268

Půjdeme na Doláky dolů za Hradišť; na
Horňáky = vzhůru k Uh. Brodu. Brt. —D.,
u, m., tolar, Thaler. Ros.

Dolan, a, m. = dolák.

Dolansko, a, m., Nizozemsko, Nieder-
land. Omyl.

Dolany, pl., m. Nom., akkus., vok. Dolany,
gt. Dolan, dat. -ům, lok. -nech, instr. -ny.
Vz Klatovy. Ves v Cechách.

Dolar, vz Dollar.

Dolati, vz Doliti.

Dole, zastr. důle, komp. doleji, superl.
nejdoleji, unten, unterhalb. Dole je starý
lokal bez předložky. Gb. D., státi, seděti. D.
Co doleji psáno je. V. Dole psaný. Us. O ní
bude doleji řeč. Troj. Nejdoleji na dně. D.
— Dole, na Slov. = dolů. Dole skočiti. Baiz.

Dolec, důlec, lce, m., malý důl, nicht tiefe
Grube. Rozk. D. ledový (na horách), Eis-
grube. S. a Z. — D. = dolina, Thal. Boč.
1539. —

Doleček, čku, m., vz Vdolek.

Doléčiti, dolíčiti, il, en, ení; doléčívati,
auskuriren. — koho. Us. — se koho = vy-
léčiti, herstellen. Nemohl se ho d. Us. —
se čeho = léčením nabyti. Durch Kuriren
erwerben. D. se velikého statku. Jg.

Dolečník, u, m. Talkenpfanne. Rk.

Doléhající, dringend. Us.

Doléhání na koho, na něco. Us. K jeho
(1. (auf sein Anliegen) to učinil. Rk. Vz
Doléhati.

Doléhati, dolíhati; doléhnouti, dolehnouti,
hnul a lehl, utí; doléhávati = jak náleží
lehnouti, sich recht legen; anliegen, passen,
genau und eng anschliessen; tlačiti, drücken,
Hart anliegen; žádati urputně, hartnäckig
verlangen, in Jemanden dringen; se = líhá-
ním nabyti, erliegen. Jg. — abs. Šaty, dvéře
doléhají. Jg., Sm. Tak tresce a švihá, aby
doléhalo. Proch. — k čemu, kam. Statky
mé k tvým doléhají. L. — kam, do čeho.
L., Šm. — komu. Tomu koni doléhá (tlačí
ho) sedlo (n. Toho koně doléhá sedlo). Ros.
Cos mu nedolíhá (ho trápí). Ros. Nedolíhá
mi něco = tlačí mne v žaludku. Us. — koho
tlačiti. Kde koho doléhá, tam i rukou
sahá. L. Toho koně sedlo doléhá. — na
koho. Dolíhala na mne ruka tvá. Br. —
Kram. Teď zase naň dolehl úřad tento, ein
Amt überkommen. Us. — na koho čím:
mečem (dotírati). V. Pomsta n. pomstou naň
doléhá. Kom. Prosbami na koho d. (usilovně
žádati). Nt. — na koho oč, proč. On na
mne doléhá o dluh, Us., pro dluh (urputně
žádá). Sych. — se čeho: (líháním nabyti).
Lom., Šm.

Doléhavosť, i, f., doléhání. Jg. Das Drin-
gen, Anliegen.

Doléhavý. D. prosby. Vz Naléhavý. Drin-
gend, anliegend.

Dolehlosť, dolehlivosť, i, f., těžkosť, ne-
snáz. Schweres Anliegen, Drangsal, Leiden,
Schmerz, Noth; das Interesse, Wichtigkeit
einer Sache. Jg.

Dolehlý, dolehlivý, anliegend. — na koho.
Klopoty na nás dolehlé. Měst. bož. — D.,
doléhající, dringend, anliegend. Č.

Dolehnouti, vz Doléhati.

Doleje, v obec. mluvě m. doleji. Vz Dole.

Doleji, vz Dole.

Dolejní, dolení, dolní. Rk. Vz Dolní.
Der untere. Vz Dolejší.

Dolejšek, šku n. ška, m., der untere
Theil. Já šel hořejškem a on dolejškem. D.
Z dolejška. Us., D. — V log. = dolejší ná-
věsť, propositio minor. Mark.

Dolejší, na Mor. toliko: dolní., der untere.
D. měkké úško. V. D. země = dolní, nižní.
D. Srby, Bavory, Labe, dvůr, brána, svět, Jg.,
D., Har., stoka, Abflussgraben, strážný^-,
Grubenhutmann. Vys.

Dolek, v obec. mluvě m. vdolek.

Dolékařiti, vz Lékařiti.

Dolektati, vz Lektati.

Dolem, instr. od důl, dolu, unten hin,
unten her. Traceni horem dolem (cholera).
Ja. Dolem jeti, jíti. D. Horem dolem se mu
spustilo. Us.

Dolemovati. — co. Us. Vz Lemovati.

Doleňák, a, m., vz Dolňák.

Dolenec, nce, m. V Krkon. = dolejní díl
vsi. Kb.

