294

Douštěnka, y, f., cleonia, rostl. Rostl.

Douti, duji, duj, duje (íc), dul, dut, dutí;
dunouti, dunu, ul, utí. Vz Bíti. D. =
dmýchati, hauchen, blasen; nadýmati, etwas
aufblasen. Jg. — abs. Vítr duje. Dujte bujní
větři. Č. — kam (nač, v co, do čeho).
Aby vítr do světnice nedul. Tkadl. Vítr naň
dul (dmýchal). L. Dmýchal jsem na to. V.
Vítr dul v plachty, do plachet, L., v uši.
Já. — koho = popuzovati. L. — se = na-
dýmati se, aufwallen, aufschwellen, sich auf-
blähen; pyšněti se, sich aufblasen, sich hoch
brüsten. Jg. Voda, moře se dme. Dul se (na-
dýmal se pýchou). Jg. — se čím. Řeckými
slovy se douti (bobtěti, bubřeti). D. — se
komu čím. Pýchou prsa se mu dují (dmou).
Us. — se proč. Duje se pro nové důsto-
jenství. Sych.

Doutlivka, y, f., vz Doutnavka.

Doutlý = dutý, doupnatý, vyhnilý (strom)
hohl. Na Želivsku. Sř.

Doutnák, u, m., provázek k zapalování
děl, die Lunte. Štěpánek.

Doutnati (u některých: doutněti, 3. pl.
-ějí, ěl, ění), doutnávati, tlíti, glimmen, dampfen.
Jg. — abs. Uhel hoří n. doutná. — kde.
Ve vrchu oheň doutná. Kram. Doutná jiskra
lásky v srdci. Nej. Doutná v něm a strach
mám, jest-li to vypukne. Sych. Na spále-
ništi, pod popelem, mezi zdmi pořád ještě
doutná. Us.

Doutnatý, doupnatý, dutý, hohl. Us.

Doutnavka, y, f., dříví prachnivé, Glimm-
holz; d. shnilé, které v noci svítí. Us.

Doutník, u, m., cigarro. Na Mor. smotek.
Mřk. Eine Zigarre.

Douzliti, il, en, ení, douzlovati, vollends
knüpfen. Jg.

Doužek = doušek (při pití). Us. u Jindř.
Hradce. Šr. — 2. Stäbchen. Vz Duha.

Doužkování (das Irisiren) jest objevo-
vání-se kroužkův duhových barev na povrchu
bílých kristalův n. štěpných kusův. Bř.

Dovábiti, il, en, ení. — se čeho, wirklich
herbeilocken. Jg.

Dováděti, ěl, ční, dovádívati = Muth-
willen treiben, muthwillige Possen treiben,
schäckern, poltem. — abs. Ten chlapec pořád
dovádí. Nedováděj. Mladí lidé rádi dovádějí.
— kde s kým: ve škole, na ulici atd. —
na koho — hubovati, zanken. Toms., Rk.

Dovaditi se něčeho, vádou dostati, er-
zanken. — Jg.

Dovádivosť, i, f. Neigung z. Schäckern. Jg.

Dovádivý chlapec, muthwillig, leichtfertig.
Puch.

Dovadnouti, verwelken. Us.

Dovaha, y, f., náležitá váha, volles Ge-
wicht. Jg.

Dováhati se čeho. Tak si u ní spočí-
vali, večera se dováhali. Sš. mor. P. 420. Vz
Váhati.

Doválčiti, vz Dováleti, 2. Ros.

1. Dováleti. — co: těsto. Pekař doválel
chléb, auskneten. Ros. — se čeho. D. se
těsta. Us. — Vz Dovaliti.

2. Dováleti, el, ení = doválčiti, aufhören
zu kriegen. — se čeho = válením, válkou
nabyti, erkämpfen. Jg.

Dovalchovati co, vollends walken. Ros.

