288

Dostupitelný dostupný.

Dostupnosť, i, f., možnosť dostoupení.
Zugänglichkeit. Us.

Dostupný, kam dostoupiti lze, zugänglich.
Háj. — komu: lidu (přístupný, lidský). Krok.

Dostupovati; dostoupiti, il, en, ení; do-
stoupati, dostoupávati, dostupovávati = do-
jíti, erschreiten; cele stoupiti, auftreten; čeho
= dosíci, nabyti, erreichen, bekommen. Jg.

— abs. Až tam dostupuje hlouposť lidská.
Nt. — koho. Dostouplo ho to = jalo. Us.
Kouř. — čeho. Chce lásky od tebe d. L.
Dost. vrcholu, Ml., hory. Br. D. velikého
učení (dosíci). Papr. — kam: na horu, až
do domu. Us. — čeho kudy. Dostúpichu
mýta středem lesa, Rkk. 30. — čím. St. skl.
D. nohou. Rk. — na co: Nemůže na bo-
lavou nohu d. Ros. D. na trůn. Nt. — komu
na co. Na svědomí někomu dostupovati
(domlouvati mu). — na koho (dotírati naň,
ihm zu Leibe gehen). Jg. — čeho kde: po-
moci u někoho d. L.

Dostydnouti, vz Stydnouti.

Dostýskati si n. sobě, aufhören zu klagen.
Ros.

Dosud, vz Dosavad.

Dosudek, dku, m. D. návodný, Induk-
tionsbeweis. Rk.

Dosudný, judiciös, Marek, gewandt im
Urthcilen. Rk.

Dosukovati, vz Dosoukati.

Dosunouti, vz Dosouvati.

Dosušiti, il, en, ení, dosušovati. — co,
gar dörren: ovoce.

Dosuzovati, vz Dosouditi.

Dosvačiti, vz Svačiti.

Dosvářiti se, il, ení, vollends auszanken.

— čeho s kým, erzanken. St. skl.
Dosvědčení, n., die Bezeugung. Us.
Dosvědčitel, e, m., der Bezeuger. Jg. —

Dosvědčovatelka, y, telkyně, é, f., -rin.

Dosvědčiti, il, en, ení; dosvědčovati, do-
svědčovávati, bezeugen, bestätigen. Jg. —

— (komu) čeho. On mu toho dosvědčoval.
Ros. Vz Dojistiti. Dosvědčil své mužné od-
vahy. Ráj. — komu v čem. V tom ti do-
svědčuji, darin gebe ich dir Recht. Tato
vazba není doložena, lépe snad někdy: Ve
všem vám přisvědčuji. Sych. V tom vám za
pravdu dávám. Sych., Kram. — se koho do-
svědčovati = za svědka bráti. Dosvědčuji
se Boha, že... Berg. — se čeho čím:
svým svědomím. Šm. — co čím: svědky.
Žer. Záp. II. 104.

Dosvětačiti, il, ení, světácký život
skončiti. Č. Sein flottes Leben enden.

Dosvětiti, il, cen, cení; dosvěcovati, vol-
lends feiern. — čeho. Již jsme těch svátků
dosvětili. Jg. — co čím. Svátosť křtu do-
svěcují korbely. Štelc.

Dosvit, u, m., skončení svítání, völliges
Tagwerden. Č.

Dosvítiti, il, cen, cení; dosvěcovati,
leuchten bis zu einer gewissen Zeit. — komu
jak dlouho. Hvězda jitřní dosvítí ti až do
osvícení slunce. L. — se. Svíce se dosvítila,
hörte auf zu leuchten, erlosch. L. — se
čeho. Té jizby d. se nemožná, hinlänglich
beleuchten. L. Také = svícením dosíci, durch

Leuchten erwerben. Jg. — se do čeho,
kam. Us.

Dosylací, Speditions-. Rk.

Dosylatel, e, m., Zusender, Verlader, Rk.,
Spediteur.

Dosylatelství, n., Versendungs-, Spedi-
tionsgeschäft. Rk.

Dosýlati co komu po kom: po poslu.
Vz Doslati.

Dosypati, -sypám, -sypu, al, án, ání; do-
sýpati, dosypovati, dosýpávati, voll schütten;
přestati sypati, aufhören zu schütten. — čeho.
Dosypte mírky. Jg. — komu jak. Osel, kdy
mu nad mírku dosypeš, bude bujnější.
L. — komu = platiti, dávati, zahlen,
geben. L. — komu čím, na koho = do-
rážeti naň, zusetzen, schmähen: slovy. L.,
na Mor. — se komu. Dosypala se mu ho-
dina (poslední). Kom. — se čeho, sypaje
nabyti, durch Schütten (Verschwendung) sich
zuziehen. Sypal jměním a dosypal se toho,
že s mošnou chodí. L. Vz Sypati.

