Předchozí (260)  Strana:261  Další (262) |
|
|||
2Ü1
|
|||
|
|||
abs. Ruda dodržuje. Vys. Dlužník dodržuje.
D. Druzí odešli, on dodržel (zůstal do konce). Us. — komu. Laň mu nedodržela. Us. — komu čeho: slova, víry. Jg. Dlouho-li toho pokoje dodrží nepřátelé? L. Pastorkovi statku d. Us. — koho komu. Jelen hanil rohy svoje, které ho psům dodržely. L. Dodržitel, e, m., Ergreifer, Anhälter. Zlob.
Dodržka, y, f., v musice die Fermate,
Anhaltungszeichen. Rk. Dodurmati = docucati. Ros.
Dodusiti, il, šen, šení; dodušovati, vol-
lends erwürgen. — co, koho: holuba. Us. — čeho. Ledva roboty, kalíšku dodusil, mit Noth beenden. — koho čím: holuba rukou. Us. — se s kým o co = hádku ukončiti. Rk. Dodýchati = zemříti, ausathmen, sterben.
Č. — Dodýmati, vz Dodmouti.
Dofoukati, doflákati, dofňukati atd.
Vz Foukati atd. (bez: do-). Doge, it. (dože), z lat. dux, bývalý pa-
novník v Benátkách. Rk. Vz Dože. Dogma, gt. dogmata, n., dle „Slovo", z řec,
učení víry, článek víry. Rk. Lehrsatz, Glau- benssatz, Lehrpunkt, Dogma. Dogmata theo- retická (spekulativní) a praktická (ethická, mravní); prohlášená (dosvědčená, stanovená, formální, formulovaná, články víry) a nepro- hlášená (jednoduchá, nedosvědčená, mate- rialní, subjektivní); čistá (tajemství) a smí- šená; hlavní a méně hlavní. Vz víc v S. N. Dogmatický, věroučný, dogmatisch. Vz
Dogma. Dogmatika, y, f., věrouka, Rk., věrosloví,
vědecká soustava dogmat. S. N. Glaubens- lehre. Dohad, u, m., dohádka, dohodnutí, Er-
rathen, Vermuthung. Na dohad = na domysl, auf's Gerathewohl. Mluviti na dohad. L. Dohádati, dohadovati, das Rathen endigen.
— co, se čeho. (domysliti se, errathen). Krok. — čím: bystrostí ducha. — se s kým oč. Rk. — Dohádka, y, f., Muthmassung, z rus. Šf.
Vz Dohad. Dohadný, čeho se dohádati lze, muth-
masslich, was zu enträthseln ist. D. Dohájiti, vz Hájiti.
Dohán, u, m. = tabák. Na Moravě a na
Slovensku. Dohaněcí, Zwang-. D. prostředek. Zlob.
Doháněč, e, m. Der Antreiber. Jg.
Doháněti, vz Dohnati.
Dohárati, vz Dohořeti. D. čím na koho
= zusetzen; prudkými slovy. 1522. Doharcovati, na koho kdy: ve válce
(dojeti). Jg. — se čeho, errennen. Novot. Dohasiti, il, šen, šení, dohášeti, dohašovati,
völlig auslöschen. — co: oheň. Pref. — co čím: žízeň vodou. Doházeti, vz Dohoditi.
Dohazovač, e, m., dohazovatel, der Zu-
bringer, Mäkler, Unterhändler, Kuppler; do- hazovačka, y, f. Dohazovati, vz Dohoditi.
Dohejbať, v Krkonoších = kárati, schelten.
Kb. — komu. Dohejbal mu zle = velmi mu domlouval. Kb. |
Dohemzati, dohladiti atd., vz Hemzati
atd. (bez: do-). Dohlacený, kristallisirt. Jg.
Dohlas, u, m., Nachruf. Rk.
Dohlásiti se koho. Us. Sich melden.
Dohled, vz Dohlídka. — 2. Hledění až
kam, výhled, das Biswohinsehen. Pro mlhavé povětří není dnes d-du na Krkonoše. Č. Dohledací, Aufsichts-. Plk.
Dohlédač, e, dohlídač, dohlížitel, dohlé-
datel, dohlídce, der Aufseher, Beobachter. Jg. Měl jsem dohlídače. Kom. Farář je své osady dohlédačem. Kom. Dohlédačka, y, f. Aufseherin.
Dohledační, Aufseher-. D. osoby, Auf-
sichtspersonal. Rk. Dohledati se čeho (koho) = najíti ho,
finden. Sych. — se kde: v knize. Šm. Dohledce, e, -čí, ího, m. == dohlédač. Rk.
Dohlédnouti, dohlídnouti, dnul a dl, utí;
dohlédati, dohlídati; dohlízeti (dohlížeti), 3. pl. -zejí, zel, ení, dohlídávati = dozírati, bis wohin schauen; pronikati okem, durchschauen; pozorovati, nachsehen, Acht haben. Jg. — abs. Kde hospodář sám nedohlédne (nedo- hlídne, nedohlíží), špatně se dělá. Ros. Jak da- leko možná d. — k čemu. Ke všemu do- hlížeti má jest povinnosť. Kom. Nedohlídáte k nim. Br. Dohl. k mravům, V., k pekařům, ke kupcům. Er. — na co (lépe: k čemu): na vinici. Jg. Na to pilně dohlížel, aby... Us. — kam. Do srdce lidského dolil. L. —
— adv.: přísně, pilně d. Us. Nemohu tak
daleko dohlídnouti. Us. (Nevidím tak da- leko). Jg. — kdy: při práci. Ml. — se koho, čeho. Nemohu se ho dohlídati. D. D. se svého práva. Nt. Dohledný, ersehbar. D. hvězda. — čím.
Hvězd skly nedohledných. Víd. list. Dohlezní, do hlezen (kotníků) jdoucí, bis
an die Knöchel gehend. D. roucho. Hank. Gloss. Dohlídač, vz Dohlédač.
Dohlídavý, dohlédavý, nachsehend. Scip.
Dohlídce, e, m. = dohlédač. D.
Dohlídka, y, f., (dohlédka), dohlídání,
dohled, dozor, pozor, dohlížení, Aufsicht, Beaufsichtigung, Inspektion. D-ku míti svě- řenou nad něčím. Us. Byl jsem na dohlídce. Us. D-ka k polím. J. tr. Býti pod dohlídkou policejní. J. tr. Častá d-ka práci pohání. Č. Pod d-ku dáti někoho; míti někoho pod dohlídkou. Nt. Jest pod mým dohledem. Č. Dohlídnouti, vz Dohlédnouti.
Dohlízení, n. (dohlížení). Vrchní d. (do-
hlídka). D. Die Aufsicht. Dohlížeti, vz Dohlédnouti.
Dohlížitel, e, m., vz Dohlédač. Vrchní
d.; d. cesty, cest. D. Cechovní d. n. inspektor. D. Dohlížitelský, Aufseher-.
Dohlížitelství, n. Vrchní d. D. Aufsicht.
Dohlížitelstvo, a, n., das Aufsichts-
personale. Rk. Dohloubati se = domysliti se, ergrübein.
— čeho. Měst. bož.
Dohloubiti, abteufen, abtiefen. — co:
šachtu. Vys. — D., hloubením přijíti, ersinken. — se čeho: uhlí, rudy, soli. Vys., Hš. —
se kam: na uhlí. Vys. Dohlučeti, el, ení, verrauschen. D.
|
||
|
|||
Předchozí (260)  Strana:261  Další (262) |