291

covati). Jg. — Tebe se dotýče (= tobě při-
náleží, k tobě se táhne, das geht dich an).
Tu věci obecného dobrého všie země sie
dotýčí. Arch. I. 46., V. Aby ten, jehož se
dotýče a ježto rady potřebuje. V. O věc,
kteráž se tebe nedotýče, nevaď se. Br. Co
se mne dotýče, nemohu jinak mluviti. Br.
Dotýká se tu hrdla. Co se dotýká prvního.
Nedotýče se mne. V. Tebe se tu nic nedo-
týká. Jg. Vsi se dotýkají (hraničí). Jeden
kraj dotýká se druhého. Krom že z jedné
strany Afriky dotýká. V. Čechy se dotýkají
země Saské. Domové se sebe dotýkají. V.

— Jel., L. — D. čeho = zmínku o něčem
učiniti. Bart. IV. 4. — (se) čeho čím.
D. se něčeho rukama, ' V., slovy (láti, dotí-
rati), V., mečem (raniti). Jg. D. se někoho
krví (býti příbuzným). Jg. Někoho příbuzností
se d. Br. D. se něčeho prstem, Ros., řečí.
Er. Nedotýkej se slovy cizí cti. Jd. D. se
koho spisem. J. tr. Krátkými slovy se něčeho
d. V. Nedávej se s ním v hanění, aniž ho čím
dotýkej. Hlas. Otce haněním dotýkal. Jel.
Některými slovy i tvé dotkl osoby. Solf. D.
se řečí něčího srdce. Háj. — (koho) čím
(viniti): zlodějstvím, Pr. měst., krádeží, ha-
něním. Jel. Kdež Voleckého lotrem dotýkáš.
Arch. I. 80. Bude-li kdo slovy dotýkati. Jir.
dh. — (se) o čem. Něco krátce o tom dotknu.
Byl. Poněvadž se o těch divech nic nedotýče.
Br. Dotkneme tuto o ženách. Plk. O tom do-
týká (praví). Plác. — V. — kde o čem.
Ačkoliv v knihách o pobožnosti běžně se
dotýká. V. Poněvadž se o těch divích ani
v předcházející knize, ani od J. Flavia nic
nedotýče. Br. O nichž při druhé ctnosti historie
dotknuto. Koc. — na koho. Nařídil, aby na
nevinné nedotýkal (nedorážel, nenaléhal,
einem nahe treten). Schön., Jd. — koho na
čem (čím). Bližního na cti dotýkal (slovy
potupnými. Pr. měst. ). Syr. Koho na pocti-
vosti, na dobré pověsti dotýkati. V. — Plk.,
Th., Jd. — koho kde: u soudu (= viniti).
Šm. — (se) čeho kde: v řeči. V psaní do-
týká dvou osob. Rok. V tom každý dotknouti
může rozumu svého, byť i písmo nebylo
(= může s rozumem se poraditi). L. Přímka
dotýká se křivky v jednom bodu. Šp. — se
čeho jak. Bez trestu mé cti se dotkl. Ml.
Dopustil, aby mne bez viny před otcem mým
dotýkal. V. — se koho čím proč (z čeho).
Bůh dotýká se nás časnou bídou z nakloněné
k nám otcovské vůle své. Kom. — se o koho.
Co se dotýče o kněze Tobiáše. Let. — s adv.
D. se čeho, koho krátce, sumovně, štiplavě,
nenáležitě, V., hanlivě.

Dotknutelnosť, i, f. Jg. Betastbarkeit;
Antastbarkeit.

Dotknutelný, dotknut býti mohoucí, be-
tastbar; antastbar. Rk.

Dotknutí, n. Berührung. Napomenul je
pod d-tím, mit dem Beisatze. Akt. Ferd.

Dotlačiti, il, en, ení; dotlačovati, dotla-
čívati, dotlačívávati, dotlačovávati, vollends
drücken, niederdrücken; pomoci, helfen. Jg.

