283

koho čím = vpád učiniti, eindringen, zu-
springen. Chvatem divokého vepře doskočil.
Cyr. Na někoho řečmi vztekle d. Trip. Solf.
Hurtem, úprkem na někoho d. Us. — na
koho s kým. V tom naň prudce s koněm
doskočil. Háj. — komu kam (do čeho, ke
komu, nač). D. k sousedu, -na louku etc.
Us. Doskoč mi do mlýna. — komu pro co.
Doskoč mi pro peníze. — koho kde. Utíka-
jících za lesem doskočil. L. — na koho
odkud. S obou stran na nepřítele doskočili.
Mus. — od čeho: od práce z dílny na okamžik.
Us. — na čem. Já bych tam na jedné noze
doskákal. Jg.

Doskočnosť, i, f., bystrosť, Hurtigkeit;
drzosť, smelosť, dotíravosť. Zudringlichkeit,
Keckheit. Ros.

Doskočný. Mám doskočného posla (ry-
chlého, hurtig, schnell). Us. — V. — v čem:
v řečech (drzý, smělý, dotíravý, keck, zu-
dringlich). Br. — V., Št. — nač. Na krádež
jsou tak doskoční a opovážliví, že by pro
kus chleba do ohně skočili. Zb.

Doskok, u, m. Chrt doskokem udeří zvíře.
L. Schneller Anlauf. — D., drzosť, Keck-
heit. Jg.

Doskončiti = skončiti. St. skl. III. 224.

Doskoumati, doskoumávati. — se čeho,
erforschen, finden: pravdy. Hlas., T., Měst. bož.

Dosladiti, vz Sladiti, genug süss machen.
Kávu cukrem.

Dosladnouti. Až fíky dosladnou. Us. —
kde čím. Hrušky dosladnou na slámě ležením,
Us., werden süss.

Doslati, došli, slal, án, ání, dosýlati, do-
sýlávati, bis hin schicken. — Vz Poslati. —
komu co. Šm.

Dosléditi, vz Doslíditi.

Doslednosť, vz Důslednosť.

Dosledný, atd., vz Důsledný.

Doslech, u, m. Vím to dle doslechu., Šm.,
z doslechu, Rs., vom Hörensagen, dem Ver-
nehmen nach.

Doslechnouti, nul a chl, ut, utí; dosly-
šeti, el, en, ení; doslýchati, doslýchávati, do-
slyšívati = do konce slyšeti, zu Ende hören;
poslouchati, horchen; ještě více slyšeti, noch
mehr hören; sluch míti, gut hören; slyšením
rozuměti, hören, vernehmen, erfahren. — abs.
Nedoslýchá. Us. Doslechl, naslechl jsem. V.
Kdo nedosléchá, nech se domyslí. Pk. —
koho, co. AČ chceš mú radu doslyšeti. St.
skl. Posly d. Solf. — čeho. Doslýchaje těch
řečí. Kom. Počkej, doslyšíš i ostatku. Ctib.
D. trub. Alx. Toho kázání ještě doslyším.
Ros. Té otázky doslýchaje v uši své ozval
se. Skl. — čeho jak. Se vší pilností toho
d. má. Apol. — se = zaslýchati, naslýchati,
vernehmen. Doslýchám se, že umlkli. Kom.

Doslepiti, il, en, ení, doslepovati, ganz
blenden. — co. Doslepil i oči i rozum jích. L.

Doslíditi, dosléditi, il, ěn, ění, zu Ende
spüren. — se. čeho, se koho, ausspüren,
erforschen. Jg. — čím: hledáním, doptá-
váním-se.

Dosloužilý muž, ausgedient. D.

Dosloužiti, il, en, ení; dosluhovati, do-
sloužívati, dosluhovávati, ausdienen. — abs.
Jestli já vás nedostanu, já tu nedosloužím.
Er. P. 127. Již dosloužil. Us. -jak dlouho.

D-žil tam rok. Ani roku nedosloužil. — se
čeho, službou nabyti, verdienen: nebeského
království. Leg. My se toho d. zakazujeme,
wir versprechen uns dessen durch Dienste
würdig zu machen. Schön. Chtě se pro ni
doslúžiti cti. St. skl. — se čeho od čeho.
Vůdce od sprostého dosloužil se vojáka. Jg.

Doslov, u, m., Endspruch, Epilog. Rk.

Doslova, y, f., das Stichwort na divadle,
nápověď. Rk.

Dosloví, n., das letzte Anbot. Rk.

Doslovně přeložiti, místo uvésti, wörtlich.
Nt. -

Doslovnosť, i, f., Wörtlichkeit. Jg.

Doslovný, -ní, wörtlich. D. překlad. Us.
Mus. —

Dosluch, u, m. Dle dosluchu, nach dem,
was man hört. Krok. Vz Doslech.

Doslýchati, vz Doslechnouti.

Dosmatati se = dochmatati se, ertasten,
erlangen. — se čeho. Hus.

Dosmáti, dosměji, ál, ání, dosmívati se,
sich vollends lachen. — se čeho, sich durchs
Lachen zuziehen. L.

Dosmažiti, il, en, ení, ausschmoren. —
co. Sliv na povidla jestli nedosmažíš v jednom
dni, přes noc zkysají. L. Dosmaž tu rybu. Us.

Dosmoliti, vz Smoliti.

Dosmradnouti, ganz stänkerig werden.
Jg. -

Dosmrtní, až k smrti trvající, doživotní,
zeitlebens, bis in den Tod. Ob. pan.

Dosmýknouti, knul a kl, ut, utí; do-
smýkati, dosmykovati, zu Ende schleppen.

— co kam. Dosmýkni to dřevo do dvora.

— co. Hudcové dosmykovali hlučnou kra-
kovanku, strichen zu Ende. Div. z ochot.

Dosněmovati, den Landtag enden. Sych.

Dosnovati, zu Ende scheren. — co:
osnovu. Krok.

Dosoliti, il, en, ení; dosolovati, dosálati
(na Slov), genug salzen, zusalzen. Jg. —
co. Mnozí kuchaři řídko v hod krmi osolí,
ale neb přesolí, aneb nedosolí. V. — se čeho.
Přece jsem se té polívky dosolila. Us.

Dosouditi, il, zen, zení; dosuzovati, zu
Ende richten. — se čeho, soudem dosíci,
durch Richten erwerben, sich zuziehen; soudem
dostati, durch Process erlangen; najíti, dostati,
dopíditi se, doptati se, finden. Jg. — Dříve by
svůj statek prosoudil, než by se toho dosoudil.
Ros. Bohu povědomo, kde se svého muže do-
soudím (kde ho naleznu). Us. — se čeho
jak. Na společný náklad sám se toho dosu-
zoval. Apol. — se čeho na kom. Dosoudil
se na něm odprosení. Sych. — se čeho kde.
Dosoudil se (soudce) mnohé mrzutosti v obci.
Jg. Dosoudil se summy v soudu. 1553. Er.

— se komu čeho proč. Musí se pocti-
vosti dítkám pro nářky mateře dosuzovati. V.

Dosoukati, dosoukávati, dosukovati, na-
soukati, aufwinden. — co. Dosoukej těchto
několik pásem. Krok. — se čeho, soukaje
najíti, erwinden. Teď máte niť, dosoukejte se
klubka (máte znamení, po kterém se pravdy
dopíditi můžete). Jg., T.

Dosoustruhovati, ausdrechseln. D.

Dosouvati, vz Dosunouti.

Dosoužiti, vz Soužiti.

Dospání, n., guter Schlaf. St. skl.