Dokotaliti, vz Kotaliti.

Dokoupiti, il, en, ení; dokupovati, hin-
zukaufen. — co: zboží. — se čeho, erhan-
deln: úřadu. Kom. — se čeho čím: zlatem. Jg.

Dokouřiti, il, en, ení, dokuřovati, aus-
rauchen. Již dokuřuje. Us. — komu = tý-
rati ho, plagen. L.

Dokousati, -sám a -ši; dokousnouti, snul
a sl, ut, utí; dokusovati = vollends beissen.

— koho, co. Pes zajíce dokousal. — se
čeho čím: ostrými zuby, durch das Beissen
erlangen.

Dokuti, dokovati, vz Kouti.

Dokovati, vz Kovati.

Dokraclí, n., Feinkratzmaschine (in der
Spinnerei). Světoz.

Dokračovati, vz Dokročiti.

Dokrájeti, vz Krájeti.

Dokralovati, vz Kralovati.

Dokramařiti, il, en, ení, dokramařovati
= přestati kramařiti; 2. ve psí býti, na mi-
zinu přijíti, auf der Neige sein. Jg. Brzy
dokramaří (dodělá, domlátí). 1).

Dokrásti, dokradu, dokradl, den, dení;
dokrádati, vollends stehlen. — se čeho, er-
stehlen. Někteří provazu se dokradou (na
šibenici). Sych. — se kam. Dokradl se až
ke dveřím = nepozorovaně přišel, se doplazil,
připlížil atd., schlich unbemerkt bis zur Thür.

Dokrčiti, il, en, ení; dokrčovati, cele
zkrčiti, vollends zusammenziehen; soužiti,
bedrängen. — koho, čeho. Obležených nouze
dokrčila (dosoužila). L.

Dokřesati, dokřesávati, völlig behauen.

— co: kámen mlýnský. Us.
Dokřičeti, el, ení, zu schreien aufhören.

-- abs. Již dokřičel. — se koho, čeho,
erschreien, errufen. D. se pardusu, Jg., po-
moci. —

Dokřísiti se, il, šení, zu sich bringen. —
koho. Us. — čím, k čemu: čerstvou vodou
k životu.

Dokrmiti, il, en, ení; dokrmovati, vollends
nähren, füttern. — koho: dítě. Jg. D. koho
do smrti (dochovati). Jg.

Dokročiti, dokroč, ení; dokročovati, do-
kračovati, kroky dojíti, schreitend gelangen,
erreichen. Jg. — čeho. Kehdy slunce do-
kročí poledne, jest nám dokročiti na sie
miesto. Rkk. 20. Pomsta ho dokročí. Kom.

— na koho, na co (kam). Ještě žádné
trestání naň nedokročilo. Cyr. Přísně naň
dokročte. Sych. Jest nám d. na sie miesto.
Rkk. 20. — na koho čím: právem. Rk.
Bude-li třeba, trestem naň dokročíme. Jg.

— na koho s čím: s mečem. V. — ke
komu, kam. Kříž k němu dokročil. Plk.

— Jg.

Dokrojek, jku, m., poslední kus (boch-
níku chleba atd. ), der Rest vom Laib.

Dokrojiti, dokrájeti. — co čím, zu Ende
schneiden.

Dokropiti, vz Kropiti.

Dokřtěný. Je právě d. Vz Potutelný. Lb.

Dokrůčnouti = dokročiti. V Krkonoš.

Dokrváceti, el, ení, aufhören zu bluten.

Dokryti, völlig decken. — co. Jg. —
co čím: střechu taškami.

Doksy, pl., m., Hirschberg v Čechách.
Dle Dolany.

Doktor, a, m., lat., vokat. doktore; v již.
Čech. a na Mor. dochtor; učitel; název akade-
mické hodnosti. Dr. v bohosloví, v obojím
(občanském i církevním) právě, v lékařství a ve
filosofii. S. N., V. Papírový d. (nic neumějící.

V obecné mluvě: doktor punčocha, doktor
od zlaté báně). Jg., Šm. Pro d-a poslati. Er.
P. 184. Doktora potřebovati. V. Dr. čestný.

V obecné mluvě doktor = lékař i advokat.
S. N. — Doktorand, a, m., z lat., čekatel
doktorství. — Doktorat, u, m., doktorství,
n.: důstojnosť doktora. Doktorství dosíci. Řd.
Doktorwürde, Doktorat. Na doktorství po-
výšený. Řd. — Doktorka, y, f., doktorkyně,
ě, f., die Doktorin. Štelc, Ctib. — Doktorky,
pl., f., druh hrušek. Us. — Doktorová, é, f., des
Doktors Frau. — Doktorský diplom. Doktor-.

Doktorovati, doktorem dělati, promo-
viren. — koho. Pass. — 2. D. = léčiti,
heilen. L.

