280

v podnapilosti. J. tr. Ačkoliv v též věci ne-
jednou se toho dopouštěti bude. V. — se
s kým. S kým jsi se dopustila? (zmrhala?)
Obor. Pan. — se čeho přes co. Dopouštěl
se toho hříchu přes všecka napomínání. —
aby. Dopouští se, aby mluvil. Br. A nedo-
pustila mi, abych políbil synů svých. Br. Ne-
dopustil mu Bůh, aby mi zlé učinil. Br. —

Dopustné, ého, n., Licenzgebühr. Rk.

Dopustný, zulässig. Jg.

Dopuštění, dovolení, Zulassung, Willfah-
rung, Verstattung. Veleš. — D., Verhängniss,
Schicksal. D. boží, Zulassung, Schickung
Gottes. D-ním božím se to stalo. To bylo
boží d. při té bouři. Us. Křičí až boží d.
Vz Povyk. Č. — D. se čeho = zpáchání,
Begehung.

Dopuštěný, zugelassen. D. osoba (= zmr-
haná). Us. — Jíti na dopuštěnou (ve škole,
na stranu. Vz Dopust. ) Jg.

Dopúšťka, y, f., dopuštění, Erlaubniss;
plat za dovolení, Zahlung für die Erlaubniss.
Dipl. 1498.

Doputovati, bis wohin reisen, pilgern. —
čeho. Putoval, až Vlach doputoval. Kram.

Dora, y, f., vz Dorota. — D., na Slov.
Hrozná Dora = ženská mrhavá, das viel ver-
thut. Rybay.

Doraditi, il, zen, zení; dorazovati. —
komu, anrathen. Doraďte mi, co mám či-
niti. Jg. — se koho v čem. Dipl. 1607.
Sich berathen.

Dorasovati koho čím. Dobytek nesve-
domitým nákladem d. Sych. Völlig abschinden,
zu Tode schinden.

Doraz, důraz, u, m., dorážka, y, f., do-
razení, der letzte Schlag. Doraz komu dáti
(zabiti). Vus.

Doraziti, il, žen, žení; dorážeti, el, en,
ení; doražovati, dorážívati, doražovávati,
dokonale vraziti, vollends einschlagen; do-
konce sraziti, vollends abschlagen, nieder-
schlagen; dotlouci, dobiti, vollends todt
schlagen; dokončiti, enden, bezwingen; do-
jíti, gelangen; slovy dotírati, domlouvati,
mit Worten zusetzen, anfahren. Jg. — koho, co:
kůl, větev (dolomiti), dílo (dokončiti). Jg. To
ho dorazilo (dotrhlo, dohubilo). Us. Člověk
netbá, by ji (žádosť smilnú) dorazil (přemohl).
Št. D. kočár = dohoniti. Us. D. koho z mi-
losti = dobiti ho. Šm. — čím. Úprkem d.
= vpadnouti. V. — koho čím: dýkou; kůl
palicí. Us. — co kam, nač = bíti, házeti
več, niederschlagen. Co na tu loď kdo doráží
(do ní, na ni hází), rozráží se a ona plyne
přece. Kom. — koho, čeho. Dorazil jich, že
žádný neostal. L. Pochlebce dorazí slov (všeho
dopoví). L. — komu = dojati mu, dobrati.
L. — kam, k čemu. Jedním dnem k nám do-
razíš. Sych. Slova jeho k srdci dorážela. Sych.
Slepě k svému zlému dorážejí. Novot. — kam,
v co. D. někoho v zoufalství. Novot. — (kdy)
kam, do čeho. Dnes ještě do Prahy dora-
zíme. Sych., Us. Můra do svíčky doráží.
Novot. K večeru do města dorazili. Ml. —
na koho = dotříti, anrennen, andringen,
losstürzen, losziehen, zu Leibe gehen, an-
greifen. Jg. D. na nepřítele. Jg. Časem i malý
pes na velikého dorazí. Hrozně na sebe do-
ráželi. Jg. Dorážela na ně lidská vzteklosť.

Kom. Sirotek let došlý doráží na poručníka,
aby se mu dědictví odvedlo. Sych. — na
koho čím: mečem, Us., prosbami, otázkami,
slovy, řečí. Nt. — na koho s kým. Dorazil
na ně s svými. V. — na koho odkud:
z lesa. — se čeho = dotírati se k čemu.
Tristr.

Doraznosť, i, f., důraznosť, Eindringlich-
keit; spojenosť síly s rychlostí, physisches
Moment. Sedl.

Dôrazný, důrazný = dorážející, eindring-
lich. Mus.

Doražení z milosti (Gnadenstoss), dora-
žení k smrti. Šm.

Dorážeti, vz Doraziti.

Doražka, y, f., pachole, Stiefelprügel. Šp.

Dorážka, y, f., dorážení, der Anfall, Offen-
sive. Us. — U tkadlce místa, kde outek se
zatkává či doráží. Jg.

Dorážlivý = dojímavý, durchdringend;
doskočný, zudringlich. Jg.

Doražný, důražný = dorážející, offensiv.
Bur. —

Doředlý, völlig dünn. Ros.

Dořednouti, dünn werden.

Dořehtati, se čeho: smrti, erwiehern.
Ros. —

Dořeknouti, nul, ut, utí; doříci, dořku,
-řekl, -řečen, ení; doříkati, doříkávati = do-
mluviti, ausreden. Ledva dořekl.

Dořezati, -řezám n. -řeži, al, án, ání; do-
říznouti, znul a zl, ut, utí; dořezávati, vollends
abschneiden; aufhören zu schneiden. Jg. —
čím koho: kapouna nožem. Us. — se čeho
na kom, erschneiden. Jg. Krve by se na
něm nedořezal (= velmi se ulekl a zbledl).
Us., Č.

Doříci, vz Dořeknouti.

Dorický sloh. Vz víc v S. N. Dorischer
Styl. —

Dori-s, dy, f., dci Okeanova a Thetydina,
manželka bratra svého Nerea, máti 50 dcer
Nereides či Dorides zvaných. Vj.

Dorka, vz Dorota.

Dormitori-um, a, n., lat., dle „Gymna-
sium", ložnice; 2. hřbitov.

Dorobiti, il, en, ení, dorobívati, zu Ende
arbeiten. — se čeho: chleba, erwerben, ver-
dienen. L.

Dorobctovati, ausfröhnen. — se čeho,
erfröhnen. Pís. 1529.

Doroční = roční. D. konsul. L. Auf ein
Jahr.

Dorost, u, m., der Nachwuchs. Rk.

Dorostati, vz Dorůsti.

Dorostek, tku, m. Bursche. Us.

Dorostlosť, i, f., Erwachsenheit, Jugend-
reife. Jg.

Dorostlý, erwachsen; mannbar. D. strom;
mládenec, panna (na vdáni), pachole, Ros.,
D., Br., syn. Vz Dorůsti.

Dorota, y, f., Dorotka, Dorotečka, Doro-
tička, Dorynka, Dorčí, Dornička, Dorka, Důra,
Dora. Dorothea, Dore, Dorchen. Kůň brůna,
žena Důra (= hloupá ženská), Janek pachole,
řídko z toho trého co vhod bude. Prov., Jg.
— D. — bachor, nejtlustší zadní střevo na-
dité. Us. Eine sehr dicke Wurst. — D., Hure.

Doroubati, dorubati, doroubnouti, dorub-
nouti, dosekati, vollends hauen, hacken. Ros.