281

Doroubiti, il, en, ení, vollends zimmern,
pfropfen. — co. Hnedle ten strom doroubím.
Us. — čím. Us. — se čeho. Us.

Dorové, Dořané jeden z hlavních kmenův
řeckých. — Dorický n. dorský = řecký.

Dorovna = do rovna. Vz Rovný.

Dorovnati, dorovnávati, ausgleichen,
ebnen, schlichten. — co: hraniny, haldu
dříví, cestu, počet. Jg. — se čeho. Us.

Dorozumělý = dorozuměný, verstanden,
vermeint. Zlob. — 2. Kdo dorozuměl, ver-
stehend, einverstanden. Zlob.

Dorozuměná, é, f. To ti povídám na
d-nou, zur Verständigung.

Dorozumění (ne: dorozumnění). Měli spolu
jakés nedorozumění. Missverständniss. D.

Dorozuměti, ěl, ěn, ění; dorozumívati;
ganz verstehen, recht vernehmen; pochopiti,
begreifen. — komu, čemu. Slovům jeho
nedorozuměli. Aesop. Nedorozuměli si. Ros.
On tomu nedorozuměl. Ros. — se s kým
oč, o něčem, sich mit einem über etwas ver-
ständigen. Rk.

Dors-um, a, n., lat., hřbet; in dorso (lat. ),
na hřbetě, na zadní straně. Rk.

Dort, u, dortík, u, dortíček, čku, m., dorta,
y, f., týkanec. Die Torte. Plech na dorty. D.

Dortový. Torten-. D. mouka. Rk.

Doručení, n. Einhändigung, Zustellung. Us.

Doručitel, e, m. Us. Der Uiberbringer.
D. listu.

Doručiti, il, en, ení, doručovati, einhän-
digen, zustellen. — co komu: list. Sych.
Slovo novější, lépe snad: dodati, odevzdati.
Pelikán.

Dorůstek = dorostek.

Dorůsti, rostu, rostl, ení; dorostati, do-
rostávati, dojíti plného zrostu, heran wachsen,
erwachsen. Jg. — abs. Prvé dozrál, než do-
rostl. Jg. — komu. Lítá prve, než mu křídla
dorostla. Prve chce lítati, než mu křídla do-
rostou. Jg. Také štěňátkům zuby dorostají.
Prov., Jg. — k čemu. Dcery ku vdávání
dorostají. Sych. Dorostl k právním letům.
Jg. — na koho. Dorostl naň muž (= vy-
zrál naň). Jg., Č. Vz stran přísloví: Skrocení.

— jak velice, do čeho. Z chlapce vyrostl
a do chlapa nedorostl. L. — čeho. Dorostl
svých let (= k právním letům). Ros., Brt., Jg.

Dorvati, dorvu, al, án, ání; dorývati,
vollends ab-, ausreissen. Jg. — se čeho
(rváním obdržeti), erhaschen, ergreifen. Jg.

— se někam čím: mocí a ranami, raufend
gelangen. Jg.

Doryti, -ryji, yl, yt, ytí, dorývati, dorývávati,
vollends graben. — na koho čím (dojížděti,
Jemanden [mit Worten] zusetzen): mnohými
důtkami. Jan Augusta, Cyr., Flav., Eus.,
Trip. — se čeho, rytím nabyti, ergraben,
finden: vody. Jg. Doryli se toho trávníku.
Ros.

Dosad, u, m. S tím dosadem (jiní: s tou
přísadou, mit dem Beisatze). Dosad je slovo
špatné, má býti: s doložením; a dokládá se;
ale dokládá se. Bs. — 2. Vz Dosavad.

Dosadel, e, m., nerost, Franklinit. Jg.

