Předchozí (281)  Strana:282  Další (283) |
|
|||
282
|
|||
|
|||
Dosáhá do živého. Us. Dosáhali až za moře.
Br. Dosáhá v živé. Us. D. až k stropu, Us., k nebi. Dosahuje až k nám. Br. Voda až k hrdlu dosahuje. Flav. Meč k srdci dosa- huje. Bibl. — čeho na kom. Žeby na něm dluhu d. nemohl. Er. — čeho kde (v čem, na čem). Na světě něčeho dosáhnouti. Chč. 375. Ti mají rozepří lidských rozeznávati, kteří v světských věcech moudrosti do- sáhli. Pr. — odkud, od čeho (do čeho, kam). Od země do nebes dosáhl. Pass. Ruka jeho nedosahuje od Říma až sem. Flav. — koho za co: za pačesy. Ctib. — čeho jak daleko. A křídlo druhé na pět loket do- sahovalo křídla cherubína druhého. Br. — čeho proč. Nemohl pro toužení sna dosíci. Troj. — čeho od koho: přízně od někoho d. V. D. zisku od někoho. Chč. 302. —čeho z čeho dosahovati = z něčeho na něco sou- diti. Bart. IV. 2. — že, aby. Dosáhl toho, že se ho hrozili. Koc. Dosáhnu toho, aby se ho hrozili. Us. — Pozn. V novější češtině slovesa toho z míry často se užívá za jiná slovesa případnější: dosáhl cíle = došel; do- sáhl vysokého věku = dožil; dosáhl svých let = dorostl; strom dosáhl střechy = do- rostl; kámen dosáhl země = dopadl; dosáhl majetku = nabyl; prosbami toho na něm do- sáhl = doprosił se toho na něm; hrozbami dosáhl = vyhrozil to na něm. Brt. Dosahnutelnosť, i, f. Erreichbarkeit.
Dosahnutelný, erreichbar. Zlob.
Dosáknouti, dosáchnouti, nul n. kl, utí;
dosákati, dosáchati = cele vyschnouti, vollends austrocknen; ganz ausfliessen. — Dosákly košile. Jg. Dosavad (ne: dosavaď), dosavád (lépe:
dosavad), posavad, dosad, dosád, posad, do- sud, posud. Ne: doposavad. — D. = až do nynějška, dotud, potud, bis jetzt, bis heut, bis zu dieser (gegenwärtigen) Zeit, noch. Dosavad je živ. D. D. tu není. D. — D. = až k tomu místu, až sem, zu dieser Stelle. O čemž od verše.....až dosavad mluví.
Br. Vz Dotad.
Dosavadní, dosavadný, posavadní, posa-
vádný, der bisherige. Jg. Dosazená (n. dodaná) volá rybář, když
se poslední plachta s rybami k voznici při- nese a ryby do ní se dají. Šp. (Rybnikář- ství, str. 72. ). Dosazenec, nce, m., Ersatzmann, náhrad-
ník. Rk. Dosazení, n. Einsetzung, D., Anstellung,
Installation. — D. na úřad, Zlob., na stolici učitelskou, D., v předešlý stav. Dosazovací, Besetzungs-. D. dekret, An-
stellungsdekret. Rk. Dosazovati, vz Dosaditi.
Dosažení, n., die Erreichung, Erhaltung,
Erlangung. V. D. úřadu. Jg. Dosaženosť, i, f., Errungenschaft.
Dosažený, erreicht, erlangt. D.
Dosažitelnosť, i, f., Erreichbarkeit. Rk.
Dosažitelný, erreichbar. Rk.
Doscíplý, cele scíplý, krepirt. Jg. Doséci, vz Dosekati.
Dosečený, vollends gemähet. — čím:
seno kosou d. Kom. |
Dosečný. D. linie, cosecans. Sedl. Do-
sečka. Rk. Dosedati, al, ání; dosednouti, ul, utí; do-
sísti (zastar. ), dosedu, dosedl, dení; dosedá- vati, sich vollends setzen, aufsitzen; ujíti se čeho, antreten. Jg. - abs. Sotva jsem dosedl. D. Ptáčník lapá vše, co dosedá. V. Zajíc dosedá (neutíká, ač hlasy myslivcův slyší). Šp. Ten trám nedosedl, jak náleží. Ros. Volen za biskupa, ale ještě nedosedl. Ros. — koho, čeho: koně. Troj. — kam (do čeho, na co). Železí mlýnské musí do hnízda v ky- přici. d. Vys. D. do sedla. Vrat. 69. D. na svá místa, na biskupství, na království, Háj., Br., D., na své dědictví, Th., na trůn, Us., na stolici knížecí, na úřad. Jg. — po kom. Po něm dosedl na knížectví. V. — v co: v dědictví. V., T. — komu na čem. Do- sedá mu na tom dukátu (má poslední sázku). Jg., Šm. — koho k čemu (zastr. = vyse- děti, ausbrüten). Slepice, jenž mě dosiesti miela k živosti. Tkadl. Doseděti, el, dění n. zení; dosedávati,
sitzen, sitzen bleiben. Jg. — abs. Zajíc do- sedí. Jg. — čeho: rána. Jg. Konšelé dose- díce roku svého. V. — jak dlouho: do půl noci. Jg. — kde. Pták na mladých dosedí (vyléhne). Jg. — se čeho, dočkati se, er- sitzen, erwerben, Jg.: úřadu. Us. — komu. Nedosedl mu ten pták. Ros. Dosedlačiti, aufhören Landwirthschaft
zu treiben. — Jg. Dosedly. Úřad v nově d., eingesetzt, ein-
geführt. Boč. Dosednouti, vz Dosedati.
Dosekati, al, an, ání; doséci, doseku, sekl,
sečen, ení; doseknouti, nul, ut, utí, doseká- vati, vollends schneiden, hauen, mähen. Jg. — abs. Již dosekej. Us. — co: louku, pole. Ros. — Na Slov. = otřásti, erschüttern. Doselací = dosylací.
Dosésti, zastr., vz Dosedati.
Doseti, dosíti, dosáti, doseji, el, íl, ál, et,
it, át, etí, átí; dosívati, zu Ende säen; noch mehr dazu säen. Jg. Již je doseto. Již jsme doseli; již dosíváme. Vz Seti. Doschnouti, dosechl a doschl, utí; dosy-
chati, dosychávati, völlig trocknen, trocken werden. Jg. Šaty nedoschly, jsou ještě vlhké. Jg. Dosíci, vz Dosáhnouti.
Dosieže = dosáhl. Kat.
Dosílati (lépe: dosýlati), vz Doslati.
Dos-is, e, f., řec, dávka, odměrek léku
na jedno vzetí. Gabe. Rk. Dosísti, vz Dosednouti.
Dosíti, vz Doseti.
Dosívka, y, f., úplné dosetí, Beendigung
des Säens. Na podzim zůstalo mnoho polí bez d-ky. Us. Doskočiště, n. Platz zum Niedersprung.
Čsk. - Doskočiti, il, en, ení; doskákati, doska-,
kovati, doskakovávati = přestati skákati, aufhören zu springen; skokem dojíti, sprin- gend erreichen; dohoniti, einholen. Jg. — abs. Již doskákal (dokonal). Ros. Já tam sám doskočím (rychle doběhnu). Jg. Buchta doskočí co neviděť = dopeče se. Brt. — koho, čeho = dohoniti. D. utíkajících. L. — na |
||
|
|||
Předchozí (281)  Strana:282  Další (283) |