Předchozí (280)  Strana:281  Další (282) |
|
|||
281
|
|||
|
|||
Doroubiti, il, en, ení, vollends zimmern,
pfropfen. — co. Hnedle ten strom doroubím. Us. — čím. Us. — se čeho. Us. Dorové, Dořané jeden z hlavních kmenův
řeckých. — Dorický n. dorský = řecký. Dorovna = do rovna. Vz Rovný.
Dorovnati, dorovnávati, ausgleichen,
ebnen, schlichten. — co: hraniny, haldu dříví, cestu, počet. Jg. — se čeho. Us. Dorozumělý = dorozuměný, verstanden,
vermeint. Zlob. — 2. Kdo dorozuměl, ver- stehend, einverstanden. Zlob. Dorozuměná, é, f. To ti povídám na
d-nou, zur Verständigung. Dorozumění (ne: dorozumnění). Měli spolu
jakés nedorozumění. Missverständniss. D. Dorozuměti, ěl, ěn, ění; dorozumívati;
ganz verstehen, recht vernehmen; pochopiti, begreifen. — komu, čemu. Slovům jeho nedorozuměli. Aesop. Nedorozuměli si. Ros. On tomu nedorozuměl. Ros. — se s kým oč, o něčem, sich mit einem über etwas ver- ständigen. Rk. Dors-um, a, n., lat., hřbet; in dorso (lat. ),
na hřbetě, na zadní straně. Rk. Dort, u, dortík, u, dortíček, čku, m., dorta,
y, f., týkanec. Die Torte. Plech na dorty. D. Dortový. Torten-. D. mouka. Rk.
Doručení, n. Einhändigung, Zustellung. Us.
Doručitel, e, m. Us. Der Uiberbringer.
D. listu. Doručiti, il, en, ení, doručovati, einhän-
digen, zustellen. — co komu: list. Sych. Slovo novější, lépe snad: dodati, odevzdati. Pelikán. Dorůstek = dorostek.
Dorůsti, rostu, rostl, ení; dorostati, do-
rostávati, dojíti plného zrostu, heran wachsen, erwachsen. Jg. — abs. Prvé dozrál, než do- rostl. Jg. — komu. Lítá prve, než mu křídla dorostla. Prve chce lítati, než mu křídla do- rostou. Jg. Také štěňátkům zuby dorostají. Prov., Jg. — k čemu. Dcery ku vdávání dorostají. Sych. Dorostl k právním letům. Jg. — na koho. Dorostl naň muž (= vy- zrál naň). Jg., Č. Vz stran přísloví: Skrocení. — jak velice, do čeho. Z chlapce vyrostl
a do chlapa nedorostl. L. — čeho. Dorostl svých let (= k právním letům). Ros., Brt., Jg. Dorvati, dorvu, al, án, ání; dorývati,
vollends ab-, ausreissen. Jg. — se čeho (rváním obdržeti), erhaschen, ergreifen. Jg. — se někam čím: mocí a ranami, raufend
gelangen. Jg. Doryti, -ryji, yl, yt, ytí, dorývati, dorývávati,
vollends graben. — na koho čím (dojížděti, Jemanden [mit Worten] zusetzen): mnohými důtkami. Jan Augusta, Cyr., Flav., Eus., Trip. — se čeho, rytím nabyti, ergraben, finden: vody. Jg. Doryli se toho trávníku. Ros. Dosad, u, m. S tím dosadem (jiní: s tou
přísadou, mit dem Beisatze). Dosad je slovo špatné, má býti: s doložením; a dokládá se; ale dokládá se. Bs. — 2. Vz Dosavad. Dosadel, e, m., nerost, Franklinit. Jg.
