284

Dospati, dospím, al, aní, dospávati, aus-
schlafen. — se čeho, spě nabyti, erschlafen.
Nedospal se toho. Sych. Království nebeského
svatí jsou se nedospali. Štelc.

Dospěch, u, m., náležitý pospěch, na Slov.
stih, die gehörige Eile, Schnelligkeit. D.
k něčemu míti (chvíli míti). Jg., Troj., Br.,
Žer., Kom.

Dospěle, zrale, dokonale, reif. D. se čísti
naučil, vollkommen. Pass.

Dospělec, lce, m., dospělý člověk, ein
reifer Mensch. Veleš.

Dospělosť, i, f., zralosť, dokonalosť, Reife,
Vollkommenheit, Mannbarkeit. Dosáhnouti
dospelosti. Sych. D. v právích. Jel. D. k honění
(když se už honiti smí). D. Nedospělosť věku.
Us. D. směnky, d. k zaplacení; d. chlapčí.
Pubertät. Rk. Zkouška d-sti, Maturitätsprü-
fung. Rk.

Dospělý = časný, zralý, dozralý, došlý,
dorostlý, zletilý, reif, erwachsen, mannbar.
1). ovoce, pivo, víno, mládenec, panna (na
vdáni), kozel, husa (ke škubání), rozum, mysl,
porod. Jg. K věku dospělému přijíti. V.
K dospělým a rozumným létům přijíti. V. —
v čem: ve věku. Žalansk. Přisouzení v právní
moci d-lé, in Rechtskraft erwachsenes Erkennt-
niss. Trest. zák. D. v létech (dospělého veku).
Us. — Háj. — k čemu. Jelen d. k honení

= honný, D.; husa d. ke škubání. Us. Koráb
d. k utonutí. Omyl. Směnka k placení do-
spělá (zplatná, fällig, zahlbar, verfallen). J.
tr. D. k boji. Výb. II. 7. (Pass. ). — Alx. 1122.

— čím. D. věkem. Apol. — D. = dokonalý,
náležitý, vycvičený, vollkommen, erfahren.
Kat. 1380. D. lékař, řečník, umění, výmluvnosť,
rada. Jg. — čeho. Všeho umění svobodného
nad jiné dospělý. Troj. — v čem: ve vý-
mluvnosti, Jel., v latinském jazyku, ve sv.
písmě, v poznání bylin, v lékařství, Háj.,
muž v radách d., Solf., d. ve věcech válečných,
Zlob., v právích. Th. — čím. Věkem i zkuše-
ností d. Apol. Nad sestry rozumem dospělejší.
V. — D. = hotový, uchystaný, fertig, gefasst.
1). hrad = vystavěný. Dal. — s infint. Král
neby dospiel proti němu vyjíti. Dal.

Dospěšně, s dospěchem, hurtig; uměle,
hodně, geschickt. Pass.

Dospěšnosť, i, f., die Schnelle, Eile, Hur-
tigkeit. Jg.

Dospěšný = rychle dobíhající, spěšný,
schnell. D. spravedlnosť. Jel. — D. čas (od
úřadu zbylý), Musse. Br., D., zkušený. Veleš.
D. = působící, wirksam. Lékařství silné a d-né.
Ms. — D. = dospělý, reif. Ani jest div, když
nejsme (božským věcem) rozuměti dospěšni.
Ms. —

Dospěti, -spěji, ěl, ění; dospívati, dojíti,
doběhnouti, přiblížiti se, sich nähern, anrücken;
dostačiti, flink genug sein; k dokonalosti
přijíti, zráti, reifen; dokonati, beenden. Jg.

