297

Dovozovati, vz Dovésti.

Dovrávať sa = domlouvati se. Na Slov.
Prk. —

Dovrci, -vrhu, vrhl, žen, žení, vz Vrci;
dovrhnouti, nut, ul, utí: dovrhovati = doho-
diti, bis wohin werfen. Jg. — čím. Tak daleko,
jakoby kamenem dovrci mohl. Pass. —
z čeho. Jakžby mohl d. z praka. Alx. 1106.

Dovrčeti, el, en, ení. — se čeho, erknurren.

Jg —

Dovřelosť, i, f., das Garkochen. Jg.

Dovřelý, abgekocht. D. jablka. D.

Dovřeštěti. Dítě již d-lo, hörte auf zu
schreien. Us.

Dovřeli, u, m., azimuth, úhel n. oblouk
označující vzdálenost' hvězdy od poledníku
a výšku od obzorníku. Smetana.

1. Dovříti, dovru, vřel, en, ení, dovírati
== docela zavru, zamknu, völlig zumachen,
zuschliessen. Nemohu dveří d. Us. — se
čeho. Jg.

2. Dovříti, dovru, vřel, ení; dovírati =
docela uvru, uvařím se, gar kochen. Houby
posud nedovřely (se nedovařily). Us.

Dovrkati. Holub již dovrkal, hörte auf
zu girren. Jg.

Dovršiti, il, en, ení; dovršovati, dovršívati,
dovršovávati = míru na vrch doplniti, das
Mass voll machen, se = voll werden. Jg. —
co: míru nepravostí, hříchův, D.; svou
nešlechetnost'. Br. To dovršilo mé štěstí, ne-
štěstí. D. — čím. To se tím dovršilo. Plk.

— se komu. Dovršil se mu kalich pláče.
Jg. — se čeho: pahorku (zmocniti se ho). L.

Dovršitosť, i, f., Erfüllung des Masses.
Dobra i zla nejvyšší d. Měst. bož.

Dovršný, das Mass vollfüllend. Rk.

Dovrtati, dovrtávati, dovrtovati, vollends
bohren. — co: díru. Vys. — Ros. Již to
dovrtej. Jg. — se jak. Dělo dovrtuje se
do své míry. L. — se čeho, durchboren;
vrtáním dojíti čeho, durch Bohren erlangen.
Jg. D. se uhlí, soli, ložiště. Vys. — kdy:
po dlouhém hledání uhlí se dovrtali. — se
čeho kde. Právě v těch místech pod malou
vrstvou kamene uhlí se dovrtal. Us.

Dovšímati; dovšímnouti, nul a ml, ut, utí.

— si čeho, bemerken, gewahr werden.
Dovtip, u, m. = dovtípení, znamená jen

okamžitý děj. Mk. Vz Důvtip.

Dovtípiti se, il, ení; dovtipovati se, do-
mysliti se, errathen, fassen. Jel. — abs.
Hloupému napověz, moudrý se dovtípí. Prov.
Kdo nedočuje, nech se dovtípí. Lb. — se
čeho čím. Velikých věcí přirozenou chtivostí
se dovtípili. Kom. — se něčeho z něčeho,
Kom., z řečí. Poh. 337. — se čemu. Vz
Moudrý.

Dovtipný = důvtipný.

Dovyužiti, vollends geniessen. Ros.

Dovzíti, dovezmu, vz Vzíti; cele vzíti,
vollends nehmen. Martini.

Dovztěkati se, auswiithen.

Dozajista, D., lépe: do jista, zajisté,
sicherlich. Vz Ozajst.

Dozdíti, vz Zdíti. — co, vollends mauern.

Dozdvihnouti, ul, ut, utí a zdvihl, žen,
žení; dozdvihovati, dozdví- hati, bis wohin
heben. — čeho. Dozdvihli kamene až na-
horu. Jg.

Dozelenati, ganz grün werden. Až ten
dřínek d-ná. Č.

Dozimovati co: ovce, píci, bis zum
Winter aufbewahren. Jg.

Dozíram, ersehbar. Dozíram, a, o, partc.
praesent. pass. od dozírati. Bž. Až do nedo-
zírama daleka. Rkk.

Dozírati, vz Dozříti.

Dožívati, ausgähnen. Ros.

Dozlatiti. — co, vollends vergolden. Ros.

Doznati, doznávati. Z polštiny = do konce
poznati (lépe, Jg. ), vollends kennen lernen,
erfahren, erkennen; zkoumati, zkoušeti, prüfen,
forschen, probiren; na sobě zkusiti, an sich
erfahren. Jg. — abs. Kdo nedoznal, neroz-
umí. Jg. — čeho. Dozná téhož (pozná to),
kdokoli by mezi ně se dostati chtěl. Kom.
Doznáš (na sobě zkusíš) ty šelmo toho. Kom.
D. koho = dozříti. Jg. — čeho čím. Zlata
ohněm doznávej a člověka zlatem. L. Něčeho
duchem čili myslí d. Měst. bož. — čeho kde.
Geometrie ve školách d. L. V potřebě přítele
d. Jg. V milování vzájemnosti d. L. — se
čeho = dověděti se. L. — se čeho, na
koho, na kom = dočkati se, shledati, au
Jemanden erleben. Nedoznáš se toho na mně.
L., Jg.

