276

švestkách, v zahradě. Vz Zastihnouti. —
s čím. Jak to dopadá s tvým zdravím?
s obcí? — jak. Dle našeho přání to dopadlo.
Nt. —

Dopadný, wohin fallend, einfallend Rk.

Dopadový. D. krok, Č., bod, úhel, kolmice.
Nz. Einfalls-.

Dopal, u, m., dopálení. Vz Dopáliti.

Dopáliti, il, en, ení, dopalovati, dopálívati,
vollends verbrennen; dopéci, ausbacken, aus-
brennen; rozlobiti, warm machen, böse machen;
pálením rozehřáti, erheitzen. Jg. — co (do-
péci): vápno, hrnce, cihly, kávu. Us., D. —
komu. Dnes nám slunce dopaluje (dohřívá).
Us. — koho (rozlobiti). Ten ho dopálil. Us.
— se. Svíce se dopálila (dohořela). Jg. Ten
se dopálil (rozlobil). — se čeho. Toho po-
koje, té peci, těch kamen se nedopálíš. L.

Dopalovací pecník, Gutofen. Techn.

Dopanovati.

Dopárati

Dopařiti.

Dopářiti. Dopásti

Dopaťhati se někam, mühsam gelangen. Us.

Dopátrati se čeho, etwas ergründen. Rk.

Dopatření, n., Ersehung, Kontrolle. Rk.

Dopatřiti, il, en, ení; dopátrati, dopatřo-
vati = dozříti, uzříti, ersehen, wahrnehmen;
se, wahr werden. Jg. — koho. Jg. — čeho:
pravosti. L. — se čeho. Dopatřil se toho.
Jel. — se čeho na kom. D. se nějaké
rady na někom. Troj. — za kým. Za ženou
dopatřovati (dohlížeti, pozorovati). Mus.

Dopéci, peku, pekl, pec, pečen, pečení;
dopékati, dopekávati=vypéci, vollends aus-
backen, ausbraten, gar machen. Jg. — abs.
Dopekls kmotře (zpáchals něco zlého). Us.
Nečeká, až dopeče (nedočkavý). L. Když
slunce dopeká, bude déšť. Jg. — co. Dopekl
všecku mouku. Ros. — čeho: chleba, ka-
pouna, prasete, pečeně, (ne: chléb, prase, pe-
čeni). Jg. — se, gar werden, ausbacken. Jg.
Takto chléb se nedopeče. Us. — se čeho.
Přece jsem se té pečeně dopekla. — se kde.
Těsto se v peci dopeklo. Jg. — komu =
dohřívati, naháněti, zusetzen, warm machen.
Jg. — komu kam. Slunce dopeká mu v hlavu
= jest pošetilý. Jg. — komu do čeho.
Dotopil mu do živého. L.

Dopeklý = dopečený. D. chléb. L.

Dopelichati, vz Pelichati.

Dopěti, vz Pěti.

Dopěv, u, m., Nachgesang; Finale. Rk.

Dopchati, vz Dopíchati.

Dopíditi se, il, ění, domakati se, najíti,
erreichen, finden, habhaft werden. Jg. — se
čeho, koho (gt. ): bytu, díla, služby, Jg.,
pravdy. D. — se čeho jak. Proti právu
trůnu se dopídil. Měst. bož. — se čeho kde.
Nemohu se v tom jídle chuti d. Šm. — čím.
Hloubáním něčeho se d. Nt.

Dopíchati; dopíchnouti, chnul a chl, ut,
utí; dopichovati, dopichovávati, vollends
stechen; dohodnouti, dobiti, zu Tode stechen,
stossen; dobádati, anreizen. Jg. — koho. Již
ho dopíchl. Ros. — si čeho čím = šitím
nabyti. — se kam. Dopichal se do kostela
(dotřel se tam). L. — koho k čemu = dráž-
diti. Rk.

Dopíjená, é, f. Vz Dopiti. Dejme si naliti
na d-nou. Garaus beim Trinken.

