301

dráže, dráž. — D. = za mnoho peněz koupený,
theuer, nicht wohlfeil. Všecky věci drahé
jsou. V. Draho do pytle, draho z pytle. Prov.
Vz Ničema. Lb. To mne draho stojí. Jg. Na
dluh nic draho není. Prov. Nekoupím tak
draho toho, čehož bych litoval mnoho. Lom.
Draho, draze přijde. D. Ten dům je drahý.
Us. To není drahé. Us., D. Drah za haléř.
Vz Ničema. Lb. Darmo drahý. Vz Nepo-
třebný. C. Darmo drahý (někdy také =
hloupý). Š. a Ž., V. Skupujíce lacino chovají
na draho. Br. Obilí na draho chovati (dráže
prodávati). V. Nic drážeji nestojí, jako to,
co se prosbou kupuje. Kom. Draho n. draze
něco koupiti, prodati. Dražší věci chutnější.
Za drahé peníze něco koupiti. L. Vz stran
přísloví také: Masť, Apatyka. Č. — D. =
velkou platnosť, cenu mající, nákladný, von
hohem Werthe, kostbar, edel. Jg. D. kámen,
kovy, kamení, krajky, klenot, masť, helmice,
tajemství (důležité). Jg. — D. = milý, vzácný,
hoch geachtet, geschätzt. Můj drahý! má
drahá ! Žehnám tě, drahé dítě. Draze si ho
vážím. Jel. Draze vážený přítel. Jel. On si
to draze váží. Háj. Komu drah živótek. Rkk. 52.
D. od čeho, vz Od. — Jak drahý ? jak draho ?
wie theuer? Jak drahý (= zač) loket toho
sukna? Jak draho jsi koupil? — D. = draho
prodávající, theuer, theuer verkaufend. Ten
kupec je drahý. — s čím: Nebuď s tím drahý,
co tě nic nestojí. Jg. — v čem drahý býti
= dražiti se, sich nicht leicht geben. Drahým
se dělati, činiti (nechtíti poslouchati). Ros.
Draze si vésti (zdráhati se, spröde thun). V.
— D. čas, rok, léta. Us. Vz Drahosť. Theuere
Zeit, Nothjahr. — Drahé koření (vonné, chutné
do jídel). Us. Gewürz, Specerei.

Dřachati, pleskati, hubou tlouci. Us. Plz.
Prk. —

Drachma, y, f., řecká mince, asi 45 kr.

Dřachna, y, f., pleskavá ženská, Plauder-
tasche. Dch.

Dřachta, y, f. = dřachna. Us. Plz. Prk.

Dřachtati = křičeti jako kačer, schnat-
tern wie der Enterich. D.

Drain, (ang., drén), trativod, trouba trati-
vodná, svodnice s polí. Rk.

Drak, a, dráček, čka, m., z lat. -řec, der
Drache. Pl. draci; ale: draky (papírové).
Syn.: saň, smok. Aby to d. ! Šm. Jdi k draku,
na draka (= k čertu). Šm. Leze opak jako
d. Vz Lstivý. Lb. D. mořský, Petermönch.
V. — D. = ďábel, der Drache, böse Geist.
V. — D. = zlá ženská. To je d. Us. — Drak,
u, m. (papírový). Draka (m. drak) dělati,
pouštěti; s drakem lítati. Us.

Drak-on, onta, m., zákonodárce athénský.

Drakotný, ďábelský, teuflisch, höllisch.
D. lež. Us.

Drakovec, vce, m., Drachenstein. Aqu.

Drakovitý. Krok. Drachenartig.

Drakový = dračí. Drachen-.

Drakyně, ě, f. Aqu. Die Drachin.

Drál, a, m., pták supovitý. Krok. Kamm-
geier.

Dralec, lce, m.. Magnet. Rk.
Dralka, y, f., magnetická jehla (Pres. ),
úchylková, sklonková. S. N. Magnetnadel,
Kompas.

Dralniti, magnetisiren. Jg. —

Dralnosť, i, f., magnetičnosť. Chym. Ma-
gnetische Beschaffenheit.

Dralný, magnetický. D. jehla. Chym.
Magnetisch.

Dralo, a, n., magnetičina. Presl. Magne-
tismus.

Dralovec, vce, m. Magneteisenstein.

Drama, gt., dramata, n., dle „Slovo, "
tedy pl. dramata, dramat atd.; das Schau-
spiel; z řec. = činohra, vz Činohra.

Dramatický, dramatisch. D. umění. Vz
víc v S. N. D. poesie, vz Poesie.

Dramatisovati = divadelní hru vzpra-,
covati, Rk., dramatisiren.

Dramaturg, a, m., znalec n. spisovatel
divadelních her. Rk. — Dramaturgie, e, f.
= nauka o pravidlech, dle kterých dramata
skládati se mají. S. N.

Dramýš, e, m., ryba, balistes, Hornfisch.
Krok.

Draň, i, f., deska draná, štípaná, dünn
gespaltenes Brett. Jg.

Dranc, e, m. Hader. Ta sukně je na d.

= roztrhaná na cáry, zerfetzt. Us. Ten je na
dranc = na mol, opilý. Us. Prk.

Drancíř, drancéř, e, m., kdo drancuje.
Har. Plünderer, Räuber.

Drancířství, n., die Plünderung.

Drancování, n. Dáti se do d. Nt. Das
Plündern.

Drancovati = loupiti, obírati, plündern.

— co komu. Statky a zboží židům násilné
bral a drancoval. Flav. — se s kým: s ov-
cemi (jimi vše vypásti). Us.

Drancovník, a, m., der Plünderer. Us.

Dráni, draní, n. = trhání, štípání. Reissen,
Spalten. D. louče. Us. — D. = loupení, Raub.
Pr. měst. — D. = notné bití (na Slov. ), derbes
Prügeln. — D. peří, Federschleissen. Jg.

Dranice, e, f. = tahání-se, dračka. Das
Gereiss. Byla v Praze veliká d. o chléb. V.

— D. = pranice, Schlägerei.
Dránkati, neslušně žádati, unartig bitten.

Na Slov. Bern.

Dranširovati vz Trancher.

Draný. D. louč (dračka). — D. = notně
bitý, derb geprügelt. Na Slov. — D. peří,
geschlissene Federn. Jg. Vz Drání.

Drap. Jak přiletěl jelen, drap (chmatl) ho
za rohy. Brt.

Dráp, u, m., pazour, Klaue, Kralle. D. po-
hyblivý, vtažitelný (u koček); tupý, nepo-
hyblivý (u psů), veliký, k hrabání způsobilý,
krátký, dlouhý, silný, rozštípený, ostrý,
ohnutý, rovný. Jhl. Kdyby tobě byla dravá
ostrá drápy (holubu). Rkk. 28. Drápy čapaté
míti. Zlob.

Drápač, e, m., der Kratzer; Erpresser,
Räuber; schlechter Fiedler; das Katzkraut
(Rk. ).

Drápačka, y, f., Kratzerin; Badeschrape;
Striegel.

Drápalec, lce, m., živočich beruškovitý,
symothoa. Krok.

Drápanice, e, f., Rakerei, Tändelei. Rk.

Drápati, drápám a drápi (drápu); drápnouti,
drápnul a drápl, ut, utí; drápávati. Od dr
(dráti). Šf. Stran časování vz Mazati. —
abs. Když se káně zjestřábí, více drápe,
nežli rozený jestřáb. Mus. Kocour zlý drápe