Předchozí (288)  Strana:289  Další (290) |
|
|||
289
|
|||
|
|||
Doškrobiti, vz Škrobiti. Ros. Vollends
stärken. Doškrtiti, vz Škrtiti.
Doškvařiti, il, en, ení; doškvařovati, zu
Ende braten, backen. — co: máslo. Us. — komu (dohráti). — se čeho: krásných škvarkův (škvaře nabyti). Došlaky, pl., m., nástroj hospodářský.
Mus. IX. Došlapati, vz Šlapati.
Došlosť, i, f., dosažení, die Erlangung.
D. pokoje (dojití, dosažení). Br. — D. rozumu (dospělosť, die Reife). Br. Došlý = kdo došel, přišel, gekommen, ein-
gelaufen. Jg. Došlé zprávy. Kram. — D. = d. svého času, zralý, dospělý, dokonalý, reif, zeitig, vollkommen. Jg. D. dítě (dochodilé), dítě nedošlé (porod, plod nedošlý, nedospělý, roučí). V. Došlá léta. Nedošlé zrno. V. Ne- došlé jahody. — čeho. Sirotek let došlý, let nedošlý. Pr. měst.. Řd. — D. = kdo ně- čeho dosáhl. — D. = dosažený. Došlá víra. D. Došmatati se čeho, tastend finden, Lom., Šm., čím. Došmátrati = dohmatati, ertasten, er-
tappen. Zlob. Došmelcovati, z něm., cele rozpustiti,
zerlassen. Ros. Došpejliti, vollends speilern. Ros.
Došpendliti. — co: šaty, vollends heften.
Došpiniti. — co: košili. Vz Špiniti.
Došroubovati co, vollends schrauben. Jg.
Doštěkati se čeho. Vz Štěkati.
Doštěpina, y, f., tříska, ein Splitter. Hank.
Doštěpovati. — co: Sadař doštěpoval
zahradu. Zu Ende pfropfen. Jg. Doštípati. — co: dříví. Vz Štípati.
Doštrachati se čeho, kam, kommen.
Dostudovati, lépe: dostudovati.
Doštvati, štvaním unaviti. — koho =
jelena psy. — Jelen jest doštván, der Hirsch ist hallali. Šp. Došumařiti, il, ení, aufhören mit Musik
Gewerb zu treiben. Ros. Došustěti, ěl, ění, verrauschen. D.
Dotace, e, f., z lat., nadání, obdarování.
Vz Nadání. Ausstattung, Aussteuer, Dotation. Dotáčeti, vz Dotočiti.
Dotad, dotud, dotavad, dotavád, dotudž.
— D. = (o čase), až do toho času, tak dlouho,
potud, bis dahin, bis zu jener Zeit, so lange. Až d. V. Dotud vlk nosí, až samého ponesou. Prov., Mus. Dotud vlk vláčí, až ho také po- vlekou. Us. Dotud se dčbánkem pro vodu chodí, až mu se ucho utrhne. Jg. Budeš ty d. štěkati, až na se vlka z lesa vyštěkáš. Mnoho dotud (ještě) vody uteče. Jg. Počkej aspoň d., až přijde. Jel. Dokavadž zlato viádnouti bude, dotavad obec v dobrém způsobu a pokoji stane. V. — Vz Věta časová. — D. (o místě) = až do toho místa, bis hieher, zu dieser
. Stelle, zu diesem Orte. Až d. stavte. Us. Až d. v židovských knihách není. Ben.
Dotáhnouti (zastar. dotíhnouti), ul, ut,
utí, dotáhl, dotažen, ení; dotáhati, dotahovati, dotáhávati, dotahovávati = něco až někam tá- hnouti, bis zu einem gewissen Punkte hin- ziehen, spannen, dehnen; až do konce tá- hnouti, vollends ziehen; sám pracovati, selbst anziehen, das Beste machen; dolíčiti, beweisen; |
doplniti, ersetzen, ergänzen; toužiti, hledati,
worauf hinarbeiten, streben, suchen; na jisté místo dojíti, hinziehen, gehen, gelangen. Jg. — abs. Dnes tam nedotáhnou (nedojdou).