Dosypka, y, f., die Zuschüttung, Zugabe.
L. Dosypkou = suto, vrchovatou, mit vollem
Masse. L.

Dosyt, u, m. Do dosytu se najísti, sich
satt essen. L.

Dosyta, do syta, satt. 1). chleba se na-
jísti. Us. Vz Sytý.

Dosytiti, il, cen, cení; dosycovati, vollends
sättigen. Jg. — koho čím. Rk.

Dosytný, genügsam. Rk.

Došantati = šantaje dojíti. Ros.

Došedivěti, ěl, ění. — čím: starostmi.

Došek, šku, m., z doch, u, snopek. Hlinou
mazaný: kalenec, kalenice, kalený došek. Sp.
Střecha, chalupa došky krytá. Nt. Vtípil se
doškův trhati (nemaje co dobytku dáti). Vz
stran přísloví: Chudoba, Č. Když došek vy-
strojí, také jest pěkný. Sk. Ostatně vz Doch.

Došenkovati, den Schank aufgeben. Jg.

Došeptati co komu, aufhören zu flüstern.
Us. —

Došetřiti se, il, ení, domysliti se, erfor-
schen, ergründen. — se čeho. Měst. bož. —
2. Etwas erwirtschaften, zachovati.

Doševcovati se čeho. Šm. Durch Schu-
sterei erwerben.

Došiti, došiji, il, it, ití; došívati, fertig
nähen. — co. Dnes tu košili došiji. — co
čím, jak. Došij tento rukáv dlouhým stehem
dle předloženého vzorku.

Doškář, e, m., Strohdecker. D.

Doškemrati se koho k čemu: k pre-
čítání knihy (= doprositi se, erbetteln, durch
Bitten bewegen).

Doškobrtati se kam (říká se o člověku
tlustém = dobatoliti se). Us na Mor. Brt.

Doškový, Stroh-. D. střecha. D., Kom.
D. pivo (jako z došků = špatné).

Doškrábati, -škrábám a škrábi; doškra-
bovati; doškrábnouti, nul n. bl, ut, utí; do-
škrábávati, doškrabovávati, ganz abschaben.

— co. Us. — se čeho, durch Schaben er-
langen: kusa chleba, několika grošův. Us.

Doškrabek, bku, m., těsto naposled z díže
vyškrábané. Chléb z d-ků. Boč. Kratzteig.

— D. poslední dítě.

Doškrabovací stroj, Feinkratzmaschine.
Techn.