Dolení, dolní, der untere. D. ves, svět-
nice, strana (listu). Hoření, dolení. Jg. —
D., n., der Kampf, Anstrengung. Krok.

Dolepiti. — co. Us. Vz Lepiti.

Dolet, u, m., doletění kam. Der Hinflug,
das Bishinfliegen. Jg.

Doletěti, ěl, ění; dolétati, doletovati, dolé-
távati; dolétnouti, dolítnouti, tnul a tl, utí
= letěti až, fliegen bis; letem dostihnouti,
fliegend erreichen, einholen. Jg. — abs.
Zlatý orel všude doletí. L. — koho, čeho.
Sova slunce nedoletí. Dolétal mne zlý zápach.
Jg. A prve než země doletě. Výb. II. 45. D.
stromu. Us. — kam. Ptáci k chaloupce
dolétávali. Hlas, Č. Doletěl do dna (lépe gt.:
dna) jámy. Jg. Nemohla d. k milému pod
okna. Er. P. 166.

Dolévač, e, m. Der Zugiesser. Reš.

Dolévanina, y, f., Zugusseisen. Rk.

Dolévati, vz Doliti.

Dolévka, dolívka, y, f. Us. D. vína, die
Zufülle, Nachguss, Zuguss, Nachfülle. Us. Sk.

Doleza, m., f. Tys doleza! Us. Vz Dolezal.

Dolezal, a, m. Nejsme d-vé. Us. Ein zu-
dringlicher Mensch.

Dolezavosť, i, f., Zudringlichkeit. Jg.

Dolezavý, zudringlich, andringend; hin-
kriechend. Jg. Doleza.

Dolézti, dolezu, lezl, zení; dolézati, do-
lízati, bis wohin klettern, kriechen, sich durch-
arbeiten. — čeho. Had dolezl díry. Jg. —
kam. Pes ledva doleze do brlohu svého. L.
K nevěstě dolézá. Us. — se čeho: úřadu,
erkriechen. Jg.

Doležal, a, m. = kdo doležel, der Aus-
lieger. Jg.

Doležely, co doleželo n. se doleželo, ule-
želý, ausgelegen. D. ovoce, pivo. Us., Jg.

Doležeti, el, ení = leže dotrvati, vytrvati,
liegen bis-. Jg. — co. Co chytrý nedohoní,
to lenivý doleží. Prov. na Slov. — čeho:
Doleželi jsme bílého dne. Ros. — o čem
do které doby. O hladě doležíme do dne.
L. — se = ležením změknouti, sich abliegen.
Jg. To ovoce se už doleží. Us., Ros. — se
čeho = leže dosíci, erliegen: štěstí, Ros.,
bídy, Us., dne, T., bílého rána. Jg.