Doznavač, e, m., der Prüfer. L.

Dozníti, vz Zníti.

Dozohati. — co: hrách, vollends picken.
Ros. —

Dozor, u, m., Aufsicht, Inspektion. D. míti
nad něčím n. čeho. L. Z dozoru vězně vy-
pustiti. Č. — Člověk velikého dozoru (pilnosti,
Sorgfalt). L. Dozor posádkový, Garnisons-
inspektion. Čsk.

Dozorce, e, m., Führer, Aufseher, Inspektor.
D. dětí, vojenský. Jg. Generální d. vojsk,
General-Inspektor des Heeres. Vz také:
Ministerstvo vojenské. Čsk. D. nad prací,
dávkami; d. budov, chrámu; dáti komu koho
za d. Nt. Dělníku púlzlatník a d-ci celý (dej).
Pk. D. školní; okresní, Bezirksinspicient. Rk.

Dozorčí, Aufseher-. Jg.

Dozorkyně, ě, f., Aufseherin. Us.

Dozorna, y, f., Inspektionslokal. Čsk.

Dozornosť, i, f. Achtsamkeit. Rk.

Dozorný, dozírající, pílící čeho, wachend.
D. šikovatel, Inspektionsfeldwebel; voják,
svobodník, desátník, důstojník, šarže šetniny,
Inspektions-; osoby, Aufsichtspersonale. atd.
Čsk. — čeho: pluhu, poddaných. L.

Dozorství, n., -stvo, Aufseheramt; Auf-
sicht. D. nad něčím míti. Pod tvým d-ím. Nt.

Dozpěv, u, m., Schlussgesang. Finale. Rk.

Dozpěvovati, im Gesänge sich dem
Schlüsse nähern. Rk.

Dozpívati co: zpěvy. Har. Aussingen, zu
Ende singen.

Dozralosť, i, f., dospelosť, die Reife, Zei-
tigung. Aqu. D. ovoce, věku. Us.

Dozralý, zralý, časný, dospělý, došlý,
reif, zeitig. Jg. D. ovoce, rozum, léta, kopa
(ferina). Kom., L., Vus. Dozralého zloděje
i chromý šerha chytí. Ros. Nedozralou smrtí
zachvácen byl. Háj. — k čemu: k ženění.
Jir. dh.

Dozráti, -zraji, ál nebo dozrám, al, ání;
dozrávati dospěti, času dojíti, reifen, vol-
lends reif, zeitig werden, zur Reife kommen.



