292

Vrána (postřelená) dotřepala se do hájku.
Er. P. 397.

Dotřepetati, verzappeln. D.

Dotřepiti, vz Třepiti. Vollends fasern.

Dotřesknouti, knul a kl, ut, utí, dotřískati,
vollends zerschlagen. — co: Dotřeskni ten
hrnec. Jg.

Dotřeštěti, ěl, ění = přestati třeštěti,
blázniti, aufhören zu narren, Us.; třeště do-
jíti. Měst. bož.

Dotřeštiti = potřeštiti, vollends zum
Narren machen. Ten to d-štil. Jg.

Dotrhnouti, ul, ut, utí; dotrhu (zastar. ),
dotrhl, žen, ení; dotrhati, dotrhovati, dotrhá-
vati, dotrhovávati, zu Ende reissen; doraziti
koho, ihm den Rest geben; někam dojíti,
bis wohin kommen; se = vollends reissen;
opiti se z úplna, sich vollends betrinken. Jg.

— co, koho: kabát, šat; rybu (úplně usmrtiti).
Us. To ho dotrhlo (dodalo mu, že umřel).
Jg. — kam. Dotrhli (došli) až do Prahy.
Us. — se čím. Kořalkou se dotrhl (opiv se
již dříve pivem). Us. — se na čem. Na víně
se teprv dotrhli (dopili). Sych. — na co, na
koho. Přece naň jednou čert dotrhl (utržil si,
ist angelaufen). Us. Však on naň čert také
jednou dotrhne. Us.

Dotřískati, vz Dotřesknouti.

Dotříti, -tru, tři, tra (ouc), třel, en, ení;
dotírati, dotírávati = zdrobiti, vollends zer-
reiben; dorážeti, losgehen, anfallen, andrin-
gen; vpadnouti, eindringen; doléhati na koho,
mit Worten zusetzen, sticheln; naléhati, auf
etwas dringen. Jg. — co: křen, barvu. Ros.

— ke komu. Zvíře dotřelo (přišlo) blízko
k němu. Cyr. — se ke komu. Troj. — na
co, na koho, čím, s čím. D. na někoho
modlitbami, Kom., jízlivými slovy, Sych.,
s vojskem, mečem. Pláč. Prudce naň dotírá.
Kom. D. na nepřítele. Br. Na čerta by dotřel
(dorazil. O opovážlivě smělých). Pk. Jezdec
na pěšího doráží. Ml. S nimi na nepřítele
dotřel. V. Na odpověď dotírati, Kom., na
hříchy (žehrati, láti). Jg. — komu = tüchtig
zusetzen, dojati dobře do živého. L. —
komu čím: slovy == domlouvati. Ros. —
proti komu. Proti nepřátelům udatně do-
tírá. Peyt. — koho = dohubiti, Jg., dobiti.
L. — se na koho: na nepřítele. Zlob. —
se čeho, náležitě vytříti, rein reiben, scheuern;
třením dosíci, sich hinzudrängen, mit Gewalt
erlangen. Jg. D. se úřadu, se očí (tak že
konečně vidíš), stolu (tak že je konečně čist).
Us., D. D. se voza, Alx., se knížete (ke knížeti).
Sych. — se čeho kudy. Po křivých cestách
úřadu se dotřel. — se kam, dotlačiti se,
wohin dringen, Jg.: do pokoje, do spolku. Us.

Dotřízlivěti, vollends nüchtern werden.
D-věl přes noc. Jg.

Dotřízliviti, il, en, ení, dotřízviti, nüch-
tern machen. Jg.

Dotrknouti, vz Trknouti.

Dotroliti, il, en, ení, -lovati, vollends aus-
reiben. Jg.

Dotroubiti, -trub, il, en, ení; dotrubo-
vati, dotroubívati, dotrubovávati, aufhören
zu blasen. — komu. Již mu dotroubili. Vz
stran přísloví: Smrť. Č.

Dotrousiti, vz Trousiti. Zu Ende streuen.