Dovaliti, il, en, ení; dováleti, el, en, ení;
dovalovati, bis wohin wälzen; sbourati, nieder-
reissen. Jg. — co. Již tam ten kámen dovalil.
Us. — čeho: zdi (v obec. mluvě: zeď). Jg.
— koho = dotlouci. — koho čím kam.
Dovalil ho palicí v leb. L. — se. Dovalila
se zeď (sřítila se, stürzte zusammen). — Do-
váleti se čeho kde = ležením něčeho do-
síci. Doválel se v hospodě (na peci) bídy
a nouze. Jg., Us. — D. se kam (k čemu,
nač, do čeho). Us.

Dovandrovati, vz Vandrovati.

Dovanouti, vz Vanouti.

Dovar, u, m., dovaření, das Garkochen. L.

Dovařiti, il, en, ení, dovařovati, gar-
kochen, sieden. — co: maso, hrách, pivo.
Us. — čeho. Dovaří klasův plných milé
léto, bringt zur Reife. L. Dovařil svých zá-
myslův. L. — se kde. Kaše se v hrnku již
dovařila, wurde gar. Us. — se (čeho kde):
hrachu v hrnku; hanby (utržiti, durch Ränke
sich zuziehen). Jg.

Dováti, vz Dovíti, 2.

Dovážeč, e, m. D. zboží. Der Waaren-
einführer. Trest. zák.

Dovažek, žku, n., přídavek na dovážení.
Die Zuwage. Us.

Dovážení, n., vz Dovoz.

Dovážeti, vz Dovézti.

Dovážiti, il, en, ení; dovažovati, dováží-
vati, dovažovávati, vollends abwägen, aus-
schöpfen; spravedlivou váhu dáti, volles Ge-
wicht geben; všecko nasaditi, alles Uibrige
daran wagen; svou váhu míti, voll wiegen.
Jg. — abs. Krade, kdo nedovažuje. Jg. Umí
hezky dovažovati (píti). Ros. Ten dukát do-
važuje (má náležitou váhu). Ros. — co: vlnu;
vodu. — co z čeho. Dovážili vodu ze stud-
nice. — čeho (= všecko nasaditi). Kdo již
tak mnoho odvážil, dovaž i ostatku. L. Do-
vážil dveří (vypáčil). L. — koho (= býti
komu rovným, ihm gleich kommen). Virgil
zajisté dovažuje Homera, L. — se čeho (do-
jíti váhy čeho). Dovážil se zlata (nescházelo
mu. ). L.

Dovážka, y, f. D. zboží, Zufuhr; Trans-
port. Trest. zák.

Dovážný, vollwichtig. D. svědek. Nt.

Dovčelařiti, il, ení, aufhören Biener zu
sein. Jg.

Dovečeřeti, el, ení, das Nachtmal endigen.
Us. -

Dovědač, e, m. Ausforscher, Nachfrager.

Dovedení, í, n., das Hinführen. D. koho
domů. Us. D. ku konci (= dokonání). V. —
D. čeho čím, d. práva, Bewährung eines
Rechtes. Vz Dovésti. — Dovedenie nálezu,
vz Vš. 82. —84.

Dověděti se, -vím, ědí, věděl, dění; do-
vídati se, dovídávati. se. V již. Cech.: zdo-
vědít, Kts., jinde: dozvědít, Bž., na Plaště
a Plzeňště: dovědět' se, Prk., na Moravě
zdověděť se. Brt. D. se = nabyti vědo-
mosti, erfahren, vernehmen; doptávati se, bá-
dati, nachforschen, nachfragen. Jg. — abs. Jak
se máteř dověděla. Er. P. 487. Jak se do-
vím, budete-li doma, či ne? Us. Nemohl se
nikdo d., kde hoří. — co. Dověděl-lis se
něco tajného, nerozhlašuj. Kom. Dovím se
to brzy. Us. D. se co: v mluvě obecné a