Dosaditi, il, zen, zení; dosázeti, el, en,
ení; dosazovati, dosazovávati, vollends setzen;
více saditi, zusetzen, hinzufügen; nasaditi,
anwenden; na místo jiného saditi, an die

Stelle des anderen setzen, ersetzen; einsetzen,
anstellen. Jg. — abs. Již jsem dosázel. Ros.
Smělý pacholek dosadí (dojde, dotře). —
co, koho: něčí místo, V., plátno (nadělati,
husté udělati). Us. Kde důvtip nemůže, chuť
ostatek dosadí. L. D. krále. Jg. D. peníze, své
jmění. — čím (co). Když psi zajíce uhonili,
myslivec doběháním dosadí (doskočí; do-
padne). L. Penězi dosadím, čeho se nedo-
stává. Us. Máto čím d. (platiti). Jg — čím proti
čemu. Zdeť jest potřebí trpělivostí proti
té zšelmilé ukrutnosti dosazovati. Br. — co
z čeho: ze svého. Us. — co kam, v co,
do čeho, na co: v předešlý stav někoho
d., V., v předešlou hodnosť. V kostky, v karty
d. L. Soudce do soudu d. Zříz. těš. Na něčí
místo někoho d.; na biskupství, na úřad,
na království d. V. — na koho (dorážeti
naň, angreifen, zusetzen. Jg. ): na nepřítele.
Jg. — koho za co: za biskupa, za nejvyš-
šího sudí, za písaře. Ros. Ne: dos. někoho
co učitele. Vz Co. Brt. — v čem: ve hře.
Vus. — komu (soužiti ho). L. — koho na
co (přes co, proti čemu): přes něčí vůli,
proti něčí vůli někoho na nějaké místo do-
saditi. Us.

Dosah, u, m., das Erreichen, Hinreichen;
die Tragweite. To má veliký cl. Us.

Dosáhlosť, i, f., Erreichbarkeit, Božství
je nad d. obrazotvorné moci. Nej.

Dosáhlý, dosažný, dosažitelný = dosažen
býti mohoucí, erreichbar. Gníd.; 2. došlý,
der etwas erreicht hat. Jg.

Dosáhnouti (zastar. dosíhnouti), ul, ut,
utí; dosíci (zastar. dosahu, dosíhu), dosáhl,
dosažen; dosáhati a dosahati, dosahovati, do-
sahovávati = sáhati až někam, bis wohin
reichen, langen, sich erstrecken; sáháním
chtíti dostati, wornach greifen; dostati, er-
halten; obdržeti, erlangen, erzielen, gewinnen;
pochopiti, begreifen. Jg. — co, lépe: čeho.
Jg. Dosáhl úřad. Jg. Dosáhnu to. Ros.
— (co) s čím, jak. Všecky lodě dosáhl
s nesmírnou kořistí (vzal). Har. S těžkostí
dosažen byl. V. — čeho. Umění, vrchu umění,
D., přízně někoho, V., úřadu, své žádosti,
Troj., cti, D., města (dojíti), Har., rudy, pra-
menu, vody d. Vys. Jeho pověsť nebe do-
sáhá, Háj. Vítězství d. D. Vysokéjsou bláznu
moudrosti, nemůže jich dosáhnouti. Prov.,
Jg. D. cíle (někdy lépe: dojíti). Rs. Rozum
dosáhá toho (pochopuje to), že je syn boží
v té svátosti. St D. slávy, statku, vysokého
stáří (dočkati se, Km., dojíti). Nt. D. věku
staršieho. Na Slov., Ht. Ne všichni všech
vstupněv dosiehují. O 7 vstup. — koho,
čeho čím (jak): rukou stropu. Ros. Někoho
kyjem, mečem d. Troj. Bičem koho d. (šle-
hnouti). Jg. Slon troubou píce dosáhá. Kom.
Ukrutným způsobem království dosáhl. Br.
Nemohu toho svým rozumem dosíci. Er.
Prosbami čeho d. D. města zradou, Let.,
něčeho smyslem (postihnouti). Alx. — čím.
Výše chce zadkem, nežli může hlavou do-
sáhnouti. Jg. D. rukou nač. Us. Vedením
důvodův d. D. — kam (na co, do čeho,
v co, k čemu, za co). Plášť až na paty
dosahuje, až na zemi. Kom., D. Až do nebe
dosáhá. Pass., D. Plného panství do rukou
svých d. V. Meč až do srdce dosáhá. Bibl.