262

Dohmatati se čeho, ertasten. Us.

Dohnaný; také = přinucený, getrieben,
gezwungen. V.

Dohnati, doženu, dožeň, -žena, -hnal, án,
ání; dohoniti, il, ěn, ění; doháněti, ěl, ěn,
ění; dohnávati, dohánívati = na jisté místo
hnáti, bis wohin treiben; přidržeti, donutiti,
puditi, nabízeti, antreiben; dostihnouti, einem
nachsetzen, einholen, erreichen; dotříti, do-
raziti, angreifen, anfallen. Jg. — abs. Já tam
dnes nedoženu. Jg. Dohonil, co zameškal. Us.

— co, koho: stádo, V., štolu, Vys. Přece
ho dohonil. Jg. — koho k čemu (čím):
Kázáním ku poslušenství. Kom. D. někoho
k něčemu ostnem, mocí, násilím (donutiti).
V. Nouze mne k tomu dohání. D. Co tě
k tomu dohnalo? Rk. Někoho k učeni, Ros.,
k pláči. V. Vz Chléb. — (koho) kam: koho
před soud. D. Dohnal do Varšavy (doběhl).
L. Pastýř dohání dobytek do salaše. L. On
jako slepý na nepřítele dožene. Prov. On je
na cestu dohání. Kom. — koho v čem —
vyrovnati se mu. L., Us. D. koho v běhu.

— komu, čím (natírati naň, in die Enge
treiben). Sm. — co čím: klín palicí d. Kom.,
Rk. — koho, čeho. Dohnal záhonu, života
(dokonal, dokončil). Jg., L. Dlouhého života
d. L. Dříve než (Vlasta) svých (dívek) opět
dohnala, sedm lepších oštípem prohnala.
Dal. — se čeho. Dohoním-li se jich. Br.

— (se) koho kde. Na tom místě se jich
dohonili. V. Na půl cestě ho dohonil, Ml.,
na útěku. Nt. Dohonil ji u vrátek. Er. P.
55. — aby. Dohnal žencův, aby prudčeji
žali. L.

Dohněvati. — koho čím (hněvaje usmrtiti,
zu Tode ärgern). Jg. — se, aufhören zu zürnen.
Sych.

Dohniti, vz Hníti. — kde. Dohnije za
pecí. L.

Dohnojiti co čím: pole dobytčím hnojem,
vollends düngen.

Dohnouti, dohýbati. — co čím. Zu Ende
bewegen.

Dohod, u, m., dohození. Bern. Zugabe,
Zusatz.

Dohodce, e, m., der Mäkler, Sensal, Zu-
bringer, Unterhändler. D. zboží, směneční. Pr.

Dohodčí, Mäkler-. D. listek, Mäklernotiz,
Schlusszettel. Pr.

Dohoditi, dohodím, (zastar. dohozi), dil,
zen, zení; doházeti, el, en, ení; dohazovati,
doházívati, dohazovávati = až k cíli hoditi,
bis zu Ende werfen, pomoci k čemu, zubringen,
zuschanzen, verschaffen. Jg. — co. Již to
kamení všecko doházel. Us. Zub d. (o koni,
zub dostati). Šm. Kůň dohodil poslední zub.
Jg., Rk. — čím. Co by kamenem dohodil.
Har. — koho, co komu. Lidem domy, čele-
díny, dílo, zedníka. Us. On mi to dohodil.
Ros. — komu čeho. J. tr. — Někoho do
služby d. Us.

Dohodné, ého, n., Mäklergebühr, Sen-
sarie. Pr.

Dohodnouti, einig werden, überein-
kommen. — se o čem: šp. místo: shodnouti
se oč, domluviti se oč. Jv.

Dohodný, treffend. Rk.

Dohodovati, vz Hodovati.

Dohojiti, vz Hojiti. Dohojívati, dohojovati,
ausheilen. — koho, co. Ať ho již pán do-
hojí. Ros. Už ho dohojil (ze světa zprovodil).
Ros. — se. Rána se dohojila. Us.

Doholiti. — koho čím, den Bart ihm
vollends abscheren.

Dohoniti, vz Dohnati.

Dohořekovati, vz Hořekovati.

Dohořeti, el, 'ení; dohárati; dohořívati;
dohořovati, dohárávati = dotlíti, doplanouti,
bis wohin brennen, ausbrennen. Jg. — abs.
Svíčka dohořuje (dohořívá, dohoří). Sych.,
Jg. Jeho milosť dohořívá, jeho oči dohořují;
čas, chvíle dohořívá (dohárá). L. — komu.
Již mu dohárá (již umírá). Plk. Dohárati komu
= dotírati naň. Jg. — kam. Dohořívá mu
k prstům (je v rozpacích). Sych., Prov. —
Dohárati nač = dychtivě to lapati. L. —
koho (gt. ) Když smrť jich již dohárá (do-
trápí, dosouží). Novot. — se čím na koho:
tvrdými slovy dohárati (naň dotírati).

