289

Doškrobiti, vz Škrobiti. Ros. Vollends
stärken.

Doškrtiti, vz Škrtiti.

Doškvařiti, il, en, ení; doškvařovati, zu
Ende braten, backen. — co: máslo. Us. —
komu (dohráti). — se čeho: krásných
škvarkův (škvaře nabyti).

Došlaky, pl., m., nástroj hospodářský.
Mus. IX.

Došlapati, vz Šlapati.

Došlosť, i, f., dosažení, die Erlangung.
D. pokoje (dojití, dosažení). Br. — D. rozumu
(dospělosť, die Reife). Br.

Došlý = kdo došel, přišel, gekommen, ein-
gelaufen. Jg. Došlé zprávy. Kram. — D. =
d. svého času, zralý, dospělý, dokonalý, reif,
zeitig, vollkommen. Jg. D. dítě (dochodilé),
dítě nedošlé (porod, plod nedošlý, nedospělý,
roučí). V. Došlá léta. Nedošlé zrno. V. Ne-
došlé jahody. — čeho. Sirotek let došlý,
let nedošlý. Pr. měst.. Řd. — D. = kdo ně-
čeho dosáhl. — D. = dosažený. Došlá víra. D.
Došmatati se čeho, tastend finden, Lom.,
Šm., čím.

Došmátrati = dohmatati, ertasten, er-
tappen. Zlob.

Došmelcovati, z něm., cele rozpustiti,
zerlassen. Ros.

Došpejliti, vollends speilern. Ros.

Došpendliti. — co: šaty, vollends heften.

Došpiniti. — co: košili. Vz Špiniti.

Došroubovati co, vollends schrauben. Jg.

Doštěkati se čeho. Vz Štěkati.

Doštěpina, y, f., tříska, ein Splitter. Hank.

Doštěpovati. — co: Sadař doštěpoval
zahradu. Zu Ende pfropfen. Jg.

Doštípati. — co: dříví. Vz Štípati.

Doštrachati se čeho, kam, kommen.

Dostudovati, lépe: dostudovati.

Doštvati, štvaním unaviti. — koho =
jelena psy. — Jelen jest doštván, der Hirsch
ist hallali. Šp.

Došumařiti, il, ení, aufhören mit Musik
Gewerb zu treiben. Ros.

Došustěti, ěl, ění, verrauschen. D.

Dotace, e, f., z lat., nadání, obdarování.
Vz Nadání. Ausstattung, Aussteuer, Dotation.

Dotáčeti, vz Dotočiti.

Dotad, dotud, dotavad, dotavád, dotudž.

— D. = (o čase), až do toho času, tak dlouho,
potud, bis dahin, bis zu jener Zeit, so lange.
Až d. V. Dotud vlk nosí, až samého ponesou.
Prov., Mus. Dotud vlk vláčí, až ho také po-
vlekou. Us. Dotud se dčbánkem pro vodu chodí,
až mu se ucho utrhne. Jg. Budeš ty d. štěkati,
až na se vlka z lesa vyštěkáš. Mnoho dotud
(ještě) vody uteče. Jg. Počkej aspoň d., až
přijde. Jel. Dokavadž zlato viádnouti bude,
dotavad obec v dobrém způsobu a pokoji
stane. V. — Vz Věta časová. — D. (o místě)

= až do toho místa, bis hieher, zu dieser
. Stelle, zu diesem Orte. Až d. stavte. Us. Až

d. v židovských knihách není. Ben.

Dotáhnouti (zastar. dotíhnouti), ul, ut,
utí, dotáhl, dotažen, ení; dotáhati, dotahovati,
dotáhávati, dotahovávati = něco až někam tá-
hnouti, bis zu einem gewissen Punkte hin-
ziehen, spannen, dehnen; až do konce tá-
hnouti, vollends ziehen; sám pracovati, selbst
anziehen, das Beste machen; dolíčiti, beweisen;

doplniti, ersetzen, ergänzen; toužiti, hledati,
worauf hinarbeiten, streben, suchen; na jisté
místo dojíti, hinziehen, gehen, gelangen. Jg.

— abs. Dnes tam nedotáhnou (nedojdou).
Us. Již dotáhal; dotáhal ubohý (má škodu).
Jg. On musí také sám dotahovati (pracovati).
Ros. — co. Již to dotahám; všecko dotáhl.
Jg. Jinda deset píval a teď ledva osmou
sklenici dotáhne, již se potácí. L. — čeho:
d. tětivy. Chiron luku dotáhá. L. Každá šle-
chetnosť má své miery d. a pak také jie ne-
přetahovati. Št. — čím. Nebo poněvadž tě-
mito hovádky (koňmi) nejvíce se dotahuje,
sluší jim také při obroku více hověti. V.
Nevím, dotáhnou-li tím (dokážou-li věc tím).
Jg. Kdo neprohlídá a neotvírá očí, musí
měšcem dotahovati. Prov., Pr. Vz Měšec. —
co, čeho čím. On to písmem svatým (=
z písma svatého) dotahuje (= dokazuje). Jg.
Nekřesťanským obtížením sobě lichevnie úroky
dotahoval. Nález 1457. Těmi zuby té kůže
nedotáhneš. Prov., na Slov. Úřadem tobě
svěřeným svých věcí sobě by dotahovati
chtěl (hledati, toužiti). Mudr. — (co), kde.
Ostatek dní v samotnosti dotáhati (žíti). L.

— kam kdy. Celé vojsko ve třech dnech
tam dotáhlo. Jg. — co do kolika. Pluk do
tisíce dotáhnouti. Us. — odkud kam kdy.
Z Caban dotáhl nepřítel do Nobe před ve-
čerem. Br. — co kam. Dotáhli se k To-
vačovu. Vrat. Dotáhli ji (mrchu) až ke vsi.
Er. P. 378. — co na co. On má také pra-
covati a ne vše na dělníky na můj náklad
dotahovati. Mus., IX.

Dotahovací čáry, Ober- und Unterlinie
(beim Schreiben). Rk.

Dotahovatel, e, m. Zieher bis zu Ende,
Vollzieher. Techn.

Dotahovati, vz Dotáhnouti.

Dotaloupiti se = zdlouha dojíti mit
Noth gelangen. Ros.

Dotancovati; dotančiti, il, en, ení; dotan-
covávatí, zu Ende tanzen. — se čeho čím,
ertanzen. Přílišným tančením nemoci, smrti
se dotančil.

Dotápčti, vz Dotopiti.

Dotarabiti se = dojíti, mühsam wohin
gelangen. Us.

Dotarasiti, il, en, ení, die Terasse fertigen.
Ros.

Dotarmarčiti, il, en, ení, auströdem. Ros.

Dotaškařiti vz Taškařiti.

Dotavad, vz Dotad.

Dotaz, u, m., dotazování, doptávání, eine
An-, Nach-, Umfrage. Jg. Dejte na ten d.
odpověď. Sych. Věc v dotazu jsoucí (eine
fragliche Sache). Šm. S d-zem práva (nach
Erkundigung bei Gerichte). D. Bez dotazu
obce něco činiti. V. Aby směli voliti krále
bez překážky a dotazu císařův. V. S mým
dotazem a vědomím. Zlob. Útrpný d. (peinliche
Frage. ). D. D. za udělení rady; d. na někoho
vznésti. Nt.

Dotázání, n., das Befragen. Vz Dotaz.

Dotázka, y, f., Frage, Anfrage; Inter-
pellation, Quästion. D-ku na někoho (na
někom, Ottersd. ) učiniti. Kom., Apol., Br.,
Nz., Skl. Na dotázky někomu odpovídati.
Pref. Přišla ke mně, přinesla truhlici a d-ku
učinila, znám-li ji. Sved. 1570.