500

jde jako na dračku. D. Odbyt jako na dračku.
Rk. Vz Lapačka. — Dračka či pl. dračky,
tenká louč, kterou se svítí, draná louč, zásvěť,
draň, dranice, deska štípaná, Jg., dřezha,
dřízha, štěpka, svčtidlo, loučka, Kienfackel,
Schleisse, ein Lichtspan, Kienspan. Dračky
dělati, dřezkati, dřízkati, napáliti, dráti. Šp.
Kmen na dračky (na louč), D., dříví, hoblík,
nůž, koš, pila na dračky. Šp. Dračkou svítiti.
Us. — D., u košinářů lišta k svlékání kůry
s prutů. Jg.

Dračlivý = žvavý a zlý, plauderhatt u.
schlimm. Us.

Dračný, drakový, Drachen-.

Dráčský = loupežnický, räuberisch.

Dráčství, n, loupežnictví, Räuberei.

Dragant, u, m., dragantová pryskyřice,
Dragantsaft, Gummi, z řec. lat. Qnyáy. av&a,
tragacantha. Vz Mz. 146.

Dragon, dragoun, a, m., voják. Dragoner.

Draha, y, f. = množství, velikosť z ohledu
čísla n. prostranství, die Menge. Jg. Veda
s sebou Němcův velikou drahu. Dal. Toho
města (Prahy) bude silná draha (množství,
hlučnost). Výb. I., Dal.

Dráha, y, f, draha, dražka, drážka, dra-
žička; o krácení á vz Brána; A. — D. =
cesta, der Weg, die Bahn; draha (kudy sáně
jezdí, das Schlittengeleise); ulice, die Gasse.
Střežechú jej púti jeje dráhu (cestu) vypad-
nuchu na niu. Rkk. Táhneť svou drahou hřích.
lir. Dráha jízdná, jezdná, vozová, plavná.
D. lodi, hvězdy, života (běh, způsob ž. ),
ctnosti, vojenská, vědecká, politická či stát-
nická; na dráhu čestnou, politickou nastou-
piti; d-u raziti. Nt. — Dráha či pl. dráhy
= cesta široká mezi ploty n. poli: průhon,
výhon, drahy, der Durchtrieb; mrchoviště,
der Schindanger. V poli na drahách pohřben
byl. Apol. Kosti jeho rozmetány budou jako
mrcha po drahách. Br. Zastupovati na dra-
hách, rozbíjeti po drahách (= loupežnictvím
se živiti). Č. — D. = prostranství, místo,
Platz. Proletě lesy jeleniem skokem tamo
v dúbravu na drahu k skále, na vrsě skály
zanieti oběť. Rkk. 21. — D. = koliště, Stech-
bahn. Rkk. 41. — D.: = trávníky, pastviště
obecní, Gemeinanger, Ilutweide. Po drahách,
na drahách pásti. — D. = zvířecí stopa,
šlepěje. Wechsel. D. stopová = chodník
n. cestička, po které vysoká zvěř z lesa (na
pastvu) nebo do lesa chodí. Šp. Zvěř má
drahu svou. D. — Lev na drahách (na ce-
stách). Prov. — Dráha, drážka = vydlabaná,
vyhoblovaná cestička v rámu okenném atd.,
do které sklo se zasazuje, die Nuth. D. —
Dráha koule (cesta). Schusslinie. Bur. —
Dráha železná, Eisenbahn, hlavní, spojovací.
Vz Železnice. O českých drahách vz S. N.
II. 315. B. V. (Čechy). — D., či cesta mléčná
či nebeská, Milchstrasse. Š a Ž. — D.,
průliv, Meerenge, Kanal, Strasse. S. a Ž.

Drahan, a, drahánek, nka, m., mein
Theuerer. Ms. 1771.

