Předchozí (296)  Strana:297  Další (298) |
|
|||
297
|
|||
|
|||
Dovozovati, vz Dovésti.
Dovrávať sa = domlouvati se. Na Slov.
Prk. — Dovrci, -vrhu, vrhl, žen, žení, vz Vrci;
dovrhnouti, nut, ul, utí: dovrhovati = doho- diti, bis wohin werfen. Jg. — čím. Tak daleko, jakoby kamenem dovrci mohl. Pass. — z čeho. Jakžby mohl d. z praka. Alx. 1106. Dovrčeti, el, en, ení. — se čeho, erknurren.
Jg —
Dovřelosť, i, f., das Garkochen. Jg.
Dovřelý, abgekocht. D. jablka. D.
Dovřeštěti. Dítě již d-lo, hörte auf zu
schreien. Us. Dovřeli, u, m., azimuth, úhel n. oblouk
označující vzdálenost' hvězdy od poledníku a výšku od obzorníku. Smetana. 1. Dovříti, dovru, vřel, en, ení, dovírati
== docela zavru, zamknu, völlig zumachen, zuschliessen. Nemohu dveří d. Us. — se čeho. Jg. 2. Dovříti, dovru, vřel, ení; dovírati =
docela uvru, uvařím se, gar kochen. Houby posud nedovřely (se nedovařily). Us. Dovrkati. Holub již dovrkal, hörte auf
zu girren. Jg. Dovršiti, il, en, ení; dovršovati, dovršívati,
dovršovávati = míru na vrch doplniti, das Mass voll machen, se = voll werden. Jg. — co: míru nepravostí, hříchův, D.; svou nešlechetnost'. Br. To dovršilo mé štěstí, ne- štěstí. D. — čím. To se tím dovršilo. Plk. — se komu. Dovršil se mu kalich pláče.
Jg. — se čeho: pahorku (zmocniti se ho). L. Dovršitosť, i, f., Erfüllung des Masses.
Dobra i zla nejvyšší d. Měst. bož. Dovršný, das Mass vollfüllend. Rk.
Dovrtati, dovrtávati, dovrtovati, vollends
bohren. — co: díru. Vys. — Ros. Již to dovrtej. Jg. — se jak. Dělo dovrtuje se do své míry. L. — se čeho, durchboren; vrtáním dojíti čeho, durch Bohren erlangen. Jg. D. se uhlí, soli, ložiště. Vys. — kdy: po dlouhém hledání uhlí se dovrtali. — se čeho kde. Právě v těch místech pod malou vrstvou kamene uhlí se dovrtal. Us. Dovšímati; dovšímnouti, nul a ml, ut, utí.
— si čeho, bemerken, gewahr werden.
Dovtip, u, m. = dovtípení, znamená jen okamžitý děj. Mk. Vz Důvtip.
Dovtípiti se, il, ení; dovtipovati se, do-
mysliti se, errathen, fassen. Jel. — abs. Hloupému napověz, moudrý se dovtípí. Prov. Kdo nedočuje, nech se dovtípí. Lb. — se čeho čím. Velikých věcí přirozenou chtivostí se dovtípili. Kom. — se něčeho z něčeho, Kom., z řečí. Poh. 337. — se čemu. Vz Moudrý. Dovtipný = důvtipný.
Dovyužiti, vollends geniessen. Ros.
Dovzíti, dovezmu, vz Vzíti; cele vzíti,
vollends nehmen. Martini. Dovztěkati se, auswiithen.
Dozajista, D., lépe: do jista, zajisté,
sicherlich. Vz Ozajst. Dozdíti, vz Zdíti. — co, vollends mauern.
