Předchozí (299)  Strana:300  Další (301) |
|
|||
500
|
|||
|
|||
jde jako na dračku. D. Odbyt jako na dračku.
Rk. Vz Lapačka. — Dračka či pl. dračky, tenká louč, kterou se svítí, draná louč, zásvěť, draň, dranice, deska štípaná, Jg., dřezha, dřízha, štěpka, svčtidlo, loučka, Kienfackel, Schleisse, ein Lichtspan, Kienspan. Dračky dělati, dřezkati, dřízkati, napáliti, dráti. Šp. Kmen na dračky (na louč), D., dříví, hoblík, nůž, koš, pila na dračky. Šp. Dračkou svítiti. Us. — D., u košinářů lišta k svlékání kůry s prutů. Jg. Dračlivý = žvavý a zlý, plauderhatt u.
schlimm. Us. Dračný, drakový, Drachen-.
Dráčský = loupežnický, räuberisch.
Dráčství, n, loupežnictví, Räuberei.
Dragant, u, m., dragantová pryskyřice,
Dragantsaft, Gummi, z řec. lat. Qnyáy. av&a, tragacantha. Vz Mz. 146. Dragon, dragoun, a, m., voják. Dragoner.
Draha, y, f. = množství, velikosť z ohledu
čísla n. prostranství, die Menge. Jg. Veda s sebou Němcův velikou drahu. Dal. Toho města (Prahy) bude silná draha (množství, hlučnost). Výb. I., Dal. Dráha, y, f, draha, dražka, drážka, dra-
žička; o krácení á vz Brána; A. — D. = cesta, der Weg, die Bahn; draha (kudy sáně jezdí, das Schlittengeleise); ulice, die Gasse. Střežechú jej púti jeje dráhu (cestu) vypad- nuchu na niu. Rkk. Táhneť svou drahou hřích. lir. Dráha jízdná, jezdná, vozová, plavná. D. lodi, hvězdy, života (běh, způsob ž. ), ctnosti, vojenská, vědecká, politická či stát- nická; na dráhu čestnou, politickou nastou- piti; d-u raziti. Nt. — Dráha či pl. dráhy = cesta široká mezi ploty n. poli: průhon, výhon, drahy, der Durchtrieb; mrchoviště, der Schindanger. V poli na drahách pohřben byl. Apol. Kosti jeho rozmetány budou jako mrcha po drahách. Br. Zastupovati na dra- hách, rozbíjeti po drahách (= loupežnictvím se živiti). Č. — D. = prostranství, místo, Platz. Proletě lesy jeleniem skokem tamo v dúbravu na drahu k skále, na vrsě skály zanieti oběť. Rkk. 21. — D. = koliště, Stech- bahn. Rkk. 41. — D.: = trávníky, pastviště obecní, Gemeinanger, Ilutweide. Po drahách, na drahách pásti. — D. = zvířecí stopa, šlepěje. Wechsel. D. stopová = chodník n. cestička, po které vysoká zvěř z lesa (na pastvu) nebo do lesa chodí. Šp. Zvěř má drahu svou. D. — Lev na drahách (na ce- stách). Prov. — Dráha, drážka = vydlabaná, vyhoblovaná cestička v rámu okenném atd., do které sklo se zasazuje, die Nuth. D. — Dráha koule (cesta). Schusslinie. Bur. — Dráha železná, Eisenbahn, hlavní, spojovací. Vz Železnice. O českých drahách vz S. N. II. 315. B. V. (Čechy). — D., či cesta mléčná či nebeská, Milchstrasse. Š a Ž. — D., průliv, Meerenge, Kanal, Strasse. S. a Ž. Drahan, a, drahánek, nka, m., mein
Theuerer. Ms. 1771. Drahně (ne: dráhně), adv., komp. drahněji.
