260

Ros.. Har., Jg. — komu čeho. D. potřeb
vojsku, Troj., potřeb tělesných, srdce, po-
krmu, potravy, V., posily, stínu, Kom. jedu,
víry. L. To mi dodalo chuti; síly, útěchy,
mysli. Us., D. To dodává tváři výrazu. Ml. —
komu. Ten mně dodal (dorazil, dotrhnul mne)!
Der hat mir den Rest gegeben. D. To mu dodalo.

— čeho jak. Dodal mu jedu bez podezření. V.

— čeho v čem: ve svém svatém slovu světla
nám dodává. Štelc. — čeho k čemu. D. ně-
komu chuti k práci, k jídlu. Us. Pravé vůle si
k čemu dodati. Šm. — co, čeho kam. Obilí
na zámek dodával. Háj. Někomu něco v jeho
vlastní ruce d. Er. Něčeho k rukám pana
N. d. Rk. Spis ke guberniu, k úřadu d.
Kram. K berni, D., k rukám, V., k soudu.
J. tr. Do rukou (k rukám), V.; listy do
Prahy dodány byly. Vrat. Chleba do města
d. Štelc. Kámen, cihly, vápno k stavení až
k domu (do domu) d. Us. — co pro koho,
proč: oves pro vojsko. Jd. Pro chybný
nápis psaní nedodal. Ml. — komu na co.
Dodej mi na zlatku. Jd. Ostatní mi na zlatku
dodal. Ml. Dva krejcary na groš d. Jg. Vz
D. kam. — co po čem: po komorníku, Er., po
poslu, po poště. J. tr. — co komu čím: poštou,
J. tr., potřeby kupectvím. Bs. — odkud,
Dodal mu ze svého. — aby. Dodal mu to.
aby podal zprávu. J. tr.

Dodatkový = dodatečný. Rk.

Dodatný, nachträglich. D. volba, Nach-
wahl; otázka, Zusatzfrage. Rk.

Dodavací, Lieferungs-, Zustellungs-. D.
list, smlouva, čas, cena, náklady, Rk., vý-
minka, místo, výměna (odvodní, dodací). J. tr.

Dodavač, e, dodavatel, e, dodávce, e, m.,
der Uibergeber, Lieferer, Uiberbringer. Jg.

Dodávání, n., Lieferung. Soused náš najal

d. pro dobytek. Jd. D. obilí poručiti. Nt.
Dodavatel, vz Dodavač.
Dodávati, vz Dodati.

Dodavek, vku, m., dodatek, tku. Die
Herausgabe, Eingabe, Zugabe, Nachtrag, Jg.,
Nachhang. Rk. Dodavkem dostaneš tolar.
Us. Povídal mi to s tím dodatkem, že on
to jistě ví. L. Dodatek v koupi (přídavek).
L. Nic bez dodatku nepoví. L. Dodavek
k berni. D. Vyšel d. k slovníku. Jd. Dodatek
k vynesení. Dodatkem losovati, kolkovati
něco. J. tr. Dodavkem něco poslati, nach-
träglich. Trest. zák.

Dodáviti, il, en, ení, vollends erwürgen.

— koho = cele zadáviti. — se koho, čeho
= dotlačiti se k někomu, sich bis zu Je-
manden hindrängen. Leg.

Dodávka, y, f., Lieferung. Smlouva o do-
dávce, o dodávku. Šp. Vz Dodavek. — Do-
dávka soudních nařízení. Die Zustellung. Rk.

Dodavkový, dodatkový, Zugabe-, Nach-
trags-. Jg.

Dodě = doděl, domluvil. Kat. 3432.

Dodej, e, f., dodání, Ausgeben, Heraus-
geben. Nemám drobných na dodej. Us.

Dodekaeder, dru, m., z řec., dvanácti-
stěn. Rk.

Dodekagon, u, m., z řeckého, dvanácti-
úhelník. Rk.