Dosaditi, il, zen, zení; dosázeti, el, en,
ení; dosazovati, dosazovávati, vollends setzen; více saditi, zusetzen, hinzufügen; nasaditi, anwenden; na místo jiného saditi, an die |
Stelle des anderen setzen, ersetzen; einsetzen,
anstellen. Jg. — abs. Již jsem dosázel. Ros. Smělý pacholek dosadí (dojde, dotře). — co, koho: něčí místo, V., plátno (nadělati, husté udělati). Us. Kde důvtip nemůže, chuť ostatek dosadí. L. D. krále. Jg. D. peníze, své jmění. — čím (co). Když psi zajíce uhonili, myslivec doběháním dosadí (doskočí; do- padne). L. Penězi dosadím, čeho se nedo- stává. Us. Máto čím d. (platiti). Jg — čím proti čemu. Zdeť jest potřebí trpělivostí proti té zšelmilé ukrutnosti dosazovati. Br. — co z čeho: ze svého. Us. — co kam, v co, do čeho, na co: v předešlý stav někoho d., V., v předešlou hodnosť. V kostky, v karty d. L. Soudce do soudu d. Zříz. těš. Na něčí místo někoho d.; na biskupství, na úřad, na království d. V. — na koho (dorážeti naň, angreifen, zusetzen. Jg. ): na nepřítele. Jg. — koho za co: za biskupa, za nejvyš- šího sudí, za písaře. Ros. Ne: dos. někoho co učitele. Vz Co. Brt. — v čem: ve hře. Vus. — komu (soužiti ho). L. — koho na co (přes co, proti čemu): přes něčí vůli, proti něčí vůli někoho na nějaké místo do- saditi. Us. Dosah, u, m., das Erreichen, Hinreichen;
die Tragweite. To má veliký cl. Us. Dosáhlosť, i, f., Erreichbarkeit, Božství
je nad d. obrazotvorné moci. Nej. Dosáhlý, dosažný, dosažitelný = dosažen
býti mohoucí, erreichbar. Gníd.; 2. došlý, der etwas erreicht hat. Jg. Dosáhnouti (zastar. dosíhnouti), ul, ut,
utí; dosíci (zastar. dosahu, dosíhu), dosáhl, dosažen; dosáhati a dosahati, dosahovati, do- sahovávati = sáhati až někam, bis wohin reichen, langen, sich erstrecken; sáháním chtíti dostati, wornach greifen; dostati, er- halten; obdržeti, erlangen, erzielen, gewinnen; pochopiti, begreifen. Jg. — co, lépe: čeho. Jg. Dosáhl úřad. Jg. Dosáhnu to. Ros. — (co) s čím, jak. Všecky lodě dosáhl s nesmírnou kořistí (vzal). Har. S těžkostí dosažen byl. V. — čeho. Umění, vrchu umění, D., přízně někoho, V., úřadu, své žádosti, Troj., cti, D., města (dojíti), Har., rudy, pra- menu, vody d. Vys. Jeho pověsť nebe do- sáhá, Háj. Vítězství d. D. Vysokéjsou bláznu moudrosti, nemůže jich dosáhnouti. Prov., Jg. D. cíle (někdy lépe: dojíti). Rs. Rozum dosáhá toho (pochopuje to), že je syn boží v té svátosti. St D. slávy, statku, vysokého stáří (dočkati se, Km., dojíti). Nt. D. věku staršieho. Na Slov., Ht. Ne všichni všech vstupněv dosiehují. O 7 vstup. — koho, čeho čím (jak): rukou stropu. Ros. Někoho kyjem, mečem d. Troj. Bičem koho d. (šle- hnouti). Jg. Slon troubou píce dosáhá. Kom. Ukrutným způsobem království dosáhl. Br. Nemohu toho svým rozumem dosíci. Er. Prosbami čeho d. D. města zradou, Let., něčeho smyslem (postihnouti). Alx. — čím. Výše chce zadkem, nežli může hlavou do- sáhnouti. Jg. D. rukou nač. Us. Vedením důvodův d. D. — kam (na co, do čeho, v co, k čemu, za co). Plášť až na paty dosahuje, až na zemi. Kom., D. Až do nebe dosáhá. Pass., D. Plného panství do rukou svých d. V. Meč až do srdce dosáhá. Bibl. |
||
|
|||
Předchozí (280)  Strana:281  Další (282) |