Předchozí (293)  Strana:294  Další (295) |
|
|||
294
|
|||
|
|||
Douštěnka, y, f., cleonia, rostl. Rostl.
Douti, duji, duj, duje (íc), dul, dut, dutí;
dunouti, dunu, ul, utí. Vz Bíti. D. = dmýchati, hauchen, blasen; nadýmati, etwas aufblasen. Jg. — abs. Vítr duje. Dujte bujní větři. Č. — kam (nač, v co, do čeho). Aby vítr do světnice nedul. Tkadl. Vítr naň dul (dmýchal). L. Dmýchal jsem na to. V. Vítr dul v plachty, do plachet, L., v uši. Já. — koho = popuzovati. L. — se = na- dýmati se, aufwallen, aufschwellen, sich auf- blähen; pyšněti se, sich aufblasen, sich hoch brüsten. Jg. Voda, moře se dme. Dul se (na- dýmal se pýchou). Jg. — se čím. Řeckými slovy se douti (bobtěti, bubřeti). D. — se komu čím. Pýchou prsa se mu dují (dmou). Us. — se proč. Duje se pro nové důsto- jenství. Sych. Doutlivka, y, f., vz Doutnavka.
Doutlý = dutý, doupnatý, vyhnilý (strom)
hohl. Na Želivsku. Sř. Doutnák, u, m., provázek k zapalování
děl, die Lunte. Štěpánek. Doutnati (u některých: doutněti, 3. pl.
-ějí, ěl, ění), doutnávati, tlíti, glimmen, dampfen. Jg. — abs. Uhel hoří n. doutná. — kde. Ve vrchu oheň doutná. Kram. Doutná jiskra lásky v srdci. Nej. Doutná v něm a strach mám, jest-li to vypukne. Sych. Na spále- ništi, pod popelem, mezi zdmi pořád ještě doutná. Us. Doutnatý, doupnatý, dutý, hohl. Us.
Doutnavka, y, f., dříví prachnivé, Glimm-
holz; d. shnilé, které v noci svítí. Us. Doutník, u, m., cigarro. Na Mor. smotek.
Mřk. Eine Zigarre. Douzliti, il, en, ení, douzlovati, vollends
knüpfen. Jg. Doužek = doušek (při pití). Us. u Jindř.
Hradce. Šr. — 2. Stäbchen. Vz Duha. Doužkování (das Irisiren) jest objevo-
vání-se kroužkův duhových barev na povrchu bílých kristalův n. štěpných kusův. Bř. Dovábiti, il, en, ení. — se čeho, wirklich
herbeilocken. Jg. Dováděti, ěl, ční, dovádívati = Muth-
willen treiben, muthwillige Possen treiben, schäckern, poltem. — abs. Ten chlapec pořád dovádí. Nedováděj. Mladí lidé rádi dovádějí. — kde s kým: ve škole, na ulici atd. — na koho — hubovati, zanken. Toms., Rk. Dovaditi se něčeho, vádou dostati, er-
zanken. — Jg. Dovádivosť, i, f. Neigung z. Schäckern. Jg.
Dovádivý chlapec, muthwillig, leichtfertig.
Puch. Dovadnouti, verwelken. Us.
Dovaha, y, f., náležitá váha, volles Ge-
wicht. Jg. Dováhati se čeho. Tak si u ní spočí-
vali, večera se dováhali. Sš. mor. P. 420. Vz Váhati. Doválčiti, vz Dováleti, 2. Ros.
1. Dováleti. — co: těsto. Pekař doválel
chléb, auskneten. Ros. — se čeho. D. se těsta. Us. — Vz Dovaliti. 2. Dováleti, el, ení = doválčiti, aufhören
zu kriegen. — se čeho = válením, válkou nabyti, erkämpfen. Jg. Dovalchovati co, vollends walken. Ros.
|
Dovaliti, il, en, ení; dováleti, el, en, ení;
dovalovati, bis wohin wälzen; sbourati, nieder- reissen. Jg. — co. Již tam ten kámen dovalil. Us. — čeho: zdi (v obec. mluvě: zeď). Jg. — koho = dotlouci. — koho čím kam. Dovalil ho palicí v leb. L. — se. Dovalila se zeď (sřítila se, stürzte zusammen). — Do- váleti se čeho kde = ležením něčeho do- síci. Doválel se v hospodě (na peci) bídy a nouze. Jg., Us. — D. se kam (k čemu, nač, do čeho). Us. Dovandrovati, vz Vandrovati.
Dovanouti, vz Vanouti.
Dovar, u, m., dovaření, das Garkochen. L.
Dovařiti, il, en, ení, dovařovati, gar-
kochen, sieden. — co: maso, hrách, pivo. Us. — čeho. Dovaří klasův plných milé léto, bringt zur Reife. L. Dovařil svých zá- myslův. L. — se kde. Kaše se v hrnku již dovařila, wurde gar. Us. — se (čeho kde): hrachu v hrnku; hanby (utržiti, durch Ränke sich zuziehen). Jg. Dováti, vz Dovíti, 2.
Dovážeč, e, m. D. zboží. Der Waaren-
einführer. Trest. zák. Dovažek, žku, n., přídavek na dovážení.
Die Zuwage. Us. Dovážení, n., vz Dovoz.
Dovážeti, vz Dovézti.
Dovážiti, il, en, ení; dovažovati, dováží-
vati, dovažovávati, vollends abwägen, aus- schöpfen; spravedlivou váhu dáti, volles Ge- wicht geben; všecko nasaditi, alles Uibrige daran wagen; svou váhu míti, voll wiegen. Jg. — abs. Krade, kdo nedovažuje. Jg. Umí hezky dovažovati (píti). Ros. Ten dukát do- važuje (má náležitou váhu). Ros. — co: vlnu; vodu. — co z čeho. Dovážili vodu ze stud- nice. — čeho (= všecko nasaditi). Kdo již tak mnoho odvážil, dovaž i ostatku. L. Do- vážil dveří (vypáčil). L. — koho (= býti komu rovným, ihm gleich kommen). Virgil zajisté dovažuje Homera, L. — se čeho (do- jíti váhy čeho). Dovážil se zlata (nescházelo mu. ). L. Dovážka, y, f. D. zboží, Zufuhr; Trans-
port. Trest. zák. Dovážný, vollwichtig. D. svědek. Nt.
Dovčelařiti, il, ení, aufhören Biener zu
sein. Jg. Dovečeřeti, el, ení, das Nachtmal endigen.
Us. - Dovědač, e, m. Ausforscher, Nachfrager.
Dovedení, í, n., das Hinführen. D. koho
domů. Us. D. ku konci (= dokonání). V. — D. čeho čím, d. práva, Bewährung eines Rechtes. Vz Dovésti. — Dovedenie nálezu, vz Vš. 82. —84. Dověděti se, -vím, ědí, věděl, dění; do-
vídati se, dovídávati. se. V již. Cech.: zdo- vědít, Kts., jinde: dozvědít, Bž., na Plaště a Plzeňště: dovědět' se, Prk., na Moravě zdověděť se. Brt. D. se = nabyti vědo- mosti, erfahren, vernehmen; doptávati se, bá- dati, nachforschen, nachfragen. Jg. — abs. Jak se máteř dověděla. Er. P. 487. Jak se do- vím, budete-li doma, či ne? Us. Nemohl se nikdo d., kde hoří. — co. Dověděl-lis se něco tajného, nerozhlašuj. Kom. Dovím se to brzy. Us. D. se co: v mluvě obecné a |
||
|
|||
Předchozí (293)  Strana:294  Další (295) |