— co. Já to dotlačím. Ros., V. — co kam:
vůz do stodoly atd. — na koho, do někoho
= doléhati naň. D. — se. Ta kniha se do-
tlačuje. Jg. — se čeho (koho), tlačením
někam se dostati, sich wohin durchdrängen,

něčeho nabyti, erringen. Jg. D. se pohodlného
místa, Jg., zpovědlnice, svého pána. Us. —
kam: do kostela, na hřbitov atd.

Dotlachati, přestati tlachati, aufhören zu
plaudern.

Dotlíti, dotleti, tlím, el, ení; dotlívati —
bis wohin glimmen; tlením shasnouti, umříti,
an der Schwindsucht sterben. Ros.

Dotlouci, -tluku, tloukl, tlučen, ení. Vz
Tlouci. Dotloukati, dotloukávati, dotlukovati
= tlouci na drobno, vollends zerschlagen;
dobiti, vollends todt schlagen. Jg. — co,
koho: koly, Ros.; krávu. Us. — co čím:
sekerou. — komu čím (= hodně zbíti).
Pěstí mu dotloukl. L. — na koho (slovy
ho stíhati, mit Worten zusetzen). D. na pro-
tivníky. Mus. — se. Nemohl se dotlouci (do
domu). R, — se kam. Dotloukl se do po-
koje. Us. Dotloukl se až do Prahy (došel
bídně). Jg. — se čeho, koho. Nemohu se
peněz dotlouci (dostati je). Ms. 1582. Není
možno se ho dotlouci (tlučením ho zbuditi,
wecken). Jg.

Dotlumočiti, vollends dolmetschen. Ros.

Dotnouti, šp. m. dotiti.

Dotočiti, il, en, ení; dotáčeti, el, en, ení;
dotočovati, dotáčívati, dotočovávati — co.
Již jsem ten sud dotočil (vollends abzapfen).
Jg. — co kde, odkud. Již v tom sudu všecko
dotáčí, Ros. n.: z toho sudu. Jg. — čeho:
díla soustružnického, toče zaokrouhliti, fertig
drechseln. Dotočil koule. Pass. — se čeho:
koule. L., T. — se kam čím (toče se dojíti,
taumelnd kommen). Dotočil se ten piják
velkým štěstím domů. L.

Dotok, u, m. = přestání tokati. Šp. Vz
Dotokati. — D., dotečení, das Hinfliessen, der
Fluss. Bhm.

Dotokati, přestati tokati. Zu balzen auf-
hören. Ros.

Dotonouti, vz Tonouti.

Dotopiti, il, en, ení; dotopovati, dotopí-
vati, dotopovávati, vollends. heizen. — komu.
Pán sám si dotopil. Us. — čeho. Nelze těch
kamen d. = docela vyhříti, erheizen. Sych. —
— se čeho. Přece jsem se těch kamen, toho
pokoje dotopil. Us. — čím: uhlím. Us. —
koho: Topili ho, až ho dotopili (zcela uto-
piti, ganz versenken, untertauchen. ) Jg.

Dotoulati se, přestati se toulati, aufhören
herum zugehen. Ros.

Dotouliti, vollends biegen, krümmen. Ros.

Dotoužiti se čeho, aufhören sich zu
sehnen. Ros.

Dotovaryšovati, aufhören Geselle, Gesell-
schafter zu sein. Ros.

Dotrápiti, vz Trápiti.

Dotřásti, -třesu, ásl, esen, esení, dotřásati,
abschütteln, — co: ořechy. — čím: rukama,
tyčkami. Us.

Dotratiti, vz Tratiti = celé utratiti, ver-
schwenden. — co. Ostatek dotratí táhna přes
moc. Št.

Dotráviti, il, en, ení, verdauen. Zkažený
žaludek jídel nedotravuje. Us. - koho. Hlad
a útisk ho dotrávil (dohubil). L.

Dotřepati, dotřepávati, zu schütteln,
schwingen aufhören. — se čeho. Kohout
smrti se dotřepal. Jg. — se čím kam. Do-
třepal se křídloma na strom (doletěl). L. —