299

žali; již dožínáme; brzo dožneme. Tys dožal

= dodělal. Us. Pole dožaté. — co. Již pole
dožali. — čeho: již pole, polí dožínáme.
— se čeho: zpropitného. — čím až kam:
Do večera pole ostrými srpy až do polo-
vice, až ke strouze za 5 zl. dožali. Us.

Doživiti, il, en, ení; doživovati = do-
chovati, bis wohin nähren, unterhalten. —
koho čemu: smrti. D. — do čeho: do
smrti. — se čeho. Jiní velmi pracně se no-
vého (obilí, chleba) doživí. V. — koho z čeho.
Doživil ho z jeho služného.
Doživná, é, f., Lebensunterhalt bis zum
Tode, lebenslängliche Rente. Rk.

Doživotí, n., držení čeho do smrti, lebens-
länglicher Besitz, Recht dazu, Leibgut. L.
Na d. = lebenslänglich. Sm.

Doživotně někoho odsouditi. Nt. Lebens-
länglich.

Doživotnosť, i, f. Lebenslänglichkeit. Zlob.
Doživotný, doživotní, auf die Lebenszeit,
lebenslänglich. D. věno (Leibgeding), Zříz.
Těš., manželstvo, úředník, přítel, paní, L.,
Jg., důchod výroční, Leibrente, právo k po-
žívání něčeho, Advitalitätsrecht (Pr. ), Rk.,
užívání, žalář (věčný), J. tr., výživa, pacht,
pojišťovna doživotní výživy, Šp., trestanec;
dáti komu d. důchod roční. Nt.

Dožíněti, dožížniti, lépe: dožízněti, -iti,
aufhören zu dürsten. Ros.

Dožlutnouti, dožloutnouti, vollends gelb
werden. Ros.
Dožokovati, einsacken. Ros.
Dožrati, dožeru, al, án, ání; dožírati, do-
zrávati, dožírávati, vollends fressen. Jg. —
co. Již to také dožer. Ros. Mrazové po-
hubili obilí, co myši nedožraly. Štelc. —
koho — dopáliti, rozlobiti. Us. — se na koho
= domrzeti se. — se s někým — pohádati
se. Na vých. Mor. — se čím kam. Myš
do pytle moukou naplněného ostrými zoubky
se dožrala. Us.

Dožvati, žvu, al, án, ání, aufhören a) zu
kauen, b) zu schwätzen. Jg.
Dožvatlati, aufhören zu lallen, schwätzen.
Ros.

Dožvýkati. — co. Vollends kauen. Ros.
Dožžíci, žhu, žehl, žžen, ení; dožehnouti,

dožehati, dožahati, dožíhati, dožahovati =
dohříti, dopéci. Vollends heiss machen, warm
machen, zusetzen. Jg. — komu. St. skl.

Drab, i, drábka, y, f., veliká vozová řeb-
řina, eine grosse Wagenleiter. L.

Dráb, a, drábek, bka, drábík, a, m. D.
= pěší vojak, voják vůbec, k ochraně vlasti
n. hradu ustanovený (často v opovrženém
smyslu slova užíváno). Jg., V., Br. Fuss-,
Kriegsknecht, Kriegsmann, Schlosswächter,
Landsknecht. Jg. — Kníže Antonius vytáhl
z města se svými dráby. Flav. Vymustrovaný
d. neb voják. V. Demosthenes jsa tak ne-
statečný dráb jak moudrý řečník. Jel. —
D. = lehký člověk, ein leichtsinniger Mensch,
Lom.; posel, sluha při kanceláři, Amts-,
Gerichtsdiener, Us.; chlap neohrabaný, ein

plumper, ungeschickter Mensch, L.; běhoun,
Landstreicher, L.; v šachách = píšek, der
Bauer; d. přímo chodí a z boku kůle. Jg.

D. = zbujník. Bož. Něm. — Vz Gl. 39.
Drabant, trabant, drabantík, a, m. O pů-

vodu vz Mz. 146. D. = jistý druh pěších
vojákův nosících halapartny, zvláště k ži-
votní stráži panovníkův sloužící, der Trabant,
Diener, Krieger. Jg. Ne tak knížete dra-
banti hájí, jako milosť poddaných. Kom.
D. jízdní. — D., u, m., planeta jiné těleso
nebeské provázející, ein Trabant eines Pla-
neten. — Krok. — D., pl. d-ti = dítě, děti.
Us. Prk. — Vz Gl. 40.

Drabanti lískovka. Jg. Trabanten-.

Drabář, e, m. — dromedář. Dromedar.
Presl.

Drábčík, a, m., hmyz. Krok. Staphy-
linus, Raubkäfer.

Drábec, bce, m., drábice, e, f., oj u pluhu.
Pflugdeichsel. Rohn.

Drabina, y, f., drabinka, řebřík vozový,
Wagenleiter. Plk. — D., řebřík na píci, jesle,
Krippe. Šf.

Drábky, vz Drápka.

Drabovati, al, ání = za drába sloužiti, als
Kriegsknecht dienen, fouragiren. — z čeho:
ze mzdy d. Reš., V. — D. = drancovati.
Na šest mil drabují. Ros. — co. Již tam
ostatek dodrabují. Jg. — za kým jak.
D. za kým v patách. Zlob. V patách za ním
draboval v pancíři a s halapartnou (einem
auf der Ferse nachfolgen). Cyr.

Drábovna, y, f., obydlí drába. Us. Die
Büttelei.

Drábovský, drábský. V. Slova d. Jel.
Kriegsknechtisch.

Drábovství, drábství, n. Jel. Kriegs-
knechtschaft; Trabantenstelle. Us.

Drábovstvo, drábstvo, n., dráhové. Jel.
Kriegsknechtschaft o. Mannschaft.

Dracoun, u, m. = stříbrné nitky, na
tenko stlučený mosaz. Us. Rauschgold. —
Dracounový, Rauschgold-. Jg.

Dráč, e, m. = loupežník; lupič, násilník,
Räuber; Schinder, Erpresser, Plünderer. Jg.
Roste dráčům lichva křivá. Lom. Hráč a mar-
notratný žráč bývá svého statku dráč. Prov.,

Jg. D. poctivosti. V. — D. = nůž na louč.

Us. Schleissmesser. — D., Durazzo, mě.
v Albanii. — D., dřišťál, Berberisbaum.

Dráče, ete, n., ein junger Drache. Vz Drak.

Dračena, y, f., dračice. Jg. Vz Drak,
Dračice.

Dračenec, nce, m., mladý drak, junger
Drache. Č., Takt. 15.

Dračí, Drachen-. D. krev (klí z temna
červené ze stromu dračího se prýštící, v lé-
kařství užívané), hlava, srdce. Us. D. řád.
Vz Gl. 40.

Dračice, e, f., samice draková, Drachin;
2. vzteklice pekelná, die Furie; 3. böses
Weib, zlá žena. To je d. ! Soptí jako d. ! Us.

Dračinec, nce, m., rostl. Rostl. Dracaena,
Drachenbaum.

Dračisko, a, n., ohavný drak, abscheu-
licher Drache. Us.

1. Dračka, y, m., dráč, loupežník. Räuber.

2. Dračka, y, f., která dere peří. Us.
Federsehleisserin.

3. Dračka, y, f. = drání, dranice, bitva,
pranice, Schlägerei. Na d-ku něco hoditi
(aby se o to tahali). Házeli peníze na dračku.
Jakoby na dračku hodil (tak se to rozprá-
šilo). Us. Jde jako na dračkách. D. Zboží