2Ü1

abs. Ruda dodržuje. Vys. Dlužník dodržuje.
D. Druzí odešli, on dodržel (zůstal do konce).
Us. — komu. Laň mu nedodržela. Us. —
komu čeho: slova, víry. Jg. Dlouho-li toho
pokoje dodrží nepřátelé? L. Pastorkovi statku
d. Us. — koho komu. Jelen hanil rohy
svoje, které ho psům dodržely. L.

Dodržitel, e, m., Ergreifer, Anhälter. Zlob.

Dodržka, y, f., v musice die Fermate,
Anhaltungszeichen. Rk.

Dodurmati = docucati. Ros.

Dodusiti, il, šen, šení; dodušovati, vol-
lends erwürgen. — co, koho: holuba. Us. —
čeho. Ledva roboty, kalíšku dodusil, mit
Noth beenden. — koho čím: holuba rukou.
Us. — se s kým o co = hádku ukončiti. Rk.

Dodýchati = zemříti, ausathmen, sterben.
Č. —

Dodýmati, vz Dodmouti.

Dofoukati, doflákati, dofňukati atd.
Vz Foukati atd. (bez: do-).

Doge, it. (dože), z lat. dux, bývalý pa-
novník v Benátkách. Rk. Vz Dože.

Dogma, gt. dogmata, n., dle „Slovo", z řec,
učení víry, článek víry. Rk. Lehrsatz, Glau-
benssatz, Lehrpunkt, Dogma. Dogmata theo-
retická (spekulativní) a praktická (ethická,
mravní); prohlášená (dosvědčená, stanovená,
formální, formulovaná, články víry) a nepro-
hlášená (jednoduchá, nedosvědčená, mate-
rialní, subjektivní); čistá (tajemství) a smí-
šená; hlavní a méně hlavní. Vz víc v S. N.

Dogmatický, věroučný, dogmatisch. Vz
Dogma.

Dogmatika, y, f., věrouka, Rk., věrosloví,
vědecká soustava dogmat. S. N. Glaubens-
lehre.

Dohad, u, m., dohádka, dohodnutí, Er-
rathen, Vermuthung. Na dohad = na domysl,
auf's Gerathewohl. Mluviti na dohad. L.

Dohádati, dohadovati, das Rathen endigen.
— co, se čeho. (domysliti se, errathen). Krok.
— čím: bystrostí ducha. — se s kým oč.
Rk. —

Dohádka, y, f., Muthmassung, z rus. Šf.
Vz Dohad.

Dohadný, čeho se dohádati lze, muth-
masslich, was zu enträthseln ist. D.

Dohájiti, vz Hájiti.

Dohán, u, m. = tabák. Na Moravě a na
Slovensku.

Dohaněcí, Zwang-. D. prostředek. Zlob.

Doháněč, e, m. Der Antreiber. Jg.

Doháněti, vz Dohnati.

Dohárati, vz Dohořeti. D. čím na koho
= zusetzen; prudkými slovy. 1522.

Doharcovati, na koho kdy: ve válce
(dojeti). Jg. — se čeho, errennen. Novot.

Dohasiti, il, šen, šení, dohášeti, dohašovati,
völlig auslöschen. — co: oheň. Pref. — co
čím: žízeň vodou.

Doházeti, vz Dohoditi.

Dohazovač, e, m., dohazovatel, der Zu-
bringer, Mäkler, Unterhändler, Kuppler; do-
hazovačka, y, f.

Dohazovati, vz Dohoditi.

Dohejbať, v Krkonoších = kárati, schelten.
Kb. — komu. Dohejbal mu zle = velmi
mu domlouval. Kb.

Dohemzati, dohladiti atd., vz Hemzati
atd. (bez: do-).

Dohlacený, kristallisirt. Jg.

Dohlas, u, m., Nachruf. Rk.

Dohlásiti se koho. Us. Sich melden.

Dohled, vz Dohlídka. — 2. Hledění až
kam, výhled, das Biswohinsehen. Pro mlhavé
povětří není dnes d-du na Krkonoše. Č.

Dohledací, Aufsichts-. Plk.

Dohlédač, e, dohlídač, dohlížitel, dohlé-
datel, dohlídce, der Aufseher, Beobachter.
Jg. Měl jsem dohlídače. Kom. Farář je své
osady dohlédačem. Kom.

Dohlédačka, y, f. Aufseherin.

Dohledační, Aufseher-. D. osoby, Auf-
sichtspersonal. Rk.

Dohledati se čeho (koho) = najíti ho,
finden. Sych. — se kde: v knize. Šm.

Dohledce, e, -čí, ího, m. == dohlédač. Rk.

Dohlédnouti, dohlídnouti, dnul a dl, utí;
dohlédati, dohlídati; dohlízeti (dohlížeti), 3. pl.
-zejí, zel, ení, dohlídávati = dozírati, bis
wohin schauen; pronikati okem, durchschauen;
pozorovati, nachsehen, Acht haben. Jg. —
abs. Kde hospodář sám nedohlédne (nedo-
hlídne, nedohlíží), špatně se dělá. Ros. Jak da-
leko možná d. — k čemu. Ke všemu do-
hlížeti má jest povinnosť. Kom. Nedohlídáte
k nim. Br. Dohl. k mravům, V., k pekařům,
ke kupcům. Er. — na co (lépe: k čemu): na
vinici. Jg. Na to pilně dohlížel, aby... Us.

— kam. Do srdce lidského dolil. L. —

— adv.: přísně, pilně d. Us. Nemohu tak
daleko dohlídnouti. Us. (Nevidím tak da-
leko). Jg. — kdy: při práci. Ml. — se
koho, čeho. Nemohu se ho dohlídati. D.
D. se svého práva. Nt.

Dohledný, ersehbar. D. hvězda. — čím.
Hvězd skly nedohledných. Víd. list.

Dohlezní, do hlezen (kotníků) jdoucí, bis
an die Knöchel gehend. D. roucho. Hank.
Gloss.

Dohlídač, vz Dohlédač.

Dohlídavý, dohlédavý, nachsehend. Scip.

Dohlídce, e, m. = dohlédač. D.

Dohlídka, y, f., (dohlédka), dohlídání,
dohled, dozor, pozor, dohlížení, Aufsicht,
Beaufsichtigung, Inspektion. D-ku míti svě-
řenou nad něčím. Us. Byl jsem na dohlídce.
Us. D-ka k polím. J. tr. Býti pod dohlídkou
policejní. J. tr. Častá d-ka práci pohání. Č.
Pod d-ku dáti někoho; míti někoho pod
dohlídkou. Nt. Jest pod mým dohledem. Č.

Dohlídnouti, vz Dohlédnouti.

Dohlízení, n. (dohlížení). Vrchní d. (do-
hlídka). D. Die Aufsicht.

Dohlížeti, vz Dohlédnouti.

Dohlížitel, e, m., vz Dohlédač. Vrchní
d.; d. cesty, cest. D. Cechovní d. n. inspektor. D.

Dohlížitelský, Aufseher-.

Dohlížitelství, n. Vrchní d. D. Aufsicht.

Dohlížitelstvo, a, n., das Aufsichts-
personale. Rk.

Dohloubati se = domysliti se, ergrübein.

— čeho. Měst. bož.

Dohloubiti, abteufen, abtiefen. — co:
šachtu. Vys. — D., hloubením přijíti, ersinken.

— se čeho: uhlí, rudy, soli. Vys., Hš. —
se kam: na uhlí. Vys.

Dohlučeti, el, ení, verrauschen. D.