Doktrina, y, f., lat., učení, náuka; zá-
sada. — Doktrinář, zásadník (jenž chce
některé vědy a způsoby vládní dle jistých
zásad voditi). Rk.

Dokud, vz Dokad.

Dokudživý; -živ, a, o. D. bezženství
(po život), lebenslänglich. Scip.

Dokuchati, vz Kuchati.

Dokukati. Žežhulka dokukala, Ros. —
komu = domluviti, zurechtweisen.

Dokulhati, zu hinken aufhören. — se
čeho, hinkend wohin kommen. Dokulháme
se všickni hrobu. Sych. — se kam. Až ke
zdi se dokulhal.

Dokument, u, m., z lat., důkaz, průvod,
listina. Dokumenty staré, drahocenné, histo-
rické. S. N. Beweisschrift, Urkunde, Dokument.

Dokupčiti, il, ení, zu Ende handeln;
bankrottiren. Již dokupčil. Us.

Dokupný, erkäuflich. L.

Dokvasiti = dohodovati, das Gastmal
beenden. Jg.

Dokvašování, n. D. vína. Die Nach-
gährung. Us.

Dokvésti, dokvetu, lépe než: dokvětu,
dokvetl, dokvětl, ení; dokvétati, dokvítati,
dokvetati, dokvětati, dokvetnouti, dokvět-
nouti, dokvetovati, abblühen, zu Ende blühen.
Jg. — kdy. Obilí dokvétá za času pěkného.

Dokvičeti, dokvíkati, zu winseln auf-
hören. Ros.

Dokydati, dokydnouti, dnul a dl, ut, utí,
dokydávati, vollends werfen. — co. Ros. —
čím: hnůj kopáčem.

Dokýchati. Již dokýchal (kýchaje umřel).
Us. Zu Ende niesen.

Dokym = dokud. Na Slov.

Dokysati, -kysáni, -kyši; dokysnouti,
snul n. sl, utí, dokysávati, vollends säuern,
gähren. Ros. — kde. Pivo v sudech do-
kysalo.

Dokysličiti, il, en, ení, vollends säuern,
oxydiren. Rostl.

Dol, u, vz Důl. Z dola, von unten. Rk.

Dolabella, y, m., dle Despota; jméno
římské.

Dolačka, y, f., Landbäuerin. D.

Dolák, a, m., kdo bydlí v kraji nevršitém.
Thalbewohner. Mluvili o dolácích a ne o ho-
rácích. Sych. V okolí zlinském na Moravě:



