287

Dostavník, u, m., der Stellwagen.

Dostavný, stellungspflichtig. D. obchod.
Stellgeschäft. Nz.

Dostavovací, Stellungs-. D. kommisse. Rk.

Dosti, vz Dost.

Dostičinění, vz Dostiučinění, Dost činiti.

Dostih, u, m. Dostihy koňské, plavební
(běhání, veslování o závod, Wettrennen). Us.
Koně na d-hy. Us.

Dostihač, -hovač, -hovatel, e, m. Wett-
renner. Rk.

Dostihlosť, i, f., možnosť dostihnutí, po-
chopitelnosť, die Erreichbarkeit, Erforsch-
barkeit. Jg.

Dostihlý, erreichbar, ergründlich. Jg. Ne-
dostihlý (nenahraditelný) čas tráviti. Jg. —
v čem. Kritik v rozsudech nedostihlý. Jg.

Dostihnouti, nul a hl, ut a žen, utí a žení;
dostíhati, dostihovati, dostíhávati, dostihová-
vati = dohoniti, doběhnouti, ereilen, einholen,
ergreifen, erreichen; dojíti, gelangen; poznati,
pochopiti, begreifen, ergründen. Jg. — koho,
čeho. Cíle d. Kom. D. běžícího vojína. Jest
snázeji po jiných jíti než jich d. Jel. Pověst'
o dobytí Prahy dostihla Vídně. Mus. — čeho
čím: rozumem (poznati, pochopiti). V., Sych.
— kudy k čemu. K pravé vážnosti tou
cestou dostihneš. Plk. — koho z čeho. Ci-
cero z poručení Antonia dostižen jsa hlavu
ztratil. Har. — koho kde: v poli, v zahradě,
na louce. Us. — kdy kam. K času tomu
domů d. nemohli. V.

Dostihovatel, vz Dostihač.

Dostiučinitel, e, m., Genugthuer. Kanc.

Dostiučiniti, vz Činiti, Dost. — komu,
čemu. D. svým slovům, svému povolání,
svým povinnostem. V., Br. D. věřitelům (jim
platiti). V. — komu za koho, za co: za
škody, Troj., za ublížení učiněné. Solf. Po-
vinen mi jest za něho d. Jg. — komu v čem.
Nečiníš mi v tom dosti, schází ti na pilnosti.
Jg. — komu z čeho: z bezprávie. Výb. I.
Vz Dost.

Dostivý = dostatečný (zastar. ). Gl. —
k čemu. List d. k opatření atd. Půh.

Dostižení, vz Dostihnouti.

Dostižitelnosť, i, f. Erreichbarkeit.

Dostižitelný, erreichbar; ergründlich.

Dostižný způsob. Vz Supinum.

Dostlati, -steli (-stelu), al, án, ání; dostý-
lati, dostlávati, vollends aufbetten, Bett
machen. — co. Dostel ještě tuto postel. Us.

Dostojím, vz Dostáti.

Dostojnosť, vz Důstojnosť.

Dostonati, -stonám n. stoni, al, ání, auf-
hören krank zu sein. abs. Dostonal = pozdravil
se, 2. umřel. Us. — se čeho: smrti. Lk.

Dostopa, y, f., stopa, když jelen zadním
během do stopy předního šlapal. Šp.

Dostoupiti, vz Dostupovati.

Dostrašiti, il, en, ení; dostrašovati, do-
strašívati, aufhören zu schrecken. — koho
k čemu = strachem dohnati, durch Schrecken
bewegen. Ros. — čím. Us.

Dostrčiti, il, en, ení; dostrkati; dostrk-
nouti, nul n. kl, ut, utí; dostrkovati, dostr-
kávati, dostrkovávati, vollends bis hin stossen;
pohádati, pohnati, donutiti, antreiben, an-
reizen. Jg. — co: kulku v ručnici nedo-
strčenou d. Jg. Rád bych tento kámen tam

dostrčil a nemohu. Ros. — co, komu: pe-
níze. Us. — co koho (z čeho) kam:

z hříchu v hřích. Kom. Dostrčili je k tomu.
Br. — se. To se tam snadno dostrčí. Ros.

— se čím, kde. To sviedomie (široké) béře
v sie veliké hriechy, tak že nic sie rozumem
a volí nedostrčí v člověku, jenž taký hřiech
dopustí. Hus. dcer. 20.

Dostředivosť, i, f., moc dostředivá, Cen-
tralkraft. Smetana.

Dostředivý, dostředný, k středu se tá-
hnoucí. D. síla. Centripetalkraft. Sedl.

Dostřehač, e, m., Beobachter. Rk.

Dostřel, u, m. Vz Dostřelení.

Dostřelení, n. Schussweite. Na d. (co by
dostřelil, na ránu zdálí). Šp. Na d. jedni
k druhým dojížděli. Jg.

Dostřelený, vz Dostřeliti. D. jelen. —
Na dostřelenou k někomu přijíti. Vz Do-
střelení.