Dopilovati. Zu Ende feilen. — co. Us.

Dopínati, Vz Dopnouti.

Dopírati, vz Doprati.

Dopis, u, m., Zuschrift, Briefwechsel,
Korrespondenz. Jg. D. úřední, služební, Rk.,
k vrchnosti, Řd., soukromý, novinářský,
dožadací, diplomatický. S. N. D. sestaviti,
poslati. D-sem něčeho vymoci. D. na poštu
dáti. Vz Spis, List, Listina.

Dopískati, vz Pískati.

Dopisný, k dopisu se vztahující. Zuschrift-,
Brief-, korrespondirend. D. lístek, Korrespon-
denzkarte; d. pošta, Briefpost. Rk. D. psaní.
Ros.

Dopisovací, Korrespondenz-. Rk.

Dopisování, n., Briefwechsel, Korrespon-
denz. D. s někým zaraziti. Bs.

Dopisovánky, pl., f., Liebeskorrespondenz.
Rk. —

Dopisovatel, e, m. Korrespondent. Pilný
d. — Dopisovatelka, y, f. Die K-tin.

Dopisovati; dopsati, dopíši, psal, án, ání;
dopisovávati, do konce napsati, zu Ende
schreiben; psaním spotřebovati, im Schreiben
verbrauchen; listy posýlati, korrespondiren;
psáti za někým, nachschreiben; se oč, schriftl.
ersuchen. Jg. — co: slovo, knihu, list, Us.,
Ros. — čeho. Dopsal jsem papíru, který jsem
měl. — komu, si s kým. Jg. — co komu:
noviny. D. — se čeho. Jeden chudoby,
druhý statku se dopíše. L. — se k někomu
n. na někoho o něco. Dopisuje se na mne
o dluh. Jg., Žer., Berg., J. tr. Byl-liby ten,
kdo by se tu v městě Náchodě osaditi chtěl,
které vrchnosti poddaným, o něho o pro-
puštění jeho (aby) se dopisovati mohli a moc
měli. (1612). Nách. 142.

Dopisující člen spolku. Korrespondirendes
Mitglied.

Dopita, y, m., močhuba, Saufaus. Horný.

1. Dopiti, piji, il, it, ití; dopíjeti, el, en,
ení; dopijívati, dopívati, vollends austrinken.
Jg. — abs. Už dopil. Vz stran přísloví:
Smrť. Č. Kdo dopívá, k zisku mu nebývá.
Pk. — co: víno. V. Již ten sud piva dopili.
Us. Kdo sklenice dopívá, věku nedožívá. Pk.

— čeho. Dopil ostatku. Jg. S jinými rovné
nedopije míry. L. — koho = vyrovnati se
mu pitím, L.; docela opiti, vollends betrinken.

— se čeho, pitím si způsobiti, durch Trinken
sich zuziehen, Jg.: smrti, D., nemoci, Ros.,
pekla. V. — se čeho kde, z čeho. V moři smrti
se dopil. Jg. Z konvic smělosti se dopil. Plk.

2. Dopíti, dopiati, dopnu, pial, piat, pětí.
Vz Píti. Dopínati, dopínávati, do konce pnouti,
bis hin anziehen, aufspannen, ausdehnen; usi-
lovati oč, sehr wornach streben. Jg. — čeho:
kabátu. Rk. Ještě jiných věcí dopínal (o ně
usiloval). L. — komu, čeho: popruhu =
na uzdě ho držeti. L., Šm. — komu (dolé-
hati naň, zusetzen). L. — komu čím: de-
lami (děly) mu dopíná (naň doráží). L.

Dopláceti, vz Doplatiti.

Doplakati, doplakám n. dopláči, al, ání;
doplakávati, ausweinen. — se čeho, se koho,
pláčem dosíci, erweinen: chůvy. Smrž., T.

Doplápolati, aufhören zu flammen. Oheň
doplápolal.