	M%

	Dokotaliti, vz Kotaliti. Dokoupiti, il, en, ení; dokupovati, hin- zukaufen. — co: zboží. — se čeho, erhan- deln: úřadu. Kom. — se čeho čím: zlatem. Jg. Dokouřiti, il, en, ení, dokuřovati, aus- rauchen. Již dokuřuje. Us. — komu = tý- rati ho, plagen. L. Dokousati, -sám a -ši; dokousnouti, snul a sl, ut, utí; dokusovati = vollends beissen. — koho, co. Pes zajíce dokousal. — se čeho čím: ostrými zuby, durch das Beissen erlangen. Dokuti, dokovati, vz Kouti. Dokovati, vz Kovati. Dokraclí, n., Feinkratzmaschine (in der Spinnerei). Světoz. Dokračovati, vz Dokročiti. Dokrájeti, vz Krájeti. Dokralovati, vz Kralovati. Dokramařiti, il, en, ení, dokramařovati = přestati kramařiti; 2. ve psí býti, na mi- zinu přijíti, auf der Neige sein. Jg. Brzy dokramaří (dodělá, domlátí). 1). Dokrásti, dokradu, dokradl, den, dení; dokrádati, vollends stehlen. — se čeho, er- stehlen. Někteří provazu se dokradou (na šibenici). Sych. — se kam. Dokradl se až ke dveřím = nepozorovaně přišel, se doplazil, připlížil atd., schlich unbemerkt bis zur Thür. Dokrčiti, il, en, ení; dokrčovati, cele zkrčiti, vollends zusammenziehen; soužiti, bedrängen. — koho, čeho. Obležených nouze dokrčila (dosoužila). L. Dokřesati, dokřesávati, völlig behauen. — co: kámen mlýnský. Us. Dokřičeti, el, ení, zu schreien aufhören. -- abs. Již dokřičel. — se koho, čeho, erschreien, errufen. D. se pardusu, Jg., po- moci. — Dokřísiti se, il, šení, zu sich bringen. — koho. Us. — čím, k čemu: čerstvou vodou k životu. Dokrmiti, il, en, ení; dokrmovati, vollends nähren, füttern. — koho: dítě. Jg. D. koho do smrti (dochovati). Jg. Dokročiti, dokroč, ení; dokročovati, do- kračovati, kroky dojíti, schreitend gelangen, erreichen. Jg. — čeho. Kehdy slunce do- kročí poledne, jest nám dokročiti na sie miesto. Rkk. 20. Pomsta ho dokročí. Kom. — na koho, na co (kam). Ještě žádné trestání naň nedokročilo. Cyr. Přísně naň dokročte. Sych. Jest nám d. na sie miesto. Rkk. 20. — na koho čím: právem. Rk. Bude-li třeba, trestem naň dokročíme. Jg. — na koho s čím: s mečem. V. — ke komu, kam. Kříž k němu dokročil. Plk. — Jg. Dokrojek, jku, m., poslední kus (boch- níku chleba atd. ), der Rest vom Laib. Dokrojiti, dokrájeti. — co čím, zu Ende schneiden. Dokropiti, vz Kropiti. Dokřtěný. Je právě d. Vz Potutelný. Lb. Dokrůčnouti = dokročiti. V Krkonoš. Dokrváceti, el, ení, aufhören zu bluten. Dokryti, völlig decken. — co. Jg. — co čím: střechu taškami. Doksy, pl., m., Hirschberg v Čechách. Dle Dolany.	Doktor, a, m., lat., vokat. doktore; v již. Čech. a na Mor. dochtor; učitel; název akade- mické hodnosti. Dr. v bohosloví, v obojím (občanském i církevním) právě, v lékařství a ve filosofii. S. N., V. Papírový d. (nic neumějící. V obecné mluvě: doktor punčocha, doktor od zlaté báně). Jg., Šm. Pro d-a poslati. Er. P. 184. Doktora potřebovati. V. Dr. čestný. V obecné mluvě doktor = lékař i advokat. S. N. — Doktorand, a, m., z lat., čekatel doktorství. — Doktorat, u, m., doktorství, n.: důstojnosť doktora. Doktorství dosíci. Řd. Doktorwürde, Doktorat. Na doktorství po- výšený. Řd. — Doktorka, y, f., doktorkyně, ě, f., die Doktorin. Štelc, Ctib. — Doktorky, pl., f., druh hrušek. Us. — Doktorová, é, f., des Doktors Frau. — Doktorský diplom. Doktor-. Doktorovati, doktorem dělati, promo- viren. — koho. Pass. — 2. D. = léčiti, heilen. L. Doktrina, y, f., lat., učení, náuka; zá- sada. — Doktrinář, zásadník (jenž chce některé vědy a způsoby vládní dle jistých zásad voditi). Rk. Dokud, vz Dokad. Dokudživý; -živ, a, o. D. bezženství (po život), lebenslänglich. Scip. Dokuchati, vz Kuchati. Dokukati. Žežhulka dokukala, Ros. — komu = domluviti, zurechtweisen. Dokulhati, zu hinken aufhören. — se čeho, hinkend wohin kommen. Dokulháme se všickni hrobu. Sych. — se kam. Až ke zdi se dokulhal. Dokument, u, m., z lat., důkaz, průvod, listina. Dokumenty staré, drahocenné, histo- rické. S. N. Beweisschrift, Urkunde, Dokument. Dokupčiti, il, ení, zu Ende handeln; bankrottiren. Již dokupčil. Us. Dokupný, erkäuflich. L. Dokvasiti = dohodovati, das Gastmal beenden. Jg. Dokvašování, n. D. vína. Die Nach- gährung. Us. Dokvésti, dokvetu, lépe než: dokvětu, dokvetl, dokvětl, ení; dokvétati, dokvítati, dokvetati, dokvětati, dokvetnouti, dokvět- nouti, dokvetovati, abblühen, zu Ende blühen. Jg. — kdy. Obilí dokvétá za času pěkného. Dokvičeti, dokvíkati, zu winseln auf- hören. Ros. Dokydati, dokydnouti, dnul a dl, ut, utí, dokydávati, vollends werfen. — co. Ros. — čím: hnůj kopáčem. Dokýchati. Již dokýchal (kýchaje umřel). Us. Zu Ende niesen. Dokym = dokud. Na Slov. Dokysati, -kysáni, -kyši; dokysnouti, snul n. sl, utí, dokysávati, vollends säuern, gähren. Ros. — kde. Pivo v sudech do- kysalo. Dokysličiti, il, en, ení, vollends säuern, oxydiren. Rostl. Dol, u, vz Důl. Z dola, von unten. Rk. Dolabella, y, m., dle Despota; jméno římské. Dolačka, y, f., Landbäuerin. D. Dolák, a, m., kdo bydlí v kraji nevršitém. Thalbewohner. Mluvili o dolácích a ne o ho- rácích. Sych. V okolí zlinském na Moravě: