Předchozí (279)  Strana:280  Další (281) |
|
|||
280
|
|||
|
|||
v podnapilosti. J. tr. Ačkoliv v též věci ne-
jednou se toho dopouštěti bude. V. — se s kým. S kým jsi se dopustila? (zmrhala?) Obor. Pan. — se čeho přes co. Dopouštěl se toho hříchu přes všecka napomínání. — aby. Dopouští se, aby mluvil. Br. A nedo- pustila mi, abych políbil synů svých. Br. Ne- dopustil mu Bůh, aby mi zlé učinil. Br. — Dopustné, ého, n., Licenzgebühr. Rk.
Dopustný, zulässig. Jg.
Dopuštění, dovolení, Zulassung, Willfah-
rung, Verstattung. Veleš. — D., Verhängniss, Schicksal. D. boží, Zulassung, Schickung Gottes. D-ním božím se to stalo. To bylo boží d. při té bouři. Us. Křičí až boží d. Vz Povyk. Č. — D. se čeho = zpáchání, Begehung. Dopuštěný, zugelassen. D. osoba (= zmr-
haná). Us. — Jíti na dopuštěnou (ve škole, na stranu. Vz Dopust. ) Jg. Dopúšťka, y, f., dopuštění, Erlaubniss;
plat za dovolení, Zahlung für die Erlaubniss. Dipl. 1498. Doputovati, bis wohin reisen, pilgern. —
čeho. Putoval, až Vlach doputoval. Kram. Dora, y, f., vz Dorota. — D., na Slov.
Hrozná Dora = ženská mrhavá, das viel ver- thut. Rybay. Doraditi, il, zen, zení; dorazovati. —
komu, anrathen. Doraďte mi, co mám či- niti. Jg. — se koho v čem. Dipl. 1607. Sich berathen. Dorasovati koho čím. Dobytek nesve-
domitým nákladem d. Sych. Völlig abschinden, zu Tode schinden. Doraz, důraz, u, m., dorážka, y, f., do-
razení, der letzte Schlag. Doraz komu dáti (zabiti). Vus. Doraziti, il, žen, žení; dorážeti, el, en,
ení; doražovati, dorážívati, doražovávati, dokonale vraziti, vollends einschlagen; do- konce sraziti, vollends abschlagen, nieder- schlagen; dotlouci, dobiti, vollends todt schlagen; dokončiti, enden, bezwingen; do- jíti, gelangen; slovy dotírati, domlouvati, mit Worten zusetzen, anfahren. Jg. — koho, co: kůl, větev (dolomiti), dílo (dokončiti). Jg. To ho dorazilo (dotrhlo, dohubilo). Us. Člověk netbá, by ji (žádosť smilnú) dorazil (přemohl). Št. D. kočár = dohoniti. Us. D. koho z mi- losti = dobiti ho. Šm. — čím. Úprkem d. = vpadnouti. V. — koho čím: dýkou; kůl palicí. Us. — co kam, nač = bíti, házeti več, niederschlagen. Co na tu loď kdo doráží (do ní, na ni hází), rozráží se a ona plyne přece. Kom. — koho, čeho. Dorazil jich, že žádný neostal. L. Pochlebce dorazí slov (všeho dopoví). L. — komu = dojati mu, dobrati. L. — kam, k čemu. Jedním dnem k nám do- razíš. Sych. Slova jeho k srdci dorážela. Sych. Slepě k svému zlému dorážejí. Novot. — kam, v co. D. někoho v zoufalství. Novot. — (kdy) kam, do čeho. Dnes ještě do Prahy dora- zíme. Sych., Us. Můra do svíčky doráží. Novot. K večeru do města dorazili. Ml. — na koho = dotříti, anrennen, andringen, losstürzen, losziehen, zu Leibe gehen, an- greifen. Jg. D. na nepřítele. Jg. Časem i malý pes na velikého dorazí. Hrozně na sebe do- ráželi. Jg. Dorážela na ně lidská vzteklosť. |
Kom. Sirotek let došlý doráží na poručníka,
aby se mu dědictví odvedlo. Sych. — na koho čím: mečem, Us., prosbami, otázkami, slovy, řečí. Nt. — na koho s kým. Dorazil na ně s svými. V. — na koho odkud: z lesa. — se čeho = dotírati se k čemu. Tristr. Doraznosť, i, f., důraznosť, Eindringlich-
keit; spojenosť síly s rychlostí, physisches Moment. Sedl. Dôrazný, důrazný = dorážející, eindring-
lich. Mus. Doražení z milosti (Gnadenstoss), dora-
žení k smrti. Šm. Dorážeti, vz Doraziti.
Doražka, y, f., pachole, Stiefelprügel. Šp.
Dorážka, y, f., dorážení, der Anfall, Offen-
sive. Us. — U tkadlce místa, kde outek se zatkává či doráží. Jg. Dorážlivý = dojímavý, durchdringend;
doskočný, zudringlich. Jg. Doražný, důražný = dorážející, offensiv.
Bur. — Doředlý, völlig dünn. Ros.
Dořednouti, dünn werden.
Dořehtati, se čeho: smrti, erwiehern.
Ros. — Dořeknouti, nul, ut, utí; doříci, dořku,
-řekl, -řečen, ení; doříkati, doříkávati = do- mluviti, ausreden. Ledva dořekl. Dořezati, -řezám n. -řeži, al, án, ání; do-
říznouti, znul a zl, ut, utí; dořezávati, vollends abschneiden; aufhören zu schneiden. Jg. — čím koho: kapouna nožem. Us. — se čeho na kom, erschneiden. Jg. Krve by se na něm nedořezal (= velmi se ulekl a zbledl). Us., Č. Doříci, vz Dořeknouti.
Dorický sloh. Vz víc v S. N. Dorischer
Styl. — Dori-s, dy, f., dci Okeanova a Thetydina,
manželka bratra svého Nerea, máti 50 dcer Nereides či Dorides zvaných. Vj. Dorka, vz Dorota.
Dormitori-um, a, n., lat., dle „Gymna-
sium", ložnice; 2. hřbitov. Dorobiti, il, en, ení, dorobívati, zu Ende
arbeiten. — se čeho: chleba, erwerben, ver- dienen. L. Dorobctovati, ausfröhnen. — se čeho,
erfröhnen. Pís. 1529. Doroční = roční. D. konsul. L. Auf ein
Jahr. Dorost, u, m., der Nachwuchs. Rk.
Dorostati, vz Dorůsti.
Dorostek, tku, m. Bursche. Us.
Dorostlosť, i, f., Erwachsenheit, Jugend-
reife. Jg. Dorostlý, erwachsen; mannbar. D. strom;
mládenec, panna (na vdáni), pachole, Ros., D., Br., syn. Vz Dorůsti. Dorota, y, f., Dorotka, Dorotečka, Doro-
tička, Dorynka, Dorčí, Dornička, Dorka, Důra, Dora. Dorothea, Dore, Dorchen. Kůň brůna, žena Důra (= hloupá ženská), Janek pachole, řídko z toho trého co vhod bude. Prov., Jg. — D. — bachor, nejtlustší zadní střevo na- dité. Us. Eine sehr dicke Wurst. — D., Hure. Doroubati, dorubati, doroubnouti, dorub-
nouti, dosekati, vollends hauen, hacken. Ros. |
||
|
|||
Předchozí (279)  Strana:280  Další (281) |