Předchozí (287)  Strana:288  Další (289) |
|
|||
288
|
|||
|
|||
Dostupitelný dostupný.
Dostupnosť, i, f., možnosť dostoupení.
Zugänglichkeit. Us. Dostupný, kam dostoupiti lze, zugänglich.
Háj. — komu: lidu (přístupný, lidský). Krok. Dostupovati; dostoupiti, il, en, ení; do-
stoupati, dostoupávati, dostupovávati = do- jíti, erschreiten; cele stoupiti, auftreten; čeho = dosíci, nabyti, erreichen, bekommen. Jg. — abs. Až tam dostupuje hlouposť lidská.
Nt. — koho. Dostouplo ho to = jalo. Us. Kouř. — čeho. Chce lásky od tebe d. L. Dost. vrcholu, Ml., hory. Br. D. velikého učení (dosíci). Papr. — kam: na horu, až do domu. Us. — čeho kudy. Dostúpichu mýta středem lesa, Rkk. 30. — čím. St. skl. D. nohou. Rk. — na co: Nemůže na bo- lavou nohu d. Ros. D. na trůn. Nt. — komu na co. Na svědomí někomu dostupovati (domlouvati mu). — na koho (dotírati naň, ihm zu Leibe gehen). Jg. — čeho kde: po- moci u někoho d. L. Dostydnouti, vz Stydnouti.
Dostýskati si n. sobě, aufhören zu klagen.
Ros. Dosud, vz Dosavad.
Dosudek, dku, m. D. návodný, Induk-
tionsbeweis. Rk. Dosudný, judiciös, Marek, gewandt im
Urthcilen. Rk. Dosukovati, vz Dosoukati.
Dosunouti, vz Dosouvati.
Dosušiti, il, en, ení, dosušovati. — co,
gar dörren: ovoce. Dosuzovati, vz Dosouditi.
Dosvačiti, vz Svačiti.
Dosvářiti se, il, ení, vollends auszanken.
— čeho s kým, erzanken. St. skl.
Dosvědčení, n., die Bezeugung. Us. Dosvědčitel, e, m., der Bezeuger. Jg. — Dosvědčovatelka, y, telkyně, é, f., -rin.
Dosvědčiti, il, en, ení; dosvědčovati, do-
svědčovávati, bezeugen, bestätigen. Jg. — — (komu) čeho. On mu toho dosvědčoval.
Ros. Vz Dojistiti. Dosvědčil své mužné od- vahy. Ráj. — komu v čem. V tom ti do- svědčuji, darin gebe ich dir Recht. Tato vazba není doložena, lépe snad někdy: Ve všem vám přisvědčuji. Sych. V tom vám za pravdu dávám. Sych., Kram. — se koho do- svědčovati = za svědka bráti. Dosvědčuji se Boha, že... Berg. — se čeho čím: svým svědomím. Šm. — co čím: svědky. Žer. Záp. II. 104. Dosvětačiti, il, ení, světácký život
skončiti. Č. Sein flottes Leben enden. Dosvětiti, il, cen, cení; dosvěcovati, vol-
lends feiern. — čeho. Již jsme těch svátků dosvětili. Jg. — co čím. Svátosť křtu do- svěcují korbely. Štelc. Dosvit, u, m., skončení svítání, völliges
Tagwerden. Č. Dosvítiti, il, cen, cení; dosvěcovati,
leuchten bis zu einer gewissen Zeit. — komu jak dlouho. Hvězda jitřní dosvítí ti až do osvícení slunce. L. — se. Svíce se dosvítila, hörte auf zu leuchten, erlosch. L. — se čeho. Té jizby d. se nemožná, hinlänglich beleuchten. L. Také = svícením dosíci, durch |
Leuchten erwerben. Jg. — se do čeho,
kam. Us. Dosylací, Speditions-. Rk.
Dosylatel, e, m., Zusender, Verlader, Rk.,
Spediteur. Dosylatelství, n., Versendungs-, Spedi-
tionsgeschäft. Rk. Dosýlati co komu po kom: po poslu.
Vz Doslati. Dosypati, -sypám, -sypu, al, án, ání; do-
sýpati, dosypovati, dosýpávati, voll schütten; přestati sypati, aufhören zu schütten. — čeho. Dosypte mírky. Jg. — komu jak. Osel, kdy mu nad mírku dosypeš, bude bujnější. L. — komu = platiti, dávati, zahlen, geben. L. — komu čím, na koho = do- rážeti naň, zusetzen, schmähen: slovy. L., na Mor. — se komu. Dosypala se mu ho- dina (poslední). Kom. — se čeho, sypaje nabyti, durch Schütten (Verschwendung) sich zuziehen. Sypal jměním a dosypal se toho, že s mošnou chodí. L. Vz Sypati. Dosypka, y, f., die Zuschüttung, Zugabe.
L. Dosypkou = suto, vrchovatou, mit vollem Masse. L. Dosyt, u, m. Do dosytu se najísti, sich
satt essen. L. Dosyta, do syta, satt. 1). chleba se na-
jísti. Us. Vz Sytý. Dosytiti, il, cen, cení; dosycovati, vollends
sättigen. Jg. — koho čím. Rk. Dosytný, genügsam. Rk.
Došantati = šantaje dojíti. Ros.
Došedivěti, ěl, ění. — čím: starostmi.
Došek, šku, m., z doch, u, snopek. Hlinou
mazaný: kalenec, kalenice, kalený došek. Sp. Střecha, chalupa došky krytá. Nt. Vtípil se doškův trhati (nemaje co dobytku dáti). Vz stran přísloví: Chudoba, Č. Když došek vy- strojí, také jest pěkný. Sk. Ostatně vz Doch. Došenkovati, den Schank aufgeben. Jg.
Došeptati co komu, aufhören zu flüstern.
Us. — Došetřiti se, il, ení, domysliti se, erfor-
schen, ergründen. — se čeho. Měst. bož. — 2. Etwas erwirtschaften, zachovati. Doševcovati se čeho. Šm. Durch Schu-
sterei erwerben. Došiti, došiji, il, it, ití; došívati, fertig
nähen. — co. Dnes tu košili došiji. — co čím, jak. Došij tento rukáv dlouhým stehem dle předloženého vzorku. Doškář, e, m., Strohdecker. D.
Doškemrati se koho k čemu: k pre-
čítání knihy (= doprositi se, erbetteln, durch Bitten bewegen). Doškobrtati se kam (říká se o člověku
tlustém = dobatoliti se). Us na Mor. Brt. Doškový, Stroh-. D. střecha. D., Kom.
D. pivo (jako z došků = špatné). Doškrábati, -škrábám a škrábi; doškra-
bovati; doškrábnouti, nul n. bl, ut, utí; do- škrábávati, doškrabovávati, ganz abschaben. — co. Us. — se čeho, durch Schaben er-
langen: kusa chleba, několika grošův. Us. Doškrabek, bku, m., těsto naposled z díže
vyškrábané. Chléb z d-ků. Boč. Kratzteig. — D. poslední dítě.
Doškrabovací stroj, Feinkratzmaschine.
Techn. |
||
|
|||
Předchozí (287)  Strana:288  Další (289) |