Dodekarch, a, m., z řec. -- Dodekarchie,

e, f. = vláda dvanácti (mužů, vládců, do-
dekarchů). Rk.

Doděkovati se komu zač. Nemůže se
Bohu za tu milosť doděkovati, er kann nicht
genug danken. Č.

Dodělati, dodělávati = do konce udělati,
fertig machen, vollenden; umrtviti, tödten;
umříti, sterben; škodu vzíti, Schaden leiden;
se čeho = prací dobyti, erarbeiten. Jg. —
abs. Už dodělal = umřel. Us. Brzy dodělá
(dohospodaří). Us., D. — co: dílo, D., V.,
spis, sochu, Jg., práci. V. — koho jak.
Navrátilo nemoci s prudkostí obyčejně člo-
věka dodělávají (usmrcují). Kom. — se čeho
(čím): statku velikou prací. Ros. Dodělati
se vody, rudy, pramenu. Vys.

Dodělávka, dodělka, dodílka, y, f., po-
slední částka práce, das letzte Stück der
Arbeit. Us. Schluss-, Ergänzungsarbeit. Rk.

Doděliti, vz Děliti.

Dodělná, é, f., pitka dělníků při skonání
díla. Das Schlussbier, D., Schlussmal. Rk.

Doderky, ův, pl., m. = poslední den dráni
peří, po ukončení práce se jí a pije. Máme
dnes doderky. Jg. — Jinde říkají: Doderná.
Cf. Dočesná. Vz Doderné.

Doderné, ého, n., hostina po dodrání
peří. Das Schleissemal. Dch. Cf. Dodělná.

Dodirektorovati, das Direktorat endigen.
Kom.

Dodíti, ěl, ění = cele díti, ganz sagen.

Dodívati, vz Dívati.

Dodlabati, vz Dlabati.

Dodlážditi, il, ěn, ění, völlig pflastern.

— co: ulici. Us. — Ros.

Dodmouti, dodmu, ul, ut, utí; dodýmati,
vollends aufblasen. — komu čeho. Ďábel
mu těch myšlének dodýmá. L.

Doďobati, völlig aufpicken. — co: holubi
pšenici doďobali. Us.

Dodojiti, vz Dojiti.

Dodona, y, f. mě. v st. Řecku. —
Dodonský. — Dodoňan, a, m.

Dodrápati, mit den Nägeln vollends zer-
kratzen. Jg. — se čeho, sich wohin durch-
arbeiten. Jg. — se kam: až ke zdi se do-
drápal, Us., do domu. L.

Dodrati, doderu, dodral, án, ání; dodí-
rati, dodrávati = do konce dráti, zu Ende
schleissen; dotrhati, vollends zerreissen; se
= mocí se dostati, sich bis wohin drängen.
Jg. — co: peří. Us. — co po kom. On
dodírá po něm šaty. Ros. — se. Šaty se
dodraly. Us. — se čeho čím: Lichocením
a úplatky hodnosti se dodral. Sych. — se
kam (do čeho, k čemu). Dodrachu sě
luto k Olomúcu. Rkk. 50. D. se do statku.

Dodrávati, dodrážditi, dodrbati, do-
drbnouti, dodrchnouti, dodrobiti, dodr-
titi atd. Vz jednoduchá tato slovesa bez do-.

Dodříti, dodru, dodřel, en, ení; dodírati
= do konce odříti, vollends schinden. Jg.

— komu čeho. Desáté kůže dodírá si
v těžké práci. L. — koho: dodřel ho (uta-
hal ho). — koho čím: těžkými pracemi. —
koho jak: dodřel ho do smrti (až měl z toho
smrť) beze všeho milosrdenství.

Dodržení, n., das Anhalten, Aushalten. Rk.

Dodržeti, žím, žel, en, ení; dodržovati =
do konce držeti, halten bis zur gewissen Zeit;
halten, beobachten, erfüllen; zuhalten; an-
halten; do konce zůstati, aushalten. Jg. —