Dozdvihnouti, ul, ut, utí a zdvihl, žen,
žení; dozdvihovati, dozdví- hati, bis wohin heben. — čeho. Dozdvihli kamene až na- horu. Jg. |
Dozelenati, ganz grün werden. Až ten
dřínek d-ná. Č. Dozimovati co: ovce, píci, bis zum
Winter aufbewahren. Jg. Dozíram, ersehbar. Dozíram, a, o, partc.
praesent. pass. od dozírati. Bž. Až do nedo- zírama daleka. Rkk. Dozírati, vz Dozříti.
Dožívati, ausgähnen. Ros.
Dozlatiti. — co, vollends vergolden. Ros.
Doznati, doznávati. Z polštiny = do konce
poznati (lépe, Jg. ), vollends kennen lernen, erfahren, erkennen; zkoumati, zkoušeti, prüfen, forschen, probiren; na sobě zkusiti, an sich erfahren. Jg. — abs. Kdo nedoznal, neroz- umí. Jg. — čeho. Dozná téhož (pozná to), kdokoli by mezi ně se dostati chtěl. Kom. Doznáš (na sobě zkusíš) ty šelmo toho. Kom. D. koho = dozříti. Jg. — čeho čím. Zlata ohněm doznávej a člověka zlatem. L. Něčeho duchem čili myslí d. Měst. bož. — čeho kde. Geometrie ve školách d. L. V potřebě přítele d. Jg. V milování vzájemnosti d. L. — se čeho = dověděti se. L. — se čeho, na koho, na kom = dočkati se, shledati, au Jemanden erleben. Nedoznáš se toho na mně. L., Jg. Doznavač, e, m., der Prüfer. L.
Dozníti, vz Zníti.
Dozohati. — co: hrách, vollends picken.
Ros. — Dozor, u, m., Aufsicht, Inspektion. D. míti
nad něčím n. čeho. L. Z dozoru vězně vy- pustiti. Č. — Člověk velikého dozoru (pilnosti, Sorgfalt). L. Dozor posádkový, Garnisons- inspektion. Čsk. Dozorce, e, m., Führer, Aufseher, Inspektor.
D. dětí, vojenský. Jg. Generální d. vojsk, General-Inspektor des Heeres. Vz také: Ministerstvo vojenské. Čsk. D. nad prací, dávkami; d. budov, chrámu; dáti komu koho za d. Nt. Dělníku púlzlatník a d-ci celý (dej). Pk. D. školní; okresní, Bezirksinspicient. Rk. Dozorčí, Aufseher-. Jg.
Dozorkyně, ě, f., Aufseherin. Us.
Dozorna, y, f., Inspektionslokal. Čsk.
Dozornosť, i, f. Achtsamkeit. Rk.
Dozorný, dozírající, pílící čeho, wachend.
D. šikovatel, Inspektionsfeldwebel; voják, svobodník, desátník, důstojník, šarže šetniny, Inspektions-; osoby, Aufsichtspersonale. atd. Čsk. — čeho: pluhu, poddaných. L. Dozorství, n., -stvo, Aufseheramt; Auf-
sicht. D. nad něčím míti. Pod tvým d-ím. Nt. Dozpěv, u, m., Schlussgesang. Finale. Rk.
Dozpěvovati, im Gesänge sich dem
Schlüsse nähern. Rk. Dozpívati co: zpěvy. Har. Aussingen, zu
Ende singen. Dozralosť, i, f., dospelosť, die Reife, Zei-
tigung. Aqu. D. ovoce, věku. Us. Dozralý, zralý, časný, dospělý, došlý,
reif, zeitig. Jg. D. ovoce, rozum, léta, kopa (ferina). Kom., L., Vus. Dozralého zloděje i chromý šerha chytí. Ros. Nedozralou smrtí zachvácen byl. Háj. — k čemu: k ženění. Jir. dh. Dozráti, -zraji, ál nebo dozrám, al, ání;
dozrávati dospěti, času dojíti, reifen, vol- lends reif, zeitig werden, zur Reife kommen. |
||
|
|||
Předchozí (296)  Strana:297  Další (298) |