Us. Již dotáhal; dotáhal ubohý (má škodu). Jg. On musí také sám dotahovati (pracovati). Ros. — co. Již to dotahám; všecko dotáhl. Jg. Jinda deset píval a teď ledva osmou sklenici dotáhne, již se potácí. L. — čeho: d. tětivy. Chiron luku dotáhá. L. Každá šle- chetnosť má své miery d. a pak také jie ne- přetahovati. Št. — čím. Nebo poněvadž tě- mito hovádky (koňmi) nejvíce se dotahuje, sluší jim také při obroku více hověti. V. Nevím, dotáhnou-li tím (dokážou-li věc tím). Jg. Kdo neprohlídá a neotvírá očí, musí měšcem dotahovati. Prov., Pr. Vz Měšec. — co, čeho čím. On to písmem svatým (= z písma svatého) dotahuje (= dokazuje). Jg. Nekřesťanským obtížením sobě lichevnie úroky dotahoval. Nález 1457. Těmi zuby té kůže nedotáhneš. Prov., na Slov. Úřadem tobě svěřeným svých věcí sobě by dotahovati chtěl (hledati, toužiti). Mudr. — (co), kde. Ostatek dní v samotnosti dotáhati (žíti). L. — kam kdy. Celé vojsko ve třech dnech
tam dotáhlo. Jg. — co do kolika. Pluk do tisíce dotáhnouti. Us. — odkud kam kdy. Z Caban dotáhl nepřítel do Nobe před ve- čerem. Br. — co kam. Dotáhli se k To- vačovu. Vrat. Dotáhli ji (mrchu) až ke vsi. Er. P. 378. — co na co. On má také pra- covati a ne vše na dělníky na můj náklad dotahovati. Mus., IX. Dotahovací čáry, Ober- und Unterlinie
(beim Schreiben). Rk. Dotahovatel, e, m. Zieher bis zu Ende,
Vollzieher. Techn. Dotahovati, vz Dotáhnouti.
Dotaloupiti se = zdlouha dojíti mit
Noth gelangen. Ros. Dotancovati; dotančiti, il, en, ení; dotan-
covávatí, zu Ende tanzen. — se čeho čím, ertanzen. Přílišným tančením nemoci, smrti se dotančil. Dotápčti, vz Dotopiti.
Dotarabiti se = dojíti, mühsam wohin
gelangen. Us. Dotarasiti, il, en, ení, die Terasse fertigen.
Ros. Dotarmarčiti, il, en, ení, auströdem. Ros.
Dotaškařiti vz Taškařiti.
Dotavad, vz Dotad.
Dotaz, u, m., dotazování, doptávání, eine
An-, Nach-, Umfrage. Jg. Dejte na ten d. odpověď. Sych. Věc v dotazu jsoucí (eine fragliche Sache). Šm. S d-zem práva (nach Erkundigung bei Gerichte). D. Bez dotazu obce něco činiti. V. Aby směli voliti krále bez překážky a dotazu císařův. V. S mým dotazem a vědomím. Zlob. Útrpný d. (peinliche Frage. ). D. D. za udělení rady; d. na někoho vznésti. Nt. Dotázání, n., das Befragen. Vz Dotaz.
Dotázka, y, f., Frage, Anfrage; Inter-
pellation, Quästion. D-ku na někoho (na někom, Ottersd. ) učiniti. Kom., Apol., Br., Nz., Skl. Na dotázky někomu odpovídati. Pref. Přišla ke mně, přinesla truhlici a d-ku učinila, znám-li ji. Sved. 1570. |
||
|
|||
Předchozí (288)  Strana:289  Další (290) |