277

Doplata, y, f., doplatek, tku, m. Zulage,
Nachschuss, Nachzahlung.

Doplatitel, e, m. Nach-, Zuzahler. Jg.

Doplatiti, il, cen, cení; dopláceti, el, en,
ení; doplacovati, doplácívati, vollends be-
zahlen, nachzahlen. — co komu. Všechno
mu doplatil. Ros. — kdy: za týden ostatní
doplatím. Jg.

Doplatný. D. daň. Nachtragssteuer, Nach-
steuer. Rk.

Doplav, u, m., doplavení, Ankunft zu
Schiffe. Johanit.

Doplavati, vz Doplouti.

Doplaviti, il, en, ení; doplavovati, do
konce plaviti, vollends schwemmen; až do
jistého místa plaviti, bis hin schwemmen. Jg.
— (co) kam. Dnes doplavíme do Drážďan.
Ros. Dříví do Prahy doplavili všecko. Jg.
K přístavu lodi d. V. — koho, co. Dnes
doplavíme ovce, koně. Jg. — co čím. Svíčku
chozením brzo doplavíš. — se, doplouti, bis
hin schwimmen. Jg. Již se tam doplavili. Us.
Již se svíčka celá doplavila. Us. — se čeho:
vysokého moře. Hlas. — se kam. Dnes do-
plavíme se do Prahy. Ros. D. se na druhou
stranu, Jg., k břehu.

Doplaziti se čeho, erkriechen: štěstí,
potoka. Sych. — se kam (k čemu, na co):
na druhou stranu louky, k louce. Us.

Doplemeniti se čeho, erzielen, erziehend
erlangen: pěkného obilí, dobytka. Us.

Dopleniti, vz Pleniti.

Doplesati, vz Plesati.

Doplesknouti, vz Plesknouti.

Doplésti, pletu, tl, ten, tení; dopletati,
dopletávati, fertig flechten. — co. Dnes do-
pletu punčochu. Us. — se čeho: konce. —
se čeho čím: pilnou prací.

Dopleti, dopleji, vollends jäten. — se
kam. Jak se za kraj doplela, na synečka
volala. Sš. P. mor. Vz Pléti.

Dopliti, pliji, il, it, ití; doplívati, bis hin
speien. Jg.

Doplížiti se, il, ení. — se čeho. Po
kroku krok nesa doplížil se lesa (hlemýžď).
Puch. Bis hin kriechen.

Doplna, plně, cele, völlig, ganz.

Doplněč, doplnitel, doplňovač, doplňovatel,
e, m., der Vollfüller, Erfüller, Vollstrecker. Jg.

Doplněk, ňku, m., doplňka, y, f. Nachtrag.
D. úhlu. Krok. Ergänzung. Papír doplňkem
kolkovati, nachträglich. Rk. — Doplněk (ve
větě) je slovo, kterým se obsah jmen přídavných
a časoslov k celosti smyslu doplňuje. Zk.
Vz Doplňování.

Doplnění, n., splnění, Voll-, Zufüllen; do-
datek, doklad, Zusatz, Ergänzung. Jg.

Doplněnosť, i, f., úplnosť. D. Vollzählig-
keit. —

Doplněný, voll, gefüllt; vollzählig, voll-
ständig. V.

Doplnitel, e, m., der Erfüller, Vollfüller.
Rk. —

Doplniti, nil, ěn, ění; doplňovati, dopl-
nívati, doplňovávati = míru n. počet plniti,
dosypati, doliti, atd., vollfüllen, zugiessen,
zuzählen, ersetzen, völlig füllen, voll machen;
úplně vykonati, völlig erfüllen. Jg. — co.
Doplnil desátý rok. D. nedostatky. Kom.
Čeká, až by doplnili hříchy. Br. To doplnilo

mé štěstí. D. Doplniti počet, příkop, D., dluh,
(cele zaplatiti), Boč., ztrátu, vojsko. Nt. D.
povinnosti práva, povolaní. Jg. — co čím.
Nedostatek věku jeho moudrostí svou do-
plňoval. Br. D. kohorty novým odvodem.
Nt. — co jak: až na vrch. Jg. — se. Když
se doplnilo (dny, čas, doba). Veleš.

Doplňka, y, f., Ergänzung. Vz Doplněk.

Doplňkový, Nachtrags-, Ergänzungs-. D.
zkouška, Nachtragsprüfung. — D. v mathem.,
komplementär. Stč. D. úhel, Komplements-
winkel; d. přístava (odstava), cosinus; d.
sečka, cosecans. Nz.

Doplňovací, Nachtrags-, Ergänzungs-,
Erfüllungs-. D. svazek, Supplementband;
kolek, kolkování, Nachstempelung; volba,
Nachwahl; přísaha, Erfüllungseid, Rk.; barvy,
komplementäre Farben; úhel, Komplements-
winkel. Rk.

Doplňovač, e, m. = doplnitel.

Doplňováním (Ergänzung) rozšiřujeme
věty, když neúplný pojem časoslov a pří-
davných jmen dokonaleji stanovíme. Slovům
pak, jimižto se doplňování děje, říkáme
předmět (objekt). Řekneme-li ku př.: „Strom
nese, holubice je milovna", pozorujeme, že
časoslovo „nese" a jm. přídavné „milovna"
nějakého doplňku potřebuje, tedy: Strom
nese ovoce, holubice je čistoty milovna. Kz.
Vz Doplněk. Gb. v Listech filolog. a paedag.
II. 126. píše o věci takto: Determinace
každého děje může býti trvám jen dvojí:
1. materialní, kterou se děj slovesný co do
obsahu svého doplňuje, na př. Bůh stvořil
— nebe i zemi a 2. formalní, která udává
věci mimo obsah děje slovesného, tedy okol-
nosti, za kterých se děj slovesný vyslovený
sbíhá, na př. Na počátku stvořil Bůh nebe
a zemi. Podlé tohoto rozdílu v determinaci
rozdělují se také rozvíjející výrazy v pří-
sudku; ty, které vyslovují determinaci ma-
terialní, jmenují se doplňky (předmět jest
jedním druhem doplňkův); ty pak, které de-
terminaci formalní vyslovují, jsou příslov-
ková určení. —

Doplňující přísaha, der Erfüllungseid.
Trest. zák. Vz Doplňovací.

Doploditi. Vz Ploditi. Rozplozováním ob-
držeti, o rozplození pečovati, auf Vermehrung
(der Brut) sein Augenmerk richten. Č. —
se čeho pro co. Ryb pro potřebu života
d. se chtíce zdali do rybníkův plodu nedá-
váme? Kom.

Doplouti, pluji, ploul, utí; doplynouti,
ul, utí; doplovati, plovu, val, vání; dopla-
vati, doplovávati, doplavávati, bis hinschwim-
men, segeln, anlanden. Jg. — čeho: břehu.
Jg. — kam: k břehu. Jg., Troj. — čím: do-
brým větrem d. Novot. — se čeho = do-
plouti, erschwimmen, ersegeln, erschüfen, Jg.:
břehu, štěstí.

Dopnu, vz Dopíti.

Dopočítati; dopočisti, počtu, četl, čten,
čtení; dopočítávati, vollends zählen. — se
čeho = počítáním nalézti, ausrechnen: peněz.
Us. — Br. — se čeho po čem. Po někte-
rých věcech dne soudu se dopočítali. Br.

Dopodrobna, vz Podrobný. Ins Detail.

Dopohon, u, m., zastar. Exekution. Veleš.

Dopoledne, vz Poledne.