— abs. Ovoce dospívá (dozrává). Us. Sotva
jsem tam dospěl (doběhl). Ros. Dospívá
mládenec (dorostá). Jg. Dospívá rozum (když
se usazuje). Ros. — k něčemu (kam). Dřív
než pohané k svým lukům a střelám dospěli
(přiběhli), už je křesťané zabíjeli. Háj. Dříve
než mužové k koňům, k mečům dospěli (při-
běhli). Háj., Dal. Směnka k placení dospěla.
Rk. — čím: věkem d. (zráti, k dokonalosti

přicházeti). V. Když tou modlitbú dospěla,
uzřela videnie. Pass. 607. — čeho: kostelíčka
d. (k němu přijíti). Johanit. — co = do-
končiti, dohotoviti. Dospěv hrad káza dělníky
zbíti. Dal. Když tu modlitbu dospiech (do-
konala jsem). Leg. — co nad kým. Nad
tělem sv. Marthy všecku službu dospěvše.
Leg. — kde. Když ovoce na štěpích dospívá
(dozrává). Hus. — v čem: v učení d. Šm.

— S infinit. Nedospěl vskočiti na koně a zajat
jest (nepostačil, neměl tolik času). L. — kdy
kam. S nastávajícím soumrakem dospěli jsme
(přišli jsme) do města. Ml.

Dospílati = spílání skončiti. — co: sudy,
völlig füllen. Ros.

Dospíšiti, il, en, ení; dospíchati, spěšně
dokonati, eilends beendigen. — čeho. Ať
dospíší té práce. Jg. — s infinit. Dospěš
to udělati. Jg. — se koho = ereilen, do-
honiti. Omyl.

Dospívati, vz Dospěti.

Dossáti, do konce vyssáti, ganz aussaugen.

Dost, lépe dosť (Km. ), dosti, m. dosyti
(do sytosti), y se vysulo. Vz Y. Ht., Kt. Adv.
= tolik co potřeba, více netřeba, genug,
ziemlich. Bohatý nemá nikdá dosť. Prov.
Když je dosti, přestaň. Prov. Dosť již. Až
d. Je ti ten kabát dosť? (dost veliký?). Us.
Více nežli d. V. Dosť — když bijí. Vz Bíti.
Č. Dosti míti na čem. Arch. I. 144. — S adv.
a adjekt. Dosť hlasitě, dobře, rozumně. Us.
Dosti bohatý, možný. V. — čeho. Všeho
dosti. V. Dosti řeči o té věci. V. Mám toho
d. Us. Dost času. Bude vody dosti. Rkk. —
komu, čemu. Dosť mi (mám dosť). Dosť
mi na tom. L. — na čem. Dosti má na tom.
Solf. Není na tom dosť. Br. Na tom nechť
je dosti. V. — o čem. Dosti o tom. — na
koho. Dosť na jednoho (má jeden co dělati).

— S časoslovy. Dosti míti (spokojenu býti).
V. Nikdy nemá dosti (o nesytých). Ros.
Kněz nikdy nemá dosti, jednou rukou žehná
a druhou bére. Lom. Na svém dosti míti.
Háj. Člověk na jednom Bohu, ale ne na jednom
příteli dosti má. V. Aby d. na své manželce
měl. Háj. Dosti až na zbyt o něčem mluviti.
V. Dosti činiti, učiniti; za dosti, za dosť
učiniti = činiti, co kdo povinen, genugthun.
Nečiníš mi v tom dosti, schází ti na pilnosti.
Jg. Dosti učiniti svým slovům, smlouvě, po-
volání svému, povinnosti své a řádu; což
kdo slíbil, tomu dosti učiniti, V., slibu. Troj.

— Dosti činiti = zaplatiti, splniti, co povinen
kdo jest. Schuld abtragen, genug thun. Věři-
telům dosti učinili (zaplatili). V. Za škody
dosti učiniti. Troj. — Místo „dosť" také „co".
Vz Co, 4.

Dostač, i, f., zastr., dostatek.

Dostačitelný, hinlänglich. Us.

Dostačiti, il, ení; dostačovati, dostačová-
vati — dosti býti, zulangen, reichen, aus-
reichen, hinreichen; dospěti, dostati se, kom-
men, gelangen; rovnati se, gleich kommen.
Jg. — abs. Ten provaz nedostačí. — komu.
Chléb nám dostačí. Us. — čím: rozumem d.
V. — čím na co. Hnojem na role nemohl
d. L. — k čemu. To k věcem božím dostačí.
V. K práci d. Plác. — kam kdy. Rád bych
tam k svátkům dostačil (se dostal). Ros.
Budu-li moci k tomu času do Olomouce do-