278

Dopola, dopoly, vz Doma, Půl.

Dopolu, vz Polu.

Dopomahací list, Hilfsbrief. Jg.

Dopomahač, dopomahatel, e, dopomoc-
ník, a, m., der Verhelfer. — Dopomahačka,
dopomahatelka, dopomocnice, e, f., die Ver-
helferin. Jg.

Dopomáhání, n., die Verhelfung. Kom.
D. práva = exekuce. Vz Rb. str. 265.

Dopomahatel, vz Dopomahač.

Dopomáhati, vz Dopomoci.

Dopomáhavý, förderlich. Rk.

Dopomínati, dopomněti, dringend mahnen,
fordern. L.

Dopomoci, mohu, mohl, možen, možení;
dopomáhati, dopomáhávati, helfen, verhelfen,
behilflich sein. — čeho. Dopomáhajíc do-
brého všelijakého a zlé přetrhujíc. 1532. Pr.
— komu. Smělému štěstí dopomáhá. Jg.
Tak mi pane Bože dopomoz (a nevinná muka
syna jeho. L. ) Jg. — komu čeho. On lidem
práva dopomáhal. V. Bůh mi toho dopo-
máhej. V. D. komu vítězství. Kram. Toho
mi dopomáhej pán Bůh. Jg. Dopomoz mi
zraku mého. Troj. Práva někomu d. J. tr. Ně-
komu práva a spravedlnosti na někom d. Reš.,
Rk. — k čemu čím: k zaplacení dluhu právem.
Er. — jak (s čím, bez čeho). Bez všech
průtahův komu d. 1532. Pr. Beze přijímání
osob (bez protekce) spravedlnosti dopomá-
hati. Ojíř. Dosvědčují, s jakou ochotností,
prací a péčí dopomáhala. Pelc. Kron. —
komu k čemu: k úřadu, k službě, ke cti,
k bohactví. V., k právu, D., k spravedlnosti
d. Br. Lidem k spravedlnosti dopomáhali.
Pr. měst. — Pozn. Tedy jest vazba: „d. komu
k čemu" zcela dobrá, ač ji někteří brusiči
za špatnou mají a ji vazbou: „d. komu čeho"
nahraditi chtějí. — se čeho na kom čím
= úsilně žádati, fordern, verlangen. Jg. Do-
pomáhati se má toho na něm právem. Pr. měst.

Dopomocník, vz Dopomahač.

Dopomocný, vz Pomocný. Be-, verhilf-
lich. Zlob.

Dopomožené, ého, n., plat za soudní
pomoc. Gl. 39.

Dopomožení práva. Verhelfung, Rechts-
exekution. D., Jg. Přespolním v patrné věci
ve třech dnech d. učiniti. Er.

Doporučiti, il, en, ení. Ve smyslu něm.
empfehlen lépe: poručiti, schváliti. Tu knihu
mi schválil. On ho mé ochraně, mně v ochranu
poručil. Jg Kupec své zboží nám poroučí. Bs.

Doporučný, doporučovací, Empfehlungs-.
D. list. Rk.

Doposavad, zbytečné m. posavad, dosa-
vad, dotud. Bs., Šm. Vz Doposud.

Dopostiti se čeho, postem nabyti. D. se
chuti. Krab. Majetku se nedohostí, jest-li
nedopostí. Prov., Brt. Durch Fasten erlangen.

Doposud, doposavad. Jg. těchto slov ve
svém slovníku nemá. Užívá se jich místy,
ale lepší jsou jednoduchá: dosud, posud,
dosavad, posavad. Šm.

Dopoušťka, y, f., Erlaubniss, Licenz. Rk.

Dopouštěti, vz Dopustiti.

Dopověď, i, f., Nachsatz, Apodosis. Rk.

Dopovědě = dopověděl, a, o. Kat.

Dopověděti, dopovědíti, povím, věděl,
děn, dění; dopovídati, dopovídávati, domlu-

viti, ausreden, auserzählen, schliessen. Jg. —
abs. Sotva jsem dopověděl, už tam byli.
Us. Načež on dopověděl. Troj. — co. Do-
povím ti ten příběh. Jg. — k čemu. K čemuž
David dopovídá. Rvač. — komu. Chytrému
napověz, hloupému dopověz, on přece nic
neví. Prov., Jg.

Dopozírati, nachsehen. — k čemu:
k stádu. Ráj. Lépe: dozírati, pozírati. Jg.

Dopozlatiti = vollends vergolden. Ros.

Doppelthür, něm., dvéře dvojí, podvojné,
dvojité, dvojnásobné. Mk.

Dopracovati, dopracovávati, práci do-
konati, fertig machen; umříti, sterben. —
abs. Už dopracoval = umřel. — se čeho:
prací nabyti, erarbeiten. Jg. Aby se něčeho
dopracoval, musí těžko dělati. Štelc, Št. —
se čím kam: plováním až na druhou stranu
k břehu se dopracoval (nesnadně doploval).

Doprachnivěti, doprasknouti, doprá-
šiti atd., vz Prachnivěti, Prasknouti, Prášiti.

Dopřálý, vz Dopřáti = dopřáný, vergönnt.
Zlob.

Doprati, peru, al, án, ání; dopírati =
dobiti, vollends schlagen; do cista vyprati,
vollends auswaschen. Jg. — čeho. Dopere
brzo těch šatův. Jg. — komu = náležitě ho
zbíti, einen tüchtig durchwalken. — komu
čím: kyjem. Jg. — se čeho (čím) — mytím,
bitím, praním nabyti. Doprala se hezkého
statečku. L. Dopral se pohromy (bitím nabyl).
Císaře... rytířsky a brannou rukou se do-
prali. Lp.

Dopřáti, vz Dopříti.

Doprava, y, f., dopravování; d. spíže.
Transport. Nt., Čsk.

Dopraviti, il, en, ení; dopravovati, do-
pověděti, auserzählen; dodati, poslati, wohin
schaffen, bringen; dodělati, beenden, fertig
machen; se, bráti se, dostati se, gelangen,
hinbegeben. Jg. — co, koho. Doprav to dítě
domů. Č. D. role (k setí připraviti). Jg. D.
počatou práci, stavení, L., spis (dodělati). D.
Nevěrať jest, když, chtě jeden druhého do-
praviti (= připraviti, zjednati), aby se naň
hospoda, rozhněvala... Št. — co, koho
kam. Vypraviti tělo do Prahy. Jg. Archu
do Jeruzaléma vypravil. Br. Vypravili se do
Uher, do nemocnice. D. obili na trh. Šp.
Chceme, co jsme umyslili, do konce d. L.
D. co přes černé moře clo Ruska. Jd. Až
k břehu se dopravíš. Štelc. Aby se dopravil
k Amonitským. Br. — koho kam čím, na
čem. Dopravili tam zajaté na rychlých ko-
ních. Č. Lidi hovady do Alexandrie z Ro-
sety dopravovali. Har. II. 192. — koho čeho.
Jenž jej byl z vězení vypravil a knížectví
českého dopravil (pomohl mu na knížectví).
Dal. — co komu. Nechtěj jeden druhému
lánie dopraviti (připraviti). Št. Obilí vojsku
d. Nt. — se čeho (s kým). Dopravil se
hoře. Št. A sě i s ní núze dopravi (uvedl
v nouzi). Tristr.

Dopravna, y, f. D. vojenská, Transport-
haus. D. skládá se z dopraven posádkových
(Garnisons-Transporthäuser) a z dopraven vo-
jenských (Truppen-Transporthäuser). Vz Čsk.
I. 5. 38.

Dopravník, a, m., Spediteur. Rk.

Dopravný, dopravovací, Beförderungs-.



