Dodávání. Dodatečný, nachträglich. D. odvod vojska, Nachstellung. Rk. Dodatek, vz Dodavek. Dodatel, e, m. D. listu. Boč. Uibergeber. Dodati, dodám, al, án, ání; dodávati - dáti, čeho se nedostává, doplniti, vollmachen, hinzuthun, nachgeben, nachschiessen; zpět dáti, herausgeben; přimnožiti, přičiniti, hin- zufügen, zugeben, vermehren; odevzdati, podati, übergeben, einhändigen, überant- worten, zustellen; donášeti, dovážeti, liefern. Jg. — co. Musil d. tři zlaté (doplniti). Ros. Musil mu dodati jeden zlatý (zpět dáti). Mus. D. praporec, Har., peníze. — komu co: vojsku potravu, Ml., jed. Sv. Ben. živ. Máti božia dodáše jim chrabrosť. Rkk. 51. —Troj.,