Drahně (ne: dráhně), adv., komp. drahněji.
Není to předložka, nýbrž příslovce od starč.
draha, dražka: množství. Vz Lokal. D.
= velmi, hodně, mnoho, viel, ziemlich. Voji
se s gt. kolikosti. Zk. Tam d. časův pobyl.
Háj. Jest drahně těch peněz. Drahně času

minulo. T. Před d. mnoha lety. Jg. Byli
drahně dní u vězení. Br. Od několika d. let.
V. Byl tu d. dní. Br. Zůstal tam za d. dní.
Br. Maje d. dítek. V. Po d. let byl primasem.
V. Jestli dřevo d. vysoko. Ms. k. 1. Ra-
něných d. bylo s obou stran. Troj. Za d.
dávných časů. Šm. V drahně letech se ne-
zběhlo. Žer. Záp. II. 46.
Drahniti, il, ěn, ění = většiti, vergrössern.

— komu. Drahní si, jak a kde může. Us.

— se = rozmnožovati se. V.
Drahnobrvka, y, f., aequorea, slimýš.

Krok.

Drahnonitník, u, m., rostl, svlačcovitá.
Rostl.

Drahnonoh, a, m., hmyz, dolichopus. Krok.

Drahnosť, i, f. = velikosť, Grosse, Viel-
heit. Jg.

Drahný. Od, draha' = množství= hrubý,
veliký, gross, ansehnlich. D. pachole, množství
lidu, počet svědků, čas (dlouhý), počet, sněm,
násyp, hrnec. Jg. D. čas někoho u vězení
chovati. Kram. Jelena rohy neobtěžují, jak-
koli drahné. Kom. D. = zdráhavý, upejpavý.
Kon. — k čemu = k jídlu. Us. (Č. ). —
D. = veselý. Je to drahnější, když více lidí
pospolu jde. Ch.

Draho, draze, theuer; komp. dráže, dráž.
Vz Drahý. Draho do pytle, draho z pytle.
Vz Ničema. Lb. — D. = drahota, die Theu-
erung. Veliké draho. V. Jest tam d. Ros.
Bylo lacino po velikém drahu. Jel. D. se
začalo v Čechách. V. — Jg.

Drahobýl, e, m., zastr., die Spezerei. Rk.

Drahocennosť, i, f. Kostbarkeit. Krok.

Drahocenný, theuer, kostbar. D. perly,
zlato, věci, L., přítel. D.

Drahokam, u, m. Vz Chrysolith, Granat,
Turmalin, Cirkon. Topas, Smaragd, Spinel,
Korunt, Démant. Edelstein.

Drahomasť, i, f., lépe: drahá masť, balsam.
(Jg. ). Rostl.

Drahomíra, y, Drahomiř, e, f., jm. žen-
ské. Jg.

Drahomyšl, e, f., místo v Žatecku, Drei-
amschel. Jg. — Drahomyšlan, a, m. — Dra-
homyšlský.

Drahost', i, f., drahota, y, f., draho, a, n.
= cena veliká, das Theuersein, der hohe
Preis. Jg. Drahosť veliká, jedním zubem
třeba chléb jísti. L. Drahosť věci cukruje.
L. Drahotu dělati (s něčím). V. Výlohy na
d-tu; přídavky pro d-tu (drahotné). Toho
roku byla veliká drahota. Nt., Šp. — D. =
platnost veliká, hoher Werth, Kostbarkeit.
Všechen svět k drahosti jedné duše nemůže
přirovnán býti. V.

Drahotně, ého, n., Theuerungsbeitrag. Rk.

Drahoučký, Vz Drahý.

Drahoušek, ška, m. Můj d-šku! Us.
Mein Theuerer, meine Theuere!

Drahovati (po dráze, po stopě jíti, der
Spur nachgehen, die Spur verfolgen). Pes
dobře drahuje. Us. — koho. Us.

Drahúcí = drahý. Kat. 3457.

Drahule, e, f. Jaspis. Jg.

Drahušice, e, f., rostl., scolymus. Krok.

Drahý; drah, a, o; komp. dražší, u lidu
slyšeti jen: draší. Vzžš. Kts. Drahoučký(dříve:
drahůčký). Draho, draze; komp. drážeji,