Dohospodařiti, il, ení; dohospodařovati,
zu Ende wirthschaften; sterben. — Již do-
hospodařil (vše utratil; zemřel). Ros.

Dohotoviti, il, en, ení, völlig zu Stande
bringen. — co: dílo. Jg. — Dohotovená
kniha. Vz Dodělati.

Dohovárati komu, Verweis geben. Na
Slov.

Dohovor, u, m., zavírka řeči, Schlussrede.
Div. z och.

Dohovořiti, il, en, ení; dohovořovati,
domluviti, zu Ende reden. Us.

Dohození, n., vz Dohoditi.

Dohozi, vz Dohoditi.

Dohra, y, f., das Nachspiel. Rk.

Dohrabati, dohrabám, dohrabi; dohrabá-
vati, dohrabovati, vollends zu Ende rechen;
se = hrabáním dosíci, ergraben; dopíditi se,
erforschen. Jg. — co. Ten záhon ještě do-
hrabu. Us. — se čeho. Jg., Zk. — se kam:
ke zdi, na louku, do domu (pracně se tam
doškrabal, dostal; nebo hrabaje tam přišel
ku př. krtek).

Dohraditi, vz Hraditi

Dohraná, é, f. = dohrávka.

Dohráti, dohraji, ál, án, ání; dohrávati,
dohrávávati = do konce hráti, zu Ende
spielen. Jg. — co: hru. — za koho. Dohrej
za mne. Jg. — komu (im Spiel Revange ge-
ben). L. — se čeho, erspielen. Us., Jg.

Dohřáti, dohřeji, vz Hřáti. Dohřívati. D.
= dokonce zhříti, vollends wärmen; warm
machen; dojížděti koho, těsniti, drängen,
zusetzen. Jg. — abs. Slunce dohřívá. —
komu. Víno jim dohřálo. Dohřívá mi (je mi
horko). Us. Zlá žena mu dohřívá (vyjíždí si
naň). L. — komu čím: listy, slovy (zatopiti
mu), L., přísnou domluvou.

Dohravač, e, m., der das Spiel endet. Us.

Dohrávka, y, f., der Schluss im Spiele;
v musice Finale. Rk.

Dohřměti, ím, ěl, ění; dohřímati. Dohřmělo,
es hat zu donnern aufgehört.

Dohrnouti, vz Hrnouti.

Dohromady. Až s ním přijdu dohromady,
germanismus m.: Až se s ním sejdu. (Neschá-
zíme se s ním. Sešli jsme se v knihovně). Os.
Vz Hromada.

Dohryzač, dohryzatel, e, m., Verfolger. Rk.