	278

	Dopola, dopoly, vz Doma, Půl. Dopolu, vz Polu. Dopomahací list, Hilfsbrief. Jg. Dopomahač, dopomahatel, e, dopomoc- ník, a, m., der Verhelfer. — Dopomahačka, dopomahatelka, dopomocnice, e, f., die Ver- helferin. Jg. Dopomáhání, n., die Verhelfung. Kom. D. práva = exekuce. Vz Rb. str. 265. Dopomahatel, vz Dopomahač. Dopomáhati, vz Dopomoci. Dopomáhavý, förderlich. Rk. Dopomínati, dopomněti, dringend mahnen, fordern. L. Dopomoci, mohu, mohl, možen, možení; dopomáhati, dopomáhávati, helfen, verhelfen, behilflich sein. — čeho. Dopomáhajíc do- brého všelijakého a zlé přetrhujíc. 1532. Pr. — komu. Smělému štěstí dopomáhá. Jg. Tak mi pane Bože dopomoz (a nevinná muka syna jeho. L. ) Jg. — komu čeho. On lidem práva dopomáhal. V. Bůh mi toho dopo- máhej. V. D. komu vítězství. Kram. Toho mi dopomáhej pán Bůh. Jg. Dopomoz mi zraku mého. Troj. Práva někomu d. J. tr. Ně- komu práva a spravedlnosti na někom d. Reš., Rk. — k čemu čím: k zaplacení dluhu právem. Er. — jak (s čím, bez čeho). Bez všech průtahův komu d. 1532. Pr. Beze přijímání osob (bez protekce) spravedlnosti dopomá- hati. Ojíř. Dosvědčují, s jakou ochotností, prací a péčí dopomáhala. Pelc. Kron. — komu k čemu: k úřadu, k službě, ke cti, k bohactví. V., k právu, D., k spravedlnosti d. Br. Lidem k spravedlnosti dopomáhali. Pr. měst. — Pozn. Tedy jest vazba: „d. komu k čemu" zcela dobrá, ač ji někteří brusiči za špatnou mají a ji vazbou: „d. komu čeho" nahraditi chtějí. — se čeho na kom čím = úsilně žádati, fordern, verlangen. Jg. Do- pomáhati se má toho na něm právem. Pr. měst. Dopomocník, vz Dopomahač. Dopomocný, vz Pomocný. Be-, verhilf- lich. Zlob. Dopomožené, ého, n., plat za soudní pomoc. Gl. 39. Dopomožení práva. Verhelfung, Rechts- exekution. D., Jg. Přespolním v patrné věci ve třech dnech d. učiniti. Er. Doporučiti, il, en, ení. Ve smyslu něm. empfehlen lépe: poručiti, schváliti. Tu knihu mi schválil. On ho mé ochraně, mně v ochranu poručil. Jg Kupec své zboží nám poroučí. Bs. Doporučný, doporučovací, Empfehlungs-. D. list. Rk. Doposavad, zbytečné m. posavad, dosa- vad, dotud. Bs., Šm. Vz Doposud. Dopostiti se čeho, postem nabyti. D. se chuti. Krab. Majetku se nedohostí, jest-li nedopostí. Prov., Brt. Durch Fasten erlangen. Doposud, doposavad. Jg. těchto slov ve svém slovníku nemá. Užívá se jich místy, ale lepší jsou jednoduchá: dosud, posud, dosavad, posavad. Šm. Dopoušťka, y, f., Erlaubniss, Licenz. Rk. Dopouštěti, vz Dopustiti. Dopověď, i, f., Nachsatz, Apodosis. Rk. Dopovědě = dopověděl, a, o. Kat. Dopověděti, dopovědíti, povím, věděl, děn, dění; dopovídati, dopovídávati, domlu-	viti, ausreden, auserzählen, schliessen. Jg. — abs. Sotva jsem dopověděl, už tam byli. Us. Načež on dopověděl. Troj. — co. Do- povím ti ten příběh. Jg. — k čemu. K čemuž David dopovídá. Rvač. — komu. Chytrému napověz, hloupému dopověz, on přece nic neví. Prov., Jg. Dopozírati, nachsehen. — k čemu: k stádu. Ráj. Lépe: dozírati, pozírati. Jg. Dopozlatiti = vollends vergolden. Ros. Doppelthür, něm., dvéře dvojí, podvojné, dvojité, dvojnásobné. Mk. Dopracovati, dopracovávati, práci do- konati, fertig machen; umříti, sterben. — abs. Už dopracoval = umřel. — se čeho: prací nabyti, erarbeiten. Jg. Aby se něčeho dopracoval, musí těžko dělati. Štelc, Št. — se čím kam: plováním až na druhou stranu k břehu se dopracoval (nesnadně doploval). Doprachnivěti, doprasknouti, doprá- šiti atd., vz Prachnivěti, Prasknouti, Prášiti. Dopřálý, vz Dopřáti = dopřáný, vergönnt. Zlob. Doprati, peru, al, án, ání; dopírati = dobiti, vollends schlagen; do cista vyprati, vollends auswaschen. Jg. — čeho. Dopere brzo těch šatův. Jg. — komu = náležitě ho zbíti, einen tüchtig durchwalken. — komu čím: kyjem. Jg. — se čeho (čím) — mytím, bitím, praním nabyti. Doprala se hezkého statečku. L. Dopral se pohromy (bitím nabyl). Císaře... rytířsky a brannou rukou se do- prali. Lp. Dopřáti, vz Dopříti. Doprava, y, f., dopravování; d. spíže. Transport. Nt., Čsk. Dopraviti, il, en, ení; dopravovati, do- pověděti, auserzählen; dodati, poslati, wohin schaffen, bringen; dodělati, beenden, fertig machen; se, bráti se, dostati se, gelangen, hinbegeben. Jg. — co, koho. Doprav to dítě domů. Č. D. role (k setí připraviti). Jg. D. počatou práci, stavení, L., spis (dodělati). D. Nevěrať jest, když, chtě jeden druhého do- praviti (= připraviti, zjednati), aby se naň hospoda, rozhněvala... Št. — co, koho kam. Vypraviti tělo do Prahy. Jg. Archu do Jeruzaléma vypravil. Br. Vypravili se do Uher, do nemocnice. D. obili na trh. Šp. Chceme, co jsme umyslili, do konce d. L. D. co přes černé moře clo Ruska. Jd. Až k břehu se dopravíš. Štelc. Aby se dopravil k Amonitským. Br. — koho kam čím, na čem. Dopravili tam zajaté na rychlých ko- ních. Č. Lidi hovady do Alexandrie z Ro- sety dopravovali. Har. II. 192. — koho čeho. Jenž jej byl z vězení vypravil a knížectví českého dopravil (pomohl mu na knížectví). Dal. — co komu. Nechtěj jeden druhému lánie dopraviti (připraviti). Št. Obilí vojsku d. Nt. — se čeho (s kým). Dopravil se hoře. Št. A sě i s ní núze dopravi (uvedl v nouzi). Tristr. Dopravna, y, f. D. vojenská, Transport- haus. D. skládá se z dopraven posádkových (Garnisons-Transporthäuser) a z dopraven vo- jenských (Truppen-Transporthäuser). Vz Čsk. I. 5. 38. Dopravník, a, m., Spediteur. Rk. Dopravný, dopravovací, Beförderungs-.