Předchozí (286)  Strana:287  Další (288)
287
Dostavník, u, m., der Stellwagen.
Dostavný, stellungspflichtig. D. obchod.
Stellgeschäft. Nz.
Dostavovací, Stellungs-. D. kommisse. Rk.
Dosti, vz Dost.
Dostičinění, vz Dostiučinění, Dost činiti.
Dostih, u, m. Dostihy koňské, plavební
(běhání, veslování o závod, Wettrennen). Us.
Koně na d-hy. Us.
Dostihač, -hovač, -hovatel, e, m. Wett-
renner. Rk.
Dostihlosť, i, f., možnosť dostihnutí, po-
chopitelnosť, die Erreichbarkeit, Erforsch-
barkeit. Jg.
Dostihlý, erreichbar, ergründlich. Jg. Ne-
dostihlý (nenahraditelný) čas tráviti. Jg. —
v čem. Kritik v rozsudech nedostihlý. Jg.
Dostihnouti, nul a hl, ut a žen, utí a žení;
dostíhati, dostihovati, dostíhávati, dostihová-
vati = dohoniti, doběhnouti, ereilen, einholen,
ergreifen, erreichen; dojíti, gelangen; poznati,
pochopiti, begreifen, ergründen. Jg. — koho,
čeho
. Cíle d. Kom. D. běžícího vojína. Jest
snázeji po jiných jíti než jich d. Jel. Pověst'
o dobytí Prahy dostihla Vídně. Mus. — čeho
čím:
rozumem (poznati, pochopiti). V., Sych.
kudy k čemu. K pravé vážnosti tou
cestou dostihneš. Plk. — koho z čeho. Ci-
cero z poručení Antonia dostižen jsa hlavu
ztratil. Har. — koho kde: v poli, v zahradě,
na louce. Us. — kdy kam. K času tomu
domů d. nemohli. V.
Dostihovatel, vz Dostihač.
Dostiučinitel, e, m., Genugthuer. Kanc.
Dostiučiniti, vz Činiti, Dost. — komu,
čemu
. D. svým slovům, svému povolání,
svým povinnostem. V., Br. D. věřitelům (jim
platiti). V. — komu za koho, za co: za
škody, Troj., za ublížení učiněné. Solf. Po-
vinen mi jest za něho d. Jg. — komu v čem.
Nečiníš mi v tom dosti, schází ti na pilnosti.
Jg. — komu z čeho: z bezprávie. Výb. I.
Vz Dost.
Dostivý = dostatečný (zastar. ). Gl. —
k čemu. List d. k opatření atd. Půh.
Dostižení, vz Dostihnouti.
Dostižitelnosť, i, f. Erreichbarkeit.
Dostižitelný, erreichbar; ergründlich.
Dostižný způsob. Vz Supinum.
Dostlati, -steli (-stelu), al, án, ání; dostý-
lati, dostlávati, vollends aufbetten, Bett
machen. — co. Dostel ještě tuto postel. Us.
Dostojím, vz Dostáti.
Dostojnosť, vz Důstojnosť.
Dostonati, -stonám n. stoni, al, ání, auf-
hören krank zu sein. abs. Dostonal = pozdravil
se, 2. umřel. Us. — se čeho: smrti. Lk.
Dostopa, y, f., stopa, když jelen zadním
během do stopy předního šlapal. Šp.
Dostoupiti, vz Dostupovati.
Dostrašiti, il, en, ení; dostrašovati, do-
strašívati, aufhören zu schrecken. — koho
k
čemu = strachem dohnati, durch Schrecken
bewegen. Ros. — čím. Us.
Dostrčiti, il, en, ení; dostrkati; dostrk-
nouti, nul n. kl, ut, utí; dostrkovati, dostr-
kávati, dostrkovávati, vollends bis hin stossen;
pohádati, pohnati, donutiti, antreiben, an-
reizen. Jg. co: kulku v ručnici nedo-
strčenou d. Jg. Rád bych tento kámen tam
dostrčil a nemohu. Ros. — co, komu: pe-
níze. Us. — co koho (z čeho) kam:
z hříchu v hřích. Kom. Dostrčili je k tomu.