	262

	Dohmatati se čeho, ertasten. Us. Dohnaný; také = přinucený, getrieben, gezwungen. V. Dohnati, doženu, dožeň, -žena, -hnal, án, ání; dohoniti, il, ěn, ění; doháněti, ěl, ěn, ění; dohnávati, dohánívati = na jisté místo hnáti, bis wohin treiben; přidržeti, donutiti, puditi, nabízeti, antreiben; dostihnouti, einem nachsetzen, einholen, erreichen; dotříti, do- raziti, angreifen, anfallen. Jg. — abs. Já tam dnes nedoženu. Jg. Dohonil, co zameškal. Us. — co, koho: stádo, V., štolu, Vys. Přece ho dohonil. Jg. — koho k čemu (čím): Kázáním ku poslušenství. Kom. D. někoho k něčemu ostnem, mocí, násilím (donutiti). V. Nouze mne k tomu dohání. D. Co tě k tomu dohnalo? Rk. Někoho k učeni, Ros., k pláči. V. Vz Chléb. — (koho) kam: koho před soud. D. Dohnal do Varšavy (doběhl). L. Pastýř dohání dobytek do salaše. L. On jako slepý na nepřítele dožene. Prov. On je na cestu dohání. Kom. — koho v čem — vyrovnati se mu. L., Us. D. koho v běhu. — komu, čím (natírati naň, in die Enge treiben). Sm. — co čím: klín palicí d. Kom., Rk. — koho, čeho. Dohnal záhonu, života (dokonal, dokončil). Jg., L. Dlouhého života d. L. Dříve než (Vlasta) svých (dívek) opět dohnala, sedm lepších oštípem prohnala. Dal. — se čeho. Dohoním-li se jich. Br. — (se) koho kde. Na tom místě se jich dohonili. V. Na půl cestě ho dohonil, Ml., na útěku. Nt. Dohonil ji u vrátek. Er. P. 55. — aby. Dohnal žencův, aby prudčeji žali. L. Dohněvati. — koho čím (hněvaje usmrtiti, zu Tode ärgern). Jg. — se, aufhören zu zürnen. Sych. Dohniti, vz Hníti. — kde. Dohnije za pecí. L. Dohnojiti co čím: pole dobytčím hnojem, vollends düngen. Dohnouti, dohýbati. — co čím. Zu Ende bewegen. Dohod, u, m., dohození. Bern. Zugabe, Zusatz. Dohodce, e, m., der Mäkler, Sensal, Zu- bringer, Unterhändler. D. zboží, směneční. Pr. Dohodčí, Mäkler-. D. listek, Mäklernotiz, Schlusszettel. Pr. Dohoditi, dohodím, (zastar. dohozi), dil, zen, zení; doházeti, el, en, ení; dohazovati, doházívati, dohazovávati = až k cíli hoditi, bis zu Ende werfen, pomoci k čemu, zubringen, zuschanzen, verschaffen. Jg. — co. Již to kamení všecko doházel. Us. Zub d. (o koni, zub dostati). Šm. Kůň dohodil poslední zub. Jg., Rk. — čím. Co by kamenem dohodil. Har. — koho, co komu. Lidem domy, čele- díny, dílo, zedníka. Us. On mi to dohodil. Ros. — komu čeho. J. tr. — Někoho do služby d. Us. Dohodné, ého, n., Mäklergebühr, Sen- sarie. Pr. Dohodnouti, einig werden, überein- kommen. — se o čem: šp. místo: shodnouti se oč, domluviti se oč. Jv. Dohodný, treffend. Rk. Dohodovati, vz Hodovati.	Dohojiti, vz Hojiti. Dohojívati, dohojovati, ausheilen. — koho, co. Ať ho již pán do- hojí. Ros. Už ho dohojil (ze světa zprovodil). Ros. — se. Rána se dohojila. Us. Doholiti. — koho čím, den Bart ihm vollends abscheren. Dohoniti, vz Dohnati. Dohořekovati, vz Hořekovati. Dohořeti, el, 'ení; dohárati; dohořívati; dohořovati, dohárávati = dotlíti, doplanouti, bis wohin brennen, ausbrennen. Jg. — abs. Svíčka dohořuje (dohořívá, dohoří). Sych., Jg. Jeho milosť dohořívá, jeho oči dohořují; čas, chvíle dohořívá (dohárá). L. — komu. Již mu dohárá (již umírá). Plk. Dohárati komu = dotírati naň. Jg. — kam. Dohořívá mu k prstům (je v rozpacích). Sych., Prov. — Dohárati nač = dychtivě to lapati. L. — koho (gt. ) Když smrť jich již dohárá (do- trápí, dosouží). Novot. — se čím na koho: tvrdými slovy dohárati (naň dotírati). Dohospodařiti, il, ení; dohospodařovati, zu Ende wirthschaften; sterben. — Již do- hospodařil (vše utratil; zemřel). Ros. Dohotoviti, il, en, ení, völlig zu Stande bringen. — co: dílo. Jg. — Dohotovená kniha. Vz Dodělati. Dohovárati komu, Verweis geben. Na Slov. Dohovor, u, m., zavírka řeči, Schlussrede. Div. z och. Dohovořiti, il, en, ení; dohovořovati, domluviti, zu Ende reden. Us. Dohození, n., vz Dohoditi. Dohozi, vz Dohoditi. Dohra, y, f., das Nachspiel. Rk. Dohrabati, dohrabám, dohrabi; dohrabá- vati, dohrabovati, vollends zu Ende rechen; se = hrabáním dosíci, ergraben; dopíditi se, erforschen. Jg. — co. Ten záhon ještě do- hrabu. Us. — se čeho. Jg., Zk. — se kam: ke zdi, na louku, do domu (pracně se tam doškrabal, dostal; nebo hrabaje tam přišel ku př. krtek). Dohraditi, vz Hraditi Dohraná, é, f. = dohrávka. Dohráti, dohraji, ál, án, ání; dohrávati, dohrávávati = do konce hráti, zu Ende spielen. Jg. — co: hru. — za koho. Dohrej za mne. Jg. — komu (im Spiel Revange ge- ben). L. — se čeho, erspielen. Us., Jg. Dohřáti, dohřeji, vz Hřáti. Dohřívati. D. = dokonce zhříti, vollends wärmen; warm machen; dojížděti koho, těsniti, drängen, zusetzen. Jg. — abs. Slunce dohřívá. — komu. Víno jim dohřálo. Dohřívá mi (je mi horko). Us. Zlá žena mu dohřívá (vyjíždí si naň). L. — komu čím: listy, slovy (zatopiti mu), L., přísnou domluvou. Dohravač, e, m., der das Spiel endet. Us. Dohrávka, y, f., der Schluss im Spiele; v musice Finale. Rk. Dohřměti, ím, ěl, ění; dohřímati. Dohřmělo, es hat zu donnern aufgehört. Dohrnouti, vz Hrnouti. Dohromady. Až s ním přijdu dohromady, germanismus m.: Až se s ním sejdu. (Neschá- zíme se s ním. Sešli jsme se v knihovně). Os. Vz Hromada. Dohryzač, dohryzatel, e, m., Verfolger. Rk.