274

o d-tých péči zamešká. Št. — D. = hospo-
dářský, häuslich, haushälterisch. Jg. — D.
— dům mající, hausansässig. Jg., Kn. Rož.

Domovní, Haus-. D. stav, hospodářství,
nádoby, potřeby, nábytek, slouha, pacholek,
práce, had, řezník, dvéře, myš (domácí),
moucha, péče, správa, hovado, Jg., služebnosť,
závada (Last, Hypothek), úrok, J. tr., náčiní,
svrchky, lucerna, klíč. Sp.

Domovnice, e, f. Vz Domovník. Haus-
genossin, Rad. zv.; Hausmeisterin.

Domovnictví, n., Hausmeisterstelle; Haus-
wesen. Rk.

Domovník, a, m., domovní, domácí,
v témž domě bydlící, Hausgenosse; nájemník,
podruh, V., Miethmann; ten, kdo dům má,
Hausbesitzer; správce domů, Haushofmeister;
domovní sluha (podomek, vrátný), Haus-
meister, Hausknecht, v tomto smyslu nyní
slova nejvíce užíváme. Jg.

Domovniště, ě, n., obydlí, Wohngebäude.
Us. Bělohrad.

Domovský list. Heimatschein. D. právo,
Heimatsrecht. Rk.

Domový, k domu náležející, domácí,
Haus-. D. práce, sladkosť, pacholek, kancelář,
had, pán, služebnice, sloup, Jg., zákon. J. tr.

Domříti, vz Mříti. (Zlí v pekle) vždy jsúc
v smrti, vždy mrúc, ale tak nikdy nedomrúc,
až by nebyli. Št.

Domrktati = mrktavě dokonati, langsam
vollenden. Na Mor.

Domrzavý, anekelnd; vollends frierend.
Jg. Vz Domrzeti.

Domrzeti, el, ení, domrzati, vollends
anekeln. — koho. Nechutný káznitel mne
domrzá. Sych. Už mne to domrzelo. Us.

Domrznouti, znul a zl, utí; domrzati,
vollends frieren. Rybník úplně domrzl.

-domství, v bot. jedno-, dvoudomství,
dioecia. Rostl. Vz -domý.

Domů. Staří psali také: domu, Zk.; v obec.
mluvě: domu, ale lépe píšeme: domů. Nach
Hause, heim. Domů, domův mají někteří za
gt. pl.: domóv, domuov, domův, domů; Mk.,
Zk., Brt., Gb. a jiní právem za dativ cíle
m. domovi (i se odsulo a o se dloužilo v ů).
Jděte domovi. Pass. (chovaný v archivu
brněnském). Brt. Domovi, domôvb, domóv,
domuov, domův, domů. Vz v příbramském
programu 1876. str. 20. Sepsal Frt. Prusík. Šm.
to měl za akkus. cíle m. domov (domov, u),
jako máme v lat. domům ire. Domů jíti, jeti,
se vrátiti, V., psáti. Jg. Každá půjčka s plačky
domů přichází. Prov. Vše domů přijde, co
vlci nesnědí (čas ukáže). Nechval kmotře
hodův, až z nich pojedeš se ctí domův.
Prov., Jg.

Domučiti, il, en, ení; domučovati, domu-
čívati, domučovávati, zu Ende martern. —
koho čím: týráním. Us. — se čeho na
kom, ermartern. Na něm ničeho se nedo-
mucíš. L.

Domudrovati, přestati mudrovati. Zu
Ende philosophiren.

-domý. Jedno-, dvou-, mnohodomý. Ein-,
zwei-, vielhäusig, monoica, dioica, polygama.
Rostl.

Domykací stroj, Feinkrempelmaschine.
Mus.

Domykačka, y, f. = domykací stroj. Mus.

Domysl, u, m., čeho se kdo domyslil. Brt.
Vz Důmysl. Z d-slu, a priori.

Domyslitelný, erdenklich, apriorisch. D.
poznání, vědomost Mark.

Domysliti, il, šlen, ení; domýšleti, el, en,
ení; domyslívati, domýšlívati, domyšlovati,
přestati mysliti, zu Ende denken; se = my-
šlením se dovtípiti, dosíci, vymysliti si,
ersinnen, erdenken, auf den Einfall kommen;
pochopiti, rozuměti, einsehen, fassen, verstehen;
hádati, domnívati se, wähnen, vermuthen,
muthmassen; si čeho, sich anmassen. Jg.
— abs. Kdo nedočuje, nech se domyslí. Prov.
Jg., Mt. S. Kdo neďosléchá, nech se domyslí.
Č. — se čeho. Lepší cesty se d., D., pravdy.
Er. P. 474. — Solf., Jel., Br., Plk., Lom.,
Troj., Alx. 1116. — se čemu. Jg. — se do
koho. Také se stavové toho do J. M. kr. do-
mýšleti nemají. Akt. m. Ferd. Domyslil se
do měška (pustil se do něho). L. — se čeho
čím. Domysliti se vtipem lidským toho lze
by nebylo. Kom. — se čeho o kom, o čem.
Domýšlím se zle o něm. Mudr. Aby král
toho o nás domýšleti se. neráčil. Otterd. —
Jel. — se čeho na koho. Na jiného se
toho domýšlí. V. — si čeho, si nač. Mnoho
si na své důstojenství domýšlí. Snadno sobě
domyslíš, šp. m. se; vz nahoře význam frase:
d. si čeho. — se na co z čeho: Z vypsání
rodičův může se každý i na toto děvče d.,
že ctnostné bylo. Berg. — se čeho v koho.
Nechci se toho v tebe domysliti. Šm., Ml. —
s inft. Císařovna se domyslila na zábradlech
státi a takto volati (domnívala se). — že.
Domýšlel se, že na obilí přiskočí. Ml. — aby.
Domyslil se toho, aby mu se pokořil (při-
padlo mu). Plk.

Domýšlivosť = důmyslnosť. Na Slov.

Domyslivý = důmyslný. Na Slov.

Domyslný, apriorisch, D., muthmasslich.
D. poznání, cognitio a priori. Rk.

Domýšleč, e, m. Der Muthmasser. Jg.

Domýšlení, n., die Muthmassung, Ver-
muthung.

Domýšleti, vz Domysliti.

Domýšlivosť, i, f., die Muthmassung;
Eigendünkel. Rk.

Domýšlivý, muthmassend; dünkelhaft.

Domyti, myji, myj, yl, yt, ytí, domývati,
domývávati, vollends waschen. — co: hrnec,
pokoj. — se čeho. Přece jsem se toho hrnce
domyla (že je čistý).

1. Don, a, m., řeka v Rusku, Don, lat.
Tanais.

2. Don, a, m., špan., z lat. dominus, pán.
Don Juan.

Doň, šp. m. do něho, poněvadž se do
nepojí s akkus., nýbrž s genit.; ň m. ji při-
věšuje se jen na předložky řídící akkus.:
proň, naň. Vz On. Os., Zk. Vz také: Do, Něj.

Doňa = paní.

Doňadž, doniž, doňuž = dokudž. Kat.
772., 1767.

Do naha, vz Málo, Nahý.

Donáhliti = do konce náhliti, dotírati,
Jg., antreiben, zusetzen.

Donašeč, e, m., kdo donáší; 2. žalobník.
Der Zuträger; Kläger.