290

Dotazný, Frag-. D. úřad. Jg. Vz Dotazovna.
D. dopis, Erkundigungsschreiben.

Dotazovací, Anfrage-. D. list, Quästions-
schreiben.

Dotazovati se; dotázati se, dotáži se, al,
ání; dotazovati, doptávati se, fragen, befragen,
nachfragen, zu Rede stellen. Jg. — se čeho.
Neboť jsem se dotázal rozkazův tvých. Br.
Rozumu se dotazovati. Us. Dotázal jsem se
zázrakův tvých. Br. — se koho nač, oč.
Dotazovali se nás na slova písničky. Br.
Dotazoval se ho na všecky věci nebo o všech
věcech. Ros. — J. tr. — se na kom o čem.
Dotazuje se na mně o budoucích věcech. Br.

— J. tr., Er. — se čeho na kom. D. se
budoucnosti na věštcích. Br. — J. tr. — se
koho čím. Přísnými slovy se ho dotazoval.
Har. — adv. D. se někoho pilně, přísně,
právně (ohledávati pravdy, práv-li či křivd
kdo jest). V., Us.

Dotazovna, y. f., dotazný úřad. Plk. Das
Fragamt, Anfrage -Kanzlei, -Anstalt, -Bureau.
Rk. —

Dotčení, n. Anrührung. V. — D., zmínění
Erwähnung. Jg.

Dotčený = dotknutý, 1. = čeho se kdo
dotkl, berührt; 2. = na hoře řečený. D. Svrchu
dotčený (oznámený, pravený), obgesagt, ober-
wähnt, obberührt. Jg.

Dotčitý = dotčený, berührt. — D., stýkající
se, sousední. Aqu.

Dotéci, doteku (zastar. dotěku), tekl, čení;
dotékati, dotíkati, dotékávati, dotíkávati =
vytékati, dobíhati, zu Ende fliessen, laufen;
sléditi, dojíti, nachspüren Jg. — abs. Dotéká
čas, hodina. Nech ať doteče. Ta voda za den
sem doteče. Jg. — čeho. Příčiny něčeho do-
téci (dojíti, najíti ji). Jg. Sytý vody doteče
(najde ji. Bohatý snando více nabývá). Jg.

— čeho po čem. Klubka dotýkám po niti.
Jg. — čím. Tiemto jaz mužom poleku, kdežto
mocú nedotekú. Dal.

Dotečka, y, f., v mth., Cotangente. Nz.
Dotečnosť, i, f., Dreistigkeit. Rk:

1. Dotečný, dreist, kühn. Rk. —

2. Dotečný. D. čára — dotečka.
Dotek, tku, m., dotknutí, důtka. Berührung.

Krok.

Dotenčiti, il. en, ení, vollends dünn machen.
Us. -

Dotěra, y, f., zudringlicher Mensch.

Dotěrnosť, i, f., Zudringlichkeit.

Dotěrný, dotíravý. D. člověk. Sych., Č.
Zudringlich.

Dotesati, dotesávati, dotesovati, dotesová-
vati. — co, völlig behauen. — se čeho,
durchs Hauen, Zimmern zu etwas gelangen.

Dotěthati se = dopaťhati se, mühsam
gelangen. Us.

Dotěžovati si = přitěžovati si. Šm. Vz
Dotížiti.

Dotínati, vz Dotnouti.

Dotinek, nku, m. = dotětí, das Nieder-
hauen; 2. úštipek, Stichelwort, Hieb. L.

Dotírati, vz Dotříti.

Dotíravec, vce, m., ein Zudringlicher.

Dotíravosť, i, f., Zudringlichkeit. D.

Dotiravý, doskočný, dotěrný, zudringlich.

Dotisk, u, m., dotisknutí, der völlige

Abdruck. Jg. — D., utisknutí, die Unter-,
Niederdrückung. Jg. — D., donucení, der
Zwang. Jg. — D., der Nachdruck. D. — D.
Eindruck. Jg.

