263

Dohrýzti, dohryzu, zl, zen, zení; dohry-
zovati, dohrýzati vollends nagen. — co:
kosť. Jg. — komu čím: slovy = dotírati
naň, zusetzen. — koho = utrápiti. L. — se
čeho, sich zu etwas durchbeissen. Pr. et fig.

Dohubiti, il, en, ení, ausrotten. — co.
Dohub mi knížecí rod. Dal.

Dohudlovati = špatně dodělati, zu Ende
Hudeln. Jg. — co. Ros.

Dohvězdný. D. večer = štědrý večer,
der hl. Abend vor Weinachten (od hvězdy
počatý). Na Slov., Plk.

Dohvízdati, vz Hvízdati.

Dohýbati si stěžovati si. Us. na Mor.
Brt. — Vz Dohnouti.

Doch, u, důch, dochu, m.; došek, šku,
Strohbindel, -büschel, Schob, Strohschaube.
Doch slámy. Již je to dochem pokryto. Schön.
Smrdí co doch. Mokrý co doch. Prov. Vtípil
se došků trhati (když kdo co před časem
trhá). Ros.

Dochápati, Vz Dochopiti.

Dochazeč, e, m., der Zugeher.

Docházeti, vz Dojíti.

Dochlastati, vollends aussaufen. — co.
Tak to dochlastej. — se čeho: nemoci, sich
ansaufen. Us.

Dochmatati, vz Dohmatati.

Dochmi-us, a, m.: o___, neostý-

chavý.

Dochnouti, na Slov. - dechnouti.

Dochod, vz Důchod.

Dochodilý, kým dochozeno. D. dítě, zei-
tiges Kind. D. — 2. = došlý, kdo dochodu.

Dochoditi. Žena dochodila. Vz Dojíti.

Dochodný, zugänglich, erreichbar. Rk.

Dochopiti, dochápati. (Jeho smyslové se
nedochápají, erfassen. Č.

Dochovač = dochovavač.

Dochovalý = dochovaný, aufbewahrt.

Zlob.

Dochovatel, e, m., Erhalter, Pfleger. Rk.

Dochovati, dochovávati = do jisté doby
opatrovati, bewahren, erhalten bis zu einer
gewissen Zeit; doživiti, ernähren, erziehen
bis zur gewissen Zeit. Jg. — co, koho.
Psaní pilně d. (opatrovati). V. Dobré víno d.
D. Už ptáka dochoval (pošel mu). Jg. Pán
Bůh vás dochová a zachová. Leg. — čeho.
Ten chrám ostatkův po něm dochoval, šp..
m. co (ostatky). Brt. — koho od čeho.
Dochoval mne od maličkosti. Jg. — koho
kdy. Kdo otce mého v starosti dochová V L.

— co jak dlouho: dobytek do zimy d. D.
To se může do druhého roku doch. Ros. —
Br. Někoho až do stáří d. Nt. Abychom to
obé (duši i tělo) čisté ke dni Páně dochovali.
V. Ovoce k jaru d. Sych. Něco k příhodnému
dni d. Br. D. dobytek přes zimu. Jg. —
co, koho komu. Ten tě smrti dochová.
Br. Již ho dochovám smrti (až do smrti).
Ros. — Svěd. Na obecný groš dochováni
jsou smrti. Let. 432. Někomu dědictví d. Jg.
To mu jeho otec dochoval. Ros. Jim to do-
chovali. Br. — komu čeho: víry, slova. L.

— co k čemu. Komu ji (dceru) ke cti do-
chováte? Er. P. 483. — co kde. Dřevo na
povětří, pod vodou d. L. — co na kom.
Nic na nich nedochováme. Er. P. 92. — co
s čím. Tato psaní s jinými pilně dochovám.

V. — se čeho, koho (gt. ): dobrých synův,
hanby se d. Us.

Dochovavač, dochovavatel, e. f. Der
Erhalter, Bewahrer, Pfleger, Erzieher. Jg.

Dochovina, y, f., -vice, sláma z došků,
staré došky. Us. Schöbelstroh.

Dochový, doškový. Doch. sláma. Krab.
Doš. střecha. V. Schob-.

Dochrápati, dochrchlati, dochrčeti,
vz Chrápati atd.

Dochrkati se čeho. Dochrkal se krve,
erräuspern. Sych.

Dochtíti se. Dochtělo se mi psáti. Bern.
Es verging mir die Lust zum Schreiben.

Dochůdče, ete, n., dochodilé, dokonalé
dítě, reifes Kind. — Nedochůdče, nedochodec.
Lk. —

Dochuditi, il, zen, ení, vollends arm
machen. — koho. Jg.

Dochváliti, dochvalovati, aufhören zu
loben. — co. Us.

Dochvátiti, vz Dochytiti.

Dochvatka, y, f., das Erhaschen. V do-
chvatky (na rychlo) vojsko sebrati. V d. co
psáti (i tudy i onudy). L.

Dochvatný čas, chvíle od potřebných
zpráv zbývající, die man nur erhascht. Jg.

Dochytiti, dochvátiti, il, cen, cení. —
koho na čem, über etwas erwischen. Bern.,
Rk. —

Doj, důj, e, m. = dojení, das Melken. Šel
k duji. Us, — D. = mléko z jednoho doje,
výdoj, ein Gemelke. Kráva ta nestojí za svůj
d. Us. — Jg.

Dojáč, e, doják, u, m., dojačka, y, f., na
Slov. dojelnice, vz Krajáč. — Doják, a, m.
- dojič.

Dojačka, y, f., vz Dojáč. — D., kráva
dojná, také děvečka, která dojí. Cf. Kráva
dojí a Děvečka dojí (krávu). Da.

Dojatosť, i, f., die Ergriffenheit. Rk. Vz
Dojíti, 2.

Dojatý, ergriffen (von einem Gefühl). Vz
Dojíti, 2.

Dojba, y, f. dojení. MM. Vz Doj.

Dojčář, e, m., na Slov. dojič u ovčáků.
Melker. Šf.

Dojčiti, (dojčívati = dojkou býti, Amme
machen; kojiti, ein Kind stillen. Na Slov.

Dojec, jce, m. = dojič. Na Slov.

Dojecí nádoba, dĺžka. Kom. Melkgeschirr,
Melkťass.

Dojedek, dku, m. Konfekt. Něco na d.,
zum Nachessen. Sm.

Dojednati, dojednávati, vollends aus-
handeln, das Geschäft beendigen. V. — co.
Us. — sc = smluviti se, sich worin vereinigen.
Bern.

Dojechati = dojeti, dojíti, hinkommen. Jg.

Dojelnice, e, f., vz Dojáč.

Dojelník, a, m., der Melker, Schafmelker.
Na Slov. Koll.

Dojem, jmu, m., Eindruck. Dojmy, obrazy
na mysli, jichž dobýváme skutečností: von
aussen empfangene Sinneseindrücke. Bs.
Působí (činí) to veliký d. Us. D. na někoho
učiniti; d. příjemný, mocný, rozdílný, veliký;
d. ten se posud nevytratil. Nt.

Dojemlivý, empfänglich für Eindrücke. Rk.

Dojemnosť, i, f., -možnosť dojmutí. Marek,