282

Dosáhá do živého. Us. Dosáhali až za moře.
Br. Dosáhá v živé. Us. D. až k stropu, Us.,
k nebi. Dosahuje až k nám. Br. Voda až
k hrdlu dosahuje. Flav. Meč k srdci dosa-
huje. Bibl. — čeho na kom. Žeby na něm
dluhu d. nemohl. Er. — čeho kde (v čem,
na čem). Na světě něčeho dosáhnouti. Chč.
375. Ti mají rozepří lidských rozeznávati,
kteří v světských věcech moudrosti do-
sáhli. Pr. — odkud, od čeho (do čeho,
kam). Od země do nebes dosáhl. Pass. Ruka
jeho nedosahuje od Říma až sem. Flav. —
koho za co: za pačesy. Ctib. — čeho jak
daleko. A křídlo druhé na pět loket do-
sahovalo křídla cherubína druhého. Br. —
čeho proč. Nemohl pro toužení sna dosíci.
Troj. — čeho od koho: přízně od někoho
d. V. D. zisku od někoho. Chč. 302. —čeho
z čeho dosahovati = z něčeho na něco sou-
diti. Bart. IV. 2. — že, aby. Dosáhl toho,
že se ho hrozili. Koc. Dosáhnu toho, aby
se ho hrozili. Us. — Pozn. V novější češtině
slovesa toho z míry často se užívá za jiná
slovesa případnější: dosáhl cíle = došel; do-
sáhl vysokého věku = dožil; dosáhl svých
let = dorostl; strom dosáhl střechy = do-
rostl; kámen dosáhl země = dopadl; dosáhl
majetku = nabyl; prosbami toho na něm do-
sáhl = doprosił se toho na něm; hrozbami
dosáhl = vyhrozil to na něm. Brt.

Dosahnutelnosť, i, f. Erreichbarkeit.

Dosahnutelný, erreichbar. Zlob.

Dosáknouti, dosáchnouti, nul n. kl, utí;
dosákati, dosáchati = cele vyschnouti, vollends
austrocknen; ganz ausfliessen. — Dosákly
košile. Jg.

Dosavad (ne: dosavaď), dosavád (lépe:
dosavad), posavad, dosad, dosád, posad, do-
sud, posud. Ne: doposavad. — D. = až do
nynějška, dotud, potud, bis jetzt, bis heut,
bis zu dieser (gegenwärtigen) Zeit, noch.
Dosavad je živ. D. D. tu není. D. — D. =
až k tomu místu, až sem, zu dieser Stelle.

O čemž od verše.....až dosavad mluví.

Br. Vz Dotad.

Dosavadní, dosavadný, posavadní, posa-
vádný, der bisherige. Jg.

Dosazená (n. dodaná) volá rybář, když
se poslední plachta s rybami k voznici při-
nese a ryby do ní se dají. Šp. (Rybnikář-
ství, str. 72. ).

Dosazenec, nce, m., Ersatzmann, náhrad-
ník. Rk.

Dosazení, n. Einsetzung, D., Anstellung,
Installation. — D. na úřad, Zlob., na stolici
učitelskou, D., v předešlý stav.

Dosazovací, Besetzungs-. D. dekret, An-
stellungsdekret. Rk.

Dosazovati, vz Dosaditi.

Dosažení, n., die Erreichung, Erhaltung,
Erlangung. V. D. úřadu. Jg.

Dosaženosť, i, f., Errungenschaft.

Dosažený, erreicht, erlangt. D.

Dosažitelnosť, i, f., Erreichbarkeit. Rk.

Dosažitelný, erreichbar. Rk.
Doscíplý, cele scíplý, krepirt. Jg.

Doséci, vz Dosekati.

Dosečený, vollends gemähet. — čím:
seno kosou d. Kom.

Dosečný. D. linie, cosecans. Sedl. Do-
sečka. Rk.

Dosedati, al, ání; dosednouti, ul, utí; do-
sísti (zastar. ), dosedu, dosedl, dení; dosedá-
vati, sich vollends setzen, aufsitzen; ujíti se
čeho, antreten. Jg. - abs. Sotva jsem dosedl. D.
Ptáčník lapá vše, co dosedá. V. Zajíc dosedá
(neutíká, ač hlasy myslivcův slyší). Šp. Ten
trám nedosedl, jak náleží. Ros. Volen za
biskupa, ale ještě nedosedl. Ros. — koho,
čeho: koně. Troj. — kam (do čeho, na
co). Železí mlýnské musí do hnízda v ky-
přici. d. Vys. D. do sedla. Vrat. 69. D. na
svá místa, na biskupství, na království, Háj.,
Br., D., na své dědictví, Th., na trůn, Us.,
na stolici knížecí, na úřad. Jg. — po kom.
Po něm dosedl na knížectví. V. — v co:
v dědictví. V., T. — komu na čem. Do-
sedá mu na tom dukátu (má poslední sázku).
Jg., Šm. — koho k čemu (zastr. = vyse-
děti, ausbrüten). Slepice, jenž mě dosiesti
miela k živosti. Tkadl.

Doseděti, el, dění n. zení; dosedávati,
sitzen, sitzen bleiben. Jg. — abs. Zajíc do-
sedí. Jg. — čeho: rána. Jg. Konšelé dose-
díce roku svého. V. — jak dlouho: do půl
noci. Jg. — kde. Pták na mladých dosedí
(vyléhne). Jg. — se čeho, dočkati se, er-
sitzen, erwerben, Jg.: úřadu. Us. — komu.
Nedosedl mu ten pták. Ros.

Dosedlačiti, aufhören Landwirthschaft
zu treiben. — Jg.

Dosedly. Úřad v nově d., eingesetzt, ein-
geführt. Boč.

Dosednouti, vz Dosedati.

Dosekati, al, an, ání; doséci, doseku, sekl,
sečen, ení; doseknouti, nul, ut, utí, doseká-
vati, vollends schneiden, hauen, mähen. Jg. —
abs. Již dosekej. Us. — co: louku, pole.
Ros. — Na Slov. = otřásti, erschüttern.

Doselací = dosylací.

Dosésti, zastr., vz Dosedati.

Doseti, dosíti, dosáti, doseji, el, íl, ál, et,
it, át, etí, átí; dosívati, zu Ende säen; noch
mehr dazu säen. Jg. Již je doseto. Již jsme
doseli; již dosíváme. Vz Seti.

Doschnouti, dosechl a doschl, utí; dosy-
chati, dosychávati, völlig trocknen, trocken
werden. Jg. Šaty nedoschly, jsou ještě
vlhké. Jg.

Dosíci, vz Dosáhnouti.

Dosieže = dosáhl. Kat.

Dosílati (lépe: dosýlati), vz Doslati.

Dos-is, e, f., řec, dávka, odměrek léku
na jedno vzetí. Gabe. Rk.

Dosísti, vz Dosednouti.

Dosíti, vz Doseti.

Dosívka, y, f., úplné dosetí, Beendigung
des Säens. Na podzim zůstalo mnoho polí
bez d-ky. Us.

Doskočiště, n. Platz zum Niedersprung.
Čsk. -

Doskočiti, il, en, ení; doskákati, doska-,
kovati, doskakovávati = přestati skákati,
aufhören zu springen; skokem dojíti, sprin-
gend erreichen; dohoniti, einholen. Jg. —
abs. Již doskákal (dokonal). Ros. Já tam
sám doskočím (rychle doběhnu). Jg. Buchta
doskočí co neviděť = dopeče se. Brt. — koho,
čeho = dohoniti. D. utíkajících. L. — na