Není to předložka, nýbrž příslovce od starč. draha, dražka: množství. Vz Lokal. D. = velmi, hodně, mnoho, viel, ziemlich. Voji se s gt. kolikosti. Zk. Tam d. časův pobyl. Háj. Jest drahně těch peněz. Drahně času |
minulo. T. Před d. mnoha lety. Jg. Byli
drahně dní u vězení. Br. Od několika d. let. V. Byl tu d. dní. Br. Zůstal tam za d. dní. Br. Maje d. dítek. V. Po d. let byl primasem. V. Jestli dřevo d. vysoko. Ms. k. 1. Ra- něných d. bylo s obou stran. Troj. Za d. dávných časů. Šm. V drahně letech se ne- zběhlo. Žer. Záp. II. 46. Drahniti, il, ěn, ění = většiti, vergrössern. — komu. Drahní si, jak a kde může. Us.
— se = rozmnožovati se. V.
Drahnobrvka, y, f., aequorea, slimýš. Krok.
Drahnonitník, u, m., rostl, svlačcovitá.
Rostl. Drahnonoh, a, m., hmyz, dolichopus. Krok.
Drahnosť, i, f. = velikosť, Grosse, Viel-
heit. Jg. Drahný. Od, draha' = množství= hrubý,
veliký, gross, ansehnlich. D. pachole, množství lidu, počet svědků, čas (dlouhý), počet, sněm, násyp, hrnec. Jg. D. čas někoho u vězení chovati. Kram. Jelena rohy neobtěžují, jak- koli drahné. Kom. D. = zdráhavý, upejpavý. Kon. — k čemu = k jídlu. Us. (Č. ). — D. = veselý. Je to drahnější, když více lidí pospolu jde. Ch. Draho, draze, theuer; komp. dráže, dráž.
Vz Drahý. Draho do pytle, draho z pytle. Vz Ničema. Lb. — D. = drahota, die Theu- erung. Veliké draho. V. Jest tam d. Ros. Bylo lacino po velikém drahu. Jel. D. se začalo v Čechách. V. — Jg. Drahobýl, e, m., zastr., die Spezerei. Rk.
Drahocennosť, i, f. Kostbarkeit. Krok.
Drahocenný, theuer, kostbar. D. perly,
zlato, věci, L., přítel. D. Drahokam, u, m. Vz Chrysolith, Granat,
Turmalin, Cirkon. Topas, Smaragd, Spinel, Korunt, Démant. Edelstein. Drahomasť, i, f., lépe: drahá masť, balsam.
(Jg. ). Rostl. Drahomíra, y, Drahomiř, e, f., jm. žen-
ské. Jg. Drahomyšl, e, f., místo v Žatecku, Drei-
amschel. Jg. — Drahomyšlan, a, m. — Dra- homyšlský. Drahost', i, f., drahota, y, f., draho, a, n.
= cena veliká, das Theuersein, der hohe Preis. Jg. Drahosť veliká, jedním zubem třeba chléb jísti. L. Drahosť věci cukruje. L. Drahotu dělati (s něčím). V. Výlohy na d-tu; přídavky pro d-tu (drahotné). Toho roku byla veliká drahota. Nt., Šp. — D. = platnost veliká, hoher Werth, Kostbarkeit. Všechen svět k drahosti jedné duše nemůže přirovnán býti. V. Drahotně, ého, n., Theuerungsbeitrag. Rk.
Drahoučký, Vz Drahý.
Drahoušek, ška, m. Můj d-šku! Us.
Mein Theuerer, meine Theuere! Drahovati (po dráze, po stopě jíti, der
Spur nachgehen, die Spur verfolgen). Pes dobře drahuje. Us. — koho. Us. Drahúcí = drahý. Kat. 3457.
Drahule, e, f. Jaspis. Jg.
Drahušice, e, f., rostl., scolymus. Krok.
Drahý; drah, a, o; komp. dražší, u lidu
slyšeti jen: draší. Vzžš. Kts. Drahoučký(dříve: drahůčký). Draho, draze; komp. drážeji, |
||
|
|||
Předchozí (299)  Strana:300  Další (301) |