	297

	Dovozovati, vz Dovésti. Dovrávať sa = domlouvati se. Na Slov. Prk. — Dovrci, -vrhu, vrhl, žen, žení, vz Vrci; dovrhnouti, nut, ul, utí: dovrhovati = doho- diti, bis wohin werfen. Jg. — čím. Tak daleko, jakoby kamenem dovrci mohl. Pass. — z čeho. Jakžby mohl d. z praka. Alx. 1106. Dovrčeti, el, en, ení. — se čeho, erknurren. Jg — Dovřelosť, i, f., das Garkochen. Jg. Dovřelý, abgekocht. D. jablka. D. Dovřeštěti. Dítě již d-lo, hörte auf zu schreien. Us. Dovřeli, u, m., azimuth, úhel n. oblouk označující vzdálenost' hvězdy od poledníku a výšku od obzorníku. Smetana. 1. Dovříti, dovru, vřel, en, ení, dovírati == docela zavru, zamknu, völlig zumachen, zuschliessen. Nemohu dveří d. Us. — se čeho. Jg. 2. Dovříti, dovru, vřel, ení; dovírati = docela uvru, uvařím se, gar kochen. Houby posud nedovřely (se nedovařily). Us. Dovrkati. Holub již dovrkal, hörte auf zu girren. Jg. Dovršiti, il, en, ení; dovršovati, dovršívati, dovršovávati = míru na vrch doplniti, das Mass voll machen, se = voll werden. Jg. — co: míru nepravostí, hříchův, D.; svou nešlechetnost'. Br. To dovršilo mé štěstí, ne- štěstí. D. — čím. To se tím dovršilo. Plk. — se komu. Dovršil se mu kalich pláče. Jg. — se čeho: pahorku (zmocniti se ho). L. Dovršitosť, i, f., Erfüllung des Masses. Dobra i zla nejvyšší d. Měst. bož. Dovršný, das Mass vollfüllend. Rk. Dovrtati, dovrtávati, dovrtovati, vollends bohren. — co: díru. Vys. — Ros. Již to dovrtej. Jg. — se jak. Dělo dovrtuje se do své míry. L. — se čeho, durchboren; vrtáním dojíti čeho, durch Bohren erlangen. Jg. D. se uhlí, soli, ložiště. Vys. — kdy: po dlouhém hledání uhlí se dovrtali. — se čeho kde. Právě v těch místech pod malou vrstvou kamene uhlí se dovrtal. Us. Dovšímati; dovšímnouti, nul a ml, ut, utí. — si čeho, bemerken, gewahr werden. Dovtip, u, m. = dovtípení, znamená jen okamžitý děj. Mk. Vz Důvtip. Dovtípiti se, il, ení; dovtipovati se, do- mysliti se, errathen, fassen. Jel. — abs. Hloupému napověz, moudrý se dovtípí. Prov. Kdo nedočuje, nech se dovtípí. Lb. — se čeho čím. Velikých věcí přirozenou chtivostí se dovtípili. Kom. — se něčeho z něčeho, Kom., z řečí. Poh. 337. — se čemu. Vz Moudrý. Dovtipný = důvtipný. Dovyužiti, vollends geniessen. Ros. Dovzíti, dovezmu, vz Vzíti; cele vzíti, vollends nehmen. Martini. Dovztěkati se, auswiithen. Dozajista, D., lépe: do jista, zajisté, sicherlich. Vz Ozajst. Dozdíti, vz Zdíti. — co, vollends mauern. Dozdvihnouti, ul, ut, utí a zdvihl, žen, žení; dozdvihovati, dozdví- hati, bis wohin heben. — čeho. Dozdvihli kamene až na- horu. Jg.	Dozelenati, ganz grün werden. Až ten dřínek d-ná. Č. Dozimovati co: ovce, píci, bis zum Winter aufbewahren. Jg. Dozíram, ersehbar. Dozíram, a, o, partc. praesent. pass. od dozírati. Bž. Až do nedo- zírama daleka. Rkk. Dozírati, vz Dozříti. Dožívati, ausgähnen. Ros. Dozlatiti. — co, vollends vergolden. Ros. Doznati, doznávati. Z polštiny = do konce poznati (lépe, Jg. ), vollends kennen lernen, erfahren, erkennen; zkoumati, zkoušeti, prüfen, forschen, probiren; na sobě zkusiti, an sich erfahren. Jg. — abs. Kdo nedoznal, neroz- umí. Jg. — čeho. Dozná téhož (pozná to), kdokoli by mezi ně se dostati chtěl. Kom. Doznáš (na sobě zkusíš) ty šelmo toho. Kom. D. koho = dozříti. Jg. — čeho čím. Zlata ohněm doznávej a člověka zlatem. L. Něčeho duchem čili myslí d. Měst. bož. — čeho kde. Geometrie ve školách d. L. V potřebě přítele d. Jg. V milování vzájemnosti d. L. — se čeho = dověděti se. L. — se čeho, na koho, na kom = dočkati se, shledati, au Jemanden erleben. Nedoznáš se toho na mně. L., Jg. Doznavač, e, m., der Prüfer. L. Dozníti, vz Zníti. Dozohati. — co: hrách, vollends picken. Ros. — Dozor, u, m., Aufsicht, Inspektion. D. míti nad něčím n. čeho. L. Z dozoru vězně vy- pustiti. Č. — Člověk velikého dozoru (pilnosti, Sorgfalt). L. Dozor posádkový, Garnisons- inspektion. Čsk. Dozorce, e, m., Führer, Aufseher, Inspektor. D. dětí, vojenský. Jg. Generální d. vojsk, General-Inspektor des Heeres. Vz také: Ministerstvo vojenské. Čsk. D. nad prací, dávkami; d. budov, chrámu; dáti komu koho za d. Nt. Dělníku púlzlatník a d-ci celý (dej). Pk. D. školní; okresní, Bezirksinspicient. Rk. Dozorčí, Aufseher-. Jg. Dozorkyně, ě, f., Aufseherin. Us. Dozorna, y, f., Inspektionslokal. Čsk. Dozornosť, i, f. Achtsamkeit. Rk. Dozorný, dozírající, pílící čeho, wachend. D. šikovatel, Inspektionsfeldwebel; voják, svobodník, desátník, důstojník, šarže šetniny, Inspektions-; osoby, Aufsichtspersonale. atd. Čsk. — čeho: pluhu, poddaných. L. Dozorství, n., -stvo, Aufseheramt; Auf- sicht. D. nad něčím míti. Pod tvým d-ím. Nt. Dozpěv, u, m., Schlussgesang. Finale. Rk. Dozpěvovati, im Gesänge sich dem Schlüsse nähern. Rk. Dozpívati co: zpěvy. Har. Aussingen, zu Ende singen. Dozralosť, i, f., dospelosť, die Reife, Zei- tigung. Aqu. D. ovoce, věku. Us. Dozralý, zralý, časný, dospělý, došlý, reif, zeitig. Jg. D. ovoce, rozum, léta, kopa (ferina). Kom., L., Vus. Dozralého zloděje i chromý šerha chytí. Ros. Nedozralou smrtí zachvácen byl. Háj. — k čemu: k ženění. Jir. dh. Dozráti, -zraji, ál nebo dozrám, al, ání; dozrávati dospěti, času dojíti, reifen, vol- lends reif, zeitig werden, zur Reife kommen.