	268

	Půjdeme na Doláky dolů za Hradišť; na Horňáky = vzhůru k Uh. Brodu. Brt. —D., u, m., tolar, Thaler. Ros. Dolan, a, m. = dolák. Dolansko, a, m., Nizozemsko, Nieder- land. Omyl. Dolany, pl., m. Nom., akkus., vok. Dolany, gt. Dolan, dat. -ům, lok. -nech, instr. -ny. Vz Klatovy. Ves v Cechách. Dolar, vz Dollar. Dolati, vz Doliti. Dole, zastr. důle, komp. doleji, superl. nejdoleji, unten, unterhalb. Dole je starý lokal bez předložky. Gb. D., státi, seděti. D. Co doleji psáno je. V. Dole psaný. Us. O ní bude doleji řeč. Troj. Nejdoleji na dně. D. — Dole, na Slov. = dolů. Dole skočiti. Baiz. Dolec, důlec, lce, m., malý důl, nicht tiefe Grube. Rozk. D. ledový (na horách), Eis- grube. S. a Z. — D. = dolina, Thal. Boč. 1539. — Doleček, čku, m., vz Vdolek. Doléčiti, dolíčiti, il, en, ení; doléčívati, auskuriren. — koho. Us. — se koho = vy- léčiti, herstellen. Nemohl se ho d. Us. — se čeho = léčením nabyti. Durch Kuriren erwerben. D. se velikého statku. Jg. Dolečník, u, m. Talkenpfanne. Rk. Doléhající, dringend. Us. Doléhání na koho, na něco. Us. K jeho (1. (auf sein Anliegen) to učinil. Rk. Vz Doléhati. Doléhati, dolíhati; doléhnouti, dolehnouti, hnul a lehl, utí; doléhávati = jak náleží lehnouti, sich recht legen; anliegen, passen, genau und eng anschliessen; tlačiti, drücken, Hart anliegen; žádati urputně, hartnäckig verlangen, in Jemanden dringen; se = líhá- ním nabyti, erliegen. Jg. — abs. Šaty, dvéře doléhají. Jg., Sm. Tak tresce a švihá, aby doléhalo. Proch. — k čemu, kam. Statky mé k tvým doléhají. L. — kam, do čeho. L., Šm. — komu. Tomu koni doléhá (tlačí ho) sedlo (n. Toho koně doléhá sedlo). Ros. Cos mu nedolíhá (ho trápí). Ros. Nedolíhá mi něco = tlačí mne v žaludku. Us. — koho tlačiti. Kde koho doléhá, tam i rukou sahá. L. Toho koně sedlo doléhá. — na koho. Dolíhala na mne ruka tvá. Br. — Kram. Teď zase naň dolehl úřad tento, ein Amt überkommen. Us. — na koho čím: mečem (dotírati). V. Pomsta n. pomstou naň doléhá. Kom. Prosbami na koho d. (usilovně žádati). Nt. — na koho oč, proč. On na mne doléhá o dluh, Us., pro dluh (urputně žádá). Sych. — se čeho: (líháním nabyti). Lom., Šm. Doléhavosť, i, f., doléhání. Jg. Das Drin- gen, Anliegen. Doléhavý. D. prosby. Vz Naléhavý. Drin- gend, anliegend. Dolehlosť, dolehlivosť, i, f., těžkosť, ne- snáz. Schweres Anliegen, Drangsal, Leiden, Schmerz, Noth; das Interesse, Wichtigkeit einer Sache. Jg. Dolehlý, dolehlivý, anliegend. — na koho. Klopoty na nás dolehlé. Měst. bož. — D., doléhající, dringend, anliegend. Č. Dolehnouti, vz Doléhati. Doleje, v obec. mluvě m. doleji. Vz Dole.	Doleji, vz Dole. Dolejní, dolení, dolní. Rk. Vz Dolní. Der untere. Vz Dolejší. Dolejšek, šku n. ška, m., der untere Theil. Já šel hořejškem a on dolejškem. D. Z dolejška. Us., D. — V log. = dolejší ná- věsť, propositio minor. Mark. Dolejší, na Mor. toliko: dolní., der untere. D. měkké úško. V. D. země = dolní, nižní. D. Srby, Bavory, Labe, dvůr, brána, svět, Jg., D., Har., stoka, Abflussgraben, strážný^-, Grubenhutmann. Vys. Dolek, v obec. mluvě m. vdolek. Dolékařiti, vz Lékařiti. Dolektati, vz Lektati. Dolem, instr. od důl, dolu, unten hin, unten her. Traceni horem dolem (cholera). Ja. Dolem jeti, jíti. D. Horem dolem se mu spustilo. Us. Dolemovati. — co. Us. Vz Lemovati. Doleňák, a, m., vz Dolňák. Dolenec, nce, m. V Krkon. = dolejní díl vsi. Kb. Dolení, dolní, der untere. D. ves, svět- nice, strana (listu). Hoření, dolení. Jg. — D., n., der Kampf, Anstrengung. Krok. Dolepiti. — co. Us. Vz Lepiti. Dolet, u, m., doletění kam. Der Hinflug, das Bishinfliegen. Jg. Doletěti, ěl, ění; dolétati, doletovati, dolé- távati; dolétnouti, dolítnouti, tnul a tl, utí = letěti až, fliegen bis; letem dostihnouti, fliegend erreichen, einholen. Jg. — abs. Zlatý orel všude doletí. L. — koho, čeho. Sova slunce nedoletí. Dolétal mne zlý zápach. Jg. A prve než země doletě. Výb. II. 45. D. stromu. Us. — kam. Ptáci k chaloupce dolétávali. Hlas, Č. Doletěl do dna (lépe gt.: dna) jámy. Jg. Nemohla d. k milému pod okna. Er. P. 166. Dolévač, e, m. Der Zugiesser. Reš. Dolévanina, y, f., Zugusseisen. Rk. Dolévati, vz Doliti. Dolévka, dolívka, y, f. Us. D. vína, die Zufülle, Nachguss, Zuguss, Nachfülle. Us. Sk. Doleza, m., f. Tys doleza! Us. Vz Dolezal. Dolezal, a, m. Nejsme d-vé. Us. Ein zu- dringlicher Mensch. Dolezavosť, i, f., Zudringlichkeit. Jg. Dolezavý, zudringlich, andringend; hin- kriechend. Jg. Doleza. Dolézti, dolezu, lezl, zení; dolézati, do- lízati, bis wohin klettern, kriechen, sich durch- arbeiten. — čeho. Had dolezl díry. Jg. — kam. Pes ledva doleze do brlohu svého. L. K nevěstě dolézá. Us. — se čeho: úřadu, erkriechen. Jg. Doležal, a, m. = kdo doležel, der Aus- lieger. Jg. Doležely, co doleželo n. se doleželo, ule- želý, ausgelegen. D. ovoce, pivo. Us., Jg. Doležeti, el, ení = leže dotrvati, vytrvati, liegen bis-. Jg. — co. Co chytrý nedohoní, to lenivý doleží. Prov. na Slov. — čeho: Doleželi jsme bílého dne. Ros. — o čem do které doby. O hladě doležíme do dne. L. — se = ležením změknouti, sich abliegen. Jg. To ovoce se už doleží. Us., Ros. — se čeho = leže dosíci, erliegen: štěstí, Ros., bídy, Us., dne, T., bílého rána. Jg.