	288

	Dostupitelný dostupný. Dostupnosť, i, f., možnosť dostoupení. Zugänglichkeit. Us. Dostupný, kam dostoupiti lze, zugänglich. Háj. — komu: lidu (přístupný, lidský). Krok. Dostupovati; dostoupiti, il, en, ení; do- stoupati, dostoupávati, dostupovávati = do- jíti, erschreiten; cele stoupiti, auftreten; čeho = dosíci, nabyti, erreichen, bekommen. Jg. — abs. Až tam dostupuje hlouposť lidská. Nt. — koho. Dostouplo ho to = jalo. Us. Kouř. — čeho. Chce lásky od tebe d. L. Dost. vrcholu, Ml., hory. Br. D. velikého učení (dosíci). Papr. — kam: na horu, až do domu. Us. — čeho kudy. Dostúpichu mýta středem lesa, Rkk. 30. — čím. St. skl. D. nohou. Rk. — na co: Nemůže na bo- lavou nohu d. Ros. D. na trůn. Nt. — komu na co. Na svědomí někomu dostupovati (domlouvati mu). — na koho (dotírati naň, ihm zu Leibe gehen). Jg. — čeho kde: po- moci u někoho d. L. Dostydnouti, vz Stydnouti. Dostýskati si n. sobě, aufhören zu klagen. Ros. Dosud, vz Dosavad. Dosudek, dku, m. D. návodný, Induk- tionsbeweis. Rk. Dosudný, judiciös, Marek, gewandt im Urthcilen. Rk. Dosukovati, vz Dosoukati. Dosunouti, vz Dosouvati. Dosušiti, il, en, ení, dosušovati. — co, gar dörren: ovoce. Dosuzovati, vz Dosouditi. Dosvačiti, vz Svačiti. Dosvářiti se, il, ení, vollends auszanken. — čeho s kým, erzanken. St. skl. Dosvědčení, n., die Bezeugung. Us. Dosvědčitel, e, m., der Bezeuger. Jg. — Dosvědčovatelka, y, telkyně, é, f., -rin. Dosvědčiti, il, en, ení; dosvědčovati, do- svědčovávati, bezeugen, bestätigen. Jg. — — (komu) čeho. On mu toho dosvědčoval. Ros. Vz Dojistiti. Dosvědčil své mužné od- vahy. Ráj. — komu v čem. V tom ti do- svědčuji, darin gebe ich dir Recht. Tato vazba není doložena, lépe snad někdy: Ve všem vám přisvědčuji. Sych. V tom vám za pravdu dávám. Sych., Kram. — se koho do- svědčovati = za svědka bráti. Dosvědčuji se Boha, že... Berg. — se čeho čím: svým svědomím. Šm. — co čím: svědky. Žer. Záp. II. 104. Dosvětačiti, il, ení, světácký život skončiti. Č. Sein flottes Leben enden. Dosvětiti, il, cen, cení; dosvěcovati, vol- lends feiern. — čeho. Již jsme těch svátků dosvětili. Jg. — co čím. Svátosť křtu do- svěcují korbely. Štelc. Dosvit, u, m., skončení svítání, völliges Tagwerden. Č. Dosvítiti, il, cen, cení; dosvěcovati, leuchten bis zu einer gewissen Zeit. — komu jak dlouho. Hvězda jitřní dosvítí ti až do osvícení slunce. L. — se. Svíce se dosvítila, hörte auf zu leuchten, erlosch. L. — se čeho. Té jizby d. se nemožná, hinlänglich beleuchten. L. Také = svícením dosíci, durch	Leuchten erwerben. Jg. — se do čeho, kam. Us. Dosylací, Speditions-. Rk. Dosylatel, e, m., Zusender, Verlader, Rk., Spediteur. Dosylatelství, n., Versendungs-, Spedi- tionsgeschäft. Rk. Dosýlati co komu po kom: po poslu. Vz Doslati. Dosypati, -sypám, -sypu, al, án, ání; do- sýpati, dosypovati, dosýpávati, voll schütten; přestati sypati, aufhören zu schütten. — čeho. Dosypte mírky. Jg. — komu jak. Osel, kdy mu nad mírku dosypeš, bude bujnější. L. — komu = platiti, dávati, zahlen, geben. L. — komu čím, na koho = do- rážeti naň, zusetzen, schmähen: slovy. L., na Mor. — se komu. Dosypala se mu ho- dina (poslední). Kom. — se čeho, sypaje nabyti, durch Schütten (Verschwendung) sich zuziehen. Sypal jměním a dosypal se toho, že s mošnou chodí. L. Vz Sypati. Dosypka, y, f., die Zuschüttung, Zugabe. L. Dosypkou = suto, vrchovatou, mit vollem Masse. L. Dosyt, u, m. Do dosytu se najísti, sich satt essen. L. Dosyta, do syta, satt. 1). chleba se na- jísti. Us. Vz Sytý. Dosytiti, il, cen, cení; dosycovati, vollends sättigen. Jg. — koho čím. Rk. Dosytný, genügsam. Rk. Došantati = šantaje dojíti. Ros. Došedivěti, ěl, ění. — čím: starostmi. Došek, šku, m., z doch, u, snopek. Hlinou mazaný: kalenec, kalenice, kalený došek. Sp. Střecha, chalupa došky krytá. Nt. Vtípil se doškův trhati (nemaje co dobytku dáti). Vz stran přísloví: Chudoba, Č. Když došek vy- strojí, také jest pěkný. Sk. Ostatně vz Doch. Došenkovati, den Schank aufgeben. Jg. Došeptati co komu, aufhören zu flüstern. Us. — Došetřiti se, il, ení, domysliti se, erfor- schen, ergründen. — se čeho. Měst. bož. — 2. Etwas erwirtschaften, zachovati. Doševcovati se čeho. Šm. Durch Schu- sterei erwerben. Došiti, došiji, il, it, ití; došívati, fertig nähen. — co. Dnes tu košili došiji. — co čím, jak. Došij tento rukáv dlouhým stehem dle předloženého vzorku. Doškář, e, m., Strohdecker. D. Doškemrati se koho k čemu: k pre- čítání knihy (= doprositi se, erbetteln, durch Bitten bewegen). Doškobrtati se kam (říká se o člověku tlustém = dobatoliti se). Us na Mor. Brt. Doškový, Stroh-. D. střecha. D., Kom. D. pivo (jako z došků = špatné). Doškrábati, -škrábám a škrábi; doškra- bovati; doškrábnouti, nul n. bl, ut, utí; do- škrábávati, doškrabovávati, ganz abschaben. — co. Us. — se čeho, durch Schaben er- langen: kusa chleba, několika grošův. Us. Doškrabek, bku, m., těsto naposled z díže vyškrábané. Chléb z d-ků. Boč. Kratzteig. — D. poslední dítě. Doškrabovací stroj, Feinkratzmaschine. Techn.