Br. — se. To se tam snadno dostrčí. Ros.
—  se čím, kde. To sviedomie (široké) béře
v sie veliké hriechy, tak že nic sie rozumem
a volí nedostrčí v člověku, jenž taký hřiech
dopustí. Hus. dcer. 20.
Dostředivosť, i, f., moc dostředivá, Cen-
tralkraft. Smetana.
Dostředivý, dostředný, k středu se tá-
hnoucí. D. síla. Centripetalkraft. Sedl.
Dostřehač, e, m., Beobachter. Rk.
Dostřel, u, m. Vz Dostřelení.
Dostřelení, n. Schussweite. Na d. (co by
dostřelil, na ránu zdálí). Šp. Na d. jedni
k druhým dojížděli. Jg.
Dostřelený, vz Dostřeliti. D. jelen. —
Na dostřelenou k někomu přijíti. Vz Do-
střelení.
Dostřeliti, il, en, ení; dostřelovati, dostře-
lovávati. — Dostřelil tam. Oč, že tam do-
střelím. Ros. — koho (akkus. ). Rk. Nastře-
lenou husu dostřeliti = střelbou dobiti, todt
schiessen. Us. — koho (gt. ) = až k němu
střeliti, bis wohin schiessen. — z čeho. Co
by z děla dostřelil. Vrat. — koho čím
v čem
. Dostřelil orla šípkou v letu. Har.
—   kam. Dostřelil až na louku, k louce,
do domu. — se čeho, střelbou dosíci, durch
Schiessen erlangen: odměny. Jg.
Dostřelno, i, f. Schuss-, Tragweite. Rk.
Dostřelný, kam se dostřeliti může. Schuss-.
Jg —
1.   Dostříci, -střehu, střehl, střáhl, stříhl,
žen, žení; dostříhati = pozorovati (v záloze
čekati), bemerken, wahrnehmen; erspähen.
se koho n. čeho. Dostříhl se toho, kdoby
byl. Pass.
2.   Dostříci, dostřihu, -střihl, žen, žení;
dostřihnouti, dostřihati, dostřihovati = ostři-
hati, vollends scheren. — koho, co. Již do-
střihali ovce. Jg. Již to dostřihni. Ros. —
co na co. Již já to sukno na ty šaty dnes
d ostřihám.
Dostřihnouti, vz Dostříci, 2.
Dostříknouti, knul a kl, ut, utí; dostříkati,
dostřikovati, dostřikovávati, dostříkávati, bis
wohin spritzen. — abs. Stříkačka dostřikuje
daleko. Us. — z čeho kam. Krev z žíly
dostříkla až na strop. Sych.
Dostříleti, el, en, ení; dostřílívati. Zu
Ende schiessen; zu schiessen aufhören. Jg.
—  co. Již jsme ten prach dostříleli. — se
čeho
, durch Schiessen erreichen: odměny,
T., chromých prstův. Jg.
Dostrojiti, il, en, ení; dostrojovati, do-
strojívati, dostrojovávati = dohotoviti, do-
dělati, völlig zurichten; dokonale obléci. Jg.
—  co: pokrm, Ros., T., nástroj hudební. L.
—  čeho. Dostrojil houslí (rein stimmen). L.
—  se. Jen se brzy dostrojte (d. = dokonale
obléci). Ros.
Dostrouhati, dostruhovati, vollends scha-
ben. — co čím: mrkev, kouli. Us., J. —
se čeho.
Dostudovati, ausstudiren. Již dostu-
doval.
Dostup, u, m. D-u brániti. Ráj. Der Zu-
tritt. — 2. Der Niedertritt. Čsk.
Předchozí (286)  Strana:287  Další (288)