Dotrpčeti, el, ení, ganz herbe werden. Ros.
Dotrpčiti, il, en, ení, ganz herbe machen.

— co. Jg.

Dotrpěti, ěl, ení, ausleiden. Ros.

Dotrucovati, aufhören zu trotzen. — se
čeho. Ros.

Dotruhlařiti, aufhören Tischler zu sein. Jg.

Dotruchliti, vz Truchliti.

Dotrvalý = dozralý. D. oves. 1817.

Dotrvati, dotrvávati = do konce vytrvati,
dočekati, ausdauern, aushalten bis zu Ende;
dožiti, erleben; dočkati se, erharren, erhalten.
Jg. — abs. Ne ten, kdo počal, ale kdo dotrval,
korunu odnese. L. — s kým. Jižť já tu
s Vámi dotrvám. Ros. — čeho = dočkati.
Nedotrvá třetího dne. Ros. — jak dlouho.
Nedotrvá do třetího dne, do rána. Ros. —
se čeho = dočkati se. V.

Dotrýzniti, vz Trýzniti.

Dotržiti, il, en, ení. — co. Koně dotrženi
a koupeni nejsú, 1569., erhandeln. — se čeho:
tržením nabyti, durch Kauf und Verkauf er-
werben: bohatství.

Dotržný = smělý, doskočný. Čes. Včel.
II. 174.

Dotučiti, il, en, ení; dotučniti, il, ěn, ění,
vollends fett mästen. — se čeho čím: vepře
hrachem. Ten se brambory nedotuční.

Dotud, vz Dotad, Dotud, až potud (vz
Zločin). Lb.

Dotupiti, vz Tupiti. Vollends stumpf
machen, tadeln.

Dotužiti, vz Tužiti. Völlig fest machen. Jg.

Dotvrditi, il, zen, zení; dotvrzovati, do-
tvrdívati, dotvrzovávati, völlig hart machen,
befestigen; dojistiti, bestätigen, erhärten. Jg.

— čeho čím: přísahou, svědky, V., slova
skutkem, Us., podstatnými příklady. Eus. —
se v čem: v řemesle. Šm.

Dotvrdnouti, vz Tvrdnouti. Völlig hart
werden. Ros.

Dotvrzení, n. Vz Dotvrditi.

Dotvrzný, dotvrzující, erhärtend, vollends
bestätigend. Rk.

Dotyčiti, il, en, ení, dotyčovati. — co:
vinici, ausstängeln. Us.

Dotyčně, dotýčně, betreffend, beziehungs-
weise, bezüglich. D. té věci, germ., lépe:
v příčině té věci. Jv. Jak se choval d. zá-
ležitosti holštýnské? — lépe: v záležitosti
holšt. Bs. V zákoně trestním, d. v kapitole
páté se nařizuje atd. Lépe: jmenovitě, —
Slovo „bezüglich" překládá se rozličně:
pokud se dotyce, dle případností, v příčině,
se strany, hledíce, vzhledem k čemu, po
s lokalem, atd. Šb., Rk., Brt., Bž.

Dotyčný, Berührungs-. D. plocha, hrana,
kruh, bod., Nz. D. linie, cotangens. Sedl. —
Dotyčné spisy, bezügliche Schriften, lépe:
spisy k něčemu se táhnoucí, vztahující, hledící,
něčeho se týkající aneb vůbec: spisy. Šb., Š.
a Ž., D. Ve smyslu „den es betrifft", lépe
tedy: jehož se týče, jemuž náleží, ten který,
stranou toho, příslušný; co do toho jenž..
(Prk. ); 2. ve smyslu: der erwähnte, genannte"',
lépe: jmenovaný, svrchu řečený, dotčený
a p. Os. Vz Dotčený.

Dotýkaný, berührt, Us.; fühlbar, sinnlich.
L. Ten růženec jest d. (svěcený dotknutím
něčeho svatého, ku př. ostatku božího), an-