275

Donášení, n. D. dříví, vody, novin. Das
Hintragen; die Anklage.

Donášeti, vz Donésti.

Donášílek, lka, m. = donašeč.

Donáška, y, f. D. do domu (= donášení).
Zutragung, Zustellung; Nachtrag. Rk. Donáška
na někoho o čem (udání). Rk., D. Klage,
Denunciation.

Donat, u, m., jm. latin. mluvnice od Donata
sepsané. Sluší mu to co oslu donat. Prov., Jg.

Donatka, y, f., donatia, bylina. Rostl.

Donaudampfschifffahrts-Gesellschaft,
společnosť podunajské paroplavby. Mk.

Doňavadž, vz Donědž.

Doňaž, vz Donědž.

Donda, na Slov. = loutka. Mz.

Donde = dojde. Na Mor.

Doně. Pojeď se mnú zase doně domů
zpět. Výb. I.

Donec, nce, m., řeka v Rusku, Donetz,
der kleine Don.

Donědž, donědže, doněvadž, doniadž, do-
niaž, doniavadž, doňavadž, doniž, donidž, do-
nivadž, doňudž (zastr. ) = dokud, bis, so lange
als. Donidž živ jsem. Leg. Donižby zase ne-
přišla. V. Nezhyne, doniž Pán nepřijde. Bls.

Do něj, šp. m. do něho, vz Doň.

Doněkud, vz Poněkud. Eine Zeit lang,
etwas. Za někoho d. sloužiti. V. Toho snášejí
d. Kom.

Donesek, sku, m. = dodatek, zastr.

Doneslý = donesený, zugebracht. D. rány.
Krok.

Donésti, nesu, nesl, sen, sení; donositi,
il, šen, ení; donášeti, el, en, ení, donášívati
= až do jistého místa, času nésti, bis zu Ende,
bis hin tragen; podati, přinésti, dovézti, do-
slati, überbringen, zutragen, darbringen, dar-
reichen; až dokud sáhati, nésti, bis wohin
reichen, gehen, tragen; vz víc doleji. Jg. —
abs. Ručnice daleko donáší. Ml. Žena sotva
donosí (dítě). Tak daleko zrak můj nedonáší.
Jg. — co, koho. Kabát d. (dotrhati). D.
Matka dítě, plod donosila. Jg., Rk. Dones
to tam. Us. Donésti zkoušku, šp. m.: zkoušce
později se podrobiti, zkoušku později dělati,
doložiti, doplniti. Jv. — co kam. Lučiště
střelu k cíli doneslo. Bib., J. tr. Něco k soudu
d. (žalovati). Jg. Někoho ku králi d. (osočiti
ho, obžalovati, denunciren, angeben, anzeigen.
Jg. ). Plk. Toto ovoce kupci k nám donášejí.
Až ty mě k mej milej doneseš. Er. P. 104.
Ruce k dílu donášeti. Mus. Rád by ho za
ňadry do nebe donesl. Č. Hlas do ucha d.
L. Do dvora něco d. Us. By koho do Říma
donesl a tam ho dosti měkce neposadil,
všecko poděkování zmrháš. Prov., Jg. Hrábě
na louku. Něco před koho d. J. tr., Jg., Rk.

— čeho. Dones dřev, aby na celý den vy-
stačila. L. D. piva, vína, mouky. V nářečí mor.
a na Slov. Brt. - komu co, čeho o čem (ozná-
miti, uvědomiti koho, benachrichtigen, hinter-
bringen. Jg. ). Klevety někomu donášeti. Us.
Kdo králi té zprávy donesl? Br. — Jg., L.,
Solf. — se čeho, koho. Doneseť se to krále,
ucha tvého. V. Donesla se pověsť uší mých.
Us. Řeč lidu donesla se krále. Br. V tom
doneslo se stavův moravských, že... Skl.

— co v čem kam. Dones to v košíku do
nádraží. Us.

Doňho, šp. m. do něho. Jg.

Donice, e, f., hrnec květinový, Blumentopf.
Na Mor.

Doničiti, vz Ničiti.

Donidž, doniž. Rkk. 23. Vz Donědž.

Doniknouti někam, dringen.

Donka, y, f., Kreisel-, Mondschnecke. Rk.

Donos, u, m., co donošeno, das Hinge-
brachte.

Donosič, e, m., der Hinterbringer; Ankläger.
Jg. —

Donositi, vz Donésti.

Donosnosť, i, f. Schussweite, Tragweite.

— Donosný, dosáhající. Donosná střelba.
Donucení, n. Zwang. Práce z d. Rk. Man-
želství z d. S. N. Práce z d., Zwangsarbeit.
Pr. S donucením. D.

Donucený, gezwungen. V.

Donucovací, Zwangs-. D. prostředek, Pr.,
d. pracovna (káznice), Zwangsarbeitshaus. Rk.

Donůška, y, m. a f., donašeč. Kom. —
D., y, f., donesené, das Hingebrachte.

