286

Dostav se na přívoz zachován byl. Flav.
Dostal se na císařství. Us. Dostal se mu na
kůži (zbil ho). Us. Učitel dostal se na školu.
Ml. Na koně do smrti se nedostaneš. Č. D.
se na koho = scharf an Jemanden kommen.
D. Někoho na svou stranu d. Šm. Proto jsem
železa na mé nohy dostal. Er. P. 1G8. — se. Vz
nahoře. Bude se vdávati. Kam se dostane?
Toms. — čeho, se komu od koho. Od
tebe psaní jsme dostali. V. Dostati se od
koho. Šm. A když se od mámy dostanu. Er.
P. 275. Čehož od předkův našich se nám
dostalo. Har. Tak brzo se od nich nedostaneš,
frei, los werden von Jemanden. Us. — co
po čem, přes co. Dostati něco přes hubu,
rány po hřbete. Jg. Kdo se za hubu nestydí,
dostane do ní nebo po ní. Us. — co, se komu
v co (kam, čím). D. se v dědictví. Bibl., D.
se v moc, Sm., v držení nějaké věci. Sm.
V leb dostal koulí. Jg. Jimž dostal se v moc
tělem svým. Br. — se (komu) za co, se
za koho. Dostal se do služby za sklepníka,
za kočího, za vrchního. D. Za někoho se d.
(provdati se). Us. Dostali se za sebe. Dostala
se mu za manželku. Jel. Chtěl se dostati za
hranice. Ml. Dostal se za faráře na Smíchov.
Ml. D. se komu za druha. Vrat. 121. Dostal
se za plukovníka. K. Poh. 337. Dostal se
mu za podíl, Kom. Lab. 27., za kořist'. D. —
se komu na čem. Na vtipu se mu nedo-
stává. Prov. — čím kde. Dostaneš metlú
na řiti. Er. P. (5. — se, co z koho, z čeho
(odkud): pravdu z někoho d. Šm. Podíl
z kořisti. Ml. D. se z vězení. Nt. D. se z vojny.
Er. P. 489. D. se z rozkoše do nouze. Er.
P. 337. — co, čeho kde: v lékárně, Us.,
v košíku, Ml., u kupce. Us. Dostal klání
u srdce. Sych. — koho, co zač. Za peníze
vše dostaneš. D. Dostal za ucho, až zavrávoral.
D. Dostal za vyučenou (1. stal se tovaryšem; 2.
škodu vzal). Jg. D. knihu za praemii n.
praemií (ne: co praemii). Brt. D. co za odměnu.
K. Poh. II. 122. Za pokutu něco d. Er. P.
372. D. koho za ženu; Abych ho dostala za
svého manžela do lože bílého. Er. P. 110., 12G.

— co kam, do čeho. Někoho do klepet d.
Us. Dostali jsme ho do nastražené léče. Sych.
D. ránu do obličeje. — co, čeho jak. Domníval
se, že tímto způsobem nás osiřelých dostane. Br.
Aby mne skrze zradu dostal. Br. Ta věc se
mi dílem dostala. Ros. Dostal jsem ho přes
leb (uhodil, zasáhl jsem ho). Jg. — se komu
kdy. Po smrti Bůh ví, komu statek se do-
stane. Jg. Při jednom zlém i mnohým dobrým
se dostane (i mnohé dobré trest postihne).
Jg. Dostalo se mu po otci království. Us. — se
čeho pro koho. Pro toho, jenž česť rozdává,
téhož se zase dostává. Prov., Jg. — se kudy
kam. Dostal se tou cestou do... Tov. 383.

— se komu čeho nač. Toho sukna se
mu nedostane na kabát. Plk. — se s čeho
kam. Dostal se s koně na osla. Jg. — po
čem, kolik. Dostali po pěti švestkách. T.
Po kusu chleba dostali. Er. P. 10. Pšenici po
22 groších dostanu. Žer. Za kože sotva po
5 zl. dostali. K. Poh. II. 169. — se s kým
nač: na řeč. K. Poh. 427. — s infinit.
(Tento inft. je podmětem věty). Dostalo se
mi jíti přes údolí. Rk. Nedostalo sejí usnouti.
Svěd. Dostalo se mi s ním mluviti. Pod nebem

nocovati se dostává. Kom. Dostává se i po-
božným v mysli pooslabnouti. Kom. Dostaneťli
mu se v tomto knížectví umříti. Háj. —
s adv. Zpět, opět něco d. Kom. — aby.
Nikdy se mu toho nedostalo, aby takovou
věc učinil. Koc. — že. Dostalo se mu toho,
že byl bit. Us.

Dostáti, dostojím, -stál, ání; dostávati,
stoje trvati pokud třeba, stehen bleiben bis
zur gehörigen Zeit; neustupovati, neutíkati,
setrvati, Stand halten; vz d. se. Jg. — abs.
Všickni utekli, on sám dostál. Ros. Držeti
slibovali všichni a když přišlo k suku, ani
jeden nedostál. Kom. — komu, čemu.
D. nepřátelům, Kom., V., právu (vytrvati při až
do konce), Jg., své úloze, slovu. Us. Dostojí té
věci (je s ni). Us. D. smlouvě, úmluvě, úkolu,
své povinnosti. Nt. — komu čím: řečí. Tkad.
— k čemu. Já k nákladu (těchto kněh) nemohu
dostáti. Mus. D. k právu, k soudu (při do-
končiti). Jg. D. ke všemu. Bart. II 25. —
komu v čem: ve věrnosti, Us., v slovu.
Rk. Mnozí přátelé v neštěstí nedostojí. —
komu čeho: práva (vytrvati až do konce),
pole, místa (=neustoupiti, neutíkati, setrvati).
V. —kde. Nemaje pře spravedlivé, na sně-
mích d. nesměl. Koc. — při čem, při kom
(zastávati ho). Akt. Ferd. — s kým. S tebou
d. chce. Br. — se = dozráti (o rostlinách),
ustáti se, ssaditi se, učistiti se (o tekutinách),
sich setzen, klären. Jg. Pivo se již dostálo.
L. — se čeho kde, stáním nabyti, erstehen.
Jg. Dostál se u dvora úřadu. L. —

Dostava, y, f. (pol. ) = cosinus. D. přímá,
Sedl., pravá, obrácená; úhel, oblouk d-vy. Nz.

Dostávati, vz Dostati.

Dostavba, y, f., der Ausbau. Rk.

Dostávce, e, m., dozorce, dohlédač, Auf-
scher. D.

Dostavek, vz Důstavek.

Dostavení, n. D. zločincův, die Einbrin-
gung der Verbrecher; k vojsku, die Stellung
zum Militär, Us.; dostavění domu, der Ausbau.

Dostaveníčko, a, n. Míti s kým d. Nt.
Rendezvous.

Dostavěti, ěl, ěn, ění, dostavovati, dosta-
vívati = stavení dokonati, das Gebäude her-
stellen, ausbauen. Jg. — co: dům, kostel.
Us. — co z čeho: Dostavěl ten dům z cihel,
čím: nákladem bratra svého. Vz Stavěti.

Dostaviti, il, en, ení; dostavovati, do-
stavívati = staviti až do nějakého místa,
dodati, bis hin stellen, setzen; ukázati, dar-
stellen; dosaditi, nahraditi, ersetzen; doložiti,
hinzusetzen, ergänzen; dostavěti, ausbauen;
se = postaviti se, přijíti, sich stellen, ein-
stellen, einfinden. Jg. — co, koho: svědky,
zločince. D. Zmrhá-li kdo co komu, povinen
jiné dosaditi (nahraditi). Ros. Dostaviti tam
třeba šíji (dáti se v nebezpečenství). Jg. —
se komu. Dostavím se mu všudy. Ros., Rk.
— se kam (ke komu, k čemu, nač):
k soudu, k právu, D., k cechu, Sych., k vojsku,
k hostině, Us., na sněm. Plk. — co komu. Já
mu to tam dostavil (dodal). Ros. — se kdy:
v příhodný čas někam se d. Nt. Asi po
hodině dostavil se. Žer. Záp. II. 169. Nedo-
stavil se na třetí obsýlku. Rkp. 1684.

Dostávka, y, f., das Ersetzen, Hinbringen;
Ausbauen.