Dotisknouti, nul a ski, ut, utí; dotiskati,
dotiskovati, dotiskávati, dotiskovávati = do-
konce tisknouti, vollends drücken, abdrucken;
dohubiti, niederdrücken; donutiti, zwingen,
treiben; dotírati, warm machen, zusetzen;
obořiti se, anfallen, anrennen, angreifen; se
= vedrati se, sich eindrängen. Jg. — co:
knihu. Ros. Já to už dotisknu. Us. — koho.
Strach a bázeň nás dotiská (domořuje). L.
— koho čím (k čemu): nouzí (= domo-
řovati), prosbami k jídlu (nutiti). L. — komu.
Matka mu dotiskla (naň naléhala) a bíti ho
chtěla. L. — na koho (= obořiti se). Jak
na nepřítele dotisknouti mají. V. — na koho
čím. Na mne dotiskují řečmi mistři. Jel. —
čeho na kom. Nedotiskej nic na pánu úporně
(nevynucuj). L. — se kam. Nemohl se do
dveří d. (vedrati). L. — se čeho: úřadu. L.

Dotíti, doťati, dotnu, dotni, dotna, doťal,
doťat, dotětí; dotínati, dotínávati, vollends
abhauen; zabiti, vollends tödten. Jg. — co:
strom, ratolesť. Jg. — komu (udeřiti ho do ži-
vého, durchgerben; šňupky dávati, sticheln.
Jg. ). — komu za co. Doťal mu za tu svévolu
(dobral mu do živého). L. — komu čím.
Tak si jazyky dotínaly obě (šňupky si dávaly).
L. — koho včem. V běhu nepřítele doťato.
L. — kam. Dotni do toho suku. L.

Dotížiti, il, en, ení; dotěžovati = tíže,
břemene přidati, erschweren. Sám sobě do-
téžuješ. Tom. Kempt. (1843).

1. Dotkati, dotýkati = toužeji zatkati,
zatkávání končiti, zupfropfen. — co. Dotkám
toliko dvě lahvice. L. — čeho. Dotkej břicha
(jez). L. — se kam = dotisknouti, sich wohin
durchdrängen. L.

2. Dotkati, dotkávati, tkání dokončiti, zu
Ende weben. — co: plátno. V. — se čeho,
tkáním nabyti, durch Weben erwerben. Jg.

Dotknouti, dotknu, dotkni, dotkna (ouc),
ul, ut, utí a (zastar. dotéci, dotýci, doteku
a dotýči), dotkl, dotekl, (dotek, kši, kše),
dotčen, dotčení; dotýkati, dotýkávati, doty-
kovati. Dotče (zastav. = dotekl). D. (se) =
lehce o něco zavaditi, leicht berühren, an-
rühren; okusiti, berühren, kosten, schmecken;
pomáhati, pracovati o něčem, behilflich dabei
sein; sich befassen; krátce se zmíniti, erwähnen,
bemerken; viniti, obžalovati, belangen, an-
klagen; dorážeti, nahe treten, sticheln; treffen;
táhnouti se, vztahovati se, angehen, betreffen,
bekümmern; angrenzen, hraničiti. Jg. —
co. Krátce tvé hospodářství dotýkám (o něm
se zmiňuji). Lom. Dotkl se jej, šp. m.: dotkl
se ho (gt. ). Říkáme: Dotkl se stolu, ne:
dotkl se stůl. Kv. — (se) čeho. Chvála jeho
oblakův by se dotýkala. V. Uši jim dolů
visí, až země dotýkají. Pref. Jakž sě ten
rytieř očí dotče. St. skl. Dotknu-li se jen
roucha jeho, budu uzdravena. Br. Dotekl se
úst mých. Br. Ruka boží se ho dotkla. Ničeho
se ani nedotknouti. D. Když se nepřítel do-
tekl země. Br. Dvojího toliko dotknu. Kom.
Něčí cti se dotknouti. Dotkni hor. Kat. 1913.
D. se neduživého miesta, Št. N. 308. — D.
se něčeho (fühlen; okoušeti; pomáhati pra-