Donutiti, il, cen, cení, donucovati, donu-
tívati, zwingen, nöthigen. — koho k čemu
čím: slovy k práci. V.

Donutkati, donutkávati, donucovati,
nöthigen. — koho čím k čemu: mocí,
násilím. V.

Doorati, doorávati, zu Ende ackern. —
co: pole. Us. — kým. Jedním koněm pole
dooral.

Doostřiti, doostřovati, vollends scharf
machen. — co čím: brouskem.

Dopaběrkovati, vz Paběrkovati.

Dopáčiti se čeho, erbrechen: dveří. Lom.

— D., opět dostati. KB.

Dopad, u, m. (Einfall). Bod, úhel d-du.
Nz. — D. = napad, nájezd, Anfall. Č.

Dopadavý, Č., vz Dopadový.

Dopadce, e, m., der Ergreifer. Trest. zák.

Dopadek, dku, m., Akcidenz. Rk.

Dopadení, n., Ergreifung. Us.

Dopadiště, ě, n., místo, kde ptáci zapadli.
Einfallsplatz. Šp.

Dopáditi = doběhnouti. Krok.

Dopadník, u, m., Einfallspunkt. Rk.

Dopadnouti, dnul a dl, dění n. dnutí;
dopadati, dopadávati, až někam padnouti,
bis hin fallen; doléhati, docela se zavírati,
zufallen, sich schliessen; dostihnouti, ein-
holen; dojíti, erlangen, treffen; zachytiti, po-
padnouti, erwischen, ertappen. Jg., — abs.
Dvéře nedopadají. Jak to dopadá ? Žeň dobře
nedopadla. Dobře to dopadlo. Es ist gut
gelungen. Us. — koho, co. Utíkal a dopadli
ho. Us. Lev, co dopadne. Kom. — koho za
co: za vlasy. Krok. — čeho. Země. Har.
Dna jámy dopadli. Br. — Ros., Sych. —
koho při čem: při zločinu, při skutku. Ml.
Lépe: postihnouti koho při čem: při skutku;
v čem: v krádeži. Ros. V. Vz také: Zasti-
hnouti. — kam. Na zem. Ros. D. na bok. Kom.
Slovo na srdce dopadá. Us. Víko nedopadá
do bedny. Us. Slova dopadají k srdci.
Toms. Dopadá mi to k mysli. Šm. Strana A
dopadá v stranu B (fallen auf einander).
Bod dopadá v bod. Nz. — nač. Dopadá na
nohu (kulhá). Us. — komu. Jak mu to do-
padlo ? Us. — čím čeho. Břehu vesly, zvěři
klamem d. L. — koho kde: na řepě, na



	275

	Donášení, n. D. dříví, vody, novin. Das Hintragen; die Anklage. Donášeti, vz Donésti. Donášílek, lka, m. = donašeč. Donáška, y, f. D. do domu (= donášení). Zutragung, Zustellung; Nachtrag. Rk. Donáška na někoho o čem (udání). Rk., D. Klage, Denunciation. Donat, u, m., jm. latin. mluvnice od Donata sepsané. Sluší mu to co oslu donat. Prov., Jg. Donatka, y, f., donatia, bylina. Rostl. Donaudampfschifffahrts-Gesellschaft, společnosť podunajské paroplavby. Mk. Doňavadž, vz Donědž. Doňaž, vz Donědž. Donda, na Slov. = loutka. Mz. Donde = dojde. Na Mor. Doně. Pojeď se mnú zase doně domů zpět. Výb. I. Donec, nce, m., řeka v Rusku, Donetz, der kleine Don. Donědž, donědže, doněvadž, doniadž, do- niaž, doniavadž, doňavadž, doniž, donidž, do- nivadž, doňudž (zastr. ) = dokud, bis, so lange als. Donidž živ jsem. Leg. Donižby zase ne- přišla. V. Nezhyne, doniž Pán nepřijde. Bls. Do něj, šp. m. do něho, vz Doň. Doněkud, vz Poněkud. Eine Zeit lang, etwas. Za někoho d. sloužiti. V. Toho snášejí d. Kom. Donesek, sku, m. = dodatek, zastr. Doneslý = donesený, zugebracht. D. rány. Krok. Donésti, nesu, nesl, sen, sení; donositi, il, šen, ení; donášeti, el, en, ení, donášívati = až do jistého místa, času nésti, bis zu Ende, bis hin tragen; podati, přinésti, dovézti, do- slati, überbringen, zutragen, darbringen, dar- reichen; až dokud sáhati, nésti, bis wohin reichen, gehen, tragen; vz víc doleji. Jg. — abs. Ručnice daleko donáší. Ml. Žena sotva donosí (dítě). Tak daleko zrak můj nedonáší. Jg. — co, koho. Kabát d. (dotrhati). D. Matka dítě, plod donosila. Jg., Rk. Dones to tam. Us. Donésti zkoušku, šp. m.: zkoušce později se podrobiti, zkoušku později dělati, doložiti, doplniti. Jv. — co kam. Lučiště střelu k cíli doneslo. Bib., J. tr. Něco k soudu d. (žalovati). Jg. Někoho ku králi d. (osočiti ho, obžalovati, denunciren, angeben, anzeigen. Jg. ). Plk. Toto ovoce kupci k nám donášejí. Až ty mě k mej milej doneseš. Er. P. 104. Ruce k dílu donášeti. Mus. Rád by ho za ňadry do nebe donesl. Č. Hlas do ucha d. L. Do dvora něco d. Us. By koho do Říma donesl a tam ho dosti měkce neposadil, všecko poděkování zmrháš. Prov., Jg. Hrábě na louku. Něco před koho d. J. tr., Jg., Rk. — čeho. Dones dřev, aby na celý den vy- stačila. L. D. piva, vína, mouky. V nářečí mor. a na Slov. Brt. - komu co, čeho o čem (ozná- miti, uvědomiti koho, benachrichtigen, hinter- bringen. Jg. ). Klevety někomu donášeti. Us. Kdo králi té zprávy donesl? Br. — Jg., L., Solf. — se čeho, koho. Doneseť se to krále, ucha tvého. V. Donesla se pověsť uší mých. Us. Řeč lidu donesla se krále. Br. V tom doneslo se stavův moravských, že... Skl. — co v čem kam. Dones to v košíku do nádraží. Us.	Doňho, šp. m. do něho. Jg. Donice, e, f., hrnec květinový, Blumentopf. Na Mor. Doničiti, vz Ničiti. Donidž, doniž. Rkk. 23. Vz Donědž. Doniknouti někam, dringen. Donka, y, f., Kreisel-, Mondschnecke. Rk. Donos, u, m., co donošeno, das Hinge- brachte. Donosič, e, m., der Hinterbringer; Ankläger. Jg. — Donositi, vz Donésti. Donosnosť, i, f. Schussweite, Tragweite. — Donosný, dosáhající. Donosná střelba. Donucení, n. Zwang. Práce z d. Rk. Man- želství z d. S. N. Práce z d., Zwangsarbeit. Pr. S donucením. D. Donucený, gezwungen. V. Donucovací, Zwangs-. D. prostředek, Pr., d. pracovna (káznice), Zwangsarbeitshaus. Rk. Donůška, y, m. a f., donašeč. Kom. — D., y, f., donesené, das Hingebrachte. Donutiti, il, cen, cení, donucovati, donu- tívati, zwingen, nöthigen. — koho k čemu čím: slovy k práci. V. Donutkati, donutkávati, donucovati, nöthigen. — koho čím k čemu: mocí, násilím. V. Doorati, doorávati, zu Ende ackern. — co: pole. Us. — kým. Jedním koněm pole dooral. Doostřiti, doostřovati, vollends scharf machen. — co čím: brouskem. Dopaběrkovati, vz Paběrkovati. Dopáčiti se čeho, erbrechen: dveří. Lom. — D., opět dostati. KB. Dopad, u, m. (Einfall). Bod, úhel d-du. Nz. — D. = napad, nájezd, Anfall. Č. Dopadavý, Č., vz Dopadový. Dopadce, e, m., der Ergreifer. Trest. zák. Dopadek, dku, m., Akcidenz. Rk. Dopadení, n., Ergreifung. Us. Dopadiště, ě, n., místo, kde ptáci zapadli. Einfallsplatz. Šp. Dopáditi = doběhnouti. Krok. Dopadník, u, m., Einfallspunkt. Rk. Dopadnouti, dnul a dl, dění n. dnutí; dopadati, dopadávati, až někam padnouti, bis hin fallen; doléhati, docela se zavírati, zufallen, sich schliessen; dostihnouti, ein- holen; dojíti, erlangen, treffen; zachytiti, po- padnouti, erwischen, ertappen. Jg., — abs. Dvéře nedopadají. Jak to dopadá ? Žeň dobře nedopadla. Dobře to dopadlo. Es ist gut gelungen. Us. — koho, co. Utíkal a dopadli ho. Us. Lev, co dopadne. Kom. — koho za co: za vlasy. Krok. — čeho. Země. Har. Dna jámy dopadli. Br. — Ros., Sych. — koho při čem: při zločinu, při skutku. Ml. Lépe: postihnouti koho při čem: při skutku; v čem: v krádeži. Ros. V. Vz také: Zasti- hnouti. — kam. Na zem. Ros. D. na bok. Kom. Slovo na srdce dopadá. Us. Víko nedopadá do bedny. Us. Slova dopadají k srdci. Toms. Dopadá mi to k mysli. Šm. Strana A dopadá v stranu B (fallen auf einander). Bod dopadá v bod. Nz. — nač. Dopadá na nohu (kulhá). Us. — komu. Jak mu to do- padlo ? Us. — čím čeho. Břehu vesly, zvěři klamem d. L. — koho kde: na řepě, na