Dostřeliti, il, en, ení; dostřelovati, dostře-
lovávati. — Dostřelil tam. Oč, že tam do-
střelím. Ros. — koho (akkus. ). Rk. Nastře-
lenou husu dostřeliti = střelbou dobiti, todt
schiessen. Us. — koho (gt. ) = až k němu
střeliti, bis wohin schiessen. — z čeho. Co
by z děla dostřelil. Vrat. — koho čím
v čem. Dostřelil orla šípkou v letu. Har.

— kam. Dostřelil až na louku, k louce,
do domu. — se čeho, střelbou dosíci, durch
Schiessen erlangen: odměny. Jg.

Dostřelnosť, i, f. Schuss-, Tragweite. Rk.
Dostřelný, kam se dostřeliti může. Schuss-.

Jg —

1. Dostříci, -střehu, střehl, střáhl, stříhl,
žen, žení; dostříhati = pozorovati (v záloze
čekati), bemerken, wahrnehmen; erspähen.
se koho n. čeho. Dostříhl se toho, kdoby
byl. Pass.

2. Dostříci, dostřihu, -střihl, žen, žení;
dostřihnouti, dostřihati, dostřihovati = ostři-
hati, vollends scheren. — koho, co. Již do-
střihali ovce. Jg. Již to dostřihni. Ros. —
co na co. Již já to sukno na ty šaty dnes
d ostřihám.

Dostřihnouti, vz Dostříci, 2.

Dostříknouti, knul a kl, ut, utí; dostříkati,
dostřikovati, dostřikovávati, dostříkávati, bis
wohin spritzen. — abs. Stříkačka dostřikuje
daleko. Us. — z čeho kam. Krev z žíly
dostříkla až na strop. Sych.

Dostříleti, el, en, ení; dostřílívati. Zu
Ende schiessen; zu schiessen aufhören. Jg.

— co. Již jsme ten prach dostříleli. — se
čeho, durch Schiessen erreichen: odměny,
T., chromých prstův. Jg.

Dostrojiti, il, en, ení; dostrojovati, do-
strojívati, dostrojovávati = dohotoviti, do-
dělati, völlig zurichten; dokonale obléci. Jg.

— co: pokrm, Ros., T., nástroj hudební. L.

— čeho. Dostrojil houslí (rein stimmen). L.

— se. Jen se brzy dostrojte (d. = dokonale
obléci). Ros.

Dostrouhati, dostruhovati, vollends scha-
ben. — co čím: mrkev, kouli. Us., J. —
se čeho.

Dostudovati, ausstudiren. Již dostu-
doval.

Dostup, u, m. D-u brániti. Ráj. Der Zu-
tritt. — 2. Der Niedertritt. Čsk.



	287

	Dostavník, u, m., der Stellwagen. Dostavný, stellungspflichtig. D. obchod. Stellgeschäft. Nz. Dostavovací, Stellungs-. D. kommisse. Rk. Dosti, vz Dost. Dostičinění, vz Dostiučinění, Dost činiti. Dostih, u, m. Dostihy koňské, plavební (běhání, veslování o závod, Wettrennen). Us. Koně na d-hy. Us. Dostihač, -hovač, -hovatel, e, m. Wett- renner. Rk. Dostihlosť, i, f., možnosť dostihnutí, po- chopitelnosť, die Erreichbarkeit, Erforsch- barkeit. Jg. Dostihlý, erreichbar, ergründlich. Jg. Ne- dostihlý (nenahraditelný) čas tráviti. Jg. — v čem. Kritik v rozsudech nedostihlý. Jg. Dostihnouti, nul a hl, ut a žen, utí a žení; dostíhati, dostihovati, dostíhávati, dostihová- vati = dohoniti, doběhnouti, ereilen, einholen, ergreifen, erreichen; dojíti, gelangen; poznati, pochopiti, begreifen, ergründen. Jg. — koho, čeho. Cíle d. Kom. D. běžícího vojína. Jest snázeji po jiných jíti než jich d. Jel. Pověst' o dobytí Prahy dostihla Vídně. Mus. — čeho čím: rozumem (poznati, pochopiti). V., Sych. — kudy k čemu. K pravé vážnosti tou cestou dostihneš. Plk. — koho z čeho. Ci- cero z poručení Antonia dostižen jsa hlavu ztratil. Har. — koho kde: v poli, v zahradě, na louce. Us. — kdy kam. K času tomu domů d. nemohli. V. Dostihovatel, vz Dostihač. Dostiučinitel, e, m., Genugthuer. Kanc. Dostiučiniti, vz Činiti, Dost. — komu, čemu. D. svým slovům, svému povolání, svým povinnostem. V., Br. D. věřitelům (jim platiti). V. — komu za koho, za co: za škody, Troj., za ublížení učiněné. Solf. Po- vinen mi jest za něho d. Jg. — komu v čem. Nečiníš mi v tom dosti, schází ti na pilnosti. Jg. — komu z čeho: z bezprávie. Výb. I. Vz Dost. Dostivý = dostatečný (zastar. ). Gl. — k čemu. List d. k opatření atd. Půh. Dostižení, vz Dostihnouti. Dostižitelnosť, i, f. Erreichbarkeit. Dostižitelný, erreichbar; ergründlich. Dostižný způsob. Vz Supinum. Dostlati, -steli (-stelu), al, án, ání; dostý- lati, dostlávati, vollends aufbetten, Bett machen. — co. Dostel ještě tuto postel. Us. Dostojím, vz Dostáti. Dostojnosť, vz Důstojnosť. Dostonati, -stonám n. stoni, al, ání, auf- hören krank zu sein. abs. Dostonal = pozdravil se, 2. umřel. Us. — se čeho: smrti. Lk. Dostopa, y, f., stopa, když jelen zadním během do stopy předního šlapal. Šp. Dostoupiti, vz Dostupovati. Dostrašiti, il, en, ení; dostrašovati, do- strašívati, aufhören zu schrecken. — koho k čemu = strachem dohnati, durch Schrecken bewegen. Ros. — čím. Us. Dostrčiti, il, en, ení; dostrkati; dostrk- nouti, nul n. kl, ut, utí; dostrkovati, dostr- kávati, dostrkovávati, vollends bis hin stossen; pohádati, pohnati, donutiti, antreiben, an- reizen. Jg. — co: kulku v ručnici nedo- strčenou d. Jg. Rád bych tento kámen tam	dostrčil a nemohu. Ros. — co, komu: pe- níze. Us. — co koho (z čeho) kam: z hříchu v hřích. Kom. Dostrčili je k tomu. Br. — se. To se tam snadno dostrčí. Ros. — se čím, kde. To sviedomie (široké) béře v sie veliké hriechy, tak že nic sie rozumem a volí nedostrčí v člověku, jenž taký hřiech dopustí. Hus. dcer. 20. Dostředivosť, i, f., moc dostředivá, Cen- tralkraft. Smetana. Dostředivý, dostředný, k středu se tá- hnoucí. D. síla. Centripetalkraft. Sedl. Dostřehač, e, m., Beobachter. Rk. Dostřel, u, m. Vz Dostřelení. Dostřelení, n. Schussweite. Na d. (co by dostřelil, na ránu zdálí). Šp. Na d. jedni k druhým dojížděli. Jg. Dostřelený, vz Dostřeliti. D. jelen. — Na dostřelenou k někomu přijíti. Vz Do- střelení. Dostřeliti, il, en, ení; dostřelovati, dostře- lovávati. — Dostřelil tam. Oč, že tam do- střelím. Ros. — koho (akkus. ). Rk. Nastře- lenou husu dostřeliti = střelbou dobiti, todt schiessen. Us. — koho (gt. ) = až k němu střeliti, bis wohin schiessen. — z čeho. Co by z děla dostřelil. Vrat. — koho čím v čem. Dostřelil orla šípkou v letu. Har. — kam. Dostřelil až na louku, k louce, do domu. — se čeho, střelbou dosíci, durch Schiessen erlangen: odměny. Jg. Dostřelnosť, i, f. Schuss-, Tragweite. Rk. Dostřelný, kam se dostřeliti může. Schuss-. Jg — 1. Dostříci, -střehu, střehl, střáhl, stříhl, žen, žení; dostříhati = pozorovati (v záloze čekati), bemerken, wahrnehmen; erspähen. se koho n. čeho. Dostříhl se toho, kdoby byl. Pass. 2. Dostříci, dostřihu, -střihl, žen, žení; dostřihnouti, dostřihati, dostřihovati = ostři- hati, vollends scheren. — koho, co. Již do- střihali ovce. Jg. Již to dostřihni. Ros. — co na co. Již já to sukno na ty šaty dnes d ostřihám. Dostřihnouti, vz Dostříci, 2. Dostříknouti, knul a kl, ut, utí; dostříkati, dostřikovati, dostřikovávati, dostříkávati, bis wohin spritzen. — abs. Stříkačka dostřikuje daleko. Us. — z čeho kam. Krev z žíly dostříkla až na strop. Sych. Dostříleti, el, en, ení; dostřílívati. Zu Ende schiessen; zu schiessen aufhören. Jg. — co. Již jsme ten prach dostříleli. — se čeho, durch Schiessen erreichen: odměny, T., chromých prstův. Jg. Dostrojiti, il, en, ení; dostrojovati, do- strojívati, dostrojovávati = dohotoviti, do- dělati, völlig zurichten; dokonale obléci. Jg. — co: pokrm, Ros., T., nástroj hudební. L. — čeho. Dostrojil houslí (rein stimmen). L. — se. Jen se brzy dostrojte (d. = dokonale obléci). Ros. Dostrouhati, dostruhovati, vollends scha- ben. — co čím: mrkev, kouli. Us., J. — se čeho. Dostudovati, ausstudiren. Již dostu- doval. Dostup, u, m. D-u brániti. Ráj. Der Zu- tritt